Není to zase až tak nedávno, co závodní série FlatOut debutovala na PS2 s cílem stát se jakýmsi offroadovým Burnoutem. Částečně se jí to podařilo, částečně ne, ale stále se jednalo o svého druhu jedinečnou hru. Proto bylo její první zjevení na konzolích nové generace očekáváno jak s napětím, tak i s nedočkavostí. Jak se tedy přechod do „vyšší kubatury“ povedl?
Rozhodně dobře a to i přesto, že nějaké ty mouchy se objevují i zde. Opět se tedy jedná o chytlavé a atraktivní závodění na okruzích se silničními, ale v prvé řadě prašnými a blátivými úseky, kde závodí jak ryze terénní vozy, tak i naprosté plečky. Závodní akce je to ale sice vskutku drsná, ale zároveň vyvážená, takže prakticky vždy máte šanci na vítězství, ať již jedete v čemkoliv. Menší a lehčí vozy jsou obvykle hbitější a rychlejší, zatímco větší bouráky jsou klasicky sice pomalejší, ale pochopitelně i průraznější, takže dokáží soupeře lépe odklidit z trati. Volba správného vozu je tedy založena čistě na to, s čím se vám lépe jezdí. Za
dobré výsledky v závodech navíc získáváte peníze, za něž je možné si nakoupit auta nová, případně vylepšení pro ta, která již v garáži máte. Zde ovšem narážíme na první zajímavost, kterou by u takovéto čistokrevné arkády asi úplně každý nečekal. Když si totiž koupíte upgrade, jenž zvýší například výkon vašeho vozu, dost často vám tato úprava třeba zvýší hmotnost, což u lehčích modelů není zase až tak ideální ani přesto, že vyšší hmotnost samozřejmě znamená i vyšší „průbojnost“. Naopak u těžkých vozů jsou zase například vylepšení umožňující lepší ovladatelnost podmíněny zase snížením hmotnosti, což u vozu, jehož filozofií je odstřelit vše, co se před ním objeví, rovněž zcela nepotěší. Jednotlivé statistiky vozů jsou tedy značně provázány, a tak je potřeba vybírat s rozmyslem a rozhodně neplatí, že čím víc toho na své auto navěsíte, tím bude rychlejší, ovladatelnější a těžší. Občas člověka sice trochu naštve, když musí sledovat
změnu všech statistik před potenciálním nákupem,
ale rozhodně to má hlavu a patu, takže v naprostém pořádku.
Obšas se vyskytne závod, který vám bude doslova pít krev.
Ne zcela v pořádku je ale členění hry. Hlavním módem je zde FlatOut, v němž se skrývají série závodních šampionátů a dalších podniků. V prvním případě se jedná pochopitelně o to, abyste závodili, dokud nebudete mistry ve všech šampionátech, ale v případě druhém už to trochu vázne. Jsou zde totiž nakumulovány různé nezávodní aktivity jako například jízda na čas nebo destrukční derby. Tato disciplína má v šílenosti jako FlatOut rozhodně své místo, ale možná by jim bylo lépe v režimu Carnage, jenž je celý vyhrazen právě takovémuto „blbnutí“. Najdeme zde totiž různé variace na akční ježdění včetně oblíbených a pro mnohé možná až legendárních „miniher“, v nichž nehraje hlavní roli auto,
ale chudák jeho řidič. Takto nám ale hlavní režim připadá tak trochu
roztříštěný, i když obě jeho linie jsou na sobě závislé pouze volně.
A možná by stálo za to, kdyby se hra celkově soustředila více na závody, protože ty jsou jednoznačně tím nejlepším, co ve hře lze najít. Mimo to, že jsou
samy o sobě tradičně nářezové, totiž navíc demonstrují, jak si autoři představují next-gen hru. Ta by podle nich měla nejen dobře vypadat, ale zároveň by měla disponovat i skvělým fyzikálním modelem. V novém FlatOutu se tak podél trati vyskytuje až neuvěřitelné množství interaktivních předmětů, které lze rozmlátit nebo zbořit – ať už se jedná o různé plůtky, bariéry z pneumatik nebo třeba různá lešení a komstrukce, které lze zbourat. A přitom to není jen pro efekt nebo jen pro to, že nitro se nabíjí právě bouráním (nejlépe odměněno je ale pochopitelně bourání do soupeřů). Pokud se vám totiž podaří zbourat něco většího, je dost
pravděpodobné, že to soupeře za vámi dokáže zdržet. Nepříjemné na tom ovšem je, že soupeři nejsou žádní pitomci a snaží se tak zaškodit i vám, což se jim vcelku
dost často daří, jelikož do závodu vždy startujete zezadu a na začátku závodu je pochopitelně ještě vše na svém místě, a tak je zde maximum možností, do čeho to nabořit.
Grafika je barevná i detailní a ostrá, takže se hru dívá skutečně dobře.
Paradoxně to je ale zároveň jeden za záporů. Díky vysoké interaktivitě se totiž průjezdy jednotlivými koly v rámci jednoho závodu mohou dost lišit, respektive ve většině případů se dost liší. Nikdy totiž nevíte, co se od vašeho posledního průjezdu daným místem změnilo, a co vás tedy může poslat mimo trať nebo rovnou do kotrmelců. Díky tomu vlastně ani nelze žádný okruh dokonale
natrénovat a po většinu hry je často potřeba se rozhodovat na základě aktuální
situace a případně improvizovat. To je na jednu stranu sice moc fajn, protože hra tím pádem jen tak nudit nezačne, ale pokud chcete v prvé řadě závodit, asi vás to moc nepotěší. Občas se totiž vyskytne závod, který vám bude doslova pít krev a budete ho muset několikrát opakovat, než v něm zaznamenáte úspěch. A to
rozhodně ne proto, že by vám třeba neseděla daná trať nebo by závod byl příliš obtížný. Bude to spíš proto, že se vám bude „dařit“ trefovat právě tato různá záludná místa. A když se k tomu připočtou agresivní soupeři, kteří vás nejraději vidí metat kozelce v přilehlém lesíčku, tak to zkrátka někdy chce nervy jako špagáty.
|
Na druhou stranu je ale potřeba férově uznat, že soupeři se s chutí ruší i mezi sebou, takže vám vítězství občas spadne rovnou do klína. Ale opravdu jen
velmi občas, v drtivé většině případů si budete muset vítězství vydřít sami. A druhou pochvalu udělujeme za to, že vám počítač v šampionátech nepřiděluje žádného „úhlavního nepřítele“ a pořadí v cíli závodu se tvoří na základě toho, co se skutečně dělo na trati – podle toho, kdo to kam napálil, koho jste smetli a podobně. Jistě to znáte z moha jiných závodních her. Pokud vyhrajete závod, druhý skončí Johny a třetí Dolly a pokud skončíte poslední tak vyhraje Johny a
druhá dojede Dolly. Tak přesně tohle tady neplatí. Samozřejmě že i zde jsou lepší a horší soupeři, ale obecně se dá říci, že když budete závody dokončovat „na bedně“, máte vcelku rozumné naděje na celkové vítězství v šampionátu. Přinejmenším tedy pokud je složen z většího počtu závodů.
VIDEO
|
Velmi akční hratelnost
Možná až přílišná roztříštěnostHru zapůjčila firma Gamehouse
| FlatOut: Ultimate Carnage | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
