Genové inženýrství je špatné, áno? Alespoň Hideo Kojima nám to již nějaký ten pátek tluče do hlavy a po několikahodinovém hraní Gene Troopers (dále jen GT a opovažte to zaměnit s Gran Turismem), mu musím dát bez námitek za pravdu.
Připadáte si jako krasobruslař na ledové ploše, navíc v silně podnapilém stavu.
Již po několika vteřinách hraní zjistíte, že na hře není něco v pořádku, abyste následovně zjistili, že na hře v pořádku není prakticky zhola nic. GT se tváří jako výpravná sci-fi FPS, disponující originálním RPG systémem. Byť to stojí opravdu hodně přemáhání, tak s označením FPS pro GT musím souhlasit. Koneckonců pohled je z první osoby a střílí se tam také, tak co. Ale RPG systém a originální? Inu i takový Super Mario Land pro černobílý Game Boy je v podstatě také RPG. Po skočení na houbu se totiž Mario dvojnásobně zvětší a tím pádem se mu zdvihne i zdraví a máme RPG, ne? Byť je toto přirovnání vskutku stupidní, tak přesně na tomto systému GT staví svůj
„propracovaný“ RPG prvek. Akorát dostanete místo hub levitující fialová světýlka, která vypadávají z padlých nepřátel a možnost vylepšit si některé svoje schopnosti, jako například sílu, odolnost vůči střelám či dokonce velmi originální (další
uvozovky si domyslete) a neokoukané noční vidění. Stupidní? Ano, a hodně. Byť se to nemusí na první pohled nezúčastněným osobám zdát, tak opravdu 95% všech speciálních schopností je naprosto k ničemu a ve hře je mnohdy vůbec nepoužijete. Kdyby alespoň akční část hry (která je obvykle u FPS čirou substancí) stála za něco, ale ani tady si nevede GT o nic lépe, než velmi špatně. Kdyby měla hra alespoň zdravý základ, byť s jednoduchou hratelností, tak byste jí i mnoho chyb odpustili, jenže GT je hra prohnilá více než zombíci ze série Resident Evil.
Již samotný pohyb je naprosto přihlouplý a nereálný. Připadáte si jako krasobruslař na ledové ploše, navíc v silně podnapilém stavu. Ovládání je nepřesné a zaměřit nepřítele dá opravdu fušku. Naštěstí je umělá inteligence na úrovni retardované drůbeže,
takže rozhodně nehrozí, že by nepřátelé jakkoliv taktizovali, utíkali, kryli se, či jinak manévrovali. Jejich jednání je opravdu prapodivné a musím připustit, že větší pud sebezáchovy než mají nepřátelé v GT vlastní i sebevrah, který právě skočil z Nuselského mostu. Jediná specialita znepřátelených jednotek genetických lovců je vstávání po zásahu zpět na nohy, byť sice
poté opět zůstanou nelogicky stát na místě a pálit do všech stran. Zabíjet nepřátele ve hře přitom není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tvůrci si zřejmě při dokončování hry byli vědomi naprosto fatálně primitivní AI a obdařili protivníky silnější efektivitou zbraní, aby tak alespoň trochu vyvážili obtížnost. Že to ve výsledku nedopadlo příliš adekvátně, nemusím ani zmiňovat. Zatímco v jedné místnosti postřílíte deset mimozemšťanů za sebou a ani přitom necuknete brvou, tak mnohdy stačí v další lokaci nepřítele pouze spatřit a je po vás. Prapodivné, není-liž pravda.
Framerate je stabilní asi jako ruce Mohammeda Aliho na horské dráze.
Design levelů byl jedním z posledních faktorů, který mohl hru vytáhnout z bahna naprostých herních propadáků, ale i tady GT
pohořeli na celé čáře. Hra je lineárnější, než jakákoliv jiná konkurenční hra. Tunel střídá další tunel, chodba další chodbu a tak dále a stále dokola. Sice se podíváte do pěti údajně tématicky odlišných prostředí, ale k čemu to je dobré, když je džungle stejně tuneloidní, jako šedivá chodba na vesmírné lodi? Alespoň kdyby zbraně stály za něco, ale většina z nich jsou obyčejné blastery a jiné laserové pistole, které vydávají zvuk jako automaty na Matějské pouti. Narazíte i na pár rotačních kulometů, raketomet apod.,
ale efekt je stejně slabý, jako u ostatních zbraní. Jejich účinnost by se dala rozdělit zhruba na tři kategorie: slabá, střední a silná. Navíc u GT neplatí žádné FPS zákony, po několika letech existence tohoto žánru mezi tvůrci i hráči zažité. Taková brokovnice má například stejný efekt na dálku i na blízko, stejně jako např. kulomet.
|
Takto špatně koncipovanou hru mohou před zrušením zachránit již pouze dvě věci – dech beroucí grafika nebo famózně zpracovaný příběh. Jak jistě sami tušíte, tak v těchto ohledech zklamali GT na celé čáře. Celá story se motá okolo Johanssona
Bridgera a jeho dcery unesené Gene Troopery. Jak to tak u chytrých záporáků bývá, tak vybaví Genoví lupiči Johanssona veškerými svými schopnostmi a pak tu máme ještě pseudo-sexy Keyshu, která ukradla nějaký cenný artefakt, mimozemšťana jménem Al a to by tak asi na nastínění stačilo. Jasně, mohli by jste mi oponovat, že příběh není u FPS tím nejdůležitějším, ale známe i případy velmi dobrého příběhu na pozadí čistě akční hry.
Byť se vám to možná ani nemůže zdát možné, tak technická stránka hry je jasně její nejslabší částí. Textury jsou obludné, pojem anti-aliasing na Slovensku zřejmě neznají a animace je na tak prachbídné úrovni, že většina dnešních 2D her je na tom lépe. Když jsem nedávno recenzoval jinak povedené Commandos: Strike Force, bědoval nad velmi
zastaralou grafikou a říkal jsem si, že snad již nemůžu na žádné 128-bitové konzoli narazit na nic horšího, tak jsem ještě nevěděl,
co mě v GT o pár týdnů později čeká. Nejodpudivější efekt z celé hry je bezesporu ten, když místo jasně zelené krve, vytryskne z umírajícího mimozemšťana odporná 2D textura. Vývoj hry přitom ukončen nebyl a opravdu dorazila nedávno na pulty obchodů.
Framerate je stabilní asi jako ruce Mohammeda Aliho na horské dráze a jediné, co alespoň trochu hru nadzdvihuje nad nulové hodnocení, jsou na poměry PS2 relativně krátké loadingy a obstojný soundtrack. Bohužel je dabing stejně děsivý, jako pomyšlení na zakoupení téhle hry. Od tvůrců Conana, Chasera a Knights of Temple II, zkušeného slovenského týmu Cauldron, bychom rozhodně čekali více.
|
Relativně krátké loadingy
Vše kromě plusů, takže v podstatě vše| Gene Troopers | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
