Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gore: Ultimate Soldier

  12:00aktualizováno  17. června 9:13
Aby se hra stala dobrou a zábavnou, je třeba se její tvorbě věnovat na 100%. To se ovšem nesmí přehánět, neboť pokud práce na takovém titulu přesáhnou určitý čas, bývá většinou výsledek zklamáním. Ptáte se, jak dopadla zajímavě vypadající krvavá FPS Gore od neznámého týmu 4D Rulers? Vše se dozvíte z naší recenze.

PopisekŘíká se, že aby byla hra dobrá a zábavná, je třeba se její tvorbě věnovat na 100%. Nic se ale nesmí přehánět, protože pokud práce na hře přesáhnou určitý čas, bývá většinou výsledek zklamáním. Všichni to moc dobře známe.

Nejklasičtějším příkladem, kdy se hra, na kterou se čekalo poměrně dlouho, stala nakonec propadákem, je Daikatana Johna Romera. (Našlo by se i pár dalších příkladů.) Gore má oproti Daikataně ale tu výhodu, že za ním nestojí herní polobůh a otec nejslavnější střílečky všech dob, ale poměrně neznámý tým 4D Rulers, složený navíc jen z několika málo lidí, takže se od hry tolik neočekávalo. I když přibližně 500.000 stažených kopií multiplayerového testu, který pomohl najít distributora (americkou firmu DreamCatcher), by mohlo svědčit o něčem jiném.

Úplně na začátek vám musím říci, že i přes všechno, co bude dále napsáno, mě hra bavila a zaujala svou naprostou přímočarostí a více méně i jednoduchostí. Od dob Quaka II jsme tu žádnou podobnou FPS ze staré školy neměli. Prostě jdete pořád dopředu a jediné, o co se staráte, je likvidace nepřátel, kteří po vás jdou jako švábi po pivu. Zaměřovací kříž je tam, kam ukážete, a k nějakému poskakování ho, narozdíl od většiny vycházejících titulů, Popiseknedonutí ani sebezběsilejší střelba. Tento princip ale plně funguje jen u budgetových her á la Serius Sam a jeho druhý díl, který mimochodem poráží Gore na všech frontách, a ne u seriózně se tvářícího projektu.

Příběh
Příběh Gore je zasazen do fiktivní budoucnosti, konkrétně do 21. století, kdy nejprve roku 2031 dojdou světové zásoby ropy a černého uhlí a následně v roce 2043 propukne celosvětový hladomor, způsobený novým virem, napadajícím kultivované plodiny, v důsledku čehož zemře přibližně polovina celé lidské populace. Všechny, i ty největší státy pomalu ztrácejí pevnou půdu pod nohama a ke slovu se dostává chaos, anarchie a pouliční gangy. Největším nebezpečím pro všechny se postupně stává vojensky organizovaný celosvětový gang MOB, jenž začíná krutovládu teroru, a proto se oslabené vlády jednotlivých států rozhodnou spojit a dohromady čelit nebezpečí vytvořením organizované protiteroristické skupiny UMC (United Marine corps). V roce 2079 se podaří vědcům oddaným celosvětové vládě objevit nový zdroj energie - ORE, s jejíž pomocí vytvoří speciální tréninkový režim ve virtuální realitě. Tento stroj zvaný „Meat Mashine“ dokáže perfektně vycvičit mnoho vojáků, takže UMC získává v boji s MOB konečně navíc.

Popisek

V tuto chvíli vstupujete do příběhu, jakožto nováček v řadách UMC, vy. Jako každého bažanta vás nejdříve čeká zaškolení v Meat Mashine, které se de facto rovná tutoriálu, kdy se naučíte co a jak. Poměrně originálně je ale vaše školení přerušeno, než se naučíte úplně vše, protože do systému se za pomocí viru přenese několik vojáků MOB. Po jejich eliminaci jste seznámeni se situací, která není nikterak růžová. Vojákům MOBu se totiž během vašeho výcviku podařilo dostat se do základny UMC a ukradnout důležitá data, podle nichž by si mohli sestrojit vlastní simulátor. Zlodějem nebyl nikdo jiný, než jeden z hlavních bossů MOBu, hacker známý jako OptikNerv.

Sice nevím proč, ale k jeho zneškodnění jste jako nováčci vybráni právě vy a přitom by UMC měla mít v zásobě mnoho zkušenějších pardálů. Co naplat, je třeba se vydat v 17 poměrně krátkých misích po stopách OptikNerva a ve finále mu ukázat, co si o takových zlodějích jako je on myslíte.

PopisekGrafika a engine hry
Škoda, že nemůžu říct, že pět let vývoje stálo za to. Možná kdyby Gore vyšlo souběžně s Quakem 2, mělo by nějakou šanci na to, že svým vzezřením nebo enginem zaujme, ale dnes rozhodně ne. Dnešní hráči jsou totiž zvyklí na něco úplně jiného, než jen na bohapusté pobíhání z bodu A do bodu B, občasně zpestřené o likvidaci nepřátel, které taktéž není v Gore nijak moc. Absence tlačítka USE/OPEN ostatně mluví za vše. Ani v jedné ze 17 misí nenajdete jediný objekt, se kterým by mohla proběhnout interakce na jiné úrovni, než je jeho destrukce. I když popravdě řečeno, že byste mohli ničit nějak hodně věcí, se rozhodně říct nedá. Dokonce ani sklo není průstřelné a animace jeho tříštění je stejně ubohá jako repetetivní. V Quake 3: Arena mi absence této interakce vůbec nevadila, protože tahle hra je prostě primárně jinak stavěná, ale v Gore je to do očí bijící nedostatek. Na druhou stranu je grafika příjemně barevná a v misích se nikdy neztratíte:-)

Počítačoví protivníci – kámen úrazu dnešních her
Stejné jako s grafikou je to i s počítačovými protivníky, respektive vašimi občasnými pomocníky, kteří jsou mírně řečeno naprosto blbí. V obou dílech Serious Sama Popisektohle nevadí a dokonce na tom staví svůj úspěch, ale v Gore to působí poněkud rozpačitě. Nepřátelé po vás jdou ať se děje co se děje a stejně jako Nea v Matrixu je nezastaví ani volný prostor mezi dvěma budovami. Neo se nakonec naučil tuto vzdálenost překonávat, u nepřátel v Gore s tím ale bohužel počítat nemůžete, takže vždy, když se rozhodnou pro tento riskantní krok, skončí na dlažbě. Jelikož jsou to ale tvrďáci, kterým nevadí pád z několikapatrové budovy, jen se otřepou a v zápětí zase usilují o váš život. Veselé, i když jak se to vezme, je také to, co se stane, když bojovníkům, kteří občas bojují na vaší straně, dojdou náboje. Místo toho, aby zvedli nejbližší zbraň a jali se nepřítele řezat hlava nehlava, vezmou si nůž, což většinou bývá poslední rozhodnutí, na které se zmůžou. Autoři, pravděpodobně vědomi si inteligence svých bojovníků, se také rozhodli nezařadit do hry boty, což na jednu stranu nepotěší, protože multiplayerová hra pro hráče bez přístupu k síti bez botů je jako internet od Telecomu, čili dost blbá, na druhou se pravděpodobně ušetřili mnoha nepříjemností a výtek. :-)

Samotné modely jsou poměrně pěkné, animace ovšem stojí za houby. Že by se autoři nějak obtěžovali odlišit běh dopředu od úkroků, to rozhodně ne, takže vše vypadá poněkud toporně. Sice to navozuje komiksovou atmosféru, ale nevím, jestli právě tohle mělo být cílem. :-)

Popisek

Potřebuju zbraně... hodně zbraní...
Když už se nepovede engine ani grafika ba dokonce ani nepřátelé, je ještě šance napravit si reputaci na zbraňovém arzenálu, i když ani tady Gore: Ultimate Soldier nijak zvlášť neexceluje. Určitě je to ale to nejlepší, čím se může hra pochlubit. Do základní výbavy patří nůž a pistole a s trochou štěstí, umu a za teoretického předpokladu dostatku nábojů byste si s tímhle vybavením mohli vystačit až do konce hry. Narozdíl od jiných titulů totiž v Gore střílejí zbraně naprosto přesně a pokud alespoň občas hrajete FPS, neměl by pro vás být problém trefovat se jen do hlavy. Překazit přesné míření se vám sice bude snažit pixelový zaměřovací kříž, který má tendenci se na pozadí ztrácet, ale občas se tato nevýhoda změní ve výhodu a to zvláště při střelbě na velmi vzdálené stojící cíle, kdy se velmi dobře míří. S pistolí jste takhle naprosto v pohodě schopni zlikvidovat vzdáleného snipera, což jen potvrzuje fakt, že je Gore arkádovějšího zaměření. Kromě základního vybavení se dostanete časem k silnějším kalibrům jako je brokovnice, UZI, kulomet, čtyřhlavňová brokovnice, minigun, raketomet, plamenomet, odstřelovačka, energetická puška atd. Celkem je k dispozici 13 druhů zbraní včetně granátů, přičemž některé nabízejí i sekundární mód střelby. I u z braní lze ale najít pár věcí, které vám pravděpodobně zase až tak nesednou. PopisekBez debaty tou nejnepříjemnější je fakt, že se automaticky nedobíjejí, což vás bude zcela jistě stát několikeré nahrávání uložené pozice.

Kromě nových zbraní lze ve hře nalézt i brnění, rozdělené na jednotlivé části (chránič hlavy, těla a nohou) a občas taktéž něco jako Quad Damage či Regeneraci.

Hudební a zvuková stránka hry
Už dlouho se mi do rukou nedostal nějaký titul, kde by hudba nebo alespoň zvukový doprovod excelovaly a ani Gore není výjimkou. Hudba je sice pohodová a příjemně podbarvuje jednotlivé levely, ale nijak zvláště odvázaní z ní, natož abyste si ji pouštěli samostatně, rozhodně nebudete. Zvuky jsou taktéž v průměru, a tak jediné co zaujme, je několik stupňů funění. Do hry je totiž zabudován ukazatel únavy, který je ale dostatečně pružný, na to aby nějak ovlivňoval vaše akce jako například v modu Day of Defeat, takže podle toho jak moc rychle oddychujete, poznáte, jak moc jste unaveni.

PopisekMultiplayer
Gore měla být původně hra věnovaná jen multiplayeru a je to znát. Absence botů sice zamrzí, ale jinak je hra ve více lidech adrenalinovou záležitostí, i když popravdě nevidím důvod, proč by měla v době, kdy už tu nějaký pátek je Quake 3: Arena, nějak výrazněji uspět. Nabídka modů taktéž není kdovíjaká. Kromě obligátního Deathmatche a jeho týmové varianty, tu je ještě stejně provařené CTF a ve finále tajuplně se tváří mod Tactical, obsahující submody Escape (útěk VIP), Assault (z Counter-Strike známé položení a odpálení bomby) a Extermination (eliminace druhého týmu). Ve snaze o alespoň nějaké oživení je každý z nabízených charakterů v multiplayeru jinak odolný, disponuje jinou výbavou a taktéž různou rychlostí.

Suma sumárum
Celkově zhodnoceno Gore zaspal svou dobu a dnes působí jako oživlá fosílie. Zábavný zcela jistě je, ale v konkurenci dnešních titulů a s přihlédnutím, že by se každou chvíli mělo objevit demo na Unreal Tournament 2003 je to prostě druhá, ne-li už dokonce třetí liga.

Pozn: Autor je webmaster časopisu SCORE.

Gore: Ultimate Soldier
Výrobce: 4D Rulers
Vydavatel: DreamCatcher Interactive
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Stáhněte si: hratelné demo, screenshoty, trailer
Oficiální homepage: http://www.4drulers.com/gore/
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 3D karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 3D karta
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Tato hra zaspala svou dobu, takže v současnosti působí jako oživlá fosílie. Pro krátké zabavení ale stačí.
Hodnocení 65%

Autor:




Nejčtenější

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Call of Duty: WWII
Američan na webu prodával kradené kopie Call of Duty: WW2

V americké Indianě byl zatčen muž za přeprodávání fyzických kopií dosud nevydané hry Call of Duty: WWII.  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Další z rubriky

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.