Uplynulý týden ukázal, jak velká věc elektronická interaktivní zábava je. Informace z E3 nemá moc smysl opakovat, určitě jste jimi pořád ještě zavaleni (a asi budete i nadále). Nicméně, i když pupek herního světa byl po několik dní v Las Vegas, herní business běžel dál i v jiných místech.
Když se na hry podíváme z obchodního, ekonomického, hlediska, je asi nejzajímavější informace z minulého týdne o tom, že objem herního trhu opět podstatně vzrostl. Podle dat společnosti NPD Group za duben stoupl meziroční obrat v herním průmyslu o 21 %. Dvouciferný růst v roce, kdy se očekává nástup nové generace konzol, je dobrý výsledek, i když na růstu se podílela zejména kapesní zařízení, hlavně ta nová, PSP a Nintendo DS. Prodej kapesních hracích přístrojů tvořil 19 % celkového obratu herního průmyslu. A to není všechno, prodej software se na obratu podílel dalšími 13 procenty. Prodej her pro kapesní přístroje za duben potom stoupl o neuvěřitelných 79 %.
Celkově nejprodávanější hrou za uplynulý měsíc byl Midnight Club 3: DUB Edition pro PS2 a Xbox, celkem se prodalo 397 000 kopií, plus mínus autobus. V závěsu byl Doom 3 pro Xbox, který si koupilo 385 000 lidí, kdo ví, kolik by to bylo, kdyby hra běžela i na PS2. Třetím nejprodávanějším titulem byla naopak čistě playstationová hra God of War, počet kopií ale nebyl až tak hvězdný, 182 000 - nicméně ve světě, kde vyrovnání nákladů přináší 50-100 tisíc prodaných kopií (podle typu hry), je to za jeden měsíc prodeje pořád úctyhodné.
Hry jako mainstream
Stokrát opakovaná lež se pomalu stává pravdou, ale v případě her to snad ani tak velká lež není. Podle studie sponzorované společností America Online mezi 1005 Američany ve věku 12-55 let se videohry stávají nedílnou součástí západní kultury a mají daleko k asociálnímu způsobu zábavy, za které určitá část populace včetně řady novinářů hry na počítačích a konzolách pokládá.Že jsou hry vhodnou rodinnou zábavou, dokládá nejen naše Gugu, která mi dává na budku v asijské freewarové bojovce Dogma (najdete na Plných hrách), ale také zjištění, že 79 % respondentů studie AOL hrálo videohry se svými rodinnými příslušníky. Velice rozšířeným způsobem hraní jsou také online hry a hry na telefonech a kapesních počítačích, kterým se věnuje 46 % respondentů.
Překvapivá situace je v oblasti online her, kde si my nejspíše vybavíme Everquest 2 a World of Warcraft či Ultimu Online. Přesto nejoblíbenější online hrou v USA jsou obyčejné karty, které preferuje 66 % hráčů na internetu. MMORPG, tedy pravé onlinovky hrálo někdy 18 % lidí, 31 % o nich alespoň někdy slyšelo.
Násilí ve hrách ovlivňuje společnost
Podle výsledků studie nejsou filmové licence zásadní pro rozhodování o koupi hry (tím zásadním elementem bude asi marketingová kampaň, protože licencované hry se většinou daří prodávat navzdory často mizerné kvalitě), pouze 18 % respondentů si hru vybrala na základě spojení s filmem.Co prodává, je násilí a sex, dá-li se to tak říct. A to přes to, že v rámci studie většina dotázaných myslí, že ve hrách je sexu a násilí příliš mnoho. Tak například 47 % Američanů si myslí, že v online hrách je příliš mnoho násilí, 40 % si myslí, že v těchto hrách je příliš mnoho sexu (asi hraji špatné hry, sakra). Smutné je, že 57 % respondentů je přesvědčena o tom, že hry zobrazující násilí přispívají k častějšímu výskytu násilí ve společnosti.
Otázce násilí ve hrách se věnoval i průzkum organizace ESA (Entertainment Software Association), podle této studie se vliv násilných her silně přeceňuje, tituly s ratingem M pro dospělé, tedy obsahující násilí nebo sex, tvořily pouze 16 % prodejů v uplynulém roce. I přesto by podle ESA neměli tvůrci her spoléhat na brutalitu jako základní prodejní předpoklad svých her.
Nejen pro muže
Jedním z oblíbených mýtů je tvrzení, že počítačové hry jsou jen pro muže. Není to pravda, ale je velký rozdíl v tom, které hry jednotlivá pohlaví hrají. U žen převládají již zmíněné karty a podobné hříčky, muži hrají zbytek. Výjimkou jsou ještě Sims, částečně MMORPG, ale převaha mužů mezi hráči stříleček, strategií a simulátorů je neoddiskutovatelná.Celková čísla nejsou tak děsná, podle studie ESA tvoří ženy třetinu hráčů na konzolách. Na druhou stranu toto číslo už nehovoří o tom, že ženy hrají jednodušší (a levnější) hry a hrají mnohem méně než muži. Podle prezidenta ESA je potřeba vyvolat v ženách pocit, že hry nejsou jen testosteronovou doménou, i když tomu vzhled většiny stánků na E3 s vyprsenými modelkami zdaleka neodpovídal. V tomto úkolu nemá pomoci marketing, ale změna v pojetí tvorby her samotnými vývojáři. Hry, alespoň ty pro ženy, musejí být jednodušší na ovládání (prý to nemá znamenat, že ženy jsou jednodušší, jen myslí jinak). Hry pro ženy se mají stát tématem probíraným v klubech, na nákupech nebo u rodinné večeře (což mimochodem u nás doma splňují již zmínění Sims) stejně jako úspěšné filmy nebo seriály.
Šéf ESA v této souvislosti vyvrací další mýtus, totiž, že je herní průmysl stejně velký co do obratu, jako průmysl filmový. To srovnání není přesné, celosvětový filmový průmysl včetně příjmů z půjčoven a prodejů VHS a DVD totiž představuje obrat ve výši 45 miliard dolarů. V herním průmyslu se přitom za rok protočí "pouhých" 28 miliard. Tak koukejte nakupovat originálky, ať hry filmy brzy doženou.
