Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

F.E.A.R. - multiplayerové první dojmy

  12:01aktualizováno  18. srpna 5:59
Před několika dny vyšlo demo na tuto očekávanou pecku a na BonusWebu jste si mohli přečíst dojmy z něj. Dnes přicházíme s dojmy ze hry více hráčů, kterou jsme měli možnost okusit prostřednictvím multiplayerové betaverze.

Hlavní rysy F.E.A.R. - střílečky z pohledu první osoby má být engine, vytvořený speciálně na míru této hře, hustá atmosféra, zajímavý děj, neokoukaná grafika a v neposlední řadě krvavé hardwarové nároky. S posledním elementem se vypořádáte jen koupí nového hardwaru, ale s tím bychom raději ještě počkali. F.E.A.R. Atmosféru můžete nasát v nedávno uvolněném singleplayerovém demu a pokud k vašemu PC nevede dostatečně svižné připojení k Internetu, či už teď víte, že byste si samotnou hru mohli lehce splést s obrázkovou galerií, mohu vám doporučit náš článek, jež se právě na lesk a bídu demoverze zaměřuje. Ale co by to bylo za FPS, kdyby neobsahovala hru více hráčů? O její existenci ve F.E.A.R. nemusíte mít obavy. A i když ve vás ještě trocha nejistoty, jak nakonec ten multiplayer dopadne, zůstala, začtěte se do následujících odstavců, které nastiňují, o čem to celé bude.

Jen nastiňují, protože k dispozici máme jen polo-veřejnou betaverzi. Ostatně, plná verze hry se v obchodech, pokud se nic nepokazí, objeví začátkem listopadu, takže na nějaké definitivní závěry a vyřknutí ortelu je hodně brzo, hra ještě určitě dozná změn.
Abych se přiznal, tak z multiplayeru jsem měl trochu obavy, o čem vlastně celý bude. Singleplayer je vývojáři jasně definován - je jen na nich, jak udělají naskriptované "lekací" situace, kam a v jakém množství schovají ozdravovací lékárničky a tím ovlivní obtížnost, případně jaké hádanky na F.E.A.R. rozluštění na hráče nastraží. Ale co multiplayer, jehož obsah, kromě designu map, ovlivňují jen a jen samotní účastníci? Aby se z něj, oproti singleplayeru, nestala jen bezduchá krvavá řežba, kterých existují mraky, musí zaujmout něčím aspoň trochu originálním. Co vás tedy k němu přitáhne?

Na výběr máte 6 módů: Klasický Deathmatch a Team Deathmatch, tzv. Elimination (obdoba Last Man Standing) a ekvivalentní Team Elimination. K těm se ještě jako okraj zájmu řadí ještě čistě zaměřený Slow-motion Deathmatch a přirozeně i Slow-motion Team Deathmatch.
Co je to ten Slow Motion? Klasický bullet-time z Matrixu, ve hrách uplatněný např. v Maxu Paynovi. Zpomalí tok času i pro vaše nepřátele, kteří to nebudou čekat. Pro jeho spuštění stačí sebrat speciální předmět, který se jednou za čas v mapě na určitém místě objevuje, a počkat několik málo desítek sekund, dokud se vám nedobije ukazatel pro tuto schopnost určený. Využití? Ti, kdo hráli Maxe Payna, si už zajisté mnou ruce a těší se na ty spousty fragů na jejich kontě. Slowmo, jak ho zkráceně herní komunita nazývá, se dá využít hned několika způsoby. Pokud vidíte nějakého nepřítele, ale on vás ne a zrovna nemáte vhodnou zbraň, abyste ho odkrouhli na dálku, stačí mu jít "naproti" F.E.A.R. a přitom zapnout Slowmo. Při tom váš protihráč zajisté zpanikaří, ale to už bude chvíle pro vás a vaši zbraň, s kterou ho neomylně zprovodíte ze světa, alespoň na pár milisekund, než se opět respawnuje :-). Tento postup by ale znamenal nejistou sázku do loterie, kdyby hráč, jež zpomalení toku času způsobil, neměl oproti protivníkům výhodu. Ta v praxi znamená, že pro něj čas plyne o něco rychleji, než pro jeho cíle. V Team Deathmatchi tato výhoda platí logicky pro celý tým. V týmové hře hře tedy patří ochrana tohoto speciálního power-upu mezi sekundární, nepsané úkoly, což o ní rozhodně vzbudí zájem hráčského obecenstva.

Za praktické považuji to, že vaše společníky vidíte oblečené jako členy speciálních jednotek, kdežto oponenti jsou vždy považováni za teroristy. A nezáleží na tom, za jaký tým jste se do hry přidali či jestli jste uprostřed hry přeskočili z jednoho týmu do druhého. Takže problémy, kterých jsem si všiml u začátečníků v profláklém Counter-Striku, že nevěděli, jestli tamten "panáček" hraje s nimi či nikoli, zde nastávat nebudou.
Za další inovativní záležitost považuji naprosté vymýcení team-killingu. Když totiž zabijete svého spoluhráče, automaticky umíráte i sám. Kvůli TKčkám se tedy tato hra nebude zavrhovat určitě.

Ve verzi hry, která byla námětem pro F.E.A.R. tento článek, jsem si mohl ozkoušet celkem tři mapy. Souboje v kancelářských prostorách mi díky klikatým chodbám a uličkám připomínaly spíše stealth žánr. Stačí krok vedle, kde čeká protihráč s granátem či kvalitní nabitou zbraní a můžete začít odznovu. To už ale neplatilo o skladišti ve kterém se dá pocítit síla protivníků v opravdových krvelačných bitevních vřavách na velkých přehledných prostranstvích. A konečně, částečně rozestavěná budova má něco od každého ze dvou výše zmíněných levelů. Každopádně, všechna tři prostředí tvůrci vytvořili celkem reálná, čemuž napomáhá i variabilní engine v čele s grafickým zpracováním.
To jde, trochu neobvykle, ruku v ruce s hratelností. Určitě dokáže naštvat, pokud po několika hodech granátem není v daném místě kvůli částicovým efektům (prach, jiskry, atd.) vidět ani na krok a je potřeba odtamtud rychle zmizet než si vás najde zákeřná kulka pohotovějšího nepřítele.
A aby toho nebylo málo, hra se může zvrhnout ve změť připomínající kung-fu souboje, i když se to nejspíš nebude stávat zas tak často. Ano, lze útočit i pomocí několika technik boje na blízko, F.E.A.R. včetně odkopnutí při skoku. Každou zbraní nemusíte jen střílet, ale pravým tlačítkem myši (defaultní nastavení) lze s její pomocí provést i úder. Třetí možností, jak ponížit nepřítele dokázáním, že vaše končetiny dokáží být účinnější než leckteré střelivo, je kopnutí stylem nůžek, připomínající to z fotbalu.

V této multiplayerové betě je k dispozici několik zbraní. Narozdíl od klasických stříleček typu Unreal Tournament nebo Quake 3 Arena, zde byla brána v potaz realita a tak lze mít u sebe najednou tři zbraně, přičemž tu první si volíte při vstupu do hry a v průběhu zápasu si jí lze v menu vyměnit - změna je brána na vědomí až při novém respawnu a zbylé dva sloty lze naplnit tím, co posbíráte po mrtvých protihráčích. Měl jsem tu čest setkat se s dvěma pistolemi (drženými najednou), klasickým samopalem na způsob MP5, brokovnicí s velkým rozptylem a nastřelovačem hřebíků, při jehož použití lze s trochou štěstí přišpendlit potupně vaše soky na zeď. Každopádně, všechny zbraně jsou smrtící přibližně stejnou měrou, tedy kromě Nail Gunu, který mi jako moc použitelný nepřišel. Nesmím zapomenout na granáty, ty se do limitu tří zbraní nepočítají a lze je odhazovat pomocí klávesy G. Hodí se v případě, pokud jste si naprosto jistí, že v dané lokaci někdo kempuje. Pokud se spletete, tak se velice levně prozradíte bystrým nepřátelům a ti se s vámi přijdou vypořádat :-).

Jako věštecká koule a trochu rozporuplně na mě působí HUD (Heads-Up Display), respektive jeden jeho prvek. Na obrazovce vám ochotné šipky zobrazují, jakým F.E.A.R. směrem se nachází vaši spoluhráči, pokud nějací jsou, v dané relaci již vidění soupeři (jako relaci označuji dobu od jednoho respawnu - znovuzrození až po vaši smrt) a rovněž umístění power-upu pro bullet-time. Je možné, že ve finální verzi obsažen nebude, protože mi zde prostě nesedí a určitě nejsem sám.

Vysoké hardwarové nároky jsou opravdu znát a tak i na, dovolím si říct high-endové, sestavě (AMD Athlon64 3000+, ATI Radeon X800XL, 1 GB RAM) se daly v rozlišení 1024x768 pozorovat občasné záškuby či poklesnutí počtu snímků za sekundu v důsledku náročnější scény. Na neoptimalizovaný hardware bych to v žádném případě nesváděl, jiné současné tituly na něm běží naprosto plynule.

Celkově budu v plné verzi hry očekávat velice chytlavý multiplayer, obzvláště mód Team Deathmatch. I když současného krále online klání, Unreal Tournament 2004, se mu nejspíše pokořit nepodaří. Nebylo by to ani spravedlivé, vždyť F.E.A.R. se zaměřuje spíše na hru jednoho hráče.

Autor:


Témata: Loterie

Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Další z rubriky

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

Metro: Exodus ukáže Rusko zdecimované jadernou válkou

Metro: Exodus

O herní adaptaci značky Metro neslyší naši čtenáři poprvé. Exodus je přímým pokračováním předchozích dílů Metro: 2033 a...

Vypadá to jako Bioshock, ale není to Bioshock, co to je? We Happy Few

We Happy Few

Od prvotního návrhu prošla hra We Happy Few výraznými změnami. Místo sandboxové hratelnosti se teď soustředí především...



Najdete na iDNES.cz