Fragile Allegiance přišla na svět jako blesk z čistého novoročního nebe v lednu roku 1997 a i přes nulovou reklamu si okamžitě získala náležitou pozornost. Aby také ne, když bez nejmenších obtíží odolala konkurenci v podobě Master of Orionu 2: Battle at Antares - jiné vesmírné strategii vydané ve stejnou dobu.
William Hickok - soukromý deník velitele
23.10.2501
"Zítra to budou již dva měsíce od okamžiku, kdy jsme opustili orbitální doky majestátně kroužící okolo Země. K cíli mise, asteroidu ATS:KBW-283, zbývají ještě bezmála dva týdny cesty. Už teď se však těším na svůj první den v křesle výkonného supervizora malé důlní stanice ve službách společnosti TetraCorp. Pečlivě si pročítám základní informace: stopy radiace - negativní, mimozemská aktivita - negativní, seizmická činnost - v normě. Vše by mělo jít jako po starém dobrém nereplikovaném másle..."
Jak jistě většina z vás tuší (a hráči, kteří FA hráli vědí a spokojeně se usmívají :-), je Fragile Allegiance vesmírnou strategií spojenou s kolonizací asteroidů bohatých na vzácné rudy. Pamětníci si možná vzpomenou na obdobnou amigáckou řežbu K240, z níž ostatně tato hra čerpá nejvíce. Kolonizace spočívá v příletu transportní lodě, jež na povrchu vybuduje základní budovu. Dále je jen a jen na vás, zda bude asteroid sloužit primárně jako těžařská stanice (to pokud jsou jeho útroby dostatečně nadity cennými
materiály), jako vojenské centrum (to pokud asteroid leží na strategicky důležitém místě), nebo jako bezvýznamná demonstrace vaší moci (to pokud je asteroid naprosto bezcenný a vy jste militantní maniak typu Hitlera :-). Tak jako tak, vždy musíte bedlivě sledovat dění v koloniích a zabezpečovat důležité životní podmínky. Ono totiž kolonizátorům moc neprospívá, když jsou do nich neustále futrovány statisíce gama částic a tak je tu na místě radiační filtr, solární elektrárna, nebo hydroponická plantáž.
15.11.2501
"Stavba první série dolů se protáhla kvůli nečekanému výronu radiace. Ruším stavbu vesmírných doků a přesouván prostředky na výrobu radiačního filtru. Na druhou stranu jsme navázali kontakt s tajemnou rasou Mikotaj, jejíž vyslanec nám nabídl mírový pakt pod pokutou 1 000 000 kreditů za porušení. S radostí přijímám a od místního překupníka nakupuji dvacet jednotek nedostatkového Selenia na vývoj průzkumných letounů. ATS:KBW-283 přejmenovávám na Tauris Prime. Asteroidy kolem vypadají šťavnatě..."
Již sám mikromanagement základny by vydal na samostatnou hru. Fragile Allegiance však zachází dál, mnohem dál. Tím, čím klasická stavěcí strategie nabírá na objemu, jak těžký alergik po bodnutí vosím žihadlem, jsou životně důležité diplomatické vztahy s mimozemskými civilizacemi a samozřejmě zbrojení. Umělá inteligence protivníků je totiž na tehdejší dobu na výsostné úrovni. Dočkáte se tedy více zvratů než v normované telenovele. Co naplat, že jste právě uzavřeli mírovou smlouvu s jednou
rasou, když se za chvíli u vaší domovské planety objeví tři další v plné zbroji jenom proto, že jste podepsali pakt s jejich nepřítelem? Pokud si ale budete počínat obezřetně a nebudete jen odklikávat příchozí zprávy, máte vyhráno. Autoři navíc mysleli na takové detaily jako je používání špiónů k výzvědným (nebo rovnou teroristickým) akcím. Na takového špióna se totiž mnohdy nevztahuje pakt o neútočení a sabotáž (ne)přátelského transportéru se hodí vždycky. Transportér je obecně velice choulostivá záležitost, zvláště máte-li jen jeden a technologie teleportování rud je zatím v nedohlednu. Vzpomínám si na chvíli, kdy jsem téměř bez financí svážel rudu z okolních asteroidů na domovskou planetu, kam měl každým dnem dorazit federální transport TetraCorpu (který si nerosty vyzvedává v pravidelnou časovou periodu a vysolí za ně slušný bakšiš). Zpráva "Transportér byl sabotován" mě opravdu nepotěšila:-).
William Hickok - soukromý deník velitele
03.02.2502
"Orbitální doky jsou konečně dostavěny. Poté, co nás Mikotaj zavlekla do války s celým tímhle zpropadeným sektorem se budou
hodit. Mikotaj žádá prodloužení mírové smlouvy. S úšklebkem odmítám a zadávám požadavek na doručení plánů těžkého křižníku a fregaty třídy Annihilator. Snad si nemysleli, že jim budu věřit, když tajně vyhodili do povětří sklad rudy na AHS:KXB-354. Ještě že byla nedaleko planetka s deseti jednotkami Nexusu. Plány by měly dorazit příští měsíc s federálním transportem. Zatím svážím z okolních planet Dragonium na stavbu letky Annihilatorů, pomsta bude sladká..."
Právě postupné sílení a budování armády dává při hraní Fragile Allegiance pocit opravdového velení nad vlastním kouskem vesmíru. Navíc k armádě nepatří jen nejrůznější druhy vesmírných korábů, bojovat se zde dá také zbaběle pomocí raket (ala operace Pouštní bouře), což skýtá množství výhod. Jednak rakety nepotřebují neustále dotankovávat palivo a také jsou časově méně náročné na výrobu. Na druhou stranu proti nim lze snadno vybudovat silnou obranu v podobě laserových věží. Druhou variantou ofenzívy jsou válečné lodě. Ty jsou rozděleny do několika tříd - od lehkých stíhaček budovaných v pozemních loděnicích, po obrovské kolosy montované přímo na orbitě. Ke koupi jejich plánů však potřebujete až nehorázné částky.
A plány jsou to, okolo čeho se zde vše točí. Žádný pochybný výzkum - povolení na výrobu té které technologie si kdykoliv můžete koupit od mateřského TetraCorpu, pokud na něj ovšem máte. Vynálezů je zde nepřeberné množství, od zmíněných protiraketových věží a teleportů rudy přes seizmické penetrátory (zařízení umožňující těžit nejdražší rudy), až po rakety hromadné destrukce a supertěžké mezihvězdné koráby. Najdou se zde i takové perličky jako nulovač gravitace. Každý asteroid má totiž od počátku určenou svoji rychlost a trajektorii letu. A právě zmíněné zařízení umožňuje tyto zákony negovat. Již dlouho jsem nezažil tak napínavou situaci, jako když jsem nalezl planetku s obrovským množstvím nejdražších kovů a jal se na ni budovat základnu.
Žel, opomněl jsem vyslat do blízkého okolí sondu a jaké bylo mé překvapení, když se za chvíli ze tmy vynořila za zprávy "Collision warning" nová planetka štrádující si to rovnou k mému zlatému dolu. Následovala blesková kolonizace planetky transportérem, který se naschvál pohyboval někde na druhé straně galaxie, a závod s časem o stavbu gravitačního nulovače. Nakonec vše skončilo nahráním přes hodinu staré pozice.
Fragile Allegiance rozhodně nesází na grafiku. Herní plocha je rozdělena prakticky pouze na dvě obrazovky, z nichž jednu zaujímá samotný pohled na povrch asteroidu a druhou mapa hvězdného prostoru. Ovšem vadit to může jen málokomu, protože v pokročilejších fázích hry stíhá sledovat grafiku jen málokdo. Čas neúprosně běží, nepřátelé útočí ze všech stran a ke všemu se máte ještě starat o své základny, transport rudy, diplomacii, přerozdělování financí, stavbu lodí, obchod a nové asteroidy? Naštěstí je interface vyřešen tak geniálně, že většinou stačí je několik málo kliků myší. Rozmístění důležitých ovládacích prvků přejde snadno do krve. Lodě lze pohodlně řadit do letek nebo k vesmírnému křižníku (čímž se razantně prodlouží dolet), ještě snadněji lze ovládat distribuci rudy a rozdělování financí je již maličkost. Avšak spád a zběsilost, s jakou vše provádíte mě přivedla
k zamyšlení, v jaké hře jsem byl naposled nucen k neustálému smysluplnému (!) klikání po dobu několika hodin. Je však škoda, že
v hektickém zápalu se často vytrácí některé příjemné aspekty, jako rozvoj základen, jelikož na něj jednoduše není čas. Vše většinou skončí objednáním si supervisora, jenž za tučný honorář dokáže držet v provozu (a dokonce i logicky vybudovat) jakoukoliv základnu.
I po letech od vydání se po zahrání Fragile Allegiance dostavuje pocit, že hrajete něco, co tu dosud citelně chybělo. Škoda, že se nikdo neodhodlal a asi už ani neodhodlá vytvořit pokračování hry, která zaujme i jinými věcmi než grafikou a hardwarovými náročnostmi. Pokud jste ostřílení harcovníci, zavzpomínejte u Fragile Allegiance se slzou v oku na staré časy. A pokud jste nováčky, nelamte nad ní hůl jen kvůli grafice a ponořte se do hlubin temného vesmíru plného vypočítavých entit a vzácných rud.
William Hickok - soukromý deník velitele
13.04.2502
"Před několika minutami rozprášily naše síly domovskou planetu Mikotaj. Radostné opojení však vyprchalo, když se chvíli po explozi objevil na monitoru rudý bod směřující k našemu stanovišti na Tauris Prime. Dálkové scany mluví jasně: raketa třídy Mega odpálená těsně před implozí cizácké planety. Z vedlejší místnosti ještě slyším radovat se nižší důstojníky. Nemá cenu je informovat, dopad je odhadován za 45 sekund. Následná destrukce bude blesková. Zoufale teleportuji zbytky Dragonia a Bytania na sousední planetu. Je s podivem, že vědci v týlu vynalezli teleporty pro rudu, ale lidské životy jsou jim lhostejné. Odesílám požadavek na nového supervisora."
