Ruská zima nepokořila jen Napoleona a Němce. Píše se rok 2004 a žehrají na ni už i Rusové. Mnohé z nich vyhnala žebrat o jídlo na ulice. Mezi domy zaznívá střelba, prezident byl zavražděn, rudí ovládli námořnictvo a opevňují se u Murmansku. Právě tak má podle vojenských historiků z Jane's vypadat blízká budoucnost na matičce Rusi. Silám NATO nezbude, než do oblasti poslat letadlovou loď s úplně novými F/A-18E Super Hornety, aby zjednaly pořádek. Osedlejte ten sud výbušniny, který se po ďábelské dvouvteřinové akceleraci vymrští z paluby do vzduchu, a vzhůru do boje!
Realismus nade vše
F/A-18 od Jane's patří do rodiny ultrarealistických leteckých simulátorů. Tým autorů z Baltimoru, který již byl podepsán pod velice známou F-15, se pustil do těžkého boje. Soupeřem jejich nového titulu jsou totiž nejen velice známé starší simulátory Horneta (například F-18 Korea), ale také vynikající Falcon od Microprose a SU-27 Flanker od SSI. Je nutno říci, že snaha o realitu měla u F/A-18 v jistém směru úspěch, jinde však zachází na tenký led přemrštěných systémových požadavků.
K vydařeným věcem patří velmi propracovaný fyzikální letový model Super Hornetu, k těm méně vydařeným virtuální 3D kokpit, který nelze přepnout do 2D módu. Rozhlížení po kabině plné přístrojů je sice pěkné, odlesky světla na krytu kabiny a v multifunkčních displejích vypadají hyperrealisticky, jenže... potřebují, aby je něco důkladně propočítalo a vykreslilo. A to něco, to je váš procesor a grafická karta, kterým se zvláště na slabších strojích takový chlebíček náramně zajídá.
Jak rozhýbat Super Hornet
Se skutečnou F/A-18 si v tomto směru nejlépe poradí katapult na letadlové lodi. S virtuálním Super Hornetem v plných detailech a rozlišení větším než 800x600 bude mít co dělat i nadupané Pentium III. Neříkám, že se to ale nedá hrát i na slabších mašinách. V nejnižším rozlišení se tenhle kousek dal rozjet i na Cyrixu MII PR 300 s 16 MB Voodoo Banshee a 64 MB RAM. Nemučte mě, nepopírám, že se to přece jen trochu škubalo. Celkem slušně se to už hýbá na Celeronu 433 s toutéž grafickou kartou.
Další věc, kterou bude muset vlastnit případný pilot F/A-18, je minimálně sedmnáctipalcový monitor. Hlášky, které se objevují na patnáctce v rozlišení 800x600 jsou tak malé, že se prostě nedají přečíst, aniž byste při tom netiskli nos na sklo.
Letadla jako na fotce, krajina jako koberec
Model F/A-18 je velice propracovaný a vypadá realisticky. Platí to ovšem jen pro vyšší úrovně detailů - nastavíte-li tu nejnižší, budete hledět na tak hranaté patvary, že podobné snad nelétaly ani ve hrách naprogramovaných před třemi či čtyřmi lety.
Velmi pěkně, i když už ne tak podrobně, jsou zpracovány i ostatní stroje. Méně dobře už vypadají pozemní objekty (rafinerie, muniční sklady ap.).
Za nepříliš podařenou lze považovat i palubu letadlové lodi. Vypadá to na ní totiž jako ve španělském městě po začátku siesty. Nikde ani živáčka. A to je sakra divné. I průměrná česká hospodyňka, zamilovaně sledující skazky sličného majora Raaba totiž ví, že na palubě letadlové lodi se to obvykle hemží človíčky, kteří všelijak mávají rukama a snaží se nedat se osmahnout plameny šlehajícími z trysek.
Krajina, narozdíl od letadel, vypadá dost uboze. Škoda, že se autoři Super Hornetu nezašli podívat k firemním kolegům, kteří krátce před nimi dokončovali Jane's USAF. Tam je totiž krajina skutečně krajinou, zatímco u F/A-18 připomíná spíše obyčejný chlupatý koberec zelené a tmavě modré barvy.
Poezie mraků, výbuchů a explozí
Znechucující dojem z krajiny dokáží napravit mraky, světelné efekty a exploze. Tak modelované mraky má skutečně málo simulátorů. Exploze a dým vypadají velice realisticky, naprosto úžasné jsou však různé odlesky světla.Když prolétáte nad hořící rafinerií, záblesky plamenů zezdola oranžově probleskávají po trupu a křídlech. A až se zničený cíl ocitne za vámi, uvidíte odlesky záře na kabině a multifunkčních displejích.
Působivá je také radiokomunikace. Zvláště ve vypjatých momentech se ve vzduchu prolíná radiový provoz mnoha stanic a výsledek silně umocňuje atmosféru hry. Ostatní zvuky ničím nezaskočí, ale ani nepřekvapí.
Výborně, jste dobří, i když nic neumíte
Poezii nadýchaných mraků a průsvitných cárů mlhy válejících se krajinou ale rozhodně postrádá úvodní obrazovka hry i celý systém menu. Nejen že vypadají, jako by byly vytvořeny pod vlivem psychotropních látek, ale navíc jsou i celkem nepřehledné. Až se zorientujete, můžete si vybrat z obrovské nabídky nastavení grafických parametrů, realističnosti, ale třeba i přesně nastavit joystick.
Pokud jde o hru, vzhledem k její náročnosti je nejlépe nejprve zkusit tréninkové mise. Je jich celkem šestnáct a vesměs jsou až příliš krátké a jednoduché. Navíc se stává, že i když superdrahého Super Horneta rozflákáte o zem a nesplníte ani čárku ze zadání, jste hodnoceni, jako byste misi excelentně zvládli.
Začátečník bude potřebovat řádku hodin, aby se F/A-18 naučil alespoň zběžně ovládat. Pak se může pustit do celkem pěkně vyřešené instantní akce (rychle si nastaví počet a druh nepřátelských letadel, typ pozemního cíle, počasí a hurá do boje!). Lze zde vybírat z 8 pevných cílů a 26 typů letounů.
Nechybí samozřejmě ani samostatné mise, kterých je celkem 20. Některé jsou opět velmi jednoduché, ale jde tu nimi najít i poměrně komplexní akce s řadou pozemních a vzdušných cílů.
Kampaň- skoro dynamická!
Kampaně jsou korunou každého leteckého simulátoru. U Janes's mají ovšem většinou podobu sledu na sobě nezávislých misí, bez známky dynamického vývoje. Jinými slovy,splnění či nesplnění jedné mise nijak neovlivní misi následující. V tomto směru je F/A-18 výjimkou, kampaň sice není zcela dynamická, ale má větvení, takže na splnění či nesplnění úkolů zde záleží. Typem dost připomíná kampaně ve stařičkém F-14 Fleet Defenderovi od Microprose.
F/A-18 obsahuje ovšem jen jedinou kampaň, která se dělí do tří menších oddílů, nazvaných podle plánu akce Izolace, Neutralizace a Redukce. Přesně to je totiž nutno udělat se vzbouřenou částí ruské armády a námořnictva, která ovládla poloostrov Kola poblíž Finských hranic.
Počáteční úkoly v kampani jsou také velice jednoduché, postupně se ale obtížnost stupňuje.
Brát či nebrat, ptal by se i Hamlet
Falcon má lepší kampaň a i krajina v něm vypadá lépe. Flanker je realističtější. V USAF je větší výběr strojů, se kterými se dá létat a je zábavnější i akčnější. Pro koho tedy je F/A-18 od Jane's? Pro sběratele realistických simulátorů. Pro fanoušky ef-osmnáctek. Jinak mě toho moc nenapadá.
Pro koho naopak není? Pro sváteční virtuální piloty, kteří se chtějí hlavně bavit v akčnějším typu hry. Pro majitele Voodoo karet, neboť na nich dělá psí kusy (tolikrát jsem blue screen of death ještě u žádné hry neviděl - a prohlédnete-li si zahraniční recenze, zjistíte, že v tom nejsem sám).
A celkový verdikt? Jako všechny kousky od Jane's má i tahle věc poměrně dobrou atmosféru, výborný letový model a solidní grafiku. Na druhé misce vah je však složité ovládání, poměrně velké požadavky na hardware a proklatě dobrá konkurence. Není to špatná hra, ale na trhu jsou i lepší. Nakonec tedy 70%.
| F/A-18 Janes | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
