Fight Night Round 3 - žehličky nažhavit!

Rok se s rokem sešel, a tak nepřekvapí, že se na nás chystá další díl boxerské hry od EA. Zdá se ovšem, že třetí kolo zápasu o misrovský pás se odehraje ve velmi slušném tempu.

Když padne zmínka o firmě Electronic Arts, drtivé většině lidí se ihned vybaví nějaký kolektivní či takzvaně extrémní sport případně Need for Speed či něco jiného, ale rozhodně ne boxing. A přitom tento sport je snad jediný, který se EA snad ještě nikdy nepovedlo zkazit. Všechno to začalo již před lety, ještě v dobách PSone, vynikajícími Knockout Kings, aby se po odmlce o dost delší než standardní jeden rok, prvotřídní box na naše obrazovky vrátil v podobě série Fight Night, která právě letos nastupuje do třetího kola.

Když nám tato hra přišla do redakce, zavládlo zde ovšem lehčí zklamání. Namlsáni růnými videi a screenshoty jsme se totiž už těšili na verzi pro konzole nové generace, ovšem budeme si holt muset ještě nějakou chvíli počkat. To je holt život. Po prvních dvou zápasech jsme ale museli zkonstatovat, že i na současné generaci dokázali tvůrci této série nabídnout to nejlepší co mohli, i když by to tak na první pohled nemuselo vypadat. Pravda je ovšem taková, že Fight Night Round 3 je zase o poznání dál, respektive blíž skutečnému boxu.

Trénink je samozřejmě opět nedílnou součástí vašeho boxerského drilu a rozhodně jej nelze zanedbávat.

Neplyne to ani tak z nabídky režimů nebo kdoví čeho, ale čistě jen z toho, jak je zde box podán a zachycen. Abychom si odbyli formality co nejdříve, tak si řekněme, že hlavním těžištěm hry je opět kariéra, v níž si nejprve vytvoříte boxera podle svých vizuálních a hmotnostních představ, poté mu rozdělíte prvních dvě sta bodů mezi jednotlivé vlastnosti (síla úderu, rychlost, vytrvalost, odolnost, rychlost regenerace atd.) a poté se již okamžitě vydáváte na cestu k boxerské slávě. Začínáte opět mezi amatéry, takže se směšnou helmou na hlavě, ale to je již úděl každého začínajícího boxera. Brzy ale přestoupíte k profíkům, a tam už to začne být zajímavější již jen proto, že si tam vyděláte i nějaké ty prašule. Za ty si následně samozřejmě pořizujete nejrůznější věci, ale hlavně vám peníze umožní najímat si lepší trenéry. Zajímavé je, že se svými vlastnostmi liší nejen boxeři, ale právě i trenéři, kdy každý z nich je zaměřen na jinou oblast: některý staví na první místo sílu úderu, jiný třeba zase staví úspěch svých svěřenců na rychlém pohybu po ringu.

Trénink je samozřejmě opět nedílnou součástí vašeho boxerského drilu a rozhodně jej nelze zanedbávat. Opět je rozdělen do několika oblastí podle toho, který aspekt zrovna budete chtít trénovat. Trénink je stejně jako v minulém dílu prezentován jako tematické minihry, ovšem v případě potřeby je možné vašeho boxera trénovat i automaticky. Sympatické na tom je, že při tréninku body do vašich výkonnostních statistik nejen získáváte, ale i ztrácíte, což je poměrně logické – když budete celý den skákat přes švihadlo, asi nikdo nebude očekávat, že se zvýší síla vašich úderů. Popravdě řečeno jsme ale tento systém pochopili ne zcela přesně, jelikož jednotlivých vlastností je docela dost a cvičení s různými účinky rovněž, ale základní logika je zcela jasná a detaily by měly být dovysvětleny v manuálu, který se s review verzí bohužel nedodává.

Není většího potěšení než soupeře zasypat sprškou ran na hlavu zakončenou tříštivým granátem na odkrytá spodní žebra.

Abychom se ale ještě na chvíli vrátili k výčtu režimů – vedle kariéry zde toho již moc není, ale zase to docela stojí za to. Vedle možnosti hraní posíti se můžete vcelku dobře pobavit i v módu Hard Hits, kde se bojuje klasicky jako v normálních zápasech, akorát s tím rozdílem, že jednotlivá kole nejsou vymezena časově, ale každé končí vždy, když někdo dosáhne knockdownu. Kdo má na konci knockdownů více, vyhrává. Za pozornost ovšem stojí i režim ESPN Classic, v němž je možné si zopakovat a třeba i změnit výsledky různých legendárních zápasů jako je kupříkladu mač Muhamad Ali vs, Joe Frazier.

Pojďme ale již k samotnému boxu, který, jak již bylo naznačeno výše, se opět o něco přiblížil reálnému sportu. Nedejte ale na první dojem, protože ten bude takový, že je hra moc pomalá a těžkopádná, zvláště když si hned pro první zápas zvolíte borce z nejvyšší váhové kategorie. Stejně jako všude jinde je to ale i zde v prvé řadě o cviku a o tréninku, a až se naučíte navazovat na sebe jednotlivé údery, budete schopni soupeře ranami doslova sprchovat. Důležité je rovněž se dobře po ringu pohybovat, rozumně si rozvrhnout síly a samozřejmě i dobře bránit. Konkrétně z krytí máme pocit, že je ještě o něco propracovanější, a tím pádem i náročnější než minule. To samé se ovšem dá říci i o útocích, a tak je nyní opět o trochu více potřeba o něco více dávat pozor a přemýšlet, kam soupeře vlastně uhodit. Tato snaha ovšem stojí za to. Až se vám totiž poprvé povede dostat soupeře pod tlak na hranici knockdownu, a poté ho sejmete dobře mířenou ranou, budete přesně vědět, o čem je to teď řeč.

Boxer, který se dostane do problémů a je rád, že ještě stojí na nohou začne totiž v prvé řadě ustupovat a doslova betonovat kryt, seč mu poslední síly na udržení rukou nahoře stačí. A věřte že není většího potěšení pro každého příznivce úpolových sportů, když soupeře v takovémto okamžiku posledního zoufalého odporu zasype sprškou ran na hlavu schovanou v neprostupném krytu, kterou zakončí tříštivým granátem na zcela odkrytá spodní žebra. Takovéto ťafky pak rozdýchávají horko těžko i větší borci než je náš Rudla Kraj. Pocit z boxingového sportu je zde tedy skutečně vynikající a rozhodně opět o kus lepší než v minulém dílu, přičemž už tam jsme si jej nemohli vynachválit. K tomuto vynikajícímu dojmu mimo jiné přispívá i možnost změny střehu kdykoliv během zápasu, což sice nefunguje úplně přesně jako v reálu, ale i tak díky za to. A když už je nejhůř, můžete se vždy zavěsit do odpočinkového klinče. Zůstal zachován i víceméně ideální ovládací systém Total Punch Control, takže ve výsledku tu máme hratelnost té skutečně nejvyšší úrovně. Samozřejmě ale pouze z pohledu těch, kteří alespoň tuší, o čem zhruba box je, a nebudou tak nakonec nadávat, co že jim to ten recenzent nalhal, když Tekken je přece mnohem rychlejší a lepší.

Na život a na smrt

Zápas, o kterém teď bude řeč, sice nebyl boxerský, ale nádherně ukazuje, jak může rozhodčí přispět k atraktivitě utkání. V minulém roce se v superfightu podle pravidel K1 (v kostce řečeno jde o „ořezaný“ thajský box) utkali dva Francouzi - Jerome Lebanner a Cyril Abidi. Zápas byl vypsán na pět kol a po celou dobu měl Jerome jasně navrch a Abidiho dostával do počítání, v podstatě kdy se mu zachtělo. Abidi místy evidentně odmítal bojovat dál, ovšem minimálně dvakrát jej sudí natlačil zpátky do zápasu doslova násilím. Vrcholem byla situace, kdy Abidi v jednom okamžiku doslova visel na provazech, když sudí přiskočil, „očistil“ mu rukavice a vyslal jej pro další příděl ukrutných ran. Přesto ale zápas neskončil knockoutem a dá se říci, že i po zásluze. Tento duel byl totiž jakousi odvetou za incident, kdy bývalý pouliční rváč Abidi údajně zničehonic vtrhl do tréninkového centra Jeroma Lebannera a tam ho prachsprostě zmlátil. Jerome si jej ovšem ve zmíněném zápase vychutnal v ringu, jak se patří, a bylo evidentní, že Abidiho nechce sejmout předčasně a chce ho týrat celých pět kol. To se mu evidentně povedlo a bylo zřejmé, že na Jeromově straně byl i rozhodčí. Až by se jednomu chtělo říci, že konec dobrý, všechno dobré :-).

Vytáhli se ovšem i grafici. Vizuální zpracování je na možnosti PS2 skutečně na výši, ovšem to pouze v případě, že se nedíváte mimo ring. Diváci se totiž moc nepovedli. Cokoliv se ovšem děje v ringu, vypadá skvěle. Během zápasu se na obličejích hráčů projevují různá zranění i přímo při boji (mezi koly samozřejmě opět můžete zažehlovat boule a ošetřovat rány ručně nebo automaticky) a postavy jsou vymodelovány s maximální pečlivostí včetně rukavic a trenýrek. Škoda jen že jednotlivé pohyby jsou stále tak trochu kostrbaté, ale to bychom možná po naší milé PS2 chtěli možná až moc. Slušně je v rámci možností zpracován i dabing a vcelku dobře pak zní nejrůznější skandovaná povzbuzování davu diváků.

Víceméně kosmetického charakteru jsou i naše další výtky. Jedna směřuje k umělé inteligenci počítačem řízených boxerů, kteří čas od času provádějí zcela nesmyslné věci, ale jedná se o jev opravdu zřídkavý. Ne úplně skvěle je na tom i ringový

Klady a zápory

Grafika v ringu
Přístup k tvorbě založené na opravdovém boxu
Slavná jména, slavné zápasy
Nutnost promyšleného postupu a šetření sil

Váhových kategorií mohlo být více než šest
Grafika okolo ringu
AI občas zaskřípe

sudí, jenž sice v ringu není vidět, ale zato je při počítání slyšet. Po knockdownu totiž boxery docela nutí do dalšího boje a mnohdy jim na zotavení se nedopřeje ani počítání do „nepsaně pravidelných“ osmi, což nám dost připomnělo loňský zápas Cyrila Abidiho s Jeromem LeBanerem, o kterém jste si možná již přečetli ve zdejším infoboxu. Na druhou stranu počítačem řízení borci si za to vlastně můžou sami, protože když můžou, tak se na nohy stavějí co nejrychleji. Blbouni :-).

Celkově ovšem musíme hru hodnotit jednoznačně kladně. Pokud vás série Fight Night vždycky lákala, ale z nějakého důvodu jste se k ní ještě nedostali, u „trojky“ už opravdu není proč váhat. Naše výsledná známka sice neoznačuje zásadně přelomový titul, ale tím ani FNR 3 není, jelikož zde jsou již jeho dva předchůdci. Tentokrát jsme ale opět svědky pozitivních změn a vylepšení a dnešní známka je skutečně velmi poctivě vydřená hodinami boxování do pytle a sparringu.

Fight Night Round 3

Výrobce/Vydavatel	EA/EA
Platforma	PlayStation 2, Xbox

Multiplayer:	ano, 2 hráči
Vibrace/Analog:	ano/ano
Paměťová karta:	318 kB

Verdikt:

Potřetí a zase znatelně lépe. Opravdu výborná bojová záležitost, vycházející navíc ze skutečného sportu.

Hodnocení:

85% (info)