Když jsem si nedávno zahrál demo GOW2, byl jsem sice navýsost spokojen, ale přesto jsem nečekal to, co se vyřítilo na obrazovku, když jsem dostal plnou verzi hry. Na trhu máme Xbox 360 již od loňského podzimu, za pár dní si první nadšenci odnesou PlayStation 3, takže už je Homo Gamesus na leccos zvyklý, ale přesto další absolutní jednička mezi jarními hrami přichází na PS2, kterou už klidně můžeme označit za nestárnoucí dámu. Ať si na Olympu konspirují proti Kratovi, jak chtějí, minimálně je bohem herního nebe.
Nic z krásy původního GOW nezmizelo, naopak vše je znovu daleko a daleko bohatší.
Jestliže se dalo o Kratovi prvního dílu říct, že je to pěkný zmetek, v druhém dílu je to vyloženě parchant. Volně překládám slovo „badass“, jak ho označil ředitel projektu Cory Barlog, který se nemusí potýkat s tím, zda použije nebo nepoužije vulgární výraz. Bohové, lidé, monstra, to vše je pro Krata jen překážka k jeho cíli. Moment, kdy od něj dostane vynadáno i sám Zeus, vládce všech bohů, je sugestivní. Pravda, vzápětí sesazeného boha války probodne mečem a odešle do podsvětí, ale jak správně tušíte, toho bude zatraceně litovat. Žádná pevnost totiž
není dost bytelná, aby Kratovi odolala. Inu, je to nezastavitelný badass!
Proč o tom mluvím? Hrát GOW2 je jako žít film. Tohle už není jen akční titul, tohle je prožívání virtuální existence naplno. Když jsem poslouchal videoreview na ign.com, kde právě Cory cancal cosi o tom, jak se tým snažil vysekat ze hry animace a veškerou filmovost nacpat přímo do hraní, jen jsem se ušklíbal. Takových
řečiček už jsem za léta psaní recenzí slyšel, že by z nich šla sepsat kniha. Hoši ze Santa Monicy ovšem evidentně nepatří mezi týpky, kteří naslibují hory, doly, černý les a pak marně na finálním produktu hledáme jen odlesk toho, co být mělo a nedostavilo se to.
Hrát God of War 2 je jako držet se běžícího tygra za ocas, balancovat na řítícím se rychlovlaku, testovat vysokorychlostní letoun. Nemáte jednoduše ani vteřinu na to, abyste přemýšleli nad tím, proč to děláte. Zamyslíte se a je po vás. Přeloženo do herního slovníku, tady prostě zapnete start a vše žene neuvěřitelným tempem kupředu, nikde se nezadrhává, nikdy se nedostanete do hluchých míst, zkrátka motor, který tuhle hru pohání, jede celou dobu naplno a nemáte důvod přemýšlet, hrou žijete. To, že má hra švih, samozřejmě neznamená, že jde o přihlouplou rubačku, kde nepotřebujete mozkové závity. Jde o to, že design GOW2 je tak geniálně navržený, že si připadáte jako na skluzavce. Nikdy nezadrhnete, nikdy si nebudete připadat v absurdní situaci, z níž není východiska a když přijde nějaký ten puzzle, nedožene vás k tomu, abyste hru vypnuli a počkali na druhý den. Jednoduše musíte dál, abyste prožili kus svého virtuálně Kratovského života.
Pamatujete, jak si Kratos užíval s krasavicemi? Ano, je to tu zpět.
Už první GOW si získal proslulost kvalitním designem, velice působivými grafickými efekty a pochopitelně i atraktivním tématem. Mám tu hru dodnes rád, a tak ji nechci nijak kritizovat, ale proti tomu, co se na vás valí v díle druhém, vám přijde ten původní jako chudinka. A to platí pro veškeré oblasti. Ačkoliv hra běží na stejném enginu, ten prošel tolika vylepšeními, že se původnímu vlastně příliš nepodobá. Zdokonaleno bylo všechno – postavy domy, barvy, obrovitost prostor ve kterých se pohybujete, particle efekty, odlesky, bloom efekty, zkrátka vše, nač jste jinak zvyklí z her, které táhne hardware s x-násobným výkonem. Ve hře nejsou bumpmapy, normal mapy ani jiné druhy mappingu, přesto jsou těla stvůr fantasticky plastická a překypující detaily.
Tam, kde jste byli v původním GOW zvyklí na malé prostory, objevují se náhle před vámi gigantické struktury řádově v kilometrech, přesto však neuvěřitelně detailní.
Až se budete dostávat k sestrám osudu a čtyřspřeží koní, odhadem vysokých přes 200 metrů, potáhne na mnohakilometrovém řetězu obrovský ostrov, nebudete věřit vlastním očím. Okamžik, kdy Kratos běží zpět po tomto řetězu, kde by snad projelo i auto, to je prostě pastva pro oči. Nejen level design je propracovaný do posledního detailu, ale i samotný design zdejších objektů. Jestliže jsem s údivem sledoval pseudogotické budovy v Gears of War na X360, až do absurdna dotažená antická architektura v GOW2 je
minimálně stejně působivá. Obrovské sochy, u kterých budete šplhat do výšek, titánské budovy, ale i samotné interiéry, nádvoří a ochozy, to vše působí tak, že by art designér zasloužil líbat ruce.
|
Obával jsem se letecké vsuvky na bájném Pegasovi, ale i let a vzdušné souboje se tvůrcům podařily. Samozřejmě váš pohyb je limitovaný, ale vzhledem k tomu, kdo na vás v ovzduší čeká, nebudete mít mnoho času, abyste přemýšleli, zda by nebylo hezčí letět na obhlídku po světě bájné antiky. Vyloženě jsem byl spokojen a to
mám za sebou ne jeden letecký simulátor a z poslední doby i testování fenomenálního
Lairu. Zkrátka když se chce, tak to jde a i tvůrci, kteří nemají s létáním nic společného, se mohou s problémem vypořádat tak, že mají dokonale čistý štít.
Těšte se na boje. Nic z krásy původního GOW nezmizelo, naopak vše je znovu daleko a daleko bohatší, můžete mnohem intuitivněji měnit zbraně, takže jste
schopni během chviličky do obra sekat svými bodci, vzápětí ho praštit gigantickou palicí a aby mu to nebylo líto, ještě do něj nasázíte několik magických šípů. Ostatně využívání magie je jedním z prvků, kde se GOW 2 výrazně zlepšil oproti předchůdci. Nejsou tu tak do očí bijící hektická kouzla, zato mají slušný účinek, ale i
tak zůstáváte hlavně bojovníkem. Velkou roli hrají opět kontextové povely, takže kdo nejste zvyklí rychle reagovat na zářící čtvereček, trojúhelníček, či jiný ze
symbolů na gamepadu, čekají vás nepříjemné chvíle. O to příjemnější však je, když se to podaří a sledujete, jak Kratos suše utrhne jednu z hlaviček tříhlavého Kerbera, nebo si jako suvenýr odnese Kyklopovo oko.
Brutalita se počítá. Když okolní nepřátele jen tak mlátíte, sice body v podobě krvavých světélek naskakují, ovšem když takového obrněnce chytíte, vrazíte mu ruku do střev, vyrvete je a dotyčného rozdupnete, bonus za brutalitu vás nemine. A bonusy se hodí, a tak neustále zlepšujte zbraně, magii, zkrátka vše co jde. Co se brutality týká, není to hra pro dítka školou povinná, ačkoliv právě jim by se nepochybně nejvíce líbila. Vyloženě mě pobavilo, když jsem mohl chytit dorážejícího upíra a s pikantním křupnutím mu odlomit křidélka. Dolétal chlapec. A tak je to se všemi nepřáteli. Můžete volit tradiční boj a nebo zariskujete a jste ohodnoceni za ten
správný brutální likvidační akt. Krutost vás tradičně doprovází celou hrou, například Prométhea osvobodíte z muk tím, že ho upálíte, nepřátelskému náčelníkovi,
kterému jste uťali hlavu už v prvním díle, můžete tentokráte hlavu přeměnit v změť krve a mozku gigantickou palicí. Trochu přeháním, ten blb totiž mozek neměl.
Jsem zvědav, zda ve třetím díle bude mít drzost objevit se znovu. Pokud ano, jsem zvědav na jeho design bezhlavého jezdce (tentokráte přijel trouba na koni, v domnění, že tím bude mít navrch – hehe).
Nebudu vám kazit náladu tím, že popíšu vše, co já si mohu již hrát, zatímco vy musíte ještě čekat. Snad jen poznámku. Ve hře se objeví fantastická animace. Neodvážím si odhadnout, zda jde o CGI, nebo jakou technikou byla vytvořená. Každopádně pokud to, co v její podobě vidíte, je drobná ukázka toho, jak by mohl vypadat GOW3 na PlayStation3, pak se mi nedostává slov. Ono ostatně už to, co ždímá z PS2 druhý díl, je něco fantastického. Líbí se mi, že tentokráte autoři více pracovali s kamerou a Kratos se častěji dostává do situace, kdy ho vidíte jako poměrně velkou postavu. Dodává to na autentičnosti prožitku. U dema jsem měl pocit,
|
Absolutně vyladěná hratelnost
Kdo má vydržet čekání na GOW3?P.S. Pamatujete, jak si Kratos užíval s krasavicemi? Ano, je to tu zpět a dámy mají impozantní nezahalené proporce! Jen si je musíte najít.
| God of War 2 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
