Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gears of War – Emergence Day nastal

  12:15aktualizováno  1:17
Gears of War jsou jedním z klíčových titulů pro Xbox 360. Dosud se jevil maximálně slibně, ale jak nakonec dopadl? Splnil všechna očekávání do něj vkládaná? Čtěte dnes v listě naši dvojrecenzi.

BonusWeb HIT Michael Mlynář
Gears of War Tak a je to tady. Dlouho očekávaný killer titul od Epicu je zde. Microsoft mu dokonce věří natolik, že společně s tvůrci „upekl“ vydání Gears of War tak, aby tato hra vyšla přesně v den, kdy se původně na pulty evropských prodejen měla dostat PlayStation 3 od Sony. Má tedy tato hra šanci zahýbat poměrem sil na konzolovém bojišti? Do značné míry dozajista ano, ale najde se jistě i pár mušek, které celkový dojem poněkud kazí, a mnohým hráčům tak může přivodit lehčí rozčarování. A bude poměrně fér si hned na začátku vyjasnit situaci: ačkoliv mi hraní Gears of War přineslo spoustu skvělých okamžiků, budu to i přesto tentokráte já, kdo bude v dnešní recenzi oním příslovečným „zlým policajtem“.

Z vašich spolubojovníků by se našel jen málokdo, kdo by se nedal označit jako „ukrutné chlapisko“.

Gears of War Nástup Gears of War je bezpochyby zcela impozantní. Hra se prezentuje tak oslnivou grafikou, že si dovolím tvrdit, že něco takového jsme na X360 ještě neviděli. Úroveň detailů vytváří společně se zajímavou grafickou stylizací skutečně krásnou podívanou, až by se chtělo říci, že z jistého velmi minoritního úhlu pohledu by pro někoho možná mohlo být zajímavější se na GoW pouze koukat, než ji přímo hrát. To by ale samozřejmě byla veliká chyba.

Hra totiž boduje, a u mě konkrétně jednoznačně nejvíc, i skvělou atmosférou. Pakliže jste si z tohoto důvodu oblíbili Killzone, GoW je pro vás jasnou volbou. Z každého metru herních prostředí zde na vás dýchne tíživá atmosféra válkou zdevastovaného světa, kdy snad každý ze zdejších domů slíznul nějaký ten šrapnel a mnohé z nich vlastně pořádně ani neví, zdali ještě stojí nebo se už zřítily. Výjimku tvoří snad jen les, kde zdá se, že stromy stojí stále dle platných slušných mravů. To je ale stále nic proti tomu, když vypukne pořádná akce. V tu Gears of War chvíli člověk doslova neví, kam dřív skočit nebo kam se schovat. Známá hláška „karty šustí, kulky bzučí“ z Limonádového Joea působí vzhledem ke GoW jako absolutní výsměch, protože když se zde kulky rozebzučí, jedná se o hotové peklo, kdy všichni něco řvou, ale vy se snažíte v prvé řadě přežít a někam se ukrýt. Skvěle v tomto kontextu pak působí zrychlený běh, kdy se kamera sníží a sleduje vás zezadu, jak přikrčeni běžíte, třeba právě k nejbližšímu krytu. Při tom se kamera velmi dramaticky houpe a velmi dobře hodnotíme i právě ono snížení pohledu, díky němuž ztrácíte přehled o okolním dění, čímž je zároveň zachycena i skutečnost, že zkrátka běžíte skrčeni a se skloněnou hlavou, takže jednoduše nemůžete vidět, kde co lítá okolo.

Řevem se pak dostáváme k další pochvale, která směřuje na adresu zdejších postav. Nemáme ani tak na mysli Gears of War nepřátelské kreatury, ale chlapy, kteří s námi hrou procházejí po našem boku. Nejenže jsou samozřejmě naprosto skvěle ztvárněni včetně nejrůznějších jizev či vad na pokožce, ale zejména to, že se jedná o skutečné drtiče. Z vašich spolubojovníků by se našel jen málokdo, kdo by se nedal označit jako „ukrutné chlapisko“, a tomu odpovídá i jejich namluvení, čímž celkově vzniká dojem, že se skutečně jedná o bandu pořádných mariňáků, kteří jsou schopni bojovat proti šmejdu z vesmíru a ne nějakého třasořitku Gordona Freemana, jenž se před lety dostal ke kvéru víceméně náhodně. Hra tak člověku úplně tlačí do myšlenky, že „závody a sporty jsou pro děcka, chlapi si zastřílej.“

Nápis „Medik“totiž na své uniformě nemáte, a tak po vás nepřítel bude pálit s velkou chutí.

Gears of War Stále poměrně nijak často vídaným je i koncept, kdy podobně jako v RE4 svého hrdinu sice vidíte z pohledu třetí osoby, ale ve skutečnosti se jedná o FPS. Oproti RE4 je zde ale možné kamerou plně rotovat, takže váš hrdina není pevně přišpendlen ke spodnímu rohu obrazovky. To sice přináší i nějaké ty nevýhody, jako kupříkladu častou nutnost ručně dolaďovat pozici kamery, ale zároveň to přináší i výhody v podobě potenciálně mnohem lepšího přehledu o situaci na bojišti nebo množnosti efektivně se krýt za překážkami. V praxi to funguje tak, že přiběhnete ke zdi, zídce, hradbě pytlů s pískem nebo čemukoliv jinému, za čím se dá krýt a stiskem tlačítka se k ní přitisknete. Pak už jen stačí levou spouští vykukovat, pravou analogovou páčkou mířit a pravou spouští to kropit. Jednoduché, uživatelsky přívětivě zpracované, ale v prvé řadě funkční.

Gears of War I přesto ale budete poměrně často povoláváni do říše mrtvých. Hra není zase až tak obtížná, ale místy je tak frenetická, že se prostě buď zapomenete hlídat a budete to všechno vykostit jedním vrzem bez toho, abyste se ukrývali, nebo dojdete do místa, kde na vás hra nějakým způsobem vyzraje. V takovém případě se ale nejedná o nic zásadně škodného, jelikož jsou ve hře vcelku velmi rozumně rozmístěny checkpointy. Po své smrti samozřejmě znovu začínáte u toho posledního, kterým jste prošli. Trochu horší je to ale s vašimi parťáky. Ti sice fungují místy až nadmíru dobře, takže se občas můžete pěkně „schovat“ a nepřítele ohlodávat pěkně zdálky, zatímco vaši kámoši tam vepředu budou nasazovat životy, zatímco vy si akorát čas od času třeba jen doběhnete pro munici.

Gears of War Abychom to ale neměli tak jednoduché, přichází GoW s tím, že vaši parťáci nesmějí zemřít. Hra pracuje se dvěmi úrovněmi smrti. Pokud voják dostane pořádnou nakládačku, dostane se do stavu, kdy si zubatá posledními tahy ještě dobrušuje kosu a kdy zůstane na místě jen bezvládně sedět či klečet a je tak vyšťavený, že se nemůže ani hnout. Když v takovém případě chytne ještě jednu dávku, je s ním amen a mise samozřejmě končí neúspěchem. V takovou chvíli ale přichází váš čas, kdy je potřeba k takovémuto vojákovi dojít a stiskem tlačítka ho znovu oživit. Hra vás tak nepřímo nutí vylézt z děr a vrhnout se do akce. Nápis „Medik“ totiž na své uniformě nemáte, a tak po vás nepřítel bude pálit s o to větší chutí, o co delší úsek bez krytí budete muset k raněnému absolvovat, přičemž nejlepší obranou je samozřejmě přesná palba. V této souvislosti ale trochu zamrzí, že v některých úsecích se váš kolega či kolegové vystavují až zbytečně moc palbě nepřátelské, takže je potřeba je oživovat až příliš často.

Gears of War

Vaším hlavním hrdinou je Fenix – muž s temnou minulostí a nejistou budoucností.

Vzniká tak takový menší začarovaný kruh. Aby vám parťáci neumírali, budete je běhat oživovat, ale to docela i leccos schytáte. Tím pádem se postup zpomalí, jelikož se budete schovávat, aniž byste pálili (zdraví se vám doplňuje automaticky, pokud jste chvilku v klidu a nikdo vás netrefuje, naštěstí se tak děje vcelku dost svižně). Mezitím vaši kámoši propadnou dojmu, že to mohou zvládat sami a začnou se opětovně pouštět do útoku., kde zase něco slíznou atd. Na druhou stranu, po nějaké době se stanete velitelem vaší jednotky a budete moci své kolegáčky korigovat pomocí několika základních příkazů. To je ale spíše jen konstatování nežli regulérní výtka, ale GoW má ale samozřejmě i poněkud závažnější mušky.

Gears of War Dosud to tedy vypadá jako zcela jasná idylka, ale nepříjemnosti na sebe nenechají dlouho čekat. A je to o to větší otrava, o co zbytečnější tyto chyby jsou. Pomineme občasné zacukání grafiky, které bereme jako daň za vynikající grafiku. V zásadě ani tak nevadí lineární design levelů, který je do jisté míry vyvážen místy, kdy se vaše parta musí rozdělit a vy máte před sebou klasickou volbu, zdali půjdete vpravo nebo vlevo. Poměrně lacině ale působí některé skripty, zejména ty, kdy se kupříkladu nepřátelé neobjeví dříve než dojdete k tamhleté bedně nebo tamté zídce. Se zídkami souvisí i další věc, která přímo praští do očí. Přes různé nízké zídky se dá za jistých okolností přelézt, ale není to jen tak samo sebou k ní jen přijít a přeskočit ji. Je totiž potřeba se u ní nejprve skrčit, pak pohnout levým analogem nahoru, čímž se aktivuje kontextová nápověda a teprve poté se přes zídku stisknutím tlačítka překulíte. Těžko říci, zdali se autoři snažili tímto způsobem zamezit hráčům, aby po Gears of War úrovních pobíhali jako splašení a motivovat je tím k taktičtějšímu postupu, nebo zda tím sledovali něco jiného, ale faktem zůstává, že osobně mě tato feature v některých případech doháněla k náběhu na šílenství.

Podobných nedoladěností je zde pak ještě několik, přičemž se nedá říci, že by měly nějak výrazný vliv na kvality hry, ale je poměrně překvapivé, že se u tak očekávané a hypované hry vůbec objevují. Je to určitě škoda, protože jinak se jedná o skutečně vynikající akční zábavu a GoW se určitě časem zařadí do zlatého fondu akčního žánru, ale k metám nejvyšším ji nepustí podle mého soudu naprosté zbytečnosti, které při tvorbě hry nemohly být nepřekonatelnými překážkami.

Level design je i přes svoje striktně lineární vzezření nesmírně povedený.

Láďa Leimer
Gears of War Přišli, viděli, zničili – Locusté. Neměli s lidskou rasou nejmenší slitování, a tak byla bitva již předem prohraná. Lidstvo však nedokázalo přijmout svoji porážku. Radši jsme zničili svoji vlastní civilizaci, než aby nám dominoval někdo jiný. Nyní živoříme v troskách, špinaví, zdrcení, ale naživu. Ne všichni se smířili s kapitulací lidstva. Zbytky mobilizovaného odboje se sjednotily a vzniklo nové družstvo futuristických bojovníků – Gears.

Mnohé o hře řekl již Michael, tak se nebudeme zdržovat zbytečnostmi. GoW se hraje jako vystřelená kulka. Letí rovnou čarou, před ničím neustoupí a ani se nezastaví. Hratelnost je jedním slovem frenetická. Nikdy neustupuje do pozadí a je tou nejdůležitější substancí celé hry. GoW je čistokrevná střílečka bez zbytečné omáčky. Pokud nemáte akce rádi, tak na hru okamžitě zapomeňte, jste na špatné adrese. To, v čem GoW dokonale vyniká, by pro vás byla útrapa.

Gears of War Vaším hlavním hrdinou je Fenix – muž s temnou minulostí a nejistou budoucností. Uvězněn za neznámé zločiny, nyní propuštěn jako jediná záchrana. Musí se vydat zpátky do boje a pokusit se společně se svým týmem zachránit, co se dá a to pokud možno celou planetu. Týmové prvky nejsou hlavním motorem, ale svojí roli zcela jistě hrají. Díky nim můžete opětovně zformovat svůj tým, stejně jako mu zadat rozkaz palby, či její přerušení. Vše se provádí pomocí jednoduché kombinace dvou tlačítek, přesně tak, aby se nepřerušilo svižné tempo hry. Vaši parťáci jsou přitom neméně drsní řízci než vy. Nejdou daleko pro peprnější hlášky, které působí ve výsledném dojmu povedeně i díky kvalitnímu dabingu. AI není nejvynalézavější pod sluncem, ale Gears dokáží mnohdy opravdu bodnout. Za to se jim dá odpustit i to, že občas udělají nějakou tu botu. Součástí Gears je i jejich obsáhlý zbrojní arzenál, který občas doplní o nějaký ten kousek Locustů. Základní úderná puška je doplněná motorovým Gears of War řezákem, který dokáže nepřátele naporcovat doslova a do písmene na kusy. Standardní pistole Gearů a Locustů se liší v druhu munice, ale ne v účinnosti. Odstřelovačka plní svojí funkci na jedničku, stejně jako brokovnice. Obě mají za účinek to, co jejich název napovídá. Z arzenálu mimozemšťanů si můžete vypůjčit i razantní raketomet, či luk šlehající ohnivé paprsky. Lidé mají však v zásobě silný trumf. Všechny druhy nepřátel totiž nejde zničit pouhou střelbou. Někteří jsou vůči ní imunní. Naštěstí i na to jsou Fenix a spol. připraveni. Lidstvo zničilo svá města pomocí orbitálních laserů. Naštěstí se k nim zachovaly mobilní zaměřovače a ano, hádáte správně – přesně jeden takový máte ve výbavě. Pokud správně zaměříte cíl, tak se můžete těšit, že se bude v nejbližších okamžicích svíjet nepřítel v agónii pod tíhou orbitálního paprsku.

Kooperativní multiplayer

Další silnou stránkou Gears of War je multiplayer. Ten je mnohdy ještě značně frenetičtější než singleplayerová akce, ale přesto se v něm dá i slušně taktizovat. Souvisí to jak s oživováním svých parťáků, tak i se vcelku slušně zpracovanými arénami. Jejich velikost je tak akorát, abyste tam nebloudili a naučili se je během několika málo her, ale na druhou stranu poskytují i dostatek různých cest, jimiž je možné se kupříkladu pokusit nepříteli vpadnout do týla. Velmi chválíme i možnost kooperativního hraní hlavní příběhové linie, kdy v případě neúspěchu nemusíte nadávat vývojářům, ale můžete pěkně od plic seřvat vedle sedícího kámoše.

Gears of War K čemu by vám ale byly zbraně, kdybyste je nemohli použít na řadu nepřátel? Toho se v GoW opravdu bát nemusíte. Jak jsme již poznamenali několikrát – tempo hry nikdy nic nepřeruší, maximálně tak výpadek elektrického proudu. Zpátky k nepřátelům, konkrétně k jejich druhům. Ve hře jich je totiž spousta a kromě vzhledu se liší i schopnostmi. I základních Locustů je několik druhů. Pěšáci jménem Drones, obrněnci, či elitní hlídky Theron Guards. Mezi Locusty a jinými druhy mimozemských druhů panuje jakési bizarní společenství. Ne tak ucelené jako v Covenantu ze známé FPS Halo, ale přesto. Setkáte se tak s bizarními variacemi na lidské opice v agresivní formě jménem Wretches, Seedery - obřími tvory schopnými plodit nebezpečné potomky, či podzemními Corpsery – masivními entitami s pavoučím tělem. Výčet protivníků tím však nekončí. Narazíte i na mnohem tužší bytosti – Berserkery a Brumaky. Nebudeme vás však připravovat o všechna překvapení. K jejich likvidaci navíc slouží specifická Gears of War taktika, tak dál ani muk. Koho vám ale ještě jako posledního představíme, jsou Kryllové. Noční stvoření á la netopýr, která útočí na vše živé, co se pohybuje v jeho temném teritoriu. Včetně Lokustů. Kryllové jsou regulérní zvířata, hnaná jedinou touhou – zabíjet. Nezajímá je kde, kdy a ani koho. Jsou to ultimátní predátoři, kteří mají sílu především ve svém počtu. Právě spousta nepřátel využívá různé lokace k taktizování a nikdy si nebudete jisti, z kterých koutů na vás vyskočí.

Level design je i přes svoje striktně lineární vzezření nesmírně povedený. Podíváte se kromě rozpadlých interiérů a exteriérů měst do zatopené továrny, temných dolů a dalších lokací. Každá z nich nabízí nespočet míst k využití onoho pověstného systému krytí. Linearita v případě GoW neznamená mínus. Nese se totiž ruku v ruce s ultra-rychlým spádem. Mnohdy si připadáte, jako na

Klady a zápory

Plus Skvělá grafika
Plus Frenetická akce
Plus Kooperativní multiplayer
Plus Zbraně a monstra

Mínus Divné přelézání překážek
Mínus Místy až moc viditelné skripty

horské dráze. Hra totiž obsahuje mise, kde se projedete v důlních vozech, či obrněném vozidle s šesti koly ve stylu Halo.

O grafickém kabátě již pohovořil Michael, za sebe říkám, že jsem naprosto spokojen, síla Unreal Engine 3 se jednoznačně projevuje. Stejně jako jsem spokojen s životností, opakovanou hodnotou hraní, multiplayerem a v podstatě s celým zbytkem hry. GoW se vám nebude líbit, jen pokud nemáte rádi střílečky, ale to vy máte, jinak byste tento článek nečetli.

Gears of War
Výrobce/Vydavatel Epic Games/Microsoft
Platforma Xbox 360
Multiplayer: 2-8 hráčů
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 60 kB
Verdikt: Vynikající akce, která sice má pár mušek, ale jak vidno, záleží dost i na osobních preferencích. Zklamán by ale neměl být nikdo.
Hodnocení: Michael 88%, Láďa 90% (info)

Autor:




Nejčtenější

Marvel vs. Capcom: Infinite
Nebaví vás učení komb? Marvel vs. Capcom Infinite je bojovka pro vás

Jestli rádi bezmyšlenkovitě bušíte do ovladače, je bojovka Marvel vs. Capcom: Infinite něco pro vás.   celý článek

Resident Evil: Revelations
Zaoceánská plavba s mutanty potřetí. Recenze Resident Evil Revelations

„Tati, já nechci zase na zaoceánskou plavbu,“ postěžoval si mladý hráč. „Kušuj,“ řekl otec Capcom a naservíroval mu tu samou hru už potřetí.   celý článek

Blizzard oslavil 25 let své úspěšné existence
Na založení Blizzardu si půjčil peníze od babičky. Dnes má miliardy

Mike Morhaime, prezident společnosti Blizzard a jeden z nejbohatších mužů v herním průmyslu, zavzpomínal na své nelehké začátky. Nebýt jeho štědré babičky,...  celý článek

Destiny 2
Co budete hrát o víkendu?

Prozraďte, na které hry se chystáte o víkendu. Pustíte se do něčeho nového, nebo rozehrajete nějakou klasiku?  celý článek

Everybody’s Gone to the Rapture
Úspěch není vše. Autoři Dear Esther dočasně odcházejí ze scény

Nezávislé studio The Chinese Room, které stojí za populárními hrami jako Dear Esther nebo Everybody’s Gone to Rapture oznámilo, že propustilo většinu...  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.