O nakupování a nekupování her GameEkonom už popsal hodně papíru. A nejde s tím tak úplně přestat. Ten problém se stále vrací s tím, jak firmy hledají další způsoby, jak ochránit své investice do vývoje her a herních zařízení, a jak hráči hledají způsob, jak neplatit. Naposledy se to stalo u Xboxu 360, už podruhé se podařilo najít nějakou dílčí slabinu, která vyžaduje relativně sofistikovaný zásah do zařízení. Ale otázkou je, proč by se člověk měl do něčeho podobného pouštět. Brzy navíc pomine i argument, že kopírování je u nás povoleno zákonem. Novela zákona na ochranu autorských práv, kterou v květnu podepsal pan Profesor, je v souladu s právem evropské unie a tudíž už nedošlo k opomenutí. Zároveň ale zákon významně omezuje práva majitelů legálně získaného obsahu, protože zakazuje překonávání technické ochrany při vytváření kopie díla, k němuž máme licenci. Musíme doufat, že tato klauzule zákona bude používána v boji proti lidem, kteří na porušování autorských práv vydělávají a lidi, kteří si chtějí písničky z CD stáhnout do počítače ve formátu MP3 nikdo buzerovat nebude.
Nicméně represe je jen jedním z nástrojů proti jakémukoliv nešvaru. Účinnější je dát zákazníkům nabídku, kterou nemohou odmítnout. Nejde jen o samotné snížení ceny, jehož většina distributorů dosáhla tím, že hry „kazí“ plnou lokalizací s kolísavou úrovní překladu. I lokalizovaná hra se dá „levněji“ vypálit. Mnohem lepší je ke hře dát něco navíc, nejlépe něco, co nejde digitálně zkopírovat. Zatím se různé „dárečky“ u her vyskytují spíše u sběratelských edic, které jsou ale výrazně dražší než obyčejná krabice se hrou a přiložené bonusy často nemají dostatečnou hodnotu, ať už peněžní nebo užitnou. Jako ideální bonus ke hře se jeví obyčejné tričko s logem hry. Nebo přívěsek na klíče či něco jiného, co fanoušek využije a bude ho přitom těšit spojení se hrou. Zajímavou možností je také prodej her se speciálními ovladači. Ale to se daří jen u pár titulů, jako jsou taneční hry nebo EyeToy a Guitar Hero pro Playstation 2. Ale pokud někoho nebaví dupat v rytmu, tričko se stále jeví jako lepší možnost. I kdyby ho člověk měl nosit jen doma.
Pohybový senzor? Microsoft zívá…
Když Sony na E3 představilo nový ovladač Dualshock bez vibrací, ale zato s pohybovým senzorem, bylo to překvapení. Pravděpodobně to překvapilo i Nintendo, které speciální ovladač s detekcí pohybu drželo jako hlavní zbraň v boji herních zařízení nové generace. S malým odstupem po E3 se objevují komentáře k tomuto tahu Sony. Pánové z Nintenda se úplně neshodnou v názoru, Microsoft se prý shovívavě usmívá. Vysvětlíme: Legendární vývojář Nintenda Shigeru Miyamoto (Zelda, Mario…) označil tah Sony za poklonu nápadům Nintenda. Kopírování nápadů podle slavného vývojáře prostě znamená, že kopírované nápady jsou dobré. Miyamoto ale také Sony pokáral za to, že podporuje vývoj stále stejných her, jen s lepší grafikou. Zároveň vysvětlil, že přidání gyroskopu do ovladače ještě nepřinese hráčům zážitek srovnatelný s ovladačem pro Wii, který nabídne mnohem přesnější výsledky a hlavně – má jiný tvar tak, aby se hodil k ovládání různých typů her. U ovladače Sony jsou možnosti využití omezenější.
Méně smířlivý než Miyamoto byl David Yarnton ředitel britské pobočky Nintenda. Ten zavzpomínal na pohrdavé komentáře při představení ovladače pro konzolu tehdy zvanou Revolution. Půl roku po odmítnutí technologie pohybových senzorů ale Sony takovou hračku chce nabídnout zákazníkům. Fíha. Yarnton šel ještě dále. Podle něj si společnost Sony prostě zvykla kopírovat nápady Nintenda. Doslova (v nedoslovném překladu) řekl: „nevím, jak v Sony probíhají rozhodovací procesy, ale myslím, že když se podíváte zpátky, uvidíte, že každá inovace v oblasti hratelnosti přišla od nás.“ Svá tvrzení podpořil i rýpnutím do zrušení vibrační funkce v ovladači pro PS3. Podle něj je rozhodnutí stáhnout force feedback z ovladače nikoliv technického rázu, má jít o problémy právní, protože Sony tento systém mělo prostě okopírovat.
Microsoft se samozřejmě také přidal. Peter Moore, šéf viceprezident Microsoftu pro oblast herní zábavy, přitom připomenul vlastní neúspěch s uvedením joypadu s pohybovými senzory. Zatímco ostatní modely se prodávaly docela dobře a byly u hráčů oblíbené díky vysoké kvalitě zpracování (můj funguje stále, více než pět let), nad pohybovým sidewinderem prý hráči kolektivně zívali, nebyl o ně zájem. Zejména proto, že jejich funkce byla omezená na několik málo typů her. Ve vztahu k Playstation 3 označil výměnu vibrací za pohybové senzory za špatný obchod.
Reakce hráčů jsou spíše naštvané. Nový dualshock se sice zbavil neergonomického tvaru banánu a vrátil se k léty ověřené klasice, ale narozdíl od ovladače pro PS2 nebude mít nový joypad podporu vibrací. Naše drahá Sony totiž při implementaci nové technologie zjistila, že vibrační motorky se nesnesou s gyroskopickou jednotkou, která slouží pro měření polohy ovladače. Na dosah je pomoc, řešení ale nabízí společnost Immersion, která se se Sony soudí. Za svou pomoc požaduje stažení žaloby na 90 milionů. Uvidíme, zda Sony vyhodnotí ztrátu z absence vibrací jako dost vysokou na to, aby se s Immersion usmířila, na trhu nové generace konzol se ale rozhodně hraje o vyšší částky, než je 90 milionů dolarů.
Linuxová konkurence PSP na evropském trhu
Ve Velké Británii bylo uvedeno na trh nové kapesní herní zařízení GP2X. Stejně jako Nintendo DS a Sony PSP i linuxová kapesní konzola GP2X pochází z Asie, nejde ale o výrobek velké korporace, ale malé firmy, která zatím prodala přibližně 32 000 kusů zařízení, které přehrává MP3 soubory, MPEG4 video v libovolném rozlišení, zobrazuje text e-knih a navíc nabízí zatím pár her a aplikací, a hlavně – podporu pro celou řadu emulátorů včetně MAME. Systém je postaven na dvoujádrovém procesoru s taktem 240MHz, disponuje 64 MB RAM a podporuje paměťové karty SD s kapacitou až 4 GB. O napájení se starají dvě AA baterie, které vydrží 6 hodin provozu. Vzhledem k 3,5“ displeji s rozlišením 320x240 to není špatné. Nechybí ani USB 2.0 port a TV-out.
Během prvních 24 hodin od uvedení na trh se v UK prodaly téměř tři tisíce kousků, nával zájemců prý na chvíli i shodil servery společnosti. Pokud jste hračička nebo linuxový fanatik a chcete nosit v kapse malého herního tučňáka, máte možnost. Evropský distributor nabízí na svém webu prodej i do ČR. Cena je stanovena na 125 liber (cca 5500 Kč + poštovné). Na eBay je pár kousků k dostání levněji, ale dávejte si pozor, nakupování v cizozemském bazaru s sebou nese rizika.
Ňadra zachraňují SCi
Nová podoba Lary Croft zachránila nejen civilizaci, tajemné artefakty a dobro všehomíra, pomohla také svému vydavateli při cestě k ziskovosti. Prodělávající SCi získalo pořádnou finanční injekci díky neočekávanému úspěchu nejnovějšího dílu série Tomb Raider. Lara po faceliftu a plastice prsou dokázala v rychlosti prodejů překonat i první díl. Doposud se prodalo už 2,6 milionu kopií, což je více, než kolik chtělo SCi prodat do konce června. Samozřejmě si nestěžují. I měsíc po vydání se Legenda drží na špičce prodejních žebříčků, což je možná překvapení. Nová Lara je sice lepší než předchozí díl, ale žádná velká bomba to není. Holt ňadra a marketing. Na druhou stranu SCi nespoléhá jen na nebezpečné ženy, věří i nebezpečným mužům. Návrat k zisku má završit nový díl série Hitman. Počet předobjednávek je prý vysoký a první odezva herních novinářů příznivá. Inu násilí…
Drahý benzín vedl k prodeji Xboxu 360
A zpátky k tučňákům, v Pittsburgu se dějí věci. Vysoká cena benzínu (taková, kterou by čeští motoristé brali všemi deseti) vede sociálně slabší americké občany k prodeji všeho zbytného v bazarech. Alespoň to tvrdí provozovatel jedné ze zastaváren ve městě, které u nás proslavil Jaromír Jágr. Majitel podniku Cash & More místním novinám prozradil, že kvůli růstu cen benzínu lidé zkoušejí prodávat i dost divné věci. Třeba sekačky, vycpaná zvířata, použité šminky nebo načatý parfém.
Majitel zastavárny Pawn Hut, která leží někde mezi Pittsburgem a zemí nikoho, tyto zprávy potvrdil s tím, že u něj často prodávají věci i lidé ze střední vrstvy. Jeden z místních občanů přinesl do bazaru i zánovní Xbox 360. Koupil ho na Vánoce, ale teď potřebuje peníze na benzín. Možná by MS mohl spustit nějakou charitu, která by zajistila pevnou výkupní cenu výměnou přímo za pár galonů paliva, aby jeho zákazníci nemuseli potupně smlouvat.
