Série FIFA to přinejmenším u nás nemá jednoduché. Před více než deseti lety v našich končinách v podstatě etablovala žánr fotbalových her, aby se pak s nástupem nového tisíciletí objevil "jakýsi" Pro Evolution Soccer od Konami a na dlouhé roky odsoudil FIFU až do role toho věčně druhého.
Už loni byl ale souboj těchto dvou sérií značně vyrovnaný a letos to vypadá, že by FIFA možná konečně mohla svého letitého rivala zase jednou překonat. Alespoň to naznačuje hratelná verze nového ročníku, která nám před časem přistála v redakci.
Pochvalu si zaslouží i poziční hra zdejších fotbalistů.
Tvůrci FIFY se už před několika sezónami naštěstí zbavili snah o všemožné revoluční počiny a vydali se cestou svého úhlavního konkurenta, tedy cestou postupné evoluce. A zdá se, že to konečně začíná přinášet sladké ovoce. V základních 
hrubých obrysech tak v novém ročníku nenajdeme žádné převratné novinky, ale ve výsledku se nová FIFA hraje zase o poznání příjemněji než předchozí ročník, přestože se najde stále dost jednotlivostí, které celkový dojem kazí. S jejich zhodnocením v rámci vlivu na celkovou kvalitu hry si ale počkáme až do recenze.
Kus práce je v novém dílu vidět v prvé řadě na plynulosti hry, a to ať už se na to díváme z kteréhokoliv úhlu. Plynulejší je průběh samotného zápasu, přesnější a plynulejší je ovládání hráčů, jejich pohyby, kontrola míče a do toho všeho je to všechno zase o kus uvěřitelnější.
Zmínky o uvěřitelnosti už mohou znít jako značné klišé, ale marná sláva, vývoj jde zkrátka kupředu, konkurenční boj je čím dál tužší, takže už nestačí, aby po hřišti pobíhala dvacítka barevných panáčků a mezi nimi jedna kulička, a výrobci her si toho jsou pochopitelně velmi dobře vědomi.
O poznání lépe je pak na tom i fyzika míče, která sice podle našeho názoru stále není úplně dokonalá, ale přesto ve hře často dochází k tak zajímavým odrazům a z toho následně plynoucím situacím, že si člověk zkrátka nemůže nevzpomenout na známé úsloví, v němž se praví, že míč je kulatý.
Velmi dobře například působí, když se snažíte prostřelit brankáře po zemi, on vyběhne a lehne si vám pod nohy, ale vám se nakonec stejně podaří míč pod gólmanem propasírovat. Pak už jen stačí udělat pár dalších kroků a balón s gustem napálit do zcela prázdné branky. Ovšem pochopitelně, pokud se to povede vašemu 
soupeři, tak to taková lahůdka není.
Pochvalu si zaslouží i poziční hra zdejších fotbalistů. A to ani ne tak těch vašich, kteří by v očích hráče mohli vždy stát a pohybovat se na lepších místech, i kdyby se zrovna nacházeli na těch úplně nejlepších. Pokud ale jde o hráče počítačem ovládaného soupeře, není jim příliš co vytýkat. Dokážou si nejen vcelku dost dobře držet své "hřebíkovské" čtverce, ale i velmi slušně vykrývat prostory, kudy by mohly chodit vaše potenciální přihrávky. Člověk by až někdy měl pocit, že počítač podvádí.
Mario Lička je v tahu dopředu nezřídka platnější než striker Robert Zeher.
V čem ale rozhodně nepodvádí, to jsou výsledky zápasů. Známou bolístkou sportovních her obecně bývají situace, kdy si počítač jakoby řekne, že teď zkrátka 
musí skórovat, i kdyby padaly trakaře, výsledkem čehož nezřídka bývá naprosto pitomý gól odkudsi zpoza vápna pomalu plachtící střelou, kdy je střelec navíc tísněn dvěma obránci, ale jelikož si gólman zrovna povídal s fanoušky, tak to tam padne.
Tak takhle to tu zatím podle našich zkušeností naštěstí nefunguje. Naproti tomu zde ale funguje jiná věc, a sice že čas od času prohrajete s úplným outsiderem. V jednom ligovém kole tak třeba slavně nasázíte s Baníčkem Spartě trojku na Letné, abyste za týden doma na Bazalech prohráli s Kladnem, které má za celý zápas dvě střely na bránu a padnou z toho dva góly, zatímco vy nastřelíte čtyři tyčky a jedno břevno.
Nepůsobí to ale nijak uměle, zkrátka takové zápasy bývají a ne každý den je holt posvícení. Nedá se samozřejmě říci, že by to nenaštvalo, ale rozhodně se tak děje jiným způsobem než dosud, protože góly do vaší sítě padnou povětšinou po docela 
dobře vypracovaných akcích a nebývají to nějaké ušmudlánky, které tam padnou jenom proto, aby vám to počítač udělal těžší. Zkrátka i zde vstupují do hry u nás tolik oblíbené štěstíčko a srdíčko.
Další pozitivní změnou je skutečnost, že pokud si správně vzpomínáme, tak je to snad poprvé v celé sérii, kdy se zde nevyskytuje takzvaná tlačítková paměť. To znamená, že pokud něco namačkáte v době, kdy míč ještě plachtí vzduchem, tak to přijímající hráč automaticky neprovede. Nedá se tedy říci, že by to platilo naprosto stoprocentně, ale rozhodně je to zásadní krok kupředu a zejména pak k oné výše zmíněné vyšší plynulosti.
Jak jste asi již zaznamenali, tak i v tomto ročníku budeme mít možnost si zahrát kompletní českou ligu, což je pro tuzemského fanouška jistě nezanedbatelná položka.
Naši ligoví hráči si tak jsou podobní jen velmi zhruba a základní sestavy a atributy 
hráčů taky neodpovídají zcela současné realitě, ale na druhou stranu se povedlo, zjevně tedy nechtěně a náhodně, dosáhnout i několika velmi pozoruhodných přesností, kdy například Mario Lička je v tahu dopředu nezřídka platnější než striker Robert Zeher. Na druhou stranu, z nějakého důvodu právě Zeher i zde střílí z voleje k zadní tyčce docela obstojně.
Technické zpracování je již tradičně velmi dobré a tak říkajíc nablýskané, k čemuž tentokrát přispívá i další dávka nových pohybových animací hráčů. Skoro až úsměvně, ale zároveň i velmi přesvědčivě, vypadá například snaha zasáhnout kopačkou vysoký míč, což ústí do jakéhosi neohrabaného kung-fu výskoku.
Co se týče nedostatků, tak jsou to zatím tradičně gólmani, kteří se v malém vápně chovají velmi dobře, ale občas třeba vyběhnou s míčem na noze deset metrů před vápno velké a tam přihrají obránci vzdálenému dva metry. Místy pak dost nesmyslně 
vyrážejí jednoduché balóny, takže místo chycení a rychlé rozehrávky následuje roh soupeře. A čas od času počítač rozehraje outové vhazování dost nesmyslným způsobem.
Celkově ale i letošní ročník série FIFA skýtá opět značnou naději. Loni se tato naděje podařila dotáhnout do vcelku úspěšného konce a zatím se zdá, že se to povede i letos. S definitivním verdiktem ale vyčkáme do recenze koncem tohoto měsíce.
Index očekávání: 85%
