Asi jsme si už všichni zvykli, že na PlayStation je veliký výběr simulátorů všeho možného, takže simulátor dostihů nemůže vyvolat nějaké přehnané překvapení. Co však vyvolat může a u nás i vyvolal? Obavy. Tak nějak si na tohle téma umíme představit spíše nějakou frustrující hrůzu než potenciální herní skvost. Jak to ale vypadá ve skutečnosti? Posuďte sami.
Hned z kraje nás zklamala absence jakéhokoli intra. Těšili jsme se na nějaké pěkné záběry ze skutečných dostihů, ale nekonalo se nic. Hra vás tedy hodí ihned do úvodního menu, jenž je podkresleno lehce infantilní hudbou. Již tato hudba by pro vás měla být jakýmsi varováním, že s touto hrou není vše tak úplně v pořádku. V této hře se totiž objevuje několik podivných prvků, které jako by sem ani nepatřily a hudba je bezesporu jedním z nich. Celá hra pak jako by se nemohla rozhodnout, zda působit seriózním dojmem či nikoliv. Nejlépe si to přiblížíme na „season“ režimu, který je samozřejmě hlavní částí hry.
Vaše kariéra začíná výběrem žokeje. A jakous takous úpravou jeho zevnějšku. Vše je provedeno v takovém tom veselém dětském stylu, který vám přijde povědomý. Obzvláště jestli jste hráli Ape Escape 2. Dále musíte absolvovat místní žokejskou školu, kde vám vysvětlí, jak se vlastně takový kůň řídí. Vypadá to jako taková malá veselá školička. Výuka je rozdělena do několika tématických celků rozdělených do jednotlivých dnů. Učitelem vám má být tvor neurčitého druhu, nám nejvíce ze všeho připomínal
krávu. Jak vidíte, stále to zapadá do toho dětského stylu. Pak ovšem přijde první překvapení a to, že spatříte grafické zpracování dostihu samotného. Závodiště, koně, počasí, dusot a frkání koní, to vše vypadá více než dobře. Koně se navíc jeví velice
realisticky a to nejen během závodu ale i při „předváděčce“ před závodem. Po infantilní grafice zbyl pouze váš žokej. A takhle působí vlastně celá hra. Kreslená postavička z japonské pohádky vezoucí se na hřbetě skutečného a krásného oře. Nevíme, jestli se pokoušeli autoři slepit dva odlišné styly a vytvořit tak nový a ojedinělý, ale víme jedno. Působí to přinejlepším rozpačitě. Na druhou stranu jde pouze o estetický dojem a nebylo by tedy dobré kvůli tomu odepsat celou hru. Pojďme tedy dále.
Velikým kamenem úrazu, u těchto typů her a ostatně nejen u nich, bývá ovládání a hratelnost vůbec. Zde je naopak třeba dobrou práci a nápady autorů ocenit. Posuďte sami. Závod jako takový je rozdělen do tří částí. První z nich je start. Jak je snad každému jasné, dobrý start může poskytnout závodníkovi značnou výhodu do začátku. Nejinak je tomu v Gallop Raceru. Ze startovních boxů vyrážíte pomocí takového vahadla, jež se kýve ze strany na stranu a vy se snažíte trefit nejlépe okamžik, kdy je přesně uprostřed. Rychlost pohybu tohoto vahadla je navíc závislá na vlastnostech konkrétního koně. A nejen to. Někteří koně jsou
hrozně nešťastní, když se hned po startu nezařadí na první místo, takže špatný start může mít fatální následek na celý zbytek závodu.
Ve druhé a asi největší části se snažíte udržet koně na správné pozici v poli a přitom prohospodařit co nejméně vzácné energie. Závod vidíte buď z pohledu za koněm nebo přímo očima žokeje. Jak jsme již naznačili, koně přikládají své pozici velikou váhu. Jsou zde tahouni, co nesnesou před sebou jiného koně i takzvaní „uzavírači“, kteří naopak nejraději na všechny ostatní koně vidí a dopředu se derou až v závěru závodu. Existují samozřejmě i další podkategorie. Vše lze vyčíst z vlastností koně, ale nemusíte se bát, protože ideální pozice v poli je zobrazována jednoduchými ikonami i během závodu. Kontrolovat si ji můžete pomocí jednoduchého radaru zobrazujícího aktuální pozice jednotlivých závodníků. Po levé straně máte navíc ukazatel energie (ta vám samozřejmě postupně ubývá) a ukazatel rychlosti. Každý kůň má svůj ideální rozsah rychlosti, jakou by měl běžet povětšinu závodu. Běžíte-li příliš rychle nebo naopak příliš pomalu, ubývá vám energie rychleji. Rychlejší úbytek zaznamenáte i v případě špatné pozice v poli a dobře vašemu koni neudělá ani příliš časté zrychlování a zpomalování během závodu. Orientaci si usnadníte rozhlížením po ostatních koních pomocí analogových páček.
Poslední částí je finiš. Jistě jste již nějaký ten dostih viděli a víte, jak to na cílové rovince vypadá. Tady se rozhoduje o skutečném
pořadí. Není problém vést s přehledem celý závod a dojet nakonec daleko za posledním koněm. Klíčem je již zmíněné hospodaření s energií a bič. Ano, připravte se na to, že bez nějakého toho šlehnutí koně přes zadek se neobejdete. Ale pozor! Když budete svého čtyřnohého přítele mlátit moc, může se vám na nějaké zrychlování taky pěkně vybodnout. A opět nejsou všichni koně stejní.
To, co jednomu připadá jako popohnání, druhý bere jako těžké ublížení na těle i duši. Jednoduché to není, ale přispívá to alespoň k nějaké pestrosti závodů.
Z výše zmíněného by se mohlo jevit, že půjde nakonec o nadprůměrnou hru. Bohužel je zde ještě jeden kámen úrazu. A když říkáme kámen, tak myslíme pořádný balvan. Jde o životnost.
Závoděním pochopitelně vyděláváte peníze a za ně kupujete další koně. Můžete jich jezdit najednou až šest. Během sezóny pro jednotlivé koně vyberete vhodné závody a ty pak odjezdíte. A za vydělané peníze kupujete další koně. Na dostihy můžete dokonce i sázet a za vydělané peníze si koupit další koně. Udělejte si sami obrázek, jak dlouho vás to může bavit. Nás to omrzelo za dva večery. Přesněji ve chvíli, kdy se nám začalo dařit skloubit všechny tři složky závodu a začali jsme občas i vítězit. Bohužel
se závody pak staly zoufale monotónními. Nepomůže ani to, že hra obsahuje 30 různých dostihů a prý dokonce přes 3000 koní, stejně nebudete mít sílu je všechny vyzkoušet. Kromě délky závodu a nějaké té oraniny či zatáčky navíc vám totiž přijdou všechny tratě v podstatě stejné. Jo takhle simulátor překážkových dostihů, to by bylo patrně jiné kafe. Ale takhle? Na druhou stranu zůstává otázkou, zda se dá z takových dostihů bez překážek vytřískat dostatek látky pro skutečně zábavnou hru.
Co říci závěrem? Inu lidé, kteří mají koně opravdu rádi, mohou snad ze hry pocítit jisté uspokojení. Nicméně mám pocit, že skuteční milovníci koní stejně nakonec dají přednost koním skutečným. Ostatní, jestli se ke hře nějakým způsobem dostanete, vyzkoušejte si alespoň pár závodů a pak ji zase s klidem odložte. Nic lepšího vám již nenabídne.
| Gallop Racer | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
