Martin Zavřel - Není to jednoduchá odpověď, protože starší díly si už pamatuji jen matně a jsem si celkem jistý, že jednička ve své době pro mě byla jako zjevení. Dvojka zase měla úžasnou realistickou depresivní atmosféru a plejádu skvělých mechanismů. Trojka se celkově skvěle hrála a Vaas je podle mě dodnes nepřekonaný záporák. Čtyřka mi přišla poněkud „meh“, ale pořád slušná. A z pětky jsem upřímně nadšený: je nádherná graficky, pestrá obsahově a zábavná mechanicky, záporáci také stojí za to a dokonce i ten hojně kritizovaný závěr příběhu se mi líbil. Takže kdybych měl v téhle chvíli sednout a jednu z těch pěti her si zahrát znovu, dal bych zřejmě podruhé pátý díl. Musím ovšem zmínit i Blood Dragon, který dodnes považuji za nejlepší herní poctu osmdesátkovým akčním filmům a nejpovedenější herní parodii.
Ondřej Zach - Vzpomínky jsou často růžovější, než to bylo doopravdy, při pohledu na svoji 14 let starou recenzi prvního dílu ho ovšem zkrátka zmínit musím. Hra měla na tehdejší dobu špičkovou grafiku a bavila mě i ta iluze otevřeného světa a odlákávání nepřátel. Tipuju, že u většiny zvítězí výborná trojka, za mě je to ovšem aktuální Far Cry 5 – neříkám, že je dokonalý, ale nejvíc mi sedí kombinace zasazení do dnešní Montany, tematika kultu i charismatický padouch Joseph Seed. Dobrým ukazatelem pro mě je, že i po dohrání hry a napsání recenze se k Far Cry 5 vracím. Mise rozhodně nejsou tak generické, jak někteří tvrdí a oba závěry byly skvělé. Aktuálně mám nahráno téměř 40 hodin a tuším, že u tohoto dílu ještě chvilku zůstanu.
Emanuel Svoboda - Určitě třetí díl. I když otevřený svět nakousla už dvojka, byla to právě trojka, která etablovala současnou podobu série. Čtvrtý a pátý díl už spíše kopírují její základy. Tropické ostrovy jsou podle mě navíc stále nejatraktivnější lokací. A padouch Vaas byl geniální. Tedy geniálně šílený.
Dodnes si pamatuji, jak jsem pálil plamenometem marihuanové pole a hrála k tomu muzika od Skrillexe. Hned vzápětí bych hlasoval pro retro sci-fi šílenost Far Cry 3: Blood Dragon a čestné třetí místo bych věnoval hokusu pokusu Far Cry Primal. Jako pamětník však vždy budu také vzpomínat na Far Cry Instincts pro původní Xbox.
Jakub Žežule - Skončil jsem u Blood Dragona a ten mě také bavil nejvíc. Takových parodií by mohlo být více. S obzvlášť velkou láskou vzpomínám především na ten luxusní závěr, ke kterému hrála hudba z Rockyho. Jinak snad jako každý jsem se ale bavil i u trojky. Dostalo mě, když jsem se dozvěděl, že Vaase ztvárnil herec, který v seriálu Better Call Saul hraje postavu Nacha. Na další Far Crye se v dohledné době nechystám, časově je to příliš velký závazek a mám pocit, že jsem si už tohle pojetí dostatečně užil u trojky. Vadí mi i na pohled taková umělost otevřeného světa, který mi prostě přijde na jedno brdo. Mám pocit, že na rozdíl například od AC: Origins nebo GTA se v něm kromě střílení nic moc zajímavého neděje.
Jan Hanáček - Nevím, jestli můžu zodpovědně odpovědět, protože mi některé díly série unikly. Far Cry 4 jsem hrál rozhodně nejdéle, ale nejvíc mě bavil asi díl první. Na rozdíl od pozdějších dílů, byl ten první rozdělený na jednotlivé mise. Což podle mého více sedlo ke stylu hry. Navíc dodnes vzpomínám, že původní Far Cry byla snad první hra, z jejíž grafiky mi reálně spadla čelist. Podruhé spadla ve chvíli, kdy se v polovině hry objevili mutanti a z víceméně reálné taktické akce se stal hodně obtížný akční horor.
Petr Zelený - Po chvíli přemýšlení musím říct, že nejvíc se mi líbil třetí díl. A to nejen kvůli parádnímu záporákovi Vaasovi, ale hlavně kvůli tomu, že v tomhle díle podle mě série našla ideální poměr mezi střílením, plížením, průzkumem a příběhem. Líbil se mi i ujetý datadisk Blood Dragon. Pětku jsem ještě nezkusil, chystám se na ni až poté, co se nabažím Final Fantasy 15.
Honza Srp - Pro sérii Far Cry mam od začátku slabost a považuji ji za to nejlepší, co Ubisoft kdy vyprodukoval. Obzvláště co se týče zasazení a hlavních záporáků nemá tato značka prakticky konkurenci. Kromě příšerného druhého dílu, v němž se mi doslova a do písmene nepřátelé teleportovali přímo za záda, jsem si užil všechny. Kdybych měl vypíchnout jen jeden, tak to bude pravěký Primal. O něčem podobném jsem toužil od doby, kdy jsem jako malý hltal Lovce mamutů.