Na počátku se o Far Cry (oficiální stránky hry) příliš nemluvilo – hra vypadala docela obyčejně a s tuctovým příběhem k tomu. Postupem času se však objevovaly daleko lepší obrázky a na povrch vyplynulo několik zásadních skutečností. Autoři jednoznačně vsadili na dvě věci: vynikají engine a velmi schopnou umělou inteligenci protivníků, která nevyužívá skriptů. Pak přišel herní veletrh v Los Angels, kde jsem se na vlastní kůži mohl přesvědčit, že se nejedná jen o plané sliby – všechno co autoři slibovali totiž daleko předčilo mé očekávání. Ostatně přečtěte si naše starší první dojmy ze hry. Prakticky každý, kdo měl možnost Far Cry vyzkoušet – ať už na E3, LGC či jiných akcích – byl jednoznačně nadšen (proto každý, kdo se s Far Cry setkává až nyní, nechť odpustí, že tolik neplýtvám superlativy – už jsem si tím totiž dávno prošel :).
V demoverzi se ocitáme na malém člunu, ozbrojeni pouze obyčejnou pistolí. Přijíždím tedy na nejbližší ostrůvek, jenž pomalu navazuje na rozlehlejší pobřeží. Z dálky pozoruji, že se na dřevěném molu nacházejí 
čtyři strážní. První pokus, čili mezi ně zkouším normálně vlítnout – během několika vteřin umírám. Znovu. Zkouším se k nepřátelům připlížit ze strany; prvního strážce zaměřím přes mušku poměrně snadno a tak jej jedna rána do hlavy posílá k zemi. Jelikož jsem schovaný za listy, zbylá trojka zmateně pobíhá a hledá, odkud výstřel přišel. Přibližuji se trochu blíže, nepřátelé mě již vidí a kryjí se. Kryji se také. Padne několik výstřelů, kdy se zbavuji dalšího, když tu dostanu dávku z automatu od maníka ze strany, který prostě nešel přímo, jak by hráč od hloupého protivníka očekával, ale pěkně si scénu oběhl. Znova.
K dalšímu stanovišti, respektive molu s vysílačkou se rozhodnu dopravit jinak. U prvního stanoviště totiž vidím zakotvený člun s kulometem, proto do něj nasedám a maníky překvapím útokem z vody (v plné verzi se můžeme těšit i na auta). Následně vystoupím, jdu si sebrat zbraně a hle, padám k zemi mrtev. Hlasitá střelba přilákala (ale mohl to být i jeden z nepřátel, který stačil doběhnout k vysílačce a upozornit kolegy) člun hlídkující u pobřeží. V jiné variantě jsem zkoušel k tomuto stanovišti normálně doplavat 
– bohužel mě však zpozoroval jeden z nepřátel, který dal vědět ostatním. Ti nasedli do člunu, dojeli ke mně a zastřelili. V této pasáži lze sebrat odstřelovací pušku – a vyvstává další "problém". Hlavní hrdina hry unese jen omezené množství zbraní, proto si hráč musí velmi dobře rozmyslet, kterou z nabízených oželí.
Tím se propracováváme na začátek ostře hlídaného pobřeží. Sluší se podotknout, že hra si ukládá sama po záchytných bodech, což je dobře, poněvadž tím vzrůstá napětí i atmosféra. Rozhoduji se vyzkoušet odstřelovací pušku – zde platí logické pravidlo, že čím dál chceme střílet (tj. scénu si více přiblížíme), tím hůře se zaměřuje. Raději měním zbraň a pouštím se do postupné likvidace nepřátel. Je skvělé sledovat chování nepřátel – pokud jste dobře schovaní a odkloníte se z naposledy známé pozice pro nepřítele, některé maníky tak skvěle nachytáte. Někteří zase nachytají vás. Mně se stalo, že střelba samozřejmě zalarmovala všechny v dosahu a vůbec jsem si nevšiml, jak podél pobřeží přijíždí člun. Nepřátelé si v klidu vystoupí a zezadu dávkou odstřelí vetřelce. Je to příjemná změna, když 
opravdu musíte myslet na každou variantu.
Následuje pasáž v džungli, ruinách a výtahem vyjedeme k dalším ruinám. Dočkáme se například vrtulníku se speciálními jednotkami, které lze sestřelovat při jejich slaňování. Zmínit bych chtěj ale jinou věc, kterou si autoři dávají k dobru. Nalézáme se na ostrově a z pobřeží jsme se dostali poměrně daleko do vnitrozemí a díky výtahu i do slušné výšky. Z určitých míst máme opravdu nádherný výhled na celé pobřeží, ale i jiné části ostrova. V jistý okamžik můžeme pozorovat, jak k pobřeží přijíždí člun. Pohoda. Jenže člen osádky disponuje raketometem a my můžeme sledovat, jak i na tak ohromnou vzdálenost nás zaměří (samozřejmě má echo o naší přibližné pozici, aby si někdo nemyslel...) a zlikviduje (pokud se mu ukážeme). Demoverze vrcholí likvidací maníka v komunikačním centru, sebráním výbušniny, jejím umístěním a ohromnou explozí. Tuto velmi vydařenou ukázku lze dohrát za zhruba třicet minut, samozřejmě záleží na zvolené obtížnosti a schopnostech hráče. Od věci určitě není ani "testování umělé inteligence nepřátel", která je – v porovnání s dnešními hrami – na velmi 
vysoké úrovni. Zaregistroval jsem pouze jednu vyloženu chybku a to, když stráž nevhodně hodila granát a částečně se sama zranila.
Náročnost na HW roste zejména díky faktu, že se hraje v režimu kvality barev 32 bitů. První testovaná konfigurace, Athlon 1900+, 256 MB RAM a GF3 nabídla v rozlišení 1024x768, se snížením některých detailů (jinak však zhruba v rovině medium) uspokojivý výsledek. Druhá konfigurace - P4 2.4, 512 RAM a GF4 TI na tom byla v rozlišení 1024x768 samozřejmě lépe. Než se rozhodnete demo stáhnou a vyzkoušet, ujistěte se, že splňujete požadované minimum, tedy GF3 či GF4 MX, DirectX 9.0b a aktuální ovladače pro vaši grafickou kartu. Co více dodat? Nezbývá, než těšit se na březen.
Index očekávání: 9/10
