RECENZE: Ghost of Tsushima je samurajský Assassin's Creed

Jsou hry, které se snaží přijít s něčím, co tu ještě nebylo. Jiné se neskrývaně inspirují u kolegů a nestydí se za to. Samurajská akce Ghost of Tsushima patří do druhé skupiny. Ale vůbec to nevadí.

Hra Ghost of Tsushima (dále jen GoT) vyvolala hned po svém oznámením velký zájem. A nebylo divu. Velkolepá hra se samuraji, to je něco, na co herní komunita slyší. Čím více materiálů se ovšem objevovalo, tím častěji zazníval názor, že by se z toho mohla vyklubat „jen“ variace na Assassin’s Creed se samurajskou tematikou.

A jak už nějakou dobu víme, další díl série Assassin’s Creed nebude zasazen do Japonska, jak si někteří přáli, ale vezme nás mezi Vikingy (čtěte na Bonuswebu první dojmy z hraní). Ale žádný strach, vývojáři ze Sucker Punch toto přání splnili a vlastně se odvážím tvrdit, že v určitých ohledech lépe, než by to dokázal Ubisoft.

Shodou okolností jsem chvíli před hraním GoT znovu pustil do Assassin’s Creed Odyssey, a když jsem poprvé rozběhl novinku od Sucker Punch, opravdu to prvních pár hodin působilo (pokud pomineme prostředí), jako by šlo o dva tituly, které vznikly přes kopírák.

Základní jádro hry se zkrátka podobá hrám jako Assassin’s Creed Origins a Odyssey a nezdá se, že by se za to GoT nějak styděl. Ostatně, morálně je to sice trochu zpochybnitelné, ale po herní stránce to funguje. GoT si od kolegů bere to nejlepší a v určitých ohledech to ještě trochu vylepšuje.

To pravé pro milovníky samurajů

Jak bylo naznačeno, jednou z hlavních odlišností je zasazení. GoT se odehrává ve třináctém století na ostrově Cušima, kdy hrstka odvážných samurajů čelí nájezdu krvelačných Mongolů. A ani v tomto případě se tvůrci ze Sucker Punch nerozhodli příliš experimentovat a předkládají děj, který odkazuje na klasická samurajská díla.

Samozřejmě můžeme příběhu vyčítat to, že není zrovna revoluční, ale na každém kroku je patrné, jak je GoT poctou samurajským filmům, a to i v případě zápletky, která má vše, co si jen fandové toto žánru mohou přát. Odvážného rozpolceného hrdinu, krutého záporáka, zradu a pomstu, boj hrdých jedinců proti velké přesile. Prostě aspekty, které můžete znát například z filmů Akiry Kurosawy.

Ostatně, dokonce si můžete zvolit režim, který přepne dění do černobílého zobrazení tak, aby hra evokovala klasické samurajské projekty a jméno tohoto módu na Kurosawu přímo odkazuje.

Otec samurajského žánru Akiro Kurosawa

V recenzi padlo jméno Akira Kurosawa a ne náhodou. Je to právě tento japonský filmař, který definoval a utvářel (nejen) samurajský filmový žánr. Kurosawa natočil několik projektů věnovaným legendárním válečníkům a není divu, sám měl mezi předky právě samuraje. 

Bezpochyby nejznámějším počinem s touto tematikou je jeho film Sedm samurajů, který operoval s jednoduchou, ale působivě zpracovanou premisou skupiny roninů, kteří se rozhodnou chránit vesnici před přesilou banditů. 

Film, který vznikl v roce 1954, se díky výpravě, obsazení a akčním scénám stal miláčkem diváků i recenzentů a stále je považován za jeden z nejlepších filmů v historii kinematografie a často slouží jako inspirace pro tvůrce z různých žánrů. 

Pokud pomineme to, že bez Sedmi samurajů by nevznikl legendární projekt Sedm statečných, což je westernový remake Sedmi samurajů, tak prvky Kurosawových filmů najdete například ve filmech jako Liga spravedlnosti nebo Avengers (plus množství dalších projektů). Není tak náhodou, že na Kurosawu Ghost of Tsushima tak okatě odkazuje.

Když přišla řeč na vizuální pojetí, tak nezbývá než smeknout samurajskou přilbici. Nic proti zmíněným titulům ze série Assassin’s Creed, také měly dechberoucí scenérie, ale GoT je lahodou pro oko.

Neustále jsem narážel na místa, u kterých jsem rychle sahal po tlačítku pro vyfocení, protože působila jako něco, co bych si chtěl dát jako tapetu ve Windows. GoT hodně sází na vizuální notu a neustále hráči ukazuje místa, kde se chcete jen zastavit a kochat se.

Ghost of Tsushima

Mystické bambusové háje, listnaté lesy se stromy zbarvenými do žluta, louky poseté sytě modrými květy, skály poskytující výhled na malebné ostrůvky, nad nimiž zuří bouře. Přiznám se, že u většiny podobných her mě po chvíli přestane bavit cestovat krajinou a jen tak se rozhlížet, ale tady mě to neomrzelo. Prostředí je rozmanité a fascinující, speciálně pak pro člověka, který miluje japonskou přírodu a kulturu. Mnohé tak jistě potěší, že je do hry implementován propracovaný fotografický mód, který vám dovolí nasnímat dění z mnoha úhlů, s různými ohniskem a doplňkovými efekty.

Vizuální orgie mají svou cenu. Několikrát jsem samozřejmě zažil, že se má PS4 (původní model) u určitých her „zafuněla“, ostatně některé revize konzole od Sony jsou svou hlasitostí neblaze proslulé, ale nikdy jsem nebyl svědkem takového „rachotu“, jako u GoT. Bez legrace jsem si nejdříve myslel, že se zvuk připomínající startující letadlo ozývá z nedaleké stavby. Ale ne, byla to PS4.

Boj je to, oč tu běží

Jednou ze silných stránek hry je obrazové pojetí, další pak souboje. Těm byla věnována pozornost v množství různých materiálů, které byly uvolněny před vydáním a dobrou zprávou je, že akční složka rozhodně nezklame. Tvůrci způsob boje konzultovali s mnoha experty, například s Davidem Ishimarou, znalcem bojových samurajských technik.

Ghost of Tsushima

Opět je tu jasná snaha odkazovat na to, co vídáme v samurajských filmech, takže se dočkáte momentů, kdy si soupeři svými pohledy propalují díru do hlavy, zatímco pevně svírají rukojeť své milované katany, aby ji následně bleskově tasili a jednou dobře mířenou ranou poslali protivníka do věčných lovišť.

U řadových rivalů se poté, co se k nim přiblížíte, objeví nabídka na takzvanou Soubojovou výzvu. Jde v podstatě o minihru testující váš postřeh. Musíte stisknout tlačítko pro útok a pustit ho ve chvíli, kdy protivník útočí. Pokud se vám to povede, pak to může vyústit v rychlou smrt rivala.

Není to tak jednoduché, jak to zní, někteří si s vámi hrají „na sraba“, takže útok jen předstírají, a pokud se nachytáte, dáte jim prostor zasadit vám ránu. A to znamená razantní úbytek zdraví. Je tak čistě na vás, zda hodláte riskovat.

Pokud jde o standardní střety, k dispozici máte slabý a silný úder, blok a úskok, což je více méně běžné ovládací schéma. Studio Sucker Punch ovšem nechtělo nabídnout prachsprostou rubačku, takže si rozhodně nevystačíte s tím, že budete bez rozmyslu bušit do tlačítek.

Střety s protivníky jsou takticky orientované, a to i v případě, že si zvolíte nižší obtížnost. Jsou k dispozici tři (lze mezi nimi přepínat i během hraní), a to nízká, střední a vysoká, ale ani v případě nízké (a už vůbec ne normální nebo vysoké) se vám nevyplatí zbrklost. Po pár sekundách totiž můžete skončit v tratolišti krve na zemi.

Samozřejmě narazíte na různé typy nepřátel, kdy na ně platí různá taktika. Například pokud se proti vám postaví bojovník se štítem, standardní útok ho nezraní. Je nutné buďto použít silný úder, který je pomalý a dává prostor pro úder ze strany. Nebo vyčkat na to, až jako první zaútočí nepřítel, odrazit úder (nebo uskočit u neblokovatelných úderů) a poté se na něj vrhnout. Případně se lze spolehnout například na vrhací dýky, které ho sice nezabijí, ale vyvedou ho z míry.

Ghost of Tsushima

Možností jak uspět je více, ale asi nejpraktičtější metodou je blok. Na druhou. stranu pokud stisknete útok ve chvíli přicházejícího úderu, povede to k jeho odražení a především chvilkovému zpomalení času, kdy je vhodné zaútočit.

A aby to bylo ještě komplexnější, máme tu různé bojové postoje (jako například v Nioh). Není nutné mezi postoji přepínat. Ve stejném postoji můžete bojovat proti nepřátelům s různými zbraněmi, ale není to ideální s ohledem na to, že každý postoj nabízí výhody během střetů s určitým typem bojovníků.

Pravý samuraj se ve stínech neplíží, ale tento bude

Zpočátku jsem měl trochu obavy, že přepínání naruší dynamiku soubojů (vzletně jsem tak popsal, že to bude nuda), ale nakonec jsem byl příjemně překvapen, jak rychle mi vešlo do krve a přepínal jsem mezi nimi automaticky. Navíc během změny postojů se na moment zpomalí čas, takže se nemusíte obávat toho, že byste poskytli nepříteli prostor pro úder.

Kromě střetů tváří v tvář na hráče čekají i útoky ze stínu, což se sice hlavnímu hrdinovi Jinu Sakaiovi moc nelíbí, protože to porušuje jako samurajský kodex, ale někdy není zbytí a musí vraždit nepřátele tiše a za zálohy.

Ghost of Tsushima

To probíhá běžným způsobem. Stačí se nepozorovaně přiblížit ke své budoucí oběti a stisknout jediné tlačítko. Přístupný je i mód, kdy okolí ztratí barvy a pouze protivníci jsou označeni červeně, ale je tu ta nevýhoda, že se pohybujete nesmírně pomalu. Někdy je tak příjemnější vůbec ho nevyužívat.

Je trochu mrzuté, že v některých (nejen hlavních) misích nemáte na výběr a musíte jimi projít nepozorovaně, což může být pro někoho zdlouhavé. Ale především to v případě samuraje působí trošku nepatřičně. Jasně, pokud by šlo o člena starověkého řádu zabijáků, podobný styl likvidace je pochopitelný, ale v případě GoT by byl asi lepší, pokud by měl hráč na výběr, zda zvolit cestu přímého útoku, nebo skrývání se a tichého vraždění.

Naštěstí i nenápadné zabíjení je většinou zábavné (hlavně díky vychytávkám jako jsou šílenství způsobující šipky a podobné „laskominy“). Ani poté, co zabijete stovky nepřátel, vás určitě neomrzí to, když Jin stojí se zkrvavenou katanou a sleduje, jak si nepřítel drží proseknutý krk a klesá k zemi. 

Soubojový systém je zkrátka vypilovaný, strategicky orientovaný, ale přesto jsou střety svižné a vizuálně extrémně přitažlivé. A abych nezapomněl, Jin si rozumí i lukem, dovede útočit z dálky, ale množství šípů je omezené, takže to asi nebude váš primární způsob likvidace protivníků.

I samuraj potřebuje vylepšení

Chybět nemůže ani vylepšování hlavního hrdiny a i to je rozmanité. Nejdříve to tak sice nevypadá, například dovedností stromy působí jako bonsaje, ovšem postupem času se ukáže, že je tu velký prostor jak vypilovat Jinovy schopnosti.

Technické body, které získáváte za souboje, vám zpřístupní nové bojové techniky. Zvyšování proslulosti skrze plnění určitých misí vám nabídne nové druhy zbraní. Zabíjení nepřátelských velitelů otevře další postoje. Koupání v horkých pramenech zvýší vaše zdraví, modlení na místech, kam vás přivede liška, otevře další sloty na amulety. Poskytnutí kožešin kožešníkovi navýší počet šípů, a tak by se dalo pokračovat dál a dál.

Ghost of Tsushima

Tvůrci se hodně snaží, abyste hrou pouze neproběhli a plnili jen hlavní mise, ale motivují vás k průzkumu Cušimy. A s ohledem na to, že v ní najdete spoustu způsobů, jak vylepšit hlavní postavu, se bez toho obejdete jen stěží, speciálně pak v případě vyšších obtížností, kdy se hodí každá výhoda.

Průzkum vcelku rozsáhlého ostrova není obvykle nuda. Narazíte na místa, která nabízejí hodnotnou odměnu, takže vám nebude vadit, že jste odběhli od ústřední dějové linky.

Ne, že byste nenarazili na lokace, kde není zrovna přehršel aktivit, ale obvykle během potulování potkáte prostého občana (ano, tvůrci se nenamáhali vymýšlet pro některé NPC ani jména), který vás požádá, abyste zachránili jeho rodinu. Uvidíte v dáli dým, což značí, že se něco děje. Zahlédnete suroviny, které slouží pro vylepšování vašeho vybavení. Zaznamenáte tábor Mongolů, který volá, abyste na něj zaútočili. Můžete se pustit do lovu zvířat kvůli kožešinám, případně osvobodit okupovanou vesnici nebo třeba složit japonskou báseň haiku.

Ano, jsou hry v otevřeném světě, které poskytují ještě rozmanitější aktivity, ale GoT se nemá za co stydět. Opět se vrátím k Assassin’s Creed Odyssey. Tam mě poflakování po okolí po několika hodinách bavilo jen sporadicky (a to i přes fakt, že mám řeckou historii velmi rád) a mnohdy jsem to dělal už jen v momentě, kdy jsem potřeboval suroviny. V GoT jsem se na průzkum vydával často a dobrovolně a málokdy mě to omrzelo. Ale pokud to není nic pro vás, tak cestovat lze rychle s pomocí koně nebo skrze mapu, kde se dá teleportovat na dříve navštívená místa.

Sympatické je také to, že pokud jde o velmi důležité body, hra vás k nim navede (ale často musíte sami aktivovat vítr, který vám ukáže směr). Jsou patrné na mapě (která není standardně viditelná na obrazovce, je nutné ji zobrazit), ale v případě mnoha úkolů nejste vedeni za ručičku a musíte o nich zjistit více například skrze rozhovory s obyvateli.

Vedlejších misí je velmi slušné množství, ale bohužel je s nimi spojena i jednotvárnost. Dojdi na určité místo, sleduj stopy nepřítele, najdi ho a zabij, případně pronikni do tábora Mongolů, osvoboď zajatce, zaveď je do bezpečí. S ohledem na slušné množství postranních úkolů nemůže být každý originální.

Naštěstí je tu dostatek misí, které stojí za pozornost. Například speciální úkoly, které jako odměnu nabízí legendární bojovou techniku nebo proslulou zbraň. Někdy není náplň těchto misí úplně neotřelá, ale často jde o poměrně dlouhé úkoly složené z různých činností, během kterých se dočkáte odhalování zajímavého příběhu.

Pár chybek se najde

Je asi patrné, že mě GoT bavilo, ale není dokonalý. Naštěstí jde většinou o menší nedostatky, i když někdy trochu otravné. Bolístkou je například kamera. Ta během soubojů občas zabírá nevhodný úhel (přes tři čtvrtě obrazovky vidíte něčí záda). Můžete namítnout něco ve stylu „tak si úhel změň, ty lemro“, což sice jde, ale během souboje, kde není prostor pro chyby, není na něco takového prostor.

Ghost of Tsushima

Párkrát se mi také přihodilo to, že nebylo možné zacílit na nepřítele a prostě se nedal zabít, sekal jsem na prázdno. Narazil jsem i na situaci, kdy Jin odmítal slézt ze žebříku a dost úsměvné jsou situace, jako například ta, kdy máte prozkoumat dva domy, v jednom na vás číhají nepřátelé, ale pokud nejdříve vejdete do budovy, kde se skrývají, tak vás budou naprosto ignorovat (a nelze je zabít), dokud neprozkoumáte první dům a pak se vrátíte do druhého.

Postěžovat si musím i na zmíněné eskortní mise, kde máte někoho chránit. Ty obecně nemám ve hrách v lásce, protože obvykle postavy řízené umělou inteligencí nemají velký pud sebezáchovy, a to platí i v tomto případě. Místo toho, aby utíkaly před nepřítelem, skrčí se u jeho nohou a čekají, až je odpraví. Někdy jsem neměl chuť je ani zachraňovat.

Ale bez ohledu na to, že není vše dokonalé, a přesto, že jsem měl v případě Ghost of Tsushima velká očekávání, která nebylo snadné naplnit, nakonec jsem si hru užil. Dají se u ní strávit desítky hodin, je protknutá intenzivní samurajskou atmosférou (pro dokonalý zážitek doporučuji zapnout japonský dabing, sice nebudete rozumět ani slovo, ale to není problém, k dispozici jsou až na pár krkolomných výrazů slušné české titulky), souboje jsou precizně zpracované a efektní a velkým pozitivem je nádherné a rozmanité prostředí a působivá hudba. Jistě, hra nemá zrovna rozsáhlou plejádu originálních prvků, ale nakonec mě to trápilo mnohem méně, než bych čekal.