Gender Wars – ženu ani květinou…?

  • 2
Pánové, štvou vás ženy svým řidičským uměním, nekonečným telefonováním a kritikou vašich hospodských radovánek? Dámy, štve vás na mužích… no, vlastně nevím, co by vás na nás mohlo štvát, takže – dámy, štvou vás muži? Řešení je jednoduché. Zahrajte si Gender Wars a příslušníkům druhého pohlaví dejte co proto!

Gender Wars Pokud patříte mezi alespoň trochu starší hráče, určitě si pamatujete na legendární akční strategii Syndicate od firmy Bullfrog. Hráč v ní měl na starosti skupinku geneticky vylepšených agentů plnící různé mise ve futuristických městech, přičemž ve hře byl i jakýs takýs peněžní resource-management a technologický strom vybavení pro vaše agenty. Hráč byl nucen nejen přemýšlet, ale i poměrně rychle reagovat, jelikož jednotlivé mise byly dost akční a nebyla v nich nouze o přestřelky, honičky a jiné vylomeniny. Krev ve hře tekla proudem, a to nejen z vašich svěřenců a jejich nepřátel, ale obvykle i z civilistů. Hra byla ve své době naprosto originální, geniálně vymyšlená a výborně zpracovaná, takže není divu, že se stala jednou z nejoblíbenějších her roku 1993 a mnoho pařanů na ni nedá dopustit dodnes. Vzhledem k úspěchu tohoto dílka je pochopitelné, že se brzy začaly objevovat více či méně zdařilé napodobeniny. Jednou z nejpovedenějších byla dle mého názoru hra Gender Wars, o které si v rámci Klasiky dnes něco povíme.

Hra Gender Wars vyšla roku 1996 a na svědomí ji má firma GT Interactive. Má mnoho společného s již zmiňovanou akční strategií Syndicate, ale přináší i některé nové prvky. Gender Wars Děj Gender Wars se odehrává v budoucnosti, ale není postaven na boji mega korporací (jako Syndicate), ale na boji na život a na smrt mezi muži a ženami, jejichž neustálé spory přerostly v otevřený válečný konflikt. V době, kdy je reprodukce plně zajištěna umělou cestou, již ani jedno pohlaví nemá důvod k tomu, proč naprosto nevyhladit to druhé. Jak už jsem řekl, hra se odehrává v budoucnosti, takže prostředí je většinou tvořena futuristickými městskými částmi a žánru odpovídají i vaši geneticky upravení bojovníci a jejich hi-tech výbavička.

Poté, co si vyberete stranu, za níž budete hrát, se můžete vrhnout do kampaně sestávající ze 14 misí (čili dohromady hra obsahuje 28 misí). V každé misi máte k dispozici malý (jedno- až čtyřčlenný) oddíl našlápnutých bojovníků, přičemž přímo ovládat můžete vždy jen jednu postavičku – ostatní členy komanda řídí počítač. Většina misí je docela slušná řežba (k čemuž přispívá i fakt, že stejně jako v Syndicate můžete vesele kosit civilisty a navíc lze rozstřílet i většinu objektů, které máte v dohledu, resp. v dostřelu), ale občas se vyskytnou i situace, v nichž je lepší tichý a nenápadný postup. Čeká vás i používání několika málo předmětů, vesměs přístupových karet a podobných věciček. Před každou misí je potřeba dobře vybrat členy týmu a jejich vybavení, přičemž je samozřejmě důležité brát Gender Wars v úvahu charakter nastávajícího úkolu – před bojovou misí si vezmete těžkotonážníky a zbraně s velkou palebnou silou, před infiltračními akcemi je zas vhodnější zvolit spíše rychlé postavy s lehkým vybavením. Oproti hře Syndicate je výběr vybavení o dost slabší, kdo si zvykl na vynalézání tělních implantátů, zbraní různých kategorií a všelijakých užitečných pomůcek, ten bude hrou Gender Wars asi zklamán. Důraz je zde více kladen na mise samotné než na „strategickou omáčku“ kolem. Obtížnost úkolů se samozřejmě postupně stupňuje a vrcholí závěrečnou misí, ve které je vaším cílem sám zajmout vůdce nepřátelské strany, tedy Matriarchu nebo Patriarchu. Po zajmutí nepřátelského vůdce je vítězství vámi zvolené strany neodvratné.

Technické zpracování hry je samozřejmě poplatné své době a dnes nad ní většina hráčů ohrne nos, ale v roce vydání byla grafika na velmi dobré úrovni. Mise jsou zpracovány v izometrickém pohledu, který je pro hru tohoto typu asi nejvhodnější. Prostředí jako takové je ovšem trochu jednotvárné – budovy jsou si dost podobné a všechny jsou zpracované v moderním strohém stylu. Vzhledem k jednotvárnosti staveb a ulic se může stát, že se v rozsáhlejších misích ztratíte a nebudete se schopni zachytit nějakého orientačního bodu. Na Gender Wars druhou stranu je v některých místech slušný počet detailů, jako jsou popelnice, hromady odpadků, počmárané zdi a podobně. Postavičky vašich vojáků i jejich nepřátel jsou docela roztomilé (i když v rámci jednoho pohlaví úplně stejné), navíc se od sebe liší nejen barvou kombinéz, ale také tím, že muži jsou robustnější a ženám zpod helmy vykukuje pramen blonďatých vlasů. Jak už jsem naznačil výše, po městech se pohybují i civilisté. Není jich sice takové množství jako ve hře Syndicate, ale i tady je můžete (samozřejmě omylem) zastřelit. Aby se odpůrci násilí necítili až tak moc špatně, nechávají autoři hry mrtvoly vždy po chvilce zmizet, takže se nedočkáte pohledu na své hrdiny obklopené hromadou zkrvavených mrtvol nepřátel i nevinných (vlastně co nevinných, žena jako žena a muž jako muž, bez ohledu na to, zda má zbraň) lidí. Aby si hráči uvědomili, že se přeci jen jedná pouze o počítačovou hru, snažili se autoři napjatou atmosféru hry trochu odlehčit. Nejlepším dokladem jejich snažení jsou různé scény dokreslující děj mezi jednotlivými misemi a zejména pak intro, které je opravdu legrační. Zvuková stránka hry nebyla ani ve své době nikterak převratná. Když pominu poměrně nudnou hudbu, tak lze zvukové efekty (ponejvíce samozřejmě střelbu, výbuchy a výkřiky) označit jako průměrné.

Gender Wars Ač se to možná nezdá, Gender Wars byla ve své době velmi chytlavou hrou. Co se týče herních možností, rozmanitosti vybavení a podobných vychytávek, tak sice nešla tak do hloubky jako její vzor Syndicate, ale díky rychlému spádu a jednoduše pochopitelnému systému hry poskytovala skvělou zábavu. Styl hry byl sice značně okopírován, ale téma (tedy boj mužů proti ženám) byl docela originální myšlenkou. Teď momentálně si například nemohu vybavit vůbec žádnou počítačovou hru, kde by válka mezi muži a ženami byla ústředním tématem. Téma je to sice vážné, ale klidně by takových her mohlo být víc. Zaryté feministky a zarputilí maskulinisté (no, divné slovo, ale jak byste označili opak feministky?) by si u takových her totiž mohli vybít své extrémní názory a neotravovali by okolí svou nevraživostí vůči osobám opačného pohlaví.

PS: Aby bylo úplně jasné na jaké straně případného konfliktu stojím, musím přidat alespoň jeden vtípek: „Proč si blondýnka před spaním dává na noční stolek kromě jedné skleničky s vodou i jednu prázdnou skleničku? To kdyby se v noci probudila a neměla žízeň.“


Témata: Gender, Implantáty