Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fable: The Lost Chapters

  12:03aktualizováno  2. září 6:31
Geniální herní designér Peter Molineaux nám se svou firmou Lionhead Studios konečně převedl svůj megahit z Xboxu na PC. Povedla se konverze? Čeká nás na PC další skvělé RPG? Čtěte naši recenzi.
82

Fable: The Lost Chapters

Platforma: PC
Výrobce: Lionhead Studios Ltd

Herní karta

Fable: The Lost Chapters Když počátkem tohoto roku vyšla pouze pro Xbox hra Fable, měli zarytí PCčkáři konzolistům zase co závidět. Nádherná grafika, ze které až oči přecházely, propracovaný příběh a neskutečné možnosti, to byly hlavní přednosti tohoto klenotu, který sbíral vysoká hodnocení po celém světě. Jak mé RPG srdéčko radostí zaplesalo, když se slibovaná konverze z Microsoftí bedýnky dostala do finálního stádia, to si neumíte představit. Když jsem konečně nainstaloval finální produkt, nedočkavostí jsem se až klepal. Nebudu to zbytečně protahovat a na rovinu říkám, že mě až na pár chybiček a neduhů způsobených portem z konzolí Peter Molineaux nezklamal a po dohrání Fable mám zas o další nezapomenutelný zážitek navíc. Ani nevím, co vynachválit dřív, začnu tedy popisem mých prvních krůčků a seznamováním s hrou.

Fable: The Lost ChaptersZa devatero horami aneb jak to všechno začalo...
Hra se odehrává ve fiktivní zemi jménem Albion (nenechte se zmást názvem, nemá to nic společného s tím super RPG od BlueBytu) a začíná v malé vesničce Oakvale. Už začátek celé hry mě dokonale pohltil. V roli malého chlapce jsem ještě neměl ani tucha, co všechno mě čeká, prostě jsem se jen tak procházel po vesnici a seznamoval se s ovládáním. Tatínek mi dal za úkol sehnat dárek pro moji malou sestřičku, která má dnes narozeniny, ale kde ho sebrat? A vida – jeden prodavač ve vesnici mi nabízí krabici bonbónů, ale kde na to vzít peníze? Tatínek mi rád vypomůže, ale nejprve musím udělat nějaké ty dobré skutky. Pomáhám tedy malé holčičce nalézt její oblíbenou hračku, hlídám dům jednomu muži, který si musel odskočit, prostě jednoduchoučké rozehřívačky. Po tom všem mi dal taťulda kýžených několik drobáků, které jsem běžel promptně vyměnit za pamlsky pro ségru. Když jsem jí je předával, říkal jsem si „ta hra je nějaká jednoduchá a až moc dětská“, ale čelist mi spadla, když byl v zápětí Oakvale napaden bandity a totálně zmasakrován. Nebýt tajemného mága jménem Maze, nevyvázl bych ani já živý.

Fable: The Lost Chapters Fable: The Lost Chapters Fable: The Lost Chapters

Po tomto brutálním dějovém zvratu, kdy mi byly rodiče zavražděni prakticky před očima, mě Maze vzal do gildy, kde se trénují ti nejlepší hrdinové a strážci pořádku z celé země (prakticky něco jako akademie Rytířů Jedi :-)). Po několikaletém tréninku jsem se naučil základům boje na blízko, střelbu z luku a něco málo z magie, což jsou také tři hlavní větve, ve kterých se lze zdokonalovat a po několika malých interních questech už bylo všechno na mě. Začal jsem plnit hlavní dějové úkoly a sem tam vzal i nějakou tu „bokovku“ a čím dál víc se do hry zažíral.

Města fungují jak mají, lidé mají své cíle a hledí si své práce, obchodníci cestují mezi městy, pokud začnete rabovat v cizím domě a uvidí vás stráže nebo majitel, nic příjemného vás nečeká a to není zdaleka všechno.

Fable: The Lost ChaptersVzhůru do světa pohádek
Ve zkratce by se hra dala popsat jako plně 3D akční RPG z pohledu třetí osoby. Kamera snímá hlavního hrdinu z pohledu za hlavou a není problém si ji kolečkem myši přiblížit nebo oddálit. Samozřejmostí je i libovolná rotace kamery a je tu dokonce i specialitka v podobě detailního prohlédnutí hrdiny, pokud se chcete třeba pokochat pohledem, jak mu sluší to nové brnění, které jste na něj zrovna narazili. Ve hře je něco přes čtyřicet lokací, ale bohužel jejich rozloha je minimální. Co však tvůrci nenahnali na rozloze, to narvali do detailů a propracovanosti. Celý Albion doslova žije. Města fungují jak mají, lidé mají své cíle a hledí si své práce, obchodníci cestují mezi městy, pokud začnete rabovat v cizím domě a uvidí vás stráže nebo majitel, nic příjemného vás nečeká a to není zdaleka všechno. Chcete víc? Není problém!

Fable: The Lost ChaptersHodný, zlý, svobodný, ženatý, rozvedený, ...
Stejně jako třeba v Knights of the Old Republic můžete většinu úkolů řešit více způsoby, takže když budou například bandité ohrožovat nedaleké kupce, budete klaďas a padouchy pobijete nebo se k nim jako správný záporák přidáte. Tato rozhodnutí většinou neovlivňují průběh hry nijak zásadně, ale okolí vás hned bude brát jinak. Jako hodný lidumil přijdete do města a ihned se k vám seběhne dav obdivovatelů, volá vaše jméno a obdivují vás. Pokud si budete počínat mimořádně dobře, budete mít ke konci hry i malou svatozář :-). No a pokud jste druhý Darth Vader, čeká vás přesný opak, tzn. že lidé se vás bojí, utíkají od vás a vyfasujete místo svatozáře i malé rohy :-). To ale pořád není všechno.

Klady a zápory

Plus Fantastická grafika a výborná hudba
Plus Hratelnost a příběh
Plus Originální možnosti

Mínus Neuvěřitelně krátké a lineární
Mínus Absence namluvení hlavní postavy
Mínus Zpracování inventáře a konzolové ovládání

K dispozici máte i vyjadřování emoce. Klidně začněte předvádět silácké pózy, smějte se, mějte zamilované kecy a klidně i hoďte pořádného krkance nebo upusťte své přírodní plyny. Na průběh hry to sice vliv nemá, ale zatancovat kozáčka před skupinou obdivovatelů a sklidit za to pořádný potlesk je skvělý pocit. A jak jsem naznačil výše, můžete využít i svého sex-appealu a zkusit hodit očkem po nějaké té roštěnce...ehm...slečně. V případě úspěchu se nad její hlavou objeví malé srdíčko a čím větší úspěch máte, tím se srdíčko zvětšuje. Pokud jí navíc začněte cpát dárky (sladkosti, květiny, parfémy a kdo ví co ještě), zamiluje se do vás a můžete jí dát dar největší – zásnubní prstýnek. V případě, že máte koupený vlastní dům (ano, i to tu lze, ostatně já se stal dokonce starostou jednoho města), vychutnáte si animaci s vlastní svatbou. Ani tady ale nekončíme.

Fable: The Lost Chapters Peter Molineaux šel dokonce tak daleko, že vám dává možnost se rozvést nebo podvádět. Pokud vám vaše žena nevyhovuje, prostě se rozvedete a najdete si jinou nebo prostě "jen" zahnete. V překvapeních ale ještě pokračujeme, protože tvůrci pamatovali i na čtyř procentní menšinu! Znám sice spoustu her, ale nevybavuji si žádnou, kde by hlavní hrdina mohl být gay. A když už jsem zmínil smysl pro detail, nemůžu nezmínit všemožné užitečné i zcela zbytečné statistiky, které najdete v žurnálu. V tom jsou nejen podrobně popsány všechny současné i minulé úkoly, ale i statistiky typu kolikrát jste se oženili, rozvedli, kolikrát jste měli sex, vaše sexuální orientace, nejčastěji používaná zbraň a dokonce i takové drobnosti, jako jak daleko jste nejdál dokopli slepici. Tomu už říkám puntičkářství.

Po vzoru GTA: San Andreas tak můžete zají do kadeřnictví a nechat si na hlavě vyrobit pleš, dlouhé vlasy, knír až pod bradu nebo daleko horší výtvory. Dále se můžete nechat libovolně potetovat, ať už na ruce, záda nebo třeba hruď.

Fable: The Lost ChaptersJe libo manekýna? Žádný problém!
Abyste měli pocit, že vámi ovládaný hrdina jste skutečně vy, dovolují vám tvůrci upravovat jeho vzhled dle libosti. Po vzoru GTA: San Andreas tak můžete zají do kadeřnictví a nechat si na hlavě vyrobit pleš, dlouhé vlasy, knír až pod bradu nebo daleko horší výtvory. Dále se můžete nechat libovolně potetovat, ať už na ruce, záda nebo třeba hruď. Fantasii se meze nekladou a když prozradím, že podobných „doplňků“ jsou ve hře stovky, rozhodně nepřeháním. Každý takový účes nebo tetování má navíc své vlastnosti jako přitažlivost nebo naopak odpudivost. Pokud chcete zabodovat u žen, udělejte ze sebe pohledného fešáka, jako záporáci naopak hrůzostrašně nahánějící zjev. A pokud to se vzhledem budete myslet skutečně vážně, oblékněte si i vhodné brnění, protože i to je ve většině případů přítomno buď ve světlé nebo temné podobě (případně jsou některá speciální brnění pouze pro zlou stranu atp.).

Fable: The Lost ChaptersNejen vzhledem je živ hrdina
Abyste se stali uznávaným hrdinou nebo naopak obávaným hrdlořezem, musíte jít sem tam někoho zabít, ať už to jsou bandité nebo třeba nemrtví. Boj je ve Fable dost rozporuplná věc. Zkrátka většina bojů se okamžitě zvrhne v prostou rubačku, ve které klikáte myší jak nejrychleji umíte. Lze se sice locknout na někoho konkrétního, ale to se dá rozumně využít pouze proti větším a odolnějším nepřátelům, ale ne proti celé bandě. Jsou tu sice i takové specialitky jako čím déle sekáte bez toho, aniž byste utrpěli zásah, roste multiplikátor, kterým se násobí množství vydělaných zkušeností nebo speciální útoky, ale to není nic moc. Navíc zkušenosti nesbíráte automaticky, ale tak, že po smrti protivníka zůstane na zemi několik zelených chomáčků, které musíte posbírat, což je chvílemi skutečný opruz. Až tedy budete v pozdějších fázích hry probíhat už známými lokacemi (které se stále zaplňují potvorami, přestože už jste to tu nejednou dokonale vyčistili), budete se pravděpodobně potvorám vyhýbat a lokací prostě jen proběhnete.

Fable: The Lost Chapters Fable: The Lost Chapters Fable: The Lost Chapters

Fable: The Lost ChaptersVisuální klenot na konzoli, ale co na PC?
Pokud podrobněji prozkoumáte obrázky roztroušené okolo, tak už asi znáte odpověď. Grafika je pravděpodobně to nejlepší, co na této hře najdete. Pokud naboostujete všechny detaily na plno, odmění vás hra tak skvělou grafikou, že se občas jen zastavíte a budete vychutnávat krásy okolní přírody. Nemusíte se ale bát, že by hra byla kdo ví jak náročná, lokace nejsou nijak rozsáhlé (ba dokonce jsou titěrně malé), takže jsou načteny řádově během několika sekund. Přestože hra vyšla na Xboxu už před rokem, neztratila ze své krásy zhola nic, spíše naopak. Vývojáři přidali spoustu nejmodernějších technologií k docílení těch nejhezčích efektů jako odlesky na brnění, světelné efekty u kouzel, apod. a povedlo se jim to dokonale. Zde musím také zmínit skvěle propracované modely nepřátel, NPC postav a také zbraní, které vypadají úžasně. Grafika je tedy na současné špičce v žánru.

Středověké chorály zní nesmírně impresivně a chvílemi jsem si připadal jak když koukám na nějaký film. Půlnoční procházka po hřbitově plného nemrtvých by bez této hudby byla jen polovičním zážitkem.

Fable: The Lost ChaptersRuku v ruce s grafikou jde ozvučení. Jak to se povedlo? Začnu hudbou, která je taktéž dokonalá. Středověké chorály zní nesmírně impresivně a chvílemi jsem si připadal jak když koukám na nějaký film. Půlnoční procházka po hřbitově plného nemrtvých by bez této hudby byla jen polovičním zážitkem. Abych ale jen nechválil, tak mluvené slovo už tak dobré není. Ne že by bylo vyloženě špatné, prostě průměr, některé hlasy se do hry hodí, některé naopak. Maximálně mě pak zamrzelo, že není namluven hlavní charakter. V rozhovorech ho tedy uvidíte maximálně pokývat hlavou nebo rozhodit rukama, ale to vypadá neuvěřitelně směšně, spíš až trapně. Rozhovory celkově jsou celkem odfláknuté a máte v nich pramalou možnost volby. Také namluvení cutscén je katastrofální a vůbec do animace nezapadá.

Fable: The Lost ChaptersNěkteré neduhy z konzolí
Bohužel ani tak nadějnému titulu, jakým Fable bezesporu je, se nevyhnuly některé pořádné mouchy. Na prvním místě je to rozhodně konzolové ovládání a zpracování inventáře. Ten je vůbec asi to nejhorší na celé hře. Když chcete použít nějaký předmět, nebo si obléci novou část brnění, tak abyste se doklikávali až někam do pátého podmenu. Tady mohli chlapíci trošku víc máknout. Další neduh je nehorázná krátkost hry. Čistá herní doba se pohybuje pouze okolo deseti hodin a to ještě nemusíte nikterak spěchat. Pokud se vybodnete na veškeré side questy, dostanete se na ještě menší čas. Je to škoda, protože ve chvíli, kdy se do hry úplně ponoříte, naprosto nečekaně skončí. Někoho může zamrzet i neuvěřitelná linearita. Většinou dokonce nejde ani sejít z cest, prostě jdete z bodu A do bodu B a ztratit se je nemožné. K urychlení cestování jsou tu naštěstí teleporty.

Verdikt: Fable je skvěle zpracované RPG, které vás uchvátí dech beroucí grafikou, skvělou hudbou, napínavým příběhem a dokonale fungujícím světem, kde je možné téměř vše. Je to sice port z konzole, takže má nějaké typické chybky a je děsně krátké, ale pokud se rozhodnete si ho zahrát, budete odměněni unikátním pohádkovým zážitkem, jaký tu už dlouho nebyl. Nebýt některých zbytečných chyb, šlo by mé hodnocení ještě výše.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

82 %

Čtenáři

91 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 2065 čtenářů

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte DOSové klasiky podle obrázku z krabice?

Kvíz -  Poznáte DOSové klasiky podle obrázku z krabice?

Tentokrát to bude opravdu těžké. V následujícím kvízu naleznete výřezy z originálních krabic těch největších herních...

Pornoparodie nejpopulárnější hry současnosti není vtipná ani vzrušující

Pornoparodie na hru Fortinte nazvaná Fortnut

Hra Fortnite, oblíbená především mezi nezletilými hráči, se dočkala své pornoparodie. A výsledek je přesně takový, jaký...



Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...

RETRO: Sexy střílečku SiN potopil revoluční Half-Life i vlastní chyby

SiN

Letos slavíme dvacet let od vydání kultovní střílečky Half-Life, jejíž sláva zcela zastínila méně známou střílečku SiN....

Další z rubriky

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

RECENZE: Far Cry 5 na Marsu baví vtipem a nudí zbraněmi

Far Cry 5: Lost on Mars

V Lost on Mars, jak se jmenuje druhý přídavek pro akci Far Cry 5 , se vydáme na rudou planetu bojovat proti arachnidům....

RECENZE: Adventura Forgotton Anne pod krásnou grafikou skrývá jen nudu

Forgotton Anne

Máte rádi filmy studia Ghibli? Tak se na nějaký běžte znovu podívat a nenechte se zlákat hrou Forgotton Anne, která...



Najdete na iDNES.cz