RECENZE: Výpravný Fire Emblem: Three Houses boduje příběhem i bitvami

Fire Emblem: Three Houses přináší nejenom propracované bitvy na tahy a výpravný příběh, ale také záplavu dialogů a budování vztahů mezi hlavními hrdiny. Připravte si desítky volných hodin, nudit se nebudete.

Pokud máte rádi škatulky, Fire Emblem: Three Houses je japonská taktická hra na hrdiny. Přináší propracované tahové souboje, stejnou měrou se ovšem věnuje příběhu a budování dobrých vztahů s okolními postavami. Překvapí mnoha drobnými detaily, díky nimž se můžete do příběhu a herního světa hladce ponořit. Přistihl jsem se, jak se vyloženě těším na další seanci, kdy se opět pohroužím do světa Fódlanu a setkám se se svojí partou.

Fire Emblem: Three Houses

Fire Emblem: Three Houses

Psát o příběhu je poněkud ošemetné, protože je to jeden z pilířů hry a vyzradit byť jen drobnost může vyvolat efekt sněhové koule. Omezím se proto na základní konstatování, že hra se odehrává na kontinentu Fódlan, obývaném národy Adrestian Empire, Holy Kingdom of Faerghus a Leicester Alliance. O mír se stará řád Church of Seiros, na jehož území se nachází důstojnická akademie. A právě na ní se po předehře ocitáme v roli profesora, který (nebo která, hrát lze za muže i ženu) se ujme výuky prominentů jednoho z rodů.

Jenže Three Houses přináší dvě dějové linie. V jedné si pilujeme šlechtu námi vybrané koleje, druhá se odehrává o pět let později. A jako správní hráči víme, že mír je jen krátké období mezi válkami. Zajímavé přitom je, že v Three Houses můžete nejenom přeskakovat dialogy a automatizovat různé části tréninku, kdy jako profesor motivujete své svěřence a volíte jim cestu, kterou se mají po bojové stránce ubírat. 

Fire Emblem: Three Houses

To bych samozřejmě vůbec nedoporučoval, protože příběh je jednou z opor hry. O překvapení přitom není nouze. Za zvážení stojí i režim bitev, kdy casual oživí padlé, zatímco normální jede klasicky na permadeath. Na druhou stranu, pokud jste žádný Fire Emblem nehráli, vůbec to nevadí.

Three Houses začíná pozvolna, ale nenudí. Uvede vás do příběhu a toho, jak vypadá aktuální politická situace. Panuje skoro idylická atmosféra, v níž se postupně objevují trhliny. Jenže vy pořád netušíte, kam celé vyprávění směřuje. Přibývá otázek. Jaká je vaše role? Proč vládnou jen ti, kteří mají zvláštní magické znamení (Crests), které je v jejich krvi a propůjčuje jim moc používat silné hrdinské relikvie?

Fire Emblem: Three Houses

Fire Emblem: Three Houses

Jenže uplyne hodina a vy se sotva dostanete k volbě, kterou ze tří kolejí chcete vést. Uplyne dalších patnáct hodin a hra vás průběžně pořád učí něco nového. A rozhodně s tím jen tak nekončí. Příběh se ovšem rozjíždí a vám je jasné, že se něco neblahého děje.

Jste sice profesor, máte své žáky, ale sami musíte trénovat. Něco ve vás je, ale rozhodně si nepřipadáte, že jste nad systémem. V tomto případě kalendářem, který určuje vaše aktivity. 

Je to vlastně geniální. Čas se posouvá kupředu pomocí kalendáře. Některé dny jsou plonkové, jiné věnujete tréninku, další bitvě. Nebo můžete někomu zmámenu popřát k narozeninám a pozvat ho na čajový dýchánek. Volba témat k diskuzi pak ovlivní, s jakou náladou odejde. Ale zpátky ke kalendáři.

Jsou zde volné dny, kdy si sami volíte aktivitu. Pokud budete připojeni k internetu, uvidíte v procentech, jak vybírali ostatní hráči. Je zajímavé, jak dokonale umí vývojáři hráče vést, kudy chtějí, protože ve většině případů jsou volby celkem jednoznačné. 

Fire Emblem: Three Houses

Stačí správná udička v podobě očekávané bitvy či posunu v příběhu. Je tedy volba jen iluzí? Ano i ne. Je třeba dát si pozor a nepropást aktivitu, která má jen omezený časový rámec.

Jednou z voleb je i průzkum kláštera, což je další vrstva hry. Po klášteře se můžete volně pohybovat a v případě již navštívených lokací se hodí rychlé cestování. Je to v podstatě hub s úkoly a postavami. Budete řešit banality, ale i důležité věci. Můžete zde rybařit, pěstovat plodiny a pokecat s kdekým. Ale počet větších akcí je omezený, byť se časem navýší.

Fire Emblem: Three Houses

Fire Emblem: Three Houses

Velmi důležité je i budování vztahů s vašimi svěřenci, ale i ostatními profesory a jejich studenty. Důležitost motivace se projeví na bojišti. Budete proto studentům pomáhat, radit (samozřejmě musíte poradit správně) a chodit s nimi na oběd. Budete všechno řešit spolu, čímž vám někteří opravdu přirostou k srdci. 

Dialogů je obrovské množství, ale nejsou to takové ty okecávací bláboly, k reáliím i realitě hry sedí. Postupně si trénujete svoji úderku do války. Jak se budete specializovat, je jen na vás, ve hře je jen minimum omezení. Stačí složit příslušnou zkoušku. Je třeba dodat, že ve výběru nejste omezeni jen na vaši kolej, lze přizvat i ostatní. Pokud budou chtít.

A konečně boj. Jednotky se pohybují po čtvercové síti a bitvy připomínají šachy. Na začátku stačí, když respektujete základy. To znamená, že některé políčka poskytují lepší krytí a dále si musíte ohlídat dosahy. Rozhodně nechcete, aby vašeho lučištníka nebo léčitele rozbila třeba jízda. Na těžké plecháče zase může fungovat magie. Na začátku je obtížnost až podezřele snadná, ale postupně se projeví další proměnné, například překvapení ze zálohy, omezený počet tahů, velké monstrum či lučištníci na vyvýšených místech. Řadu usnadnění lze vypnout.

Fire Emblem: Three Houses

K dispozici jsou nejenom klasické útoky, ale i i speciální, které ovšem poškozují zbraň. A určitě nechcete, aby se vám zbraně rozbily během bitvy. Je proto dobré spravit si je před bitvou u kováře, nakoupit hojivé lahvičky a podobně. Některé partie pak skutečně připomínají šachy, nicméně omezeně lze v případě chyby přetočit čas. Když budete připojeni k internetu, na bojišti uvidíte, kde ostatní zemřeli, nebo naopak porazili nepřítele. Vstupem na takového políčko získáte bonus. Funkci lze ovšem taktéž vypnout.

Kochat se opět můžeme vizuálním zpracováním útoků, kdy jedna jednotka útočí na druhou. Sledujeme efektní úhyby i drtivé kritické zásahy. V tomto ohledu je audiovizuální zpracování perfektní. O něco horší je průzkum samotného kláštera. Je to místo, které vypadá majestátně, o tom žádná, ale grafika je zde na můj vkus místy až moc schematická. Sebratelné předměty na zemi jsou také jen naznačeny světýlkem, neleží tam přímo. Připomíná mi to hry ze starší generace konzolí, kterým na dnešní poměry chybí členitost. Není to žádná katastrofa, ale všimnete si toho. 

Fire Emblem: Three Houses je ukecaný, ale nenudí. Bitvy jsou opět perfektní. Důraz na budování týmu a vztahů si vás omotá kolem prstu. Co je ovšem hlavní, dohromady to spolu funguje na výbornou.