Protože expert Bonuswebu na dění v herní ekonomice se klidně rozstonal, nahlédneme dnes do myšlení jiného experta - Ernesta Adamse, který publikuje na odborném webu Gamasutra věnovaném spíše herním vývojářům. Jeho sloupek Designer's Notebook ve svém posledním vydání představil hned šest prohřešků, které dokáží hráče dohnat k pokusu o vrácení hry v obchodu a v případě neúspěchu ke snaze nacpat CD s dotyčnou hrou vývojářům do trávicí soustavy, alespoň verbálně.
Jednoduché má být jednoduché
První výtkou Ernesta Adamse je špatné nastavení vlastností jednoduchého režimu hry. Pokud si někdo zvolí, že chce k vítězství ve strategii nebo střílečce dojít jednoduchou cestou, měl by mít tu možnost. Je dost nefér, když vývojáři nechají hráče, který má málo času na to, aby trénoval jako olympijský atlet (nebo je líný či trpí nějakým postižením, které mu brání hýbat joypadem nadzvukovou rychlostí), dojít až do závěrečné úrovně, kde ale narazí na takovou obtížnost, že se k dokončení hry nakonec prostě nedostane. Co následuje? Frustrace, naštvanost a nakonec rozhodnutí, že od stejné firmy si už nic nekoupím, protože mě podrazili.
Správné nastavení obtížnosti a nabídnutí alternativních režimů včetně velmi snadného průchodu hrou přitom rozšiřuje cílovou skupinu hráčů. Ti, kdo vyžadují hardcore obtížnost a jsou hrdí na průchod Dooma na "nightmare" obtížnost, mají mít ke svým masochistickým hrátkám přístup, stejně tak by si ale hru měl užít člověk, který se chce bavit a drtit při tom protivníky. V případě strategických her rozdělení obtížnosti nabízí možnost hraní i mladším ročníkům, které ocení grafiku a nádavkem se dozvědí třeba něco z historie.
Hloupé drncání
Funkce Force Feedback nabízí lepší pocit ze hry díky fyzické zpětné vazbě. To platí do chvíle, kdy vás vibrující herní ovladač nezačne spíš štvát a znesnadňovat ovládání hry samotné. Důležité je podle Adamse správné nastavení síly vibrací a vymezení událostí, kdy k vibracím dojde. Příliš časté vibrace utlumí celkové vnímání této technologie, příliš silné vibrace při slabých impulsech ve hře potom působí nerealisticky. Problém může nastat u závodních her a simulátorů, kdy příliš silná zpětná vazba může uživatelům klidně vyrazit ovladač z ruky. Prostě skutečnost, že ovladače konzol a některé ovladače pro PC disponují force feedbackem ještě neznamená, že musejí drnčet celou dobu hraní.
Nesmyslný úhel pohledu
Problém s herní kamerou znají snad všichni, kdo hráli nějakou předělávku z konzoly na PC. Co vede vývojáře ke krkolomnému pohledu na herní scénu, ví jen pánbůh. Může to být snaha o inovaci, estetický dojem nebo čirý sadismus vývojářů. Výrobci her by si ale měli uvědomit, že krásu inovativně pojaté perspektivy těžko ocení člověk, který ve hře bojuje o život své postavy a chce vidět, co se tam sakra děje.
Mizerné manuály a špatní průvodci
RTFM neboli hezky česky "přečti si ten zatracenej manuál" - obvyklá rada, kterou velká část hráčů ignoruje. Ti, kdo v manuálu nebo výcvikovém režimu hry opravdu hledají klíče k pochopení hry a rady do začátku, mají ale často smůlu. Někteří vývojáři prostě berou manuály a tutorialy jako nutné zlo, tím se opět připravují o méně zkušené hráče, kteří pomoc potřebují. A mimochodem, manuál v PDF na cédéčku není úplně ideální, hráč si ho ke studiu na záchod nevezme a nemůže si v něm listovat ani cestou z obchodu, kde si hru koupil. Papír není levný, ale ztratit zákazníka je ještě horší.
Špatně rozdělená obrazovka
Opět problém spíše konzol - rozdělení obrazovky na několik částí podle počtu hráčů. Hraní na půlce obrazovky je samo o sobě limitované, s tím se počítá. Je ale dost smutné, když někteří vývojáři znesnadňují hraní ve více lidech na jednom zařízení tím, že doprostřed výseků obrazovky ještě strkají různé hlášky o předjíždění a mezičasech, takže nebohý řidič nevidí jen malý kus trati, ale nevidí vlastně nic. Na obrazovkách s vysokým rozlišením se problémy se splitscreenem částečně odstraní, ale na to si ještě počkáme. Do té doby by se za zobrazování čehokoliv uprostřed rozpůlené obrazovky mělo střílet.
Bedny bez palet
Bytelné dřevěné bedny, bez nich se neobejde snad žádná 3D střílečka a obvyklé jsou také v RPG a dalších typech her. Krabice sem, krabice tam... Proč? Opravdu v centrech měst nebo poblíž luxusních vilek potkáváte běžně složené dřevěné bedny nebo přepravní kontejnery? A přemýšleli jste o tom, jak se tam dostaly? Běžně se totiž takové bedny před desítkami let, než se místo těžkých dřevěných beden začaly používat kartony, přemisťovaly na paletách, jinak je těžké je zvednout a manipulovat s nimi. A viděli jste v nějaké hře pod bednami palety a poblíž paletový vozík? A to je jen jeden z příkladů, jak jsou hry zahlceny nesmyslnými detaily.
Plné znění článku najdete na webu Gamasutry.
Politická podpora počítačovým hrám v Japonsku i ČR
Videohry v posledních desetiletích patří k Japonsku stejně nerozlučně jako dvojice samurajských mečů, sushi a gejši. Není proto takovým překvapením, že japonský herní průmysl dostane politickou podporu na národní úrovni. Liberálně demokratická strana současného premiéra Koizumiho plánuje založení dvou organizací, které podpoří export typicky japonského způsobu trávení volného času. První organizace bude podporovat rozvoj japonských bojových umění (karate-do, ken-do, jiu-jitsu, ninju-tsu a další). Druhá se soustředí na japonské videohry, které si díky specifickému grafickému stylu i zpracování lze jen těžko splést, ale většina japonských titulů neopustí hranice Země vycházejícího slunce.
Zajímavě také působí informace týkající se her z české politické scény. Hry si na akci armádního progamingového týmu zahrála ministryně Bérová a k hraní se přiznává i žena ministerského předsedy Paroubka. Bohužel to nevypadá na jednolitou frontu za podporu herního průmyslu v ČR, ale i drobnosti potěší.
Česká politická špička proslavená někdy až nesmyslnými investičními pobídkami by si nakonec mohla vzít inspiraci z amerického státu Louisiana. Lousianský senát schválil zákon číslo 341, který nabízí 10% snížení daní společnostem, které na území tohoto státu investují do vývoje videoher. Daňové úlevy se budou týkat (pokud dojde k finálnímu schválení zákona) společností, které investují mezi třemi sty tisíci a osmi miliony dolarů, investice přes 8 milionů budou odměněny patnáctiprocentním snížením daní z příjmu. Další podmínkou je fungování firmy rok po přidělení úlev.
