Faust

  • 26
Faust
BonusWeb doporučuje! Siamská dvojčata Lily a Jody vlastní velmi pohodlný karavan
Nekonečný boj... dobro proti zlu... Hospodin proti Ďáblu... kdo jiný by mohl rozhodnout o vítězi než obyčejný smrtelník... Marcel Faust

Podobně jako všechna herní odvětví, tak i adventury procházejí nezadržitelným vývojem. Nenávratně pryč jsou časy, kdy se na nás hrnuly mraky statických 2D adventur s animovanou spritovou postavičkou. Žijeme v době třetího rozměru a hra, která ho alespoň částečně nevyužívá, má opravdu mizivou šanci na komerční úspěch. Nutno dodat: bohužel... To je taky důvod, proč klasické 2D adventury téměř vymřely. Naštěstí ale za sebe včas nalezly náhradu, která si na dnešním herním trhu vybojovala kus drahocenného místečka. Mám tím na mysli hry se známým 360 stupňovým interfacem, kdy se pohybujete po předem určených bodech na nichž se můžete více méně volně rozhlížet do všech světových stran. Poprvé s tímto systémem přišel na jaře 1996 Zork: Nemesis, avšak sláva a uznání se dostavily až s příchodem fantastického Atlantisu v létě 1997. Další podobné projekty na sebe nenechaly dlouho čekat: v roce 1998 to byly např. Journeyman Project 3 nebo Black Dahlia, letos Traitors Gate, Kreslená mapka celého parku Dreamland Villains Revenge, The Forgotten nebo The Crystal Skull (dvě posledně jmenované hry zatím nebyly v BonusWebu recenzovány). No a na přelomu ledna a února tohoto roku by se měla na pultech českých herních prodejen objevit další hra, která přivádí tento "otáčivý" interface k naprosté dokonalosti. FAUST...

FAUSTa si vzali pod svá ochranná křídla grafičtí mágové z francouzského Crya. Ostatně to je znát hned na první pohled - tak skvělému grafickému zpracování se může rovnat snad jedině samotný Atlantis. Ovšem nenechme se zmýlit - tvůrcem této hry je někdo úplně jiný, a to slovinští borci z Arxel Tribe. Ti už mají za sebou několikero poměrně úspěšných her, z nichž nejznámější je asi RING inspirovaný pěti Wagnerovými operami. Svého vrcholného díla se ale Arxel Tribe dočkali až v listopadu loňského roku, kdy se do prodeje (zatím pouze v zahraničí) dostal právě FAUST.

Legenda o Faustovi sahá až někde hluboko do 16. století. Tehdy světem putovaly pověsti o německém vědci, který uměl zacházet s temnými magickými silami a měl prý spolky i se samotným ďáblem. Tato legenda se postupem času nebývale proslavila, a to především díky knihám "Doktor Faust" (dvě různé knihy - autoři Marlow a Mann) a asi nejslavnějšímu dílu "Faust" od Wolfganga Goetha. Hlavní postavou těchto románů byl německý astrolog Faust, který upsal svou duši ďáblu výměnou za nesmírné znalosti a sílu.

Ale no tak! Přece neodmítneš jednu jízdu na Ruském kole?

Příběh herního ztvárnění Fausta nás však zavádí zcela jinam a do zcela jiné doby. Děj se odehrává střídavě mezi dvacátými a šedesátými lety dvacátého století v záhadném a tajuplném zábavním parku Dreamland (neplést prosím s prostředím stejnojmenné české adventury :-)). Hlavní roli zde ztvárňují prakticky dvě postavy - Marcel Faust, což je starý prošedivělý muž černé pleti a do jehož role se jako hráč vcítíte, a ďábel Mefisto, což je chlapík kolem čtyřicítky vypadající jako vychytralý byznysmen v drahém obleku, který právě vytuneloval Českou Národní banku. Ten vás bude během celé hry... no, řekněme "doprovázet". Navíc je to právě Mefisto, který nechal Fausta do opuštěného a uzavřeného parku přivolat. Věc se má asi takto: všichni zaměstnanci (nebo chcete-li obyvatelé) Dreamlandu kdysi spáchali nějaký hrůzný zločin, což samozřejmě Mefista opravňuje k tomu, aby se o duše zatracených "postaral" právě on. Ovšem samotný Hospodin nesdílí Mefistovu jistotu o vině těchto lidí a nehodlá tedy jejich duše nechat jen tak napospas pekelnému chřtánu. A proto se na scéně objevujete VY - Marcel Faust, který jako nezaujatý pozorovatel rozhodne kam která duše poputuje. V doprovodu samotného Mefista budete vysláni do minulosti, kde se vmísíte do života obyvatel Dreamlandu a budete zkoumat jejich práci, povahu a hlavně okolnosti, které je přiměly spáchat ty hrůzné činy. A nakonec, dle vašeho uvážení, skončí duše obyvatel v pekle.... nebo naopak v nebi.

Mistr Mefistofeles v celé své kráse. S tímhle chlapíkem bych se věru nechtěl setkat...

Celá hra je rozdělena do 7 více-méně nezávislých kapitol, které zdánlivě připomínají jednotlivé díly nějakého televizního seriálu. Do každé z nich vás uvede pekelník Mefisto, který vám v poměrně dlouhých úvodních filmečcích nastíní zápletku daného příběhu a stručně vás seznámí s hlavními charaktery. Dále už je řada na vás. Vaším úkolem bude nejdříve zjistit, jak se to tenkrát všechno semlelo a posléze naleznout patřičné důkazy (kterými je obvykle smlouva hříšníka s Mefistem). V průběhu vašeho pečlivého prozkoumávání herního prostředí vás bude doprovázet množství krátkých animovaných sekvencí nebo zvukových záznamů, které dokládají původní zápletku a nechávají vyplout na povrch skutečnou povahu daného hříšníka. Vyvrcholením každého příběhu pak bude zjištění, že Mefisto není zase takový svatoušek jak se na první pohled mohlo zdát, a že většinu obyvatel dohnal k šílenství právě on sám.

Příběh hry FAUST je v podstatě postaven na lidském utrpení a chtíči. Každý z obyvatel parku má nějaký ten komplex nebo životní problém. Tak například siamská dvojčata Lily a Jody. Jedna je krutá a dychtivá po penězích, druhá naopak upřímná a naivní. Problém je ale v tom, že obě dvě milují téhož muže - Hanibala - a každá ho chce mít jen a jen pro sebe... ale copak to jde? Inu, možná že ano. Nevěřili byste, co všechno dokáže Mefisto zařídit. Ale jen něco za něco - zadarmo přeci ani kuře nehrabe, že ano. Dalším chudákem v parku je Frank Barnes - nadaný malíř, který touží po sexu více než po čemkoliv jiném, ovšem žádná žena mu ho nechce dát (to mi připomíná pár lidí z naší redakce, které tímto zdravím :-) - by Vreco). Závidí Kasanovovi a Donu Chuanovi... stále ho dráždí erotické sny, ale ve skutečnosti o něj žádná dívka ani nezakopne. Och, vsadil by i celé své umění, kdyby ho ženy milovaly... a takovou šanci si přeci Mefisto nenechá ujít. Nebo je tu také již zmíněný Hanibal, který je v lihu každou chvíli a který je bez své každodenní dávky alkoholu schopen zabít i malé děti... A jeje! Heleme se, čičinky malinké A tak dále a tak dále. S dalšími čtyřmi příběhy je to velmi podobné. Vždy se v nich objeví Mefisto - záhadný muž v obleku, který slibuje zdánlivě nemožné. A jaký je výsledek jeho věčných slibů? Nikoli štěstí a spokojenost - pouze utrpení. Utrpení, žal a zloba, které vyústí ve vraždy nebo sebevraždy. A takový je FAUST. Hra plná lidské slabosti, skepse, planých nadějí a především bizarnosti. Natrefíte na ni v každé místnosti, na každém kroku, prostě všude. Řeknu vám, že tahle hra mne donutila zamyslet se i nad svým vlastním životem... počítačové hry, k čemu to je? Vždyť to člověku jen krade jeho drahocenný čas... který by mohl trávit úplně jinak, příjemněji... Ale kdepak. Mefisto tu nikde poblíž není (Hahahaha! - by Mefisto) a já se psaním recenzí rozhodně skoncovat nehodlám. Ledaže by mě náš milý šéfredaktor vyhodil na dlažbu, ale to doufám zatím nehrozí. Nebo snad ano, Vreco? (Vreco je tam někde dole, na dlažbě - by Mefisto)

Příběh a atmosféra je bezesporu nejsilnější stránkou této hry, avšak není to jediná věc, která vás na této hře ohromí. Mám teď na mysli grafické zpracování. Myslím, že slovo "CRYO" v tomto případě hovoří samo za sebe. A pokud ne, tak se mrkněte na okolní obrázky - je to prostě nádhera, nádhera a ještě jednou nádhera. Totéž platí i o doprovodných animacích, kterých je zde přes 40 minut a jsou naprosto bezkonkurenční. Jejich terčem je obvykle nějaká postava, která je naprosto skvěle a plynule rozanimovaná. Jediné, co mě po vizuální stránce na FAUSTovi zklamalo, je absence animovaných průchodů z lokace na lokaci (obrazovka jednoduše pouze přeblikne a hotovo). Jistě si mnozí z vás vzpomenou, jaké to bylo nádherné, když jste se v Atlantisu procházeli po překrásné krajině a doslova vychutnávali každou animaci vašeho pohybu. Bohužel, ve FAUSTovi něco podobného vůbec neuvidíte.

Park Dreamland disponuje mnoha podobnými hrůzostrašnými budovami

Možná ještě kvalitnější než grafika je hudební doprovod. Ten tvoří celkem 13 originálních jazzových/bluesových skladeb (překvapivě většinou zpívaných) někdy ze 40. až 60. let a nutno uznat, že do FAUSTova konceptu zapadají naprosto dokonale. Navíc máte možnost si všechny skladby zvlášť poslechnout i v hlavním menu hry a přísahám, že jsem téměř hodinu relaxoval natažený na posteli zatím co se místností linuly ty nádherné melodie FAUSTova soundtracku. Klobouk dolů, pánové z Arxel Tribe. Licencování těchto skladeb byl zásah přímo do černého.

Podobně příjemné pocity jako z hudby jsem měl i z ostatních zvukových efektů ve hře a obzvláště z dabingu. O jeho kvalitě svědčí i přítomnost známého britského herce Geoffrey Batemana, jenž propůjčil svůj klidný, uvolněný a místy až provokativně mírumilovný hlas všudypřítomnému ďáblu Mefistovi.

Super příběh, skvělé technické zpracování - to všechno je sice hezké, ale jistě se mnou budete souhlasit, že ze všeho nejdůležitější je hratelnost. No a i zde je na tom Faust relativně dobře. Ovládání hry je velmi jednoduché a, jak už jsem uvedl v úvodním odstavci, ze všech podobných her nejpříjemnější. Zatímco Atlantis měl kurzor nepohodlně umístěný napevno ve středu obrazovky, zde s ním můžete volně pohybovat a pokud se kurzorem přiblížíte k okraji obrazovky, začnete se daným směrem otáčet. Jednoduché, pohodlné, perfektní. Více nemám co dodat.

Tak tohle je náš hlavní hrdina - Marcel Faust

FAUST je určen především pro více ostřílené hráče. Jeho poměrně vysoká obtížnost není způsobena tím, že byste snad běhali po rozsáhlém prostranství a hledali miniaturní předměty. Spíše naopak. Každá epizoda se většinou odehrává pouze v několika málo místnostech, ovšem řešení některých puzzlů je mnohdy velmi komplikované až záludné a dá vašim mozkovým závitům pořádně zabrat. Bohužel zde ale narazíte i na několik nedokonalostí, kdy například skříň nebo uzamčenou knihu budete nesčetněkrát a naprosto zbytečně otvírat a to nepříjemně zdlouhavým způsobem. Tahle věc mě dokázala několikrát pěkně otrávit.

Podobně jako většina nových adventur, tak i FAUST vám nabízí při zátuzích pomocnou ruku ve formě HINT systému (ale až od 3. epizody). Samotná jeho koncepce je vskutku netradiční - nejdříve musíte absolvovat jakousi střeleckou mezihru (podobnou té z Horkého Léta 2, ovšem graficky daleko lépe zpracovanou), ve které rychle střílíte po nějakých opeřencích vykukujících z různých otvorů. Teprve pokud v této minihře uspějete, dostanete od hry žádanou nápovědu. To je poměrně zajímavá inovace... jen doufám, že se kvůli tomu pro některé z vás FAUST nezvrhne v nekonečnou akční střílečku :-). To by asi nebylo to pravé ořechové.

Mnoho nepříjemností a s nimi související řadu zákysů může způsobit posun času ve hře. Zpočátku totiž v každé epizodě zkoumáte situaci ještě před tím, než došlo k nějaké tragédii. Pak se sem připlete Mefisto, vyřídí si své "obchody" a děj hry se rázem posune o několik let dopředu. Samozřejmě že za tu relativně dlouhou dobu se hodně věcí změní, a tak budete muset celé prostředí v dané epizodě celé znova prohledat. Naleznete tak spoustu nových předmětů na místech, kde dříve nic nebylo, nebo seberete jiné předměty, které dříve vůbec sebrat nešly. Hra vás tedy nutí znova pozorně prohledávat celé herní prostředí, a to vskutku není nic extra zábavného nebo dokonce příjemného.

Faust
Výrobce: Arxel Tribe
Distributor: Cryo Int./Bohemia Int.
Minimální konfigurace: Pentium 200, 32 MB RAM, 4xCD-ROM
Doporučená konfigurace: Pentium 266, 64 MB RAM, 16xCD-ROM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Po všech stránkách velmi kvalitní adventura s velmi dráždivým psychologickým příběhem.
Hodnocení 80%

Faust není ani krátkou, ale ani nijak super rozsáhlou hrou. Během 25 až 30 hodin byste ho měli v pohodě dohrát. Prostředí jednotlivých epizod jsou poměrně malá, předmětů sice seberete více než 100, oproti tomu ale ve hře potkáte pouze 12 nebo 13 charakterů. I když na druhou stranu - tohle autorům rozhodně vyčítat nechci, protože vaše samota v neznámém prostředí má nemalý podíl na chladné a psychicky nahnuté atmosféře hry.

Závěrem bych rád podotknul, že tahle hra se určitě nebude líbit všem. Ne každému je po chuti trýznivé téma lidského neštěstí, skepse a bizarnost. Ovšem naopak vy, kteří jste si libovali u I Have No Mouth And I Must Scream (1996) nebo u Sanitaria (1998), vy se u téhle hry jisto jistě skvěle pobavíte. Navíc je mi známo, že se má u nás hra prodávat i s českými titulky, což by bylo bezesporu skvělé, ovšem dokud neuvidím tak neuvěřím :-). Takže pokud někdy budete hrát Fausta v češtině, připočtěte si k závěrečnému hodnocení 5% k dobru.


Témata: Alkohol, Atlantida, dabing