Začíná pršet a silnice v Portlandu se stávají nepříjemně kluzkými. Zastavuji okolo projíždějící dodávku tím, že se před ni postavím, chvíli vyčkávám a zdviženým prostředníčkem dávám najevo co si myslím o řidiči. S brokovnicí v ruce otevírám dveře na pravé straně, chytám maníka za krk a vytahuji ho ven. Usedám za volant, řadím zpátečku a elegantním smykem se otáčím o sto osmdesát stupňů. Z venku slyším ještě nadávku postiženého, ale nečekám, jestli mi chce ještě něco dalšího, a se zakvílením gum vyrážím směrem k dokům. Mým dalším úkolem je kulkou usměrnit chlápky, kteří nechápou pojem územní teritorium.
Ti, kteří již měli tu čest postavit se na stranu zločinu v prvních dvou dílech skvělé série Grand Theft Auto, se jistě nemohli dočkat dalšího pokračování. Postupné uvolňování obrázků a útržků informací vyvrcholilo vydáním třetího dílu pro konzoli Playstation 2 a po několika měsících čekání přichází tento titul i na monitory počítačů.
Mým úmyslem zde není dlouze mluvit o předcházejících dílech. Staly se legendou a průkopníkem v trochu kontroverzním herním žánru s nemnoha úspěšnými následovníky. Společným znakem jim byla obrovská hratelnost vycházející z volnosti pohybu po rozsáhlém městě simulující reálný život. Myšlenka by nebyla až zase tak originální, pokud bychom ale nebyli postaveni do role nájemného zabijáka a zloděje aut, do pozice člena organizovaného gangu,
kterému ale loajalita zase tak moc neříká. Živná to půda pro velké množství úkolů a misí.
Zásadní změnou, kterou třetí pokračování přináší, je principiální změna grafického modelu. Původní 2D model s některými prostorovými prvky a efekty byl nahrazen plně 3D světem, který bude svou komplexností a detailností vzhledem k rozsáhlosti jen těžko hledat konkurenta. Ano, mluvíme tu o zpracování celého města do 3D, o ploše o velikosti několika kilometrů čtverečních s reálným silničním provozem, lidmi na chodnících ale i některých budovách (obchody, balkony, pasáže), s tunely a nadjezdy, s nadzemní dráhou, nemocnicí a policejní stanicí, s čtvrtí červených luceren nebo čínskou čtvrtí. Celkově je město nazvané Liberty City rozděleno do tří ostrovů, samostatných částí vzájemně propojených tunelem vedoucím pod mořem.
Tahle dodávka byla špatná volba, do kopce skoro nejede a brzdy taky nic moc. Řítím se širokou ulicí v protisměru a jen tak tak míjím okolo jedoucí policajty, chybělo málo a mohl jsem je pěkně naštvat, stačí je jen líznout. Kousek před sebou vidím otevřený Stalion, prudce trhnu za ruční brzdu a elegantním smykem blokuji vozidlu cestu. Nacvičeným chmatem uvolňuji řidičovu sedačku a oblíbenou otočkou na zpátečku mu dávám sbohem.
Každá část města má své specifikum, průmyslový Portland s doky je sídlem nejchudších obyvatel, prostitutek a gangů,
mrakodrapy a obchody osázený Stauton Island s sebou nese otisk úspěchu velkých firem a Yakuzy, nejkrásnějším ostrovem je pak Shoreside Vale - s letištěm a vilovou čtvrtí je dobrým zdrojem rychlých a silných vozů pro zloděje jako my.
Nebylo by Liberty City velkoměstem, kdyby nebylo ovládáno gangy, které mezi sebou soupeří o místo na slunci. Každý ze sedmi gangů (Triads, Uptown Yardies, Yakuza, Diablos, Colombian Cartel, Southside Hoods, Leone Cartel) má své krojové barvy, vlastní zvlášť upravené speciály, které jistě čas od času rády uvíznou za drápky chmatákům. Jelikož je nemožné vycházet se všemi dobře, v průběhů misí nebudou průjezdy některými ulicemi doporučovány, obzvláště v případě, že máte ještě za zády dorážející policejní eskortu. Gangy mají paměť slona a pokud jim někdo převálcuje náklaďákem bosse, není asi rozumné čekat, že budou na chodnících čekat s mávátky. Naopak, jejich výbava je více než pestrá a na náboje jim taky zbylo.
Dostáváme se tím k jádru pudla. Naším cílem je plnit úkoly od jednotlivých mafiánských šéfů, likvidovat jejich podřízené, unášet automobily nebo ochraňovat vlastní děti. Nepřeberné množství těchto misí společně s přiměřeně vybalancovanou obtížností (spíše nižší než vyšší) tak zaručuje opravdu dlouhou a hutnou zábavu. Nebyla by to ale GTA, kdyby se strohost úkolů s přesně určenými kroky nekombinovala s druhým extrémem - s naprostou volností života a pohybu po městě. Při toulkách je tak možné najít značný počet sekundárních misí, které s hlavní trendovou linií nikterak nesouvisí a jejich plnění je čistě dobrovolné.
Kromě těchto misí existují ještě možnosti vyzkoušet své dovednosti v závodech proti soupeřům po předem vytyčené trase, po městě nebo v terénu. Aby toho nebylo málo tak pokud nutně potřebujete peníze, nic vám nebrání v kradeném taxíku provádět počestně řemeslo koncesované a vozit zákazníky, jen je nesmíte vystrašit nebezpečnou jízdou. Obdobně pokud se naskytne možnost svézti se sanitkou, policejním nebo hasičským autem, lze aktivovat úkoly určené pro dané odvětví. Po splnění určitého počtu úkolů je pak odměnou například permanentně se objevující bonus nebo zbraň. Účinným pomocníkem je i houkačka, které se okolo jedoucí auta uctivě uhýbají a uvolňují průjezd.
Naučit se jezdit v tomhle provozu není žádná sranda. Ve vysoké rychlosti několikrát narážím postupně do stěny, stromu a nákladního auta. Můj vůz končí na střeše a je otázkou sekund, než exploduje. Vyškrábu se ven a hrnu se co nejdále od nehody. Ohlušující výbuch otřese okolím a sbíhající se čumilové blokují dopravu ve zbývajícím volném pruhu. Vybírám si další oběť a usedám za volant popelářského vozu, tak ideálního k rozhrnutí zablokované křižovatky a několika čumilů. Jejich krev třísní pneumatiky, které svůj vzorek tisknou červeně na asfalt.
Zaškatulkovat GTA nějakým rozumným způsobem není možné. Hra je vlastně složena ze dvou částí - ze simulátoru automobilu (ale dostaneme se i k řízení lodě, letadla a tanku) a z akce viděné z vlastního pohledu (respektive pohledu třetí osoby á la Tomb Raider,
pokud necháte defaultně zapnutou kameru). Vlastně když nad tím přemýšlím, je hra velmi podobná legendárnímu Driverovi, jen můžete vystoupit z auta, projít se a případně procvičit zápěstí basebalovou pálkou na něčí lebce.
Fyzikální model aut je vzhledem k akčnímu pojetí celé hry dokonalý. Různé typy vozů mají odlišné dynamické vlastnosti, je plně zachován detailní model poškození a realitě se také blíží i chování v extrémních situacích, některé vozy jsou přetáčivé, některé nedotáčivé, s offroadem se můžete projet po střechách ostatním, náraz do náklaďáků lehkým sporťákem znamená, že se původní trajektorie změní na naprosto opačnou. Prostě je jen málo věcí, které by se daly vylepšit. Do krajností jsou vyvedeny i takové detaily jako jsou dveře vozu, pokud je ve spěchu nestihnete zavřít budou za jízdy povlávat a v případě nevhodně vyrostlého stromu se jich dá zbavit stylem vhodným do bondovek. Naučit se pracovat s ruční brzdou je nutností bez které se neobejdete, stejně tak jako s citlivou nohou na plynu. Vozů je opravdu hodně, celkem prý přes padesát typů v osmdesáti modifikacích, některé neprůstřelné nebo naprosto raritní (bugina, zmrzlinářské auto, ..).
Popelářský vůz není nic proti lehkému závoďáku, který se mi zalíbil. Majitel nic nenamítal, a tak již nic nebrání podívat se mu na zoubky. Brumlající motor prudce akceleruje vůz do kopce a na prvním zlomu následuje krátký skok. Srovnávám auto po dopadu a opět zrychluji. V dálce se přede mnou objevuje schodiště vedoucí do parku. Ve značné rychlosti rozmazávám několik chodců
a prudké stoupání schodiště vůz vymrští do efektního skoku. Dopad již tak elegantní není...
Pokud vystoupíte z vozu, stáváte se akčním hrdinou. K ruce je arzenál hned několika zbraní a přesvědčovacího náčiní. Od populární baseballové pálky přes pistoli a uzi, ze kterého se dá střílet i za jízdy po okolí, až po automatické pušky, raketomet a granáty. Ovládání již není plně srovnatelné s nejlepšími first person akcemi, ale k vychutnání si možnosti vystoupit a pracovat i bez auta je to dostačující.
Některé mise jsou právě koncipovány jako pěší akce jednoho nebo více mužů, neboť dostat se do některých lokalit autem je prostě nemožné. Na druhou stranu se dá do určitých míst dostat i jinak, jen to chce pozorně sledovat okolí a pokud se poblíž nachází cokoliv, co se dá použít jako odrazová rampa nebo nájezd, proč nevyužít fyzikálních zákonů a nepřipravit nepřátelům překvapení efektním skokem, který, pokud splní některá kritéria (délka, počet otočení, úspěšný dopad na všechna kola), je ohodnocen menším nebo větším finančním bonusem. Navíc jsou volně po městě umístěny speciální rampy, které umožní extrémně dlouhý nebo náročný skok například přes most nebo na střechu budovy. Skok je pak doprovázen přepnutím kamery na pohled zespodu a zpomaleným obrazem, aby bylo možné kaskadérský kousek náležitě vychutnat. Obdržený bonus dosahuje mnohem větších částek, pouze však po prvním úspěšném pokusu. Další pokusy je možné samozřejmě opakovat, pokud nezničíte vůz při tom předchozím, ale již pouze pro vypilování stylu nebo jen tak pro radost. Hra je tak zpestřena o další úroveň,
neboť kaskadérské kousky lze provádět prakticky všude a nacvičování jízdy po dvou kolech může v případné honičce zabránit převrácení, případně dobře zvládnutý skok pomůže setřást pronásledující policii. Unikátních skoků s odměnou v tisících dolarů je ve hře přesně dvacet a některé je poměrně obtížné nejen překonat, ale hlavně nalézt.
Ten park mi byl čert dlužen. Neovladatelné auto na trávě smetlo několik chodců a jednoho strážníka. Ve vysílačce je hned slyšet hlášení pro všechny vozy v okolí. Snažím se zmizet mezi auty na křižovatce, ale z boční ulice vyráží blikající policejní vůz. Prudký náraz lehký sporťák odmrští a na poslední chvíli se mi podaří zastavit před sloupem. Tak takhle ne. Vystupuji a dlouhou dávkou z AK-47 přivádím policejní vůz k explozi. Houkání dalších aut v okolí nevěstí nic dobrého.
Kromě plnění úkolů je další velmi častou náplní práce potýkání se s policií. Nekompromisní strážci zákona velmi neradi vidí mrtvé civilisty nebo když jim někdo škrábne jejich bouráky. A co potom, když se vám někdo z jejich kolegů dostane pod kola nebo mezi kulky :). To pak neváhají nasadit posily, zátarasy nebo vrtulník. V extrémních případech je pak povolána FBI nebo armáda vybavená těžkou technikou a tanky. Pronásledovatelů je možno zbavit se hned několika způsoby, z nichž nejúčinnější je zajet do servisu Pay’n Spray a nechat si opravit auto a změnit barvu. Tzv. wanted level, který je reprezentován hvězdičkami od jedné do šesti, je tak eliminován úplně. Alternativou pak může být jeho snížení po sebrání speciálního bonusu, který se nachází ve některých místech Liberty City.
Ten pak sníží wanted level o jeden, což může zejména uprostřed rozehrané mise, kde není možné ukládat, působit jako značná úleva.
Mimo všechny uvedené možnosti aktivit se v GTA nachází ještě další mini hry. Příkladem může být ježdění s RC modelem naloženým trhavinou a úkolem zničit za stanovený čas co nejvíce vozidel nepřátelského gangu. Celkem jsou v GTA čtyři lokality, kde je možné si s RC zajezdit. Obdobně je další mini hrou tzv. rampage, úkol ve stanoveném čase a danou zbraní, kterou dostáváte k dispozici za účelem zlikvidovat stanovený počet nepřátel, jež se okolo rojí jako mouchy na hnoji.
Aby toho nebylo málo, je v GTA obsažen i další rozsáhlý cíl, který není ale podmínkou úspěšného „dohrání“. Obdobně jako ve filmu 60 sekund je určen seznam vozidel, která je nutno sehnat a dovést do import/export obchodu. Pokud se je podaří sehnat všechna, což není rozhodně snadné, sladkou odměnou je značná suma peněz. Některá z aut jsou natolik raritní nebo se objevují až po splnění některých misí, že je sbírání spíše průběžnou záležitostí zpestřující průběh celé hry. Pokud by bylo i to málo, GTA nabídne ještě další úkoly, například sbírání ukrytých balíčků. Celkem je jich po městě na všech ostrovech přesně sto, 33 na Portlandu, 36 na Stautont Island a 31 na Shoreside Vale. Rozhodnete-li se je hledat, nejenže za odměnu po nasbírání všech dostanete jeden milion dolarů, ale po každých deseti se u vaší garáže objeví jedna ze zbraní pro pozdější používání.
Garáž, kterou jsem zmínil, má i další velmi důležitou funkci.
Po zaparkování jednoho, případně dvou vozidel, je možné po vstupu do úkrytu hru uložit. Tvůrci tak zajímavě řeší známý problém nadměrného ukládání. Je tedy užitečné raději hned po úspěšně dohrané misi zajet domů a hru uložit. Uložení rozehrané mise však možné není. Po načtení uložené pozice bude prostředí města vyresetováno, zůstanou vám pouze auta zaparkovaná v garáži. Je tedy více než vhodné raritní nebo speciální vozidla zavézt do garáže pro případné další použití.
Ještě než se dostaneme k technické stránce hry a hodnocení, nemůžu si odpustit jednu poznámku. Tvůrci GTA3 si dali opravdu záležet na tom, aby motivovali hráče k prozkoumávání města a testování interaktivity okolí. Proto pokud pojedete v noci čtvrtí červených luceren a dostanete chuť se odreagovat, není od věci nechat nastoupit do vozu nějakou lehčí dívčinu a zajet kousek za město. Hormonální uklidnění v houpajícím se voze tak přinese (paradoxně :) dalších 25 bodů zdraví a připraví vás o trochu těch peněz.
Hned měním zničený sporťák za nejbližší auto. S protáčejícími se koly mizím boční ulicí, ale na jejím konci již stojí zátaras dvou policejních vozů. Otočka s ruční brzdou a rychle zpátky. Po několika kličkách je přede mnou dlouhá rovinka, vůz se řítí maximální rychlostí, ale dostává se do smyku a je odmrštěn na protijedoucí autobus. Policie se rychle blíží. Nezbývá tedy než s kouřícím a omláceným vrakem do opravny, na výměnu již není čas. Ocelová vrata servisu se zavírají přesně v okamžiku kdy před něj přijíždějí asi čtyři policejní auta...
Podívejme se nyní na technickou úroveň hry. Po grafické stránce je minimum co vytknout, i když konverze původně konzolové verze je znát. Textury byly kompletně přepracovány do mnohem vyššího rozlišení a není nic, za co by se GTA mohlo stydět. Světelné efekty, mlha nebo tma jsou zpracovány na jedničku, výhradu mám trochu k dešti, který sice v kalužích odráží světla, ale jinak působí nepřirozeně, jako by někdo dal jen filtr přes celou obrazovku. Navíc dochází vyšší náročností těchto scén i k drobnému zpomalení celé hry.
Bohužel však model konverze PC hry z původní PS2 s sebou přinesl problémy týkající se hardwarové náročnosti enginu a grafických prvků. Pravděpodobně nedotažená optimalizace jinak perfektního (nenarazil jsem nikde na vypadávající textury nebo jiné chyby) prostředí přináší tak značné nároky, že i na nadprůměrně výkonných strojích osazených GeForce3 a GeForce4 grafickými kartami může docházet ve vysokých rozlišeních (nad 1024x768) k nepříjemnému trhání. Na internetu se mezitím objevilo několik spekulací možných řešení, od nutnosti update driverů na nejnovější přes vypnutí některých efektů až po zprávy o připravovaném patchi. Žádné řešení bohužel není stoprocentně dostačující a pravděpodobně záleží i na dalších faktorech ovlivňujících, zda hra poběží plynule nebo ne. Velmi pravděpodobně zní i nejnovější teorie, která tvrdí, že zpomalení způsobuje rozšíření enginu o možnosti replay, který nebyl do PS2 verze implementován. Uvidíme, jaké změny případný patch přinese, zejména možnost vypnutí replay záznamu by potěšila.
Po zvukové stránce není GTA nikterak překvapující, ale nezklame. V autě můžete poslouchat hned několik stanic s různým žánrem hudby, přičemž vkládány jsou i hlášky o aktuálním dění ve městě, kde kdo koho zastřelil nebo kde je dopravní nehoda. Navíc je do vyhrazeného adresáře možné nalinkovat klasické mp3 a při řízení poslouchat vlastní muziku. GTA se tak stává bezkonkurenčně nejlevnějším mp3 přehrávačem do auta :). Ostatní zvuky, jako je pískání gum, střelba, výbuchy a houkání sirén, jsou odlišně modulovány v různém prostředí, pod mostem nebo uvnitř budovy zní jinak než na otevřené ploše.
Nic není dokonalé, a tak i GTA má kromě zmíněné krvavé náročnosti na hardware ještě některé mušky. Nejsou však nikterak výrazné a k jejich odstranění pravděpodobně žádný patch v budoucnu nebude. Například náhodné generování vozidel způsobuje, že pokud pojedete po rovné silnici, zastavíte, otočíte se doprava, nic nejede, otočíte se doleva a zpátky doprava, bum, může se stát, že těsně okolo vás bude projíždět auto, které tam zaručeně před sekundou nemohlo být. Dále se mi stalo, že jsem zaparkoval tak nešikovně, že jsem nemohl již zalézt zpátky do auta, ani nikam přeskočit. Pokud bych měl u sebe zbraň a kromě plného zdraví i plný štít, asi bych si likvidací automobilu nezpůsobil smrt, ale uvolnil cestu za cenu kritického zdraví, to však není řešením. Dále se občas stane, že se běžící pronásledující policista zasekne o roh budovy, pokud mu vhodně zakličkujete. Spíše se ale jedná o výjimky, které potvrzují zmíněné pravidlo, že nic není dokonalé. Mínusem je jistě nedokončený multiplayer, jehož některé komponenty jsou již ve hře prý implementovány, nicméně pravděpodobnost, že bude do GTA doplněn, není prozatím (!) vysoká.
Co říci závěrem? GTA3 je skoro dokonalá hra, která je nutností pro příznivce celé série a povinností pro milovníky automobilových simulátorů. Hra je stejně krvavá jako Carmageddon, okořeněná o možnost vystoupit a používat zbraně. Komplexnost a rozsáhlost spolu s množstvím hlavních a vedlejších úkolů vytvoří zábavu na dlouhou dobu. Volnost pohybu a možnost dělat si na co je právě chuť pak vytváří unikátní hru, které by bylo hříchem dát menší hodnocení než devět hvězdiček z deseti. K dokonalosti tedy chybí už jen opravdu málo.
| Grand Theft Auto 3 | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
