Invex není, co býval. Tohle říkají zkušení harcovníci už nějakých pět, a možná i deset let. Bohužel to nepatří jen k dobrému tónu, projevu nadřazenosti nad invexovými pannami a panici. Je to smutná skutečnost, kterou nezmění ani poměrně vysoká návštěvnost nadopovaná anaboliky v podobě zájezdů středních a nejspíš i mateřských škol. Důvodů, proč Invex upadá, je hodně, od vysokých cen za pronájem výstavní plochy přes přesun zájmu investorů mimo střední Evropu až po stále vyšší penetraci internetu. Dostupnost všech potřebných informací o produktech, okamžitý přístup k obrázkům, specifikacím a recenzím nových produktů prostě bere smysl cesty do Brna, skutečné novinky tam nebudou a pro jednání s obchodními partnery jsou přeci jen vhodnější příležitosti.
Ale nechme český IT business českým IT businessem, z pohledu hráčů je Invex, respektive jeho bratříček Digitex, přeci jen zemí zaslíbenou. Když pro nic jiného, tak pro balík slev na hry a herní časopisy. Letošní první ročník Digitexu převzal herní část Invexu spolu se sekcí spotřební elektroniky, kterou prezentovali výrobci domácích kin, plasmových a LCD televizí a také Intel a Microsoft se svou vizí digitálního domova, kterému vévodil Windows Media Center PC s novou verzí operačního systému Windows XP Media Center Edition 2005, která je připravená na spolupráci s Xboxem 360. Xbox 360 ale na Invexu samozřejmě chyběl, už proto, že se k nám zatím dovážet oficiálně nebude. I tak bylo na co koukat. Česká verze WMC vypadá pěkně a umí věci, které lenoch jako já ocení.
Největší pozornost na Digitexu poutala ale herní hala, pavilony C a E, se show herních časopisů, výprodeji her a mistrovstvím republiky v počítačových a mobilních hrách s názvem Invex Cup 2005. Mistrovství již tradičně zahájil představitel ministerstva informatiky, tentokrát v podobě Dany Bérové, paní ministryně. Invex Cup 2005 čelil konkurenci v podobě českého finále World Cyber Games. Vítězům blahopřejeme, poraženým… radši nic. Co bude za rok, nevíme. Možná by se mohl herní veletrh přesunout do Prahy spolu s invexovými konferencemi. Ale to by zas do Brna nikdo nejezdil a to by byla škoda, hostesky tam byly pěkné.
Tunelování Herního průmyslu
Zneužívání firemního majetku k vlastnímu obohacení není vlastní jen českým tunelářům. Těm musíme přiznat, že ve své hrabivosti překračovali všechny meze, ale jinak jde o mezinárodní sport. Tak třeba Gizmondo, výrobce kapesních herních zařízení, o kterých jsme několikrát psali. Nedávno přišla tahle společnost o ředitele. Carla Freera odvolali vlastníci Gizmonda, společnost Tiger Telematics.
Důvodem byl nepoměr mezi finanční situací Gizmonda a finančními bonusy, které si dopřávali vedoucí pracovníci ztrátového výrobce. Freer platí mimo jiné i za to, že vyplatil své snoubence celkem 174 000 dolarů za "konzultační služby". Tyto částky před svým odchodem Freer vrátil a musel přidat i dalších 164 tisíc za poškození dobrého jména.
Další problémy způsobily neprůhledné finanční transakce mezi Gizmondem, Asiatic Bank a Finance and Northern Lights Software Company, přičemž posledně jmenovaný subjekt vlastní Freer a Stefan Eriksson. Hodnota těchto transakcí dosáhla 3 513 000 dolarů, 906 tisíc ale Freer vrátil.
Švéd Stefan Eriksson kvůli svému podílu na zpronevěrách také odešel. Přitížilo mu i to, když švédský deník Aftonbladet odhalil Erikssonovo členství v Uppsalské mafii, která se podílela počátkem 90. let na pašování. A to pořád nekončíme. Společnost opustili další dva zaměstnanci Gizmonda Peter Uf a Johan Enander , Enandera hledá švédská policie. Zbyl vůbec někdo v kanceláři?
Tažení proti násilným hrám díl X – Florida zasahuje
Americký stát Florida se přidal k Illionis, Michiganu a Kalifornii, jeho senát projednává zákon číslo 492, který z prodeje násilných her nezletilým zájemcům dělá trestný čin. Zákon se týká prodejců her i provozovatelů videoheren. Návrh zákona vychází z kalifornského návrhu a vykazuje podobnost jak ve formulacích, tak v nastavených pokutách, zásadním rozdílem je pouze odstavec věnovaný hernám. Trest za porušení zákona je v případě prodejců i provozovatelů heren 1000 dolarů za každý prokázaný případ.
Zákon se také pokouší definovat násilnou hru jako takovou, ve které je zabíjení zobrazováno obzvlášť krutým, nechutným nebo zvráceným způsobem a tak podobně. Opět jde o velice vágní formulaci, která může zkomplikovat život spoustě herních vývojářů. Americká organizace ESA prezentující zájmy herního průmyslu proti tomuto návrhu bude bojovat stejně, jako to učinila u ostatních pokusů o omezení prodeje her v dalších státech USA.
Anthraxový útok v přímém přenosu
Videohru, která simuluje biologické, chemické a nukleární útoky spolu s přírodními katastrofami v městské oblasti, vyvíjí University of Illinois v Chicagu. Hra je určena pro zdravotníky a členy záchranného systému, které má připravit na situace, které mohou nastat při reálném útoku či neštěstí. Jde o první hru z celé série, která se bude soustředit na problematiku bioterorismu a epidemických onemocnění. Doposud procházeli (a procházejí i u nás) členové záchranných týmů školeními a cvičeními, kdy zraněné simulují dobrovolníci. Tato cvičení jsou velice nákladná, proto se vědci snaží najít způsob, jak přípravu záchranářů zefektivnit.
První hra přináší scénář odpovědi na útok biologickou látkou a má procvičit distribuci obrovského množství léků a vakcín při odhaleném útoku snětí slezinnou. Simulaci zahajuje televizní spot, který varuje veřejnost před zjištěným útokem. Virtuální lidé se rozeběhnou do zdravotnických zařízení a lékaři a sestry se musejí vyrovnat s přívalem potenciálních pacientů, z nichž někteří jsou podezřelí z nakažení a někteří jsou prostě jen hysteričtí a křičí, že se blíží konec světa. Hra přitom sleduje, jak jednotliví pracovníci reagují na dění ve hře a jak rychle zvládají ošetřovat a evakuovat pacienty.
Vývoj hry trval přibližně tři měsíce, tvůrci se prý setkali s velice pozitivní reakcí od zdravotníků a tak už nyní autoři pracují na další verzi, která bude simulovat chřipkovou epidemii. Bohužel obrázky ze hry nejsou k nalezení, těžko tak lze odhadnout, jak přesně hra funguje a jak se ovládá. Snad příště.
Disertační práce na téma renderování srsti v reálném čase
Témata absolventských prací (bakalářských či disertačních nebo doktorských) často nesou opravdu úchylné tituly. Ve srovnání s Hydrodynamikou obálek Be hvězd nebo Selektivní funkcionalizací sulfoftaleinových derivátů a syntézou chromoionoforů na bázi sulfoftaleinových skeletů je takové Renderování srsti v reálném čase v podstatě nezajímavá věc. Ale je hezké vědět, že i v oblasti vývoje herního software lze dosáhnout na doktorský univerzitní titul. Plný text v angličtině najdete na stránkách Gamasutry.
Mějte se krásně, a pozor na koule.
