Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GC 2006 – dojmy z dobrodružných her #2

  12:00aktualizováno  20. září 11:27
Jako každý rok vám i letos přinášíme podrobnou čtyřdílnou reportáž z Lipska, v níž rozebereme většinu vystavovaných dobrodružných her. Pokračujeme tituly Gray Matter, Overclocked nebo Undercover.


OBSAH
1. díl 2. díl 3. díl 4. díl
  • Broken Sword 4
  • Gray Matter
  • Runaway 2
  • Jack Keane
  • Secret Files Tunguska
  • Overclocked
  • Sherlock Holmes
  • Agatha Christie 2
  • A Vampyre Story
  • Undercover
  • Simon the Sorcerer 4
  • Aura 2: Sacred Rings
  • The Abbey
  • Tony Vočko 2
  • Ankh: Heart of Osiris
  • Tanita: Plasticine...
  • Dead Mountaineers ...
  • Veřejnosti přístupný stánek Anacondy. V minulé úvodní reportáži o adventurách prezentovaných na Games Conventions jsem se rozplýval nad tím, jaká že to byla vydařená výstava, ale zároveň jsem si posteskl nad nepříliš vstřícným přístupem dvou německých společností. Ovšem alespoň u jedné z nich musím vzít své stesky zpět. Dtp v Lipsku sice očividně nezvládla organizaci svého času, ale ukázala dobrou vůli a dodatečně mi zaslala hratelné ukázky dvou svých produktů připravovaných na letošní říjen. Proto jí věnujeme celou dnešní reportáž, v níž se s vámi podělím o své dojmy nejen z titulů Overclocked a Undercover, ale taktéž Tony Tough 2.


    dtp Entertainment AG. / Anaconda

    Vitrýnka s nabídkou adventur Anacondy.

    Schůzka na stánku dtp byla plná překvapení a to vlastně ještě před tím, než pořádně začala. Když jsem se totiž na „recepci“ představoval nejen tmavovlasým hosteskám, ale také druhému novináři, s nímž jsem měl prezentačku sdílet, odvětil na moje „Hi, I am Petr Ticháček from Czech Republic“ slovy „Ahoj, já som Pavol Buday zo Slovenska.“ Svět je zkrátka malý, a tak díky „Spacejunkerovi“ (kterého tímto zdravím) ze slovenského Sectoru probíhala komunikace v průběhu prezentace skutečně internacionálně: česky, slovensky, německy a samozřejmě také anglicky. Po tomto příjemném úvodu už ale následoval jen samý chaos. Začalo to již u vstupní překážky, kdy na mou otázku „Could I speak with Claas?“ hostesky přivolaly místo mně dobře známého člověka úplně cizího chlapa (oba PR manažeři totiž mají shodné křestní jméno, což jsem nevěděl) a když už přišel ten správný Claas, sdělil nám, že namísto půl hodinky máme k dispozici nanejvýš patnáct minut. Což je – jak sami jistě uznáte – na předvedení šesti her setsakramentsky málo. Samozřejmě to dopadlo dle předpokladu: ty hry jsme nakonec viděli jen dvě.

     Gray Matter
     
    Výrobce: Tonuzaba Entertainment | Vydavatel: Anaconda | Distributor v ČR: ?
     Datum vydání: Q4 2007 | Datum vydání v ČR: ?
    Index
    očekávání
    ?/10

    Jane Jensen rozdává autogramy natěšeným fanouškům.

    To nejpodstatnější nejen z hlediska dtp, ale adventur vůbec, se však neudálo během mé jednodenní návštěvy Lipska ve středu 23. srpna, nýbrž o den později. Přesně v 11.00 totiž dtp během speciální tiskové konference odhalilo zbrusu novou hru královny adventur Jane Jensen s názvem Gray Matter. Pokud vám čirou náhodou ani jedno z jmen nic neříká, pak vězte, že Jane Jensen je autorkou špičkové trilogie Gabriel Knight a Gray Matter byl její nový projekt původně oznámený společností DreamCatcher (The Adventure Copany) již v roce 2003. Nedlouho poté však došlo k jeho zrušení, takže si jistě dovedete představit, jaké vzbudilo jeho „znovuzrození“ pod hlavičkou Anacondy mezi fanoušky překvapení a nadšení. Obzvláště pak, když Jane přiletěla z USA do Německa projekt představit osobně! (za fotku ze čtvrteční autogramiády děkuji jejímu autorovi Jochenovi Höhmannovi)
    Série Gabriel Knight stála na dokonalé směsici reality s nadpřirozenem a přesně totéž lze očekávat také od Gray Matter. Namísto vlkodlaků či upírů si však pohrává s mnohem uvěřitelnějším tématem, jímž je lidský mozek a jeho skryté síly. Středem všeho dění budou dvě hratelné postavy: studentka a pouliční umělkyně Samantha Everett a excentrický neurobiolog David Styles. Ten se po katastrofické smrti své manželky usadil ve starém domě na opuštěném anglickém venkově a Samanthu, která po útěku z Ameriky procestovala půl Evropy, přijímá jako svoji asistentku. Brzy jí také zadá první takřka nadlidský úkol: najít na oxfordské univerzitě šest pokusných králíků, na nichž může tajně provádět své šílené experimenty.
    Obě hlavní postavy by měly být obdobně jako v Gabrielovi Knightovi úzce propojeny a před oběma by měly stát čistě logické a nanejvýš průměrně obtížné hádanky založené na používání předmětů a řešení logických rébusů. Bohužel, hra je prozatím stále v pre-produkční fázi a neexistuje její hratelná podoba (čili stav je totožný jako u A Vampyre Story), takže o stylu hratelnosti lze pouze spekulovat. Jane však prozradila, že její nové dítko bude klasická point-and-click adventura s předrenderovanými lokacemi a 3D postavami, což je podle mnohých pro adventury stále nejvhodnější model.
    Tak trochu otazníkem je technická kvalita hry, neboť Gray Matter je vyvíjen maďarským týmem Tonuzaba Entertainment, o němž jsme v životě neslyšeli. A jelikož prozatím nejsou k dispozici ani žádné screenshoty (vyjma jednoho průměrného renderu), je na vyřknutí jakýchkoliv soudů přespříliš brzy. Osobně ale doufám, že výjimečné vypravěčské a gamedesignérské schopnosti Jane Jensen vyzdvihnou Gray Matter do vysokého nadprůměru. Prvního dílu z plánované série adventur (podobně jako v případě Gabriela Knighta je uvažováno o trilogii) se dočkáme na sklonku příštího roku.

    Gray Matter Gray Matter Gray Matter


     Overclocked
     
    Výrobce: House of Tales | Vydavatel: Anaconda | Distributor v ČR: ?
     Datum vydání: duben 2007 | Datum vydání v ČR: ? | homepage
    Index
    očekávání
    9/10

    Plakát hry

    Pokud pominu výše zmíněný Gray Matter, tak vůbec nejzajímavějším titulem v aktuálním portfoliu Anacondy je hra Overclocked. Proč nejzajímavější? Protože pochází z dílny tvůrců adventury Moment of Silence, která sice nebyla žádným prodejním trhákem, ale vyprávěla fantasticky promyšlený příběh popisující možnou hrozbu lidstva v blízké budoucnosti – nadvládu elektroniky a neustálý odposlech prostřednictvím mobilních a internetových sítí.
    Overclocked v tomto směru zachází ještě dále. Jako své hlavní téma si vybral násilí. Nesnaží se však popisovat jeho následky, ale naopak příčiny. Zavrtává se hluboko do nitra lidského mozku a hledá zkraty, které z lidí dělají násilníky a vrahy. Scénárista Martin Ganteföhr se inspiroval výzkumy na poli psychologie během druhé světové války a do klíčové role svého psychologického thrilleru obsadil psychiatra americké armády Dave McNamaru. Ten je během neskutečné bouře, která pohltila celý New York, přivolán do psychiatrické léčebny, kam bylo přivezeno pět různých osob, jež spáchaly na území New Yorku zločin, avšak trpí zvláštní dezorientací a naprostou ztrátou paměti. McNamarovým úkolem je prostřednictvím hypnózy a jiných psychiatrických technik proniknout do paměti těchto pacientů, pokusit se ji zrekonstruovat a zjistit, co jsou tyto osoby zač a co se jim přihodilo.
    „Jde především o způsob, s jakým k pacientům přistoupíte,“ vysvětluje pointu hry PR manažer Anacondy Claas Wolter. „Musíte jim pokládat přesné a správné otázky, abyste odhalili fragmenty jejich vzpomínek. Jako například v případě této dívky.“ Claas v tomto okamžiku začal popisovat hratelnou scénu, kdy McNamara stojí na chodbě léčebny a vejde do jedné z cel, kde leží na lůžku mladá spící dívka. Psychiatr k ní přistoupí, přidřepne si k lůžku a začne dívku probouzet a zpovídat. A nyní nastává ten nejpodstatnější zlom. Během okamžiku se z kůže psychiatra přeneseme do mysli zmatené dívky a část vzpomínky, kterou McNamara právě odhaluje, sami zpětně odehrajeme. „Hra tedy obsahuje kromě psychiatra ještě dalších pět hratelných postav, jimiž jsou zmínění pacienti, a stejně jako v případě této dívky budeme prožívat fragmenty jejich vzpomínek a vkládat je do mozaiky jejich tajuplných minulostí,“ prozradil koncept hry Claas Wolter.

    Overclocked Overclocked Overclocked

    Plakát hry Krátká epizodka s dívkou, kterou nám Claas předvedl, byla situována na vrchol vojenské strážní věže na mořském pobřeží. Zatímco McNamara dívce pokládal otázky typu „co kolem sebe vidíte“ a ona mu odpovídala („Vidím temnotu, moře, věž a obrovský světlomet... V dálce loď, ale ta nevidí mě.“), ujali jsme se její role a zhostili se úkolu z věže uniknout. Cílem bylo vyslat světelný signál k lodi, která právě kolem věže proplouvala, jenže světlomet – jak jinak – nefungoval. Naštěstí byl v budce věže ovládací panel, který ovšem také nefungoval. Museli jsme tedy panel otevřít, správně propojit různé drátky a poté již funkční světlomet natočit směrem k lodi na moři. Jakmile se však dobrá věc podařila, byl světlomet sestřelen a... vzpomínky dívky se opět zamlžily a my se vrátili zpět do cely v blázinci a do kůže doktora Mc Namary.
    Overclocked nepřekvapil pouze opravdu pohlcujícím příběhem, ale také vizuálním zpracováním (zvuk v hluku výstavní haly zcela zanikl). Když hru vidíte v běhu, máte na první pohled dojem, že je kompletně ve 3D. Kamera se totiž různě pohybuje - v cele se například u podlahy přibližuje k posteli s pacientkou, na věži se naopak oddaluje od detailu obličeje hrdinky až do vzdálenosti, kdy zabírá prakticky celý prostor věže. Přitom její kvalita je úchvatná a člověk si pomyslí, že v realtime 3D přece nejde takovýto vizuální skvost vytvořit. Samozřejmě jde pouze o dokonalý klam ze strany tvůrců! Overclocked běží na vylepšeném enginu z The Moment of Silence, takže ona detailní pozadí jsou skutečně pouze předrenderovaná, ovšem zároveň jsou prokládána nesčetnými super-ostrými celoobrazovkovými animacemi, takže ve výsledku působí dynamickým filmovým dojmem, jaký si mohou standardně dovolit pouze plně 3D hry. Výsledek je sice fantastický, ovšem nechci vidět, na kolika DVD se bude finální verze hry rozlézat.
    Také interface prozatím nevykazuje žádné viditelné nedostatky, i když – totéž jsme tvrdili o The Moment of Silence a pak jsme se nestačili divit, kolik chyb do něj tvůrci nasekali. Ovládání je klasické point-and-click, interaktivní objekty se hlásí pod kurzorem svým jménem, inventář leží u dolního okraje obrazovky – prostě klasika. Nezbývá než doufat, aby se autoři ze svých předešlých chyb poučili a vyvarovali se problémům s ovládáním a pathfindingem. Pokud tak učiní, mohlo by být jejich nové dítko TÉMĚŘ dokonalé.

    Overclocked Overclocked Overclocked


     Undercover: Operation Wintersun
     
    Výrobce: Sproing Interactive | Vydavatel: Anaconda | Distributor v ČR: ?
     Datum vydání: říjen 2006 | Datum vydání v ČR: ? | homepage
    Index
    očekávání
    7/10

    Krabice hry

    Tak si obsah kufru pěkně zkontrolujeme: revolver, kožený oblek, bič a letenka do Berlína… Vzpomínáte? Indiana Jones byl metlou na Hitlera (alespoň na plátně kin) a mnoho jemu podobných hrdinů hned tak nenajdete. Teď se možná objeví náhrada – britská tajná služba MI6 vysílá Dr. Johna Russela, aby němcům konečně zatnul tipec!
    „Undercover přenese hráče doprostřed druhé světové války,“ prozrazuje příběh hry Claas Wolter. „Staví ho před možný katastrofický scénář: němečtí vědci vyvíjejí novou zbraň hromadného ničení a pokud ji dokončí, je s celým lidstvem ámen. Proto jakmile MI6 dostane od své berlínské agentky zprávu o tomto tajném výzkumu, posílá do epicentra zla odborníka na slovo vzatého – fyzika Russela, který musí za pomocí tajných agentů odhalit konstrukční plány, zjistit, o jakou zbraň se jedná, a tyto plány i s případným prototypem zničit.“
    Po úvodní enginové animaci, kdy byl Russel předvolán před šéfa MI6 a kdy mu byl svěřen výše zmíněný úkol, se náš brýlatý hrdina ve středních letech ocitá na zadním dvorku sídla MI6. A čeká ho první zapeklitý úkol: „Doktor musí vyslechnout rozhovor v kanceláři velitele MI6 za mírně pootevřeným oknem, který je bohužel špatně slyšet a okno je navíc příliš vysoko,“ popisuje scénu Wolter. „Situace, v níž je až po krk namočený, se mu totiž vůbec nelíbí. Je to vědec a ne žádný tajný agent, takže se mu do Německa logicky nechce a zajímá ho, co za jeho posláním skutečně vězí.“ Řešení situace s přivřeným oknem je však na realistický thriller poněkud dětinské. Russell nejdříve sebere z popelnice starou bramboru, rozdrtí ji a pohodí na zem, čímž přiláká havrana postávajícího na větvi blízkého stromu. Větev pak může odlomit, přivázat ji k železné tyči a tou nakonec okno ještě více otevřít. Upřímně, od hry s příběhem typu Pád třetí říše bych čekal racionálnější řešení.

    Undercover: Operation Wintersun Undercover: Operation Wintersun Undercover: Operation Wintersun

    Po vyřešení této hádanky se Russell setkává se svým „ochráncem“ agentem Grahamem a oba neprodleně vyrážejí do Berlína, konkrétně před budovu Kaiser-Wilhelm Institutu. Vchod do budovy je ovšem hlídán dvěma německými vojáky, takže před Russellem stojí první z řady zapeklitých špionážních úkolů. A i tento nevyznívá příliš realisticky. Mezi deseti (!!!) předměty, které John vytáhne z bedny v otevřeném ambulančním voze, je i gumová páska, kterou připevní k rukojeti zadních dveřích vozu a spolu s a kamínkem ji použije jako prak. Hmmm... Sám Russel je navíc takové nemehlo, že si při odpalu ublíží a úkolu s prakem se musí ujmout jeden z opodál stojících agentů. „V pozdějších fázích hry si však Russel na práci agenta přivykne a zvládne řadu mnohem složitějších a nebezpečnějších akcí,“ ujistil nás Wolter.
    V okamžiku, kdy britská výzvědná expedice dorazí do Berlína, na vás dýchne dokonalá atmosféra. Je černá noc, všude hrobové ticho a temnou uličku před institutem osvětlují jen blikající pouliční lampy, v jejichž záři se mihotají lehounce padající sněhové vločky. Tajemnou a napjatou atmosféru navíc dokresluje stylová detailní předrenderovaná grafika, která hře dodává nádech skutečného špionážního thrilleru. Zpracováním se jedná o naprosto klasickou point-and-click adventuru s předrenderovanými lokacemi a 3D postavami, s inventářem u dolního okraje obrazovky a s inteligentním kurzorem, který mění svůj tvar dle potřeby na interaktivních objektech na lokacích. Rozhovory, kterých nejspíš nebude mnoho, probíhají zcela lineárně, ovšem o možnost zasahovat do nich volbou z nabídky konkrétních otázek či odpovědí nebudeme ochuzeni. Dominantní bude podle všeho používání inventářních předmětů, kterých se na pouhých dvou lokacích v inventáři nashromáždilo bezmála dvacet, což vede – jak jsme se měli možnost přesvědčit – k někdy dosti krkolomným postupům.
    A to je právě jediná věc, která mě na Undercoveru poněkud zarazila. Hra se tváří jako smrtelně vážný thriller, ale přitom nabízí hádanky vhodné spíše do adventur typu Runaway. Příběh založený na skutečných událostech je ovšem velmi lákavý, takže nám nezbývá než věřit, že to rakouští vývojáři s komplikovanou hratelností příliš nepřestřelí.

    Undercover: Operation Wintersun Undercover: Operation Wintersun Undercover: Operation Wintersun


     Tony Tough 2 (Tony Vočko 2)
     
    Výrobce: Prograph Research | Vydavatel: Anaconda | Distributor v ČR: ?
     Datum vydání: září 2006 | Datum vydání v ČR: ? | homepage
    Index
    očekávání
    6/10

    Krybice hry

    Moc se o něm nemluví, a vlastně ani není divu. Tony Vočko byla vskutku zvláštní hra. Zpracovaná ve starém stylu, jako by ji někdo vyhrabal ze zaprášeného archivu adventur z počátku devadesátých let a rozhodl ji v roce 2002 konečně vytáhnout na světlo. Tah to byl překvapivě úspěšný. Prodeje v Americe a hlavně v Německu nečekaně rostly (především díky špičkovému komediálnímu dabingu, na čemž mimochodem pohořela česká verze), takže se tvůrci rychle pustili do vývoje pokračování, které poněkud „přenášejí“ a patlají se s ním už čtvrtým rokem. Jinými slovy – humbuk dávno proběhl a podobně jako u Runaway 2 už jen čekáme, co z tohoto prazvláštního pokračování nakonec vyleze.
    Viděl jsem prezentaci hry na loňské Games Convention a po skončení té letošní jsem si mohl hru osahat na vlastní kůži, takže jsem si o ní udělal již docela jasný obrázek. Práte se jaký? Inu, rozporuplný. Paradoxně je na vině nejspíš grafika, protože pestrobarevné ručně kreslené lokace se mi odjakživa líbily více než studené rendery, které jsou v Tony Vočkovi 2 navíc hodně jednoduché a ani zdaleka neodpovídají dnešnímu standardu. Po hodině hraní anglické betaverze zkrátka musím říct jedno – tahle hra nemá tu jiskrnou atmosféru, s jakou zářil její úspěšný předchůdce.
    Na druhou stranu – Tony Vočko stál a padal na svém černém humoru a v tomto směru dvojka určitě nezklame. Příběh není typickým pokračováním, protože je dějově zasazen do roku 1953, tedy více než dvacet let před událostmi z prvního dílu. Tonyho zachycuje jako mladého třináctiletého školáka s typickými problémy školními i rodinnými v malém městečku Washington uprostřed vyprahlého Nového Mexika. Stejně jako v prvním díle bude hrát hlavní úlohu únos. Tentokráte však nebude postiženým Tonyho tapír, nýbrž rodinná služebná, kterou nečekané dědictví v podobě uzamčené truhly dostalo do pořádné šlamastiky.

    Tony Tough 2 Tony Tough 2 Tony Tough 2

    Problémy drdolaté černošky nicméně hrají zpočátku sekundární roli, neboť hra se rozjíždí velmi pomalu a soustřeďuje se na běžný „pracovní den“ malého Toníka. A jak takový den probíhá? Začne zaspáním, ranním stresem, ujetím autobusu a pozdním příchodem do školy. Sarkastický učitel nenechá na brýlatém žákovi nit suchou, takže Tonyho trefné výmluvy tentokráte nezaberou. Ba co víc – po nezdařeném chemickém pokusu zůstane Tony tři hodiny po škole. Celé tři hodiny! To přece hyperaktivní hoch jeho formátu nemůže vydržet. A tak prvním hráčovým úkolem je dostat se ze zamčené školní třídy ven.
    Postupy jsou jako obvykle praštěné a balancují na samé hranici logičnosti. Tak například z učebny se Tony dostane tak, že sebere z krabice živou žábu (školního pokusného králíka) a sní ji. Poté je převezen do nemocnice, odkud taktéž musí kvapně zmizet, neboť primářem není nikdo jiný než jeho otec. A ten se přece nesmí nic dozvědět! I druhý útěk je neméně originální: Tony sebere mýdlo, namaže jím rezavé pojízdné křeslo, to odsune ke dveřím, přiváže jej prostěradlem k lustru a zazvoní na obézní a robustní sestru. Ta, když vejde, otevře dveře tak prudce, že křeslo odhodí na protější okno, které se tímto rozbije a umožní Tonymu dostat se konečně na svobodu.
    Tato krátká zkušenost mi bohatě stačila k tomu, abych se ubezpečil, že Tony Vočko 2 bude snad ještě šílenější než jeho předchůdce. Kromě humoru zůstalo díkybohu zachováno také point-and-click ovládání, kdy pravým tlačítkem myši měníme funkce kurzoru (prozkoumej, seber, použij, oslov) a levým tlačítkem akci vykonáme. Inventář se skrývá pod horním okrajem obrazovky a ve stejném místě se také objevují tématické ikonky během dialogů.
    Suma sumárum – pokud od Tonyho Vočka 2 nečekáte zázraky a jste ochotni přistoupit na až přehnaně praštěné úkoly a poněkud sterilnější grafiku, možná vás nakonec nezklame. Ve srovnání s jinými hrami podobného ražení (Runaway 2, Ankh 2) však ztrácí dech a nelze ho tedy v žádném případě zařadit mezi letošní adventurní favority.

    Tony Tough 2 Tony Tough 2 Tony Tough 2


    I když se to může zdát neuvěřitelné, tak výčtem čtyř výše uvedených titulů adventurní nabídka společnosti Anaconda ani zdaleka nekončí! Patrně v listopadu se dočkáme „leonardovky“ Belief and Betrayal od tvůrců Martin Mystére, na nějž jsem byl já osobně hodně zvědavý. Bohužel, italští tvůrci dodali pro GC nefunkční build, takže k dispozici byl pouze nic neříkající trailer. Na území Německa, Rakouska a Švýcarska pak Anaconda přivede na trh ještě české Reprobates a španělskou Runaway 2. Hratelná ukázka prvně zmíněné hry ovšem nebyla na GC k dispozici a na shlédnutí Runaway 2 nezbyla během schůzky s dtp ani vteřinka času. Nemusíte však ronit slzy, protože i přesto o aktuální dojmy z této očekávané grafické pecky v této mega-reportáži nepřijdete! Jak je to možné? Uvidíte za týden :o).

    >>> Pokračování <<<

    Autor:


    Nejčtenější

    Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

    Mashinky

    V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

    RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

    Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

    Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



    RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

    Lust for Darkness

    Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

    KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

    Far Cry 5

    Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

    Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

    Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

    Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

    Další z rubriky

    Nathan Fillion natočil krátký film na motivy Uncharted. A je skvělý

    Nathan Fillion jako Nathan Drake

    Populární herec Nathan Fillion si zahrál v patnáctiminutovém fanouškovském filmu na motivy série videoher Uncharted....

    Pokračování Theme Hospitalu nazvané Two Point Hospital vyjde v srpnu

    Two Point Hospital

    Strategie Two Point Hospital, v níž se budeme starat o vlastní nemocnici, vychází 30. srpna.

    Konami zatrhlo výrobu portu hororu P.T., jeho autora však odměnilo

    P.T.

    Právníci firmy Konami zakázali distribuci už téměř hotového remaku hororové hry P.T. Jeho tvůrce však nemusí smutnit,...



    Najdete na iDNES.cz