Nebudu se nijak tajit faktem, že jsem s Counter-Strikem strávil dlouhé měsíce až roky, a odtrhnout jsem se od něj dokázal pouze kvůli skutečně urgentním záležitostem jako např. spánek či jídlo. A definitivně jsem se od něj dokázal odpoutat, až když se mi s posledním úžasným patchem začal na mé tehdy značně průměrné kraksně cukat tak neúnosně, že jsem při hře vypadal jako klasická začátečnická lama. Doba pokročila, hardware se upgradoval, ale ke Counter-Striku jsem se zatím nevrátil, protože si až příliš cením nenadálého příbytku času. Když jsem ale dostal k recenzi nový titul z dílen Barking Dog Studios a Crave Entertainment, trochu mě zamrazilo v zádech a začal jsem se na Global Operations skutečně těšit. Tato hra slibovala velký důraz na týmovou spolupráci, kdy musíte s boty kooperovat stejně jako v multiplayeru s lidskými kolegy, a tak trochu se tím chystala poslat do hrobu Counter-Strike: Condition Zero ještě před jeho vydáním. S tím bylo samozřejmě spojené velké očekávání, vždyť multiplayerovou demoverzi si stáhlo jen přes server Fileplanet něco kolem 150 tisíc lidí (od nás to bylo téměř 6 tisíc), což je už skutečně úctyhodné číslo. Nejednalo se ale náhodou o bouři ve sklenici vody?
Nesluší se vynášet soudy před koncem recenze, ale dovolím si tvrdit, že ano. Narychlo spíchnutý projekt se evidentně snaží přiživit na masivní popularitě multiplayerového hraní a především již na zmiňovaném fenoménu Counter-Strike. 
Ale pěkně po pořádku... Single player není tak docela hrou pro jednoho hráče v klasickém slova smyslu, protože se odehrává na stejných mapách jako multiplayer, máte stejné úkoly a jediný rozdíl spočívá v tom, že se musíte pokusit spolupracovat s boty. Nemáme proč chodit kolem horké kaše – boti jsou jedním z nejhorších prvků celé hry a chvílemi jsem měl chuť dát betatesterům ochutnat olovo z některé z mnoha zbraní ve hře nabízených. Co boti provádí, je totiž někdy zcela mimo chápání běžného hráče, natožpak mě jakožto člověka, který v Counter-Srike tréninkem s boty strávil pěkných pár desítek hodin. Boti poskytovaní po internetu zadarmo ke stažení svoje konkurenty z Global Operations porážejí v každém myslitelném směru. Mezi jejich komediální kousky patří například bezostyšná střelba do spoluhráčů včetně vás, ignorování okolního prostředí, záseky na všech možných i nemožných místech (Otázka: Je možné, aby se bot zaseknul při běhu po rovném terénu bez překážek? Odpověď: Samozřejmě! Zkuste Global Operations!) nebo střelba do zdi. Okamžitě se mi vybavují nesčetné situace, kdy jsem nešťastnou náhodou stál v přímce mezi mým a nepřítelovým botem a doba smrti šla měřit ve zlomcích sekundy. Z toho všeho nám vyplývá první důležité ponaučení – pokud byste měli v úmyslu si Global Operations kupovat kvůli single playeru, okamžitě na to zapomeňte a jděte si zahrát něco pořádného.
A jakže se to vlastně hraje? Hlavní myšlenka nijak nevybočuje ze zaběhnutého schématu podobných her – v jedné mapě proti sobě bojují týmy teroristů a protiteroristické komando (proste "kantři"), přičemž každý má úkol ve stylu "zabij rukojmí" x "ubraň rukojmí", "vyhoď do povětří auto" x "ubraň auto" apod. Před začátkem akce si vyberete jednu z nabízených profesí a zakoupíte zbraň. U obou položek se zastavím později, zatím se podívejme na další průběh. Poté, co se objevíte v mapě, vám brzy dojdou dvě věci. Na jednu stranu jsou poměrně dobře designované s velkým množstvím různých zákoutí, balkónů a podobných taktických vychytávek, na stranu druhou však nikde není k dispozici radar, plánek vám neřekne o vaší situaci vůbec nic, protože na něm nejsou zobrazené cíle vašich úkolů, a zorientovat se ve velmi rozsáhlé mapě obvykle trvá kolem pěti (samozřejmě prohraných) kol. Do toho se poněkud sarkasticky objevují hlášky vašich spoluhráčů o momentální situaci a místo, kde se odehrávají, což je vám naprosto na nic.
Slíbil jsem popis profesí a zbraní, podívejme se tedy nejdříve na první zmiňované. Na výběr máte tyto: Demolition Man, Heavy Gunner, Commando, Recon, Medic, Sniper a Intelligence Officer. Poslední jmenovaný vás ze hry přenese do křesla strategického velitele, za zmínku stojí především Commando, 
které díky jeho variabilním schopnostem využijete asi nejvíc, a Medic, který může uzdravovat zraněné kamarády a plní ještě jednu navýsost důležitou úlohu. Smrt je totiž v Global Operations dost neobvyklá – po ztrátě všech hitpointů nezemřete, nýbrž se pouze v křečích svíjíte na zemi a máte na výběr ze dvou možností. Buď se přenesete do TTD (troop transport device) a necháte se vysadit zpět na začátek mapy, což obvykle trvá kolem třiceti sekund, nebo se spolehnete na pomoc medika, která sice není jistá, ale pokud se k vám skutečně dostane, do boje se dostanete výrazně rychleji. Musím říct, že mě tento nápad zaujal a jedná se o jednu z mála výhradně pozitivních vlastností hry. Zbraní dostanete k dispozici úctyhodných 32, naštěstí si autoři licencovali jména, takže nebudeme střílet s Putinem, ale s Dragunovem atd. Doteď to nevypadá úplně nejhůře, že? Ale nebojte se, přichází další z podrazů – účinnost zbraní mě někdy přiváděla k myšlence, že po sobě týmy z obav ze zranění střílí prakem. Zpětný ráz je implementován dobře a odpovídá realitě, horší je to však právě s účinností. Čas od času se vám přihodí skutečně šílené situace, například když z pokleku trefím protivníka, který zrovna laškuje s nějakým podobně blbým botem, třikrát do hlavy brokovnicí a on si dál vesele pobíhá. Global Operations se sice může tvářit reálně jak jen chce, ale pokud musím do jednoho nepřítele nasypat víc nábojů než kolik spotřebuje Bruce Willis za jeden svůj film (Šestý Smysl se nepočítá), něco není úplně v pořádku.
Multiplayer má oproti hře pro jednoho hráče jednu podstatnou výhodu – nehrajete proti botům, ale soupeříte s živými protivníky, kteří jsou i ve skutečně kritických situacích rozumnější než ta podivnost, která se odvažuje nazývat artificial "intelligence". Jak jsem již zmínil, jsou mapy pro multiplayer víceméně stejné jako ty single playerové, pouze několik málo je trochu přepracovaných, ale rozdíl moc nepoznáte a ztrácet se budete pořád stejně. Nebojte se, ani v tomto odstavci se neubráníte několika vypečeným překvapením a první je skutečně pro silné povahy. Pokud si u sebe chcete udělat server, pak pouze jako dedikovaný, tzn. na něm nemůžete sami hrát! Proč? Vysvětlení přichází záhy – Global Operations jsou samy o sobě silně hardwarově náročná hra, ale to, co předvádí síťový kód, nejde už nazvat jinak než čistá drzost. Abyste pustili dedikovaný server pro cca 16 hráčů, potřebujete počítač s procesorem přibližně 1,6 GHz, což je do nebe volající kravina. Zákonitě vám poté i snadno dojde, proč si u sebe pustíte pouze dedikovaný server. Jestli byste na něm chtěli nedej bože i sami hrát, pravděpodobně byste museli počet hráčů omezit do čísel, které důvěrně znají ruce obětí cirkulárek.
Pokud si myslíte, že hru zachrání její technické zpracování, máte i nemáte pravdu. Global Operations používají engine LithTech2 od Monolithu, který například rozběhal takovou pecku jako Aliens vs. Predator 2 a použitý bude i v připravovaném No One Lives Forever 2. 
Po stránce vzhledu se však jedná jen o lehký nadprůměr, modely postav i zbraní nejsou zrovna špičkové. Dále mě také zarazila jedna věc, autoři si totiž pravděpodobně myslí, že policejní komanda operují pouze v noci, a tak budete muset většinu misí absolvovat s jasem vytaženým blízko k maximu, pokud chcete aspoň něco vidět. Něco jako gamma korekce je Global Operations cizí. Jiné je to se zvukem, ten se totiž skutečně povedl. Hudba se do menu dobře hodí a připraví vás na následující akci a zvuky jsou skutečně vypilované. Náboje vydávají jiné zvuky při kontaktu s rozdílnými povrchy, takže víte přesně podle střelby, co na vás za rohem čeká za prostředí. Stejně tak je to i se zvukem chůze a běhu, zvláště se mi líbilo zpracování křupajícího písku a vrzání dřevěných parket.
Co jen říct o Global Operations na závěr? Jedná se spolehlivě o jednu z nejhůře nedodělaných her za poslední desetiletí, která své vysoké ambice ničí snahou o co nejrychlejší předhození hladovým masám. Nedejte se přesvědčit nesmyslným hypem a raději si počkejte na Counter-Strike: Condition Zero nebo třeba český Team Factor.
| Global Operations | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
