Freak Out: Extreme Freeride

Na počítači si člověk příliš nezalyžuje, což se s příchodem Freak Out asi nezmění, protože jde o titul zaměřující se na všemožné triky. Zábavu však nabízí měrou vrchovatou, takže příznivci tohoto sportu zbystřete!

Letos si našinec pořádně zalyžoval leda tak v Alpách, české sjezdovky zely sněhovou prázdnotou a jak to tak vypadá, o mnoho lepší to už tento rok nebude. Výlet za hranice přeci jenom něco stojí, a tak mnozí jistě vezmou zavděk nějakou tou lyžařskou hrou. Co si budeme povídat – i letos jich, jako každý rok, vyšlo požehnaně, byť v naprosté většině případů nestály ani za zmínku, natož pak recenzi. Měli jsme tu skoky na lyžích, sjezdy, běžky i biatlon, ale všechno v takovém zpracování, které namísto aby lákalo, tak spíše odpuzovalo. Opravdu pořádnou lyžařskou hru, o které bychom mohli prohlásit, že je skvělá, zatím nikdo nevytvořil. To už tu byly spíše snowboardové pokusy, ale i ty se poslední dobou vytratily do ztracena. Tento specifický žánr tak umírá ještě dříve než se stačil vůbec pořádně narodit. Nebo je tomu jinak? Autoři jedné z těch povedenějších lyžařských her, jmenovitě Ski Racing 2006, se vykašlali na letos na konvenční lyžování vykašlali a svůj lehce aktualizovaný produkt s vyměněnou číslovkou za názvem nevydali, což je jedině šlechtí. Všechny své síly vrhli směrem dosud neoraným, potenciálně však nesmírně atraktivním. Kombinace klasického lyžování s odvázanými triky, čemuž se slangově přezdívá freeride, tady, pokud nám paměť slouží, ještě nebyla. Freak Out: Extreme Freeride je tak pionýrem a vůbec ne špatným.

Chvíli je zapotřebí si zvykat, protože není vůbec výjimkou hodně často vrazit do stromu, nenadále vztyčené skály, kterou si spletete třeba s nájezdem na skok a vůbec na vás čekají nejrůznější nástrahy

Jak je tedy patrné, Freak Out není klasickým lyžařským zážitkem. Nepočítejte tedy s jízdou na vyhrazených tratích či pravidelné projíždění brankami. Hra vám vždy nabídne neupravené údolí rozdílné šířky i délky – a ukaž lyžaři, co umíš! Chvíli je zapotřebí si zvykat, protože není vůbec výjimkou hodně často vrazit do stromu, nenadále vztyčené skály, kterou si spletete třeba s nájezdem na skok a vůbec na vás čekají nejrůznější nástrahy, jimž je záhodno se pokud možno vyhnout.

Zato se ale nemusíte příliš zaobírat časem, Freak Out se totiž svým pojetím blíží titulům typu Tony Hawks Pro Skater, takže už zcela jistě tušíte, že půjde hlavně o triky. Hra nabízí celých čtyřiadvacet levelů s odlišnými a pochopitelně stále se ztěžujícími úkoly. Jinak jsou v podstatě k nerozeznání, jelikož s nějakou přehnanou variabilitou si tvůrci hlavu nelámali. Na každý ze svahu tak trochu bez ladu a skladu naházeli všemožné typy trikům napomáhajících věciček, ale podle nás se mohli mnohem více postarat o jejich provázání. Triky tak sice napojovat lze, ale kvůli občas krkolomně postaveným nájezdům a roklinám to mnohdy není zcela ideální. Některé levely se ale povedly hodně – v nich tak budete jistojistě trávit velkou časovou porci, protože právě ty ukazují, jak moc je Freak Out zábavnou hrou.

Každý sjezd před vás postaví sérii úkolů, které jsou ovšem prakticky nesplnitelné napoprvé. Jste tak poněkud uměle nuceni zkoušet to stále znovu a znovu a pomalu, ale jistě na seznamu odškrtávat jeden questík za druhým. Hra je tak koncipovaná, takže se nestyďte – autoři herní dobu nějak natáhnout museli, jinak byste titulem prosvištěli jako Hermann Maier v nejlepších letech kolem branky. Takže úkoly, chcete-li výzvy – alfa a omega hry. Spouští se najetím na speciální symbol (první závod, který ve hře absolvujete, slouží jako tutoriál, který vám prozradí, co při tom kterém symbolu vyvádět – je jich ale hodně, takže se budete muset ještě pěkných pár chvil orientovat). Jde například o to, nastřádat při jednom skoku (elementární činnost, bez něj žádný trik neprovedete) určitý počet bodů. Nebo nějakou dobu hranit na spadlém a zamrzlém kmeni stromu. Dále tu jsou tzv. sběratelské mise, kdy se po vás chce, abyste bez pádu nashromáždili předepsanou normu (ta se s každou úrovní pochopitelně zvyšuje) jakýchsi ikonek. Ve velké rychlosti a s překážkami v cestě to věru není žádný med.

Každý sjezd před vás postaví sérii úkolů, které jsou ovšem prakticky nesplnitelné napoprvé.

Sbírání je však oproti krušným počátkům provádění triků procházkou růžovým sadem. Základem je co možná nejúspornější namapování kláves, jichž na základní tríčky v úvodních misích nepotřebujete mnoho (skok, šipky a klávesu na slide), ale jak stoupáte výš a výš, jsou po vás vyžadovány stále složitější a krkolomnější finesy. Popravdě jsme klávesnici po čase odhodili a připojili k PC gamepad. Jestliže takový, pokud možno s maximem tlačítek, vlastníte, bude pro vás Freak Out několikanásobně příjemnějším zážitkem. Nezastíráme, že nám s klávesnicí došla trpělivost až příliš brzy a frustraci odolní hráči s ní klidně obstojí, ovšem každý takový nechť se připraví na desítky, ne-li stovky marných pokusů. A pak se to konečně povede! Pocit zadostiučinění je obrovský, ale je otázkou, kolik klávesnic mezitím padlo za oběť hráčovu vzteku.

Nakonec ale vždy stejně převáží pozitivní nálada, kterou Freak Out jakýmsi kouzlem dokáže vyvolat. Jakmile se naučíte nějaké ty základy, je hra stále zábavnější a vyzývavější. Jistě za to vděčí i vynikajícímu fyzikálnímu enginu, který sice vzešel ze Ski Racing 2006, ovšem byl notně pokropen arkádovou vodou, jež mu jedině prospěla. Pocit z jízdy v hlubokém sněhu je kupodivu realistický, ale upozorňujeme na to, že jen pocit – zkoušet něco takového v reálu by se jistě postaralo o zásah záchranné služby.

Klady a zápory

Dobrá hratelnost
Vynikající hudba

Zpočátku celkem těžké
Mohlo být variabilnější

599 Kč
Anglicky

Hra nabízí jak jednotlivé meetingy na krátké odreagování, tak i celou kariéru, která je ovšem pouze sledem svahů, opepřeným o možnost oblékat si svého cool lyžaře do originálních čepic, bund, kalhot nebo mu kupovat novou výbavu. To všechno je hezké, ale vliv na charakteristiky borce (rovnováha, triky, výdrž) to nemá žádný vliv. Tyto se totiž vylepšují jen konstantním absolvováním misí. Nechybí ani multiplayer jak po síti, tak na dnes už jen málo implementovaném split-screenu. Soupeření o co nejlepší trik či nejvíce bodů dokáže na několik hodin dobře zabavit, kdovíjaké orgie ale nečekejte. Nezbývá než konstatovat také nadprůměrnou kvalitu grafiky, která mírně trpí málo detailními postavami a chudším prostředím, jako celek s dobře vyvedeným sněhem a rozmazáním vlivem rychlosti však působí příjemně. Naprosto perfektní je ale punkový soundtrack, který je snad ještě lepší než v Tony Hawks Pro Skater i všech sportovních titulech od EA. Výběr songu se opravdu povedl a dodává hře skvělou free atmosféru.

Jakmile se naučíte nějaké ty základy, je hra stále zábavnější a vyzývavější. Jistě za to vděčí i vynikajícímu fyzikálnímu enginu

Jestliže hledáte kvalitní lyžařskou hru a nevadí vám, že tady nejde o precizní sjezd, ale o víceméně nereálné triky, rozhodně byste Freak Out: Extreme Freeride měli vyzkoušet. Ovládání sice musí chvíli přecházet do krve, ovšem slušná míra zábavy za to jistě stojí.