Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Flatout – pouze pro trpělivé

  12:00
Tak dlouho se o této hře šuškalo, že to bude parádní akční nářez, až se zdálo, že snad bude nejlepší offroadovou záležitostí všech dob. No, nestalo se tak, dokonce si dovolíme tvrdit, že jsou její kvality hluboko pod laťkou očekávání.

Flatout Hned na začátku si řekněme, že Flatout v té nejzádovitější zásadě vlastně není zase až tak špatnou hrou. Bohužel se ale jedná o titul, u něhož se autor tohoto článku navztekal nejvíc za několik posledních měsíců a možná že i let, takže se nedivte, že tato recenze bude víceméně pouze snůškou kritických postřehů. Holt, co taky čekat jiného, když autory byla slibována akční závodní zábava a místo toho se nám do rukou dostalo tohle. Původně jsme čekali něco na způsob terénního Burnoutu, ale namísto toho jsme se museli mořit u Flatoutu. A věřte, místy to bylo skutečně trýznivé.

Hlavním průšvihem Flatoutu je totiž to, že ač má být podle původních informací víceméně akční záležitostí, naprosto zoufale mu chybí jakákoli dynamika a akční spád. Hra je pomalá, rozvláčná chová se v mnoha ohledech dosti podivně a navíc se zde rozhodně nejezdí jen na polních a lesních cestách. Zdá se, že autoři chtěli do hry implementovat prvky jak jízdního, tak kolizního fyzikálního realismu, ale asi je vám již jasné, že se jim to vůbec nepovedlo. Výsledkem není ani akční nářez ani realistická simulace, výsledkem je totiž podivuhodný hybrid, o němž se ale bohužel nedá říci, že by měl od všeho něco. To by už tuto hru spíše vystihovalo tvrzení, že nemá od ničeho nic.

Hra totiž dost často vůbec netuší, co by mohlo znamenat takové slovo férovost, z čehož plyne nepříjemná skutečnost, že je velmi neférová.

Flatout Zpočátku ale nic nenasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o tak nešťastnou záležitost. Na výběr máte z několika nelicencovaných vozů, jejichž vzhled evokuje tradiční americké koráby silnic, je zde možnost jejich technického vylepšování, možná jen těch necelých čtyřicet závodů v hlavním režimu by mohlo budit lehčí podezření. Zakrátko ovšem přijde zjištění, že zde asi něco trochu nehraje. Máme na mysli okamžik startu prvního závodu. To, že vám hned po startu úplně všichni poodjedou vás nechá ještě klidnými, ale moc dlouho vám to nevydrží, jelikož se blíží první zatáčka. Tam zjistíte, že vaše auto na trati nijak extra dobře nedrží a že jste si do zatáčky najeli trochu špatně, takže se musíte z nastalé situace docela složitě vymotávat, zatímco soupeři se vám zase o kousek vzdálili. Ale co, máte před sebou ještě celá tři kola, tak se za nimi chutě pustíte. Posuňme se v čase dopředu právě o ona tři kola. Po nich totiž zjistíte, že soupeře jen tak lehce nedoženete, ale stále si myslíte, že je to tím, že jste v jejich průběhu docela často bourali a vyjížděli z trati, přičemž v sobě stále živíte myšlenku, že zatím ještě nemáte ovládání v krvi a že se to po několika odjetých závodech zlepší. Ano, pravdou je, že na ovládání si časem zvyknete, ale situace se tím bohužel nezlepší.

Hra totiž dost často vůbec netuší, co by mohlo znamenat takové slovo férovost, z čehož plyne nepříjemná skutečnost, že je velmi Flatout neférová. Týká se to prakticky všeho: bouraček, přetlačování se soupeři, projíždění zatáček a dokonce snad i zde přítomných miniher. Takže popořádku: bouračky. Ať bouráte, jak chcete, vždycky na to dojedete. To je sice vcelku pochopitelné, nicméně nejde nám do hlavy, proč na jakoukoliv kolizi s některým z oponentů doplatíme vždycky my, zatímco soupeři si hodí pár vyrovnávacích smyků a jsou v prachu. Naremplujete to do soupeře a má to prakticky stejný výsledek jako když to někdo našije do vás. A pokud neskončíte vyloženě v kotrmelcích, skončíte alespoň mimo trať, kde to s velmi velkou pravděpodobností opřete do telegrafního sloupu nebo nějakého jiného nerozbitelného objektu, případně zůstanete viset na nějakém patníku tak nešikovně, že se nebudete moci rozjet a s pomocí speciálního tlačítka se znovu „nahodit“ na trať. Mezitím samozřejmě nějakou tu pozici ztratíte, stejně jako nějaký ten kousek nervové příčetnosti. Co se týče drobnějších kolizí, je tam situace obdobná, protože i sebemenší kolize se svodidly, případně s jiným nezničitelným předmětem, končí vždy tím, že se vaše auto ocitne v pozici, z níž se musíte opět dlouze vymotávat. Prostě lehčí ťukes o mantinel s následným pohotovým srovnáním se do požadovaného směru tady nenajdete. Jistě, dost těchto kolizí by se teoreticky dalo fyzikálně zdůvodnit stylem „motor je vepředu takže je předek těžší, takže i když jen brnkne o sněhovou bariéru, od níž se zadek zcela z přehledem odrazí, tak se předek do sněhu zaboří a při sešlápnutém plynu se tím pádem auto natočí čumákem do sněhu“. Ale to je jen bohapustá Flatout teorie a až to někdy nedej bože v této hře uvidíte na vlastní oči, nemusíte mít zrovna oxfordský doktorát z fyziky tuhých těles, abyste zjistili, že je to naprostá pitomost, což je ještě hodně slabé slovo. To mi připomíná, že Flatout je hra, u níž padala tak různorodá slova, povětšinou z oblasti biologie, jak už opravdu dlouho u žádné hry.

Do vod rozumného průměru vytahuje tuto hru vedle možnosti s notnou dávkou trpělivosti touto hrou postupovat dále i technické zpracování.

Tak, co tam máme dále. Přetlačování se soupeři. Tady to bude rychlovka: můžete se na trati přetlačovat, s kým chcete, stejně prohrajete a navíc to většinou ještě pěkně odskáčete. Je lhostejno, jak velmi hmotný váš samochod jest, nechápeme tudíž, k čemu vlastně je hmotnost u každého z modelů udávaná. No, takže co dále? Aha, projíždění zatáček. Tak tady je to místy už vyloženě sranda, jelikož dle zdejšího axiómu pro každou zatáčku ve hře platí, že vždy existuje alespoň jeden soupeř, jenž ji dokáže projet lépe a rychleji než vy. Můžete jet na jistotu vnitřkem, můžete jet riskantně vnějškem a hoblovat vnější stranu zatáčky, můžete jet třeba jako Fittipaldi, ale stejně se každou chvíli najde někdo z počítačem řízených soků, který vás tam řízne takovým způsobem, že si budete říkat, zdali náhodou nepřisvištěl z nějaké úplně jiné hry. Hra je ale naštěstí vzhledem ke všemu výše uvedenému dosti benevolentní v tom, že pro odemykání dalších závodů stačí dojíždět mezi prvními třemi. Vyděláte si sice méně peněz na upgrady či nové vozy, ale ty se dají nahnat třeba právě na minihrách, nehledě na to, že nějakých výraznějších Flatout změn po instalaci nových dílů jsme si stejně nevšimli. Přes to přese všechno se ale Flatout stále dá vcelku solidně hrát, respektive není nehratelným. Akorát budete každý druhý závod asi tak sedmkrát opakovat.

Důvodem k častému opakování závodů budou navíc i nejrůznější předměty povalující se na trati: pneumatiky, plůtky, štosy dřeva nebo třeba stavební stroje. Je sice dobře, že se autoři snažili tratě ozvláštnit nejrůznějším harampádím, které se po trati válí podle toho, jak s ním kolidují vozítka, a zůstávají tam po celou dobu závodu, nicméně vzhledem k tomu, že dost často si mnohých z nich vůbec nevšimnete (ať už je na vině třeba jejich nevýrazná barva splývající s okolím, úhel kamery, nebo třeba umístění v nepřehledném místě za zatáčkou), budou vás po několika závodech již pěkně prudit. Navíc se občas stane, že pokud jednou přes nějakou volně pohozenou pneumatiku jednou přejedete bez jakéhokoliv problém, podruhé už na ní klidně můžete poskočit tak, že skončíte kdoví kde.

Minihry

Do hry byla implementována řada na první pohled zajímavých miniher, které v první chvíli evokují staré dobré Crazy Taxi. Na pohled druhý je již ale opět vidět, že neduhy hlavní hry trpí i tyto hříčky. Od ne úplně ideálního ovládání, přes relativní utahanost a pomalé tempo až po podivný fyzikální model. Co se týče jejich náplně, najdeme zde kupříkladu klasické závody, tentokráte ovšem třeba na okruhu ve tvaru osmičky nebo na oválu nebo variaci na destrukční derby. Nejnápaditěji ovšem jistě působí dovednostní soutěže jako třeba skok daleký či vysoký nebo kuželky. V těchto disciplínách je totiž účelem nejen to správně rozjet, ale navíc i ve správný čas a ve správném úhlu katapultovat dopředu, čímž pádem se právě on stává oním médiem, jež „skáče“ do výšky, dálky nebo sráží kuželky. Nápad je to ale sice zajímavý, nicméně vzhledem k poněkud nedotaženému provedení vás i tyto hříčky přestanou bavit bohužel poměrně záhy.

Do vod rozumného průměru vytahuje tuto hru vedle právě zmíněné možnosti s notnou dávkou trpělivosti touto hrou postupovat dále (prostě to zkoušíte tak dlouho, až se dílko podaří) i technické zpracování. Grafika sice při bližším ohledání ještě trochu doutná Flatout po rychlém průjezdu horké jehly, ale nelze ji upřít, že při zběžném pohledu vypadá poměrně dobře. Něco podobného by se dalo říci i o zvucích, kdy zejména zvuky motorů burácející v nízko položených tóninách působí vzhledem k silným americkým kárám dosti patřičně. Horší už je to ale se soundtrackem, jenž nás zaujal pouze asi dvěma nebo třemi rockovými skladbami, přičemž zbytek je hodně nevýrazný. Hodně proklamovaným prvkem bylo před vydáním létání řidičů předním oknem ven z vozů po prudších nárazech. Ano, je to fajn, ale zároveň je s podivem, jak rychle se to okouká. Po chvíli, respektive po několika takovýchto průletech, za něž jste si zase až tak úplně sami nemohli, budete v nastavení hledat, zdali se tato animace nedá vypnout.

Kdyby autoři alespoň autoři vyrobili širší (respektive průjezdnější) tratě. Nebo kdyby po těch stávajících alespoň vaše auto tak neklouzalo. Nebo kdyby to bylo alespoň celkově trochu rychlejší. Pak by se jednalo o vcelku slušnou hru. Takhle se jedná ale jen o po měrně nezáživnou záležitost, na níž už vlastně ani zas až tak nesedí hláška typu „kdybyste neměli vůbec co dělat a tohle byla jediná hra, co máte, tak se to celkem dá“. Ono se to dá, ale je to místy fakt o nervy. Flegmatikům to bude sice úplně jedno, ale ostatním tuto hru moc nedoporučujeme.

Flatout
Výrobce/Vydavatel Bugbear/Empire
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ano, 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 108 kB
Verdikt: Zahozená šance na netradiční závodní arkádu. Přestože nelze této hře upřít jisté dílčí kvality, nelze ji ani prakticky z žádného hlediska doporučit. Škoda.
Hodnocení: 60% (info)

Témata: Xbox
  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

PRVNÍ DOJMY: Stellar Blade nabízí daleko víc než jen sexy zadek hlavní hrdinky

Po první hodině strávené v nelítostném světě akční hry Stellar Blade můžeme být zatím spokojení....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...