Do nejunikátnějšího světa v celé historii slavné japonské RPG ságy nás zavede Final Fantasy XIII. Do supertechnologické říše plné válek a intrik se zcela novým bojovým systémem. Stane se legendou?
Tak takto by mohly vypadat Hvězdné války, pokud by jejich designérem byl Japonec. Final Fantasy XIII předvádí dokonalý sci-fi svět, říznutý trochou té tradiční fantasy, detailní a dopilovaný do nejmenšího detailu. Final Fantasy XIII na sebe poutá pozornost od počátku, kdy Square Enix předvedl na E3 2006 kratičkou ukázku. Pozornost, která se ještě zvětšila, když se ukázalo, že poprvé od vydání Final Fantasy XI vyjde tato slavná značka nejen na konzoli od Sony, ale i na mašince od Microsoftu.
Nejsou tu náhodné soubojeani žádné body zkušenosti.
Děj se odehrává ve světě, kde vládne svatý režim Cocoonu, svébytného města ze zářícího kovu a zelených krystalů, který se vznáší nad horami a řekami podřízeného světa Pulse. Ve hře se sice setkáváme s postavami, které asociují starší díly, ale jinak jsme tu mezi kosmickými loděmi, kovovými robotickými monstry a obrněnými vojáky, takže celkový dojem z Cocoonu tak nejvíce připomíná mix Matrixu a Blade Runner.
Final Fantasy XIII však přináší nejenom atypické, nové prostředí, ale i zcela nový bojový systém. No, zcela nový, spíše výrazně upravený tradiční ATB, tedy Active Time Battle systém, kombinující realtime a povelové útoky, dovolující tvořit řetězce komb pouhým tisknutím trojúhelníku na gamepadu. Po fyzickém útoku tak následuje útočné kouzlo, následně léčba sebe sama a další útok.
V demoverzi, která vyšla v japonštině u Blu-ray filmu Final Fantasy VII: Advent Children má hlavní hrdinka dema Lightning (patrně nejen dema) tři sloty, jejichž počet 
se pravděpodobně bude zvyšovat s posilováním postavy. Klíčový je limit času. Ten se naplňuje a musíte počkat, než provedete další útok. Nejste k tomu však nuceni. Je na vás, zda využijete jen části jeho naplnění a provedete jediný úder nebo kombo o více chodech.
Na co ovšem můžete zapomenout, jsou náhodné souboje, a nejsou tu ani žádné body zkušenosti nebo množství magie, které smíte využít. Používejte, co chcete, podle času. A poslední „změna“. Ostatní postavy vaší party ovládá umělá inteligence.
Klíčové tedy je, vedle promyšlení využití časového potenciálu k útokům, také jak rychle zadáte povely dohromady. Kombo, složené ze tří útoků, pošle Lightning proti nepříteli, aby dvakrát sekla svým gunbladem, připomínajícím ten Squallův z Final Fantasy VIII a při skoku zpět ještě vystřelila. Možnosti byly i v ohraničeném demu zajímavé. Například vyhození menších nepřátel do výšky předtím, než jim dáte úder ve vzduchu, způsobující větší poškození a sešlete ohnivé kouzlo.
Boj je jednak vizuálně velmi atraktivní, jednak jednoduchý pro pochopení a hlavně umožňuje nesčetně různých experimentů, díky tomu, že se HP dobíjí po každé bitvě. V ní si můžete rozmyslet, zda se nevyplatí udeřit uprostřed nepřátelského útoku, nebo zda raději počkat. Na konci každého souboje totiž budete ohodnoceni hvězdičkami od jedné do pěti za rychlost, styl a techniku boje.
Otázkou zatím zůstává, podle čeho systém hodnotí. Samozřejmě pokud sejmete bosse jediným promyšleným kombem, je jasno. Nicméně pozor na zdání jednoduchosti. Podle šéfa vývojářského týmu Motomu Toriyamy bude FF XIII nejobtížnější hrou série.
Absolutní novinkou je možnost v plné hře ve více lidech ovládat více postav.
Systém, kterým hra přechází z animací přímo do bitev, je úchvatný. Užasle se díváte, ale v další sekundě již jste po změně úhlu pohledu kamery rovnou ve hře. Zajímavě vyřešený je i pohled na bitvu. Neotevře se soubojové okno, jak jsme byli zvyklí u starších dílů, tedy s výjimkou plně realtime FF XII. Naběhnete na nepřítele a po sotva znatelné pauze naskočí lišty s bitevními příkazy a jste uprostřed akce. Tipujeme, že i ono zbrždění bude ve finální podobě pryč a pouze se natočí kamera a objeví povely.
Pocit z bitev je přitom velice příjemný. Je to velmi dynamická akce, žádné zdržování. Okolo vybuchují bomby, šlehají záblesky kouzel a díky skokům Lightning, která z výšky útočí na nepřátele, nemáte ani pocit, jako kdybyste hráli japonské RPG. Tím jde Final Fantasy XIII ve šlépějích FF XII, která také výrazně oživila styl hraní.
Square Enix v demu patrně úmyslně neprozrazuje nic z cíle mise, nic o motivacích jednání postav. Po souboji s monstrem, které zastavilo vlak, přebíráte kontrolu nad týmem NORA, skupinou odporu na Cocoonu. V partě máte blonďáka Snowa a Oerbu Diu Vanille s jejím modernizovaným lukem. Pokud útočí Snow, je to výrazná změna oproti Lightning, jeho útoky jsou výrazně pomalejší a spoléhající na fyzickou sílu, nezvládá příliš manévrovat.
Poněkud komickou postavou je pak poslední člen Sazh Katzroy s malinkatým chocobem ve svém rozměrném afru. Pamatujme ale na to, jak se nám postavy ve 
Final Fantasy měnily před očima a bezcitní si uvědomovali své zločiny, jakož i zdánlivá neviňátka uměla být krutá.
Ačkoliv tedy Final Fantasy XIII mnoha milovníkům původní koncepce připomíná návrat, zdá se, že opak je pravdou. A nejde ani tak o to, jak se s postavami po světě pohybujete. Čekat, že bude nad postavou či postavami fixní úhel kamery, by bylo výrazně naivní. Kamerou si budete prohlížet okolí, což před souboji, kdy musíte zvolit, zda si na čekající vojáky dovolíte, je dost důležité.
A nebudeme si nic namlouvat, Final Fantasy XIII je, co se prostředí týká, natolik atraktivní i jen v samotném demu, že pro mnoho hráčů bude možnost prohlížet si svět okolo velkým lákadlem. Boje sice neprobíhají přímo ve hře, objevující se lišty s povely vyvolávají dojem speciální soubojové obrazovky, ale již na druhý pohled vám dojde, že je to víceméně zdání.
Nebyl by to pochopitelně Square Enix, aby hru nedoprovázely dechberoucí CGI animace.
Finální změnou, která zavádí zpátky k Final Fantasy XII je pak již zmíněná umělá inteligence, ovládající další členy party. Co je pak absolutní novinkou, je možnost v plné hře ve více lidech ovládat více postav, což zní velice zajímavě.
Velmi autenticky pak vypadá samotný pohyb Lightning. Zcela v něm chybí jakákoliv topornost. Zvládá přeskakovat překážky a to i dost velké, ze kterých pak skáče dolů. Neznamená to však, že Square Enix koupí Eidosu zakomponoval prvky pohybu Lary Croft do svých RPG titulů.
Při bližším pohledu je ostatně vidět, že před skokem se na určitém místě objeví zářící kruh, načež je Lightning vymrštěná vzhůru. Pochybujeme, že by ve hře byly 
energetické trampolíny, takže bychom spíše podporovali teorii, že si budete moci nějak Lightning aktivovat k podobným pohybovým akrobaciím.
Další členové skupiny pak zvládají tentýž pohyb. Bohužel demo předvedlo pouze víceméně běh po rovné ploše a klíčové momenty různých pohybů platforem, kde by se pohyblivost postav ukázala, byly provedeny v animacích.
Ty jsou samostatnou kapitolou hry. Nebyl by to pochopitelně Square Enix, aby hru nedoprovázely dechberoucí CGI animace. Co bere dech znovu, je stále se snižující rozdíl mezi CGI a enginovými animacemi. Bylo by nesmyslné tvrdit, že už takřka nejsou rozeznatelné, ale je fakt, že ony prudké propady v kvalitě prožitku mezi CGI scénou a následnou herní sekvencí pomalu bere voda. Což pochopitelně hře dodává na autentičnosti, zvláště pak u postavy Lightning.
Za jejím designem nestojí nikdo jiný, než veterán FF série Tetsuya Nomura, autor postav z Final Fantasy VII a VIII. Jako ostatně jeho všechny, i Lightning se povedla 
na sto procent.
Demo tedy ukázalo kvality technologického světa a nyní nezbývá než počkat, jak si Square Enix poradil s přírodou, která pokrývá svět Pulse. Jaký dojem budeme mít ze soubojů v lesích nebo u řek a z pohybu tamním světem. Ale ačkoliv dojem je důležitý, nejvíce zvědavi jsme na příběhovou linii, která vždy dává Final Fantasy to, čím se tolik odlišuje od ostatních her. Tedy schopnost ovládnout a podmanit si zcela hráčovy emoce.
Index očekávání 90%
