Ano, mohli jsme napsat klasickou recenzi, ale my jsme řekli ne. Jedním z důvodů je skutečnost, že ačkoliv se po večerech věnuji GTA V Online již pár týdnů, pořád nevím, jaké číselné hodnocení bych vlastně udělil.
Nejdražší hra všech dobVývoj městské akce Grand Theft Auto 5 přišel na neuvěřitelných 266 milionů dolarů. To je přes 5 miliard korun. Vynaložené investice se bohatě vrátí. Ne všechny drahé hry jsou však předurčeny k úspěchu (číst článek o nejdražších hrách). |
Hra totiž obsahuje spoustu zajímavých, dalo by se říci až skvělých možností, ale na druhou stranu je tu několik věcí, které působí poněkud rozpačitě.
Přinejmenším tedy ve srovnání s hlavní příběhovou složkou hry. Jistě, hra více hráčů vyžaduje jisté úpravy, ale to na předchozí větě nemění zhola nic.
Hned na začátku vás čeká "výroba" vaší postavy, což probíhá v poměrně originálním editoru, kdy si vybíráte obličeje vašich předků a na základě toho se vygeneruje váš obličej. Při některých změnách rodičů a prarodičů jsem sice na své postavě nezaznamenal změny žádné, ale je to jedno.
Grand Theft Auto 5Představte si hru, do které se vešly snad všechny stereotypy světa v té nejčistější a ještě trochu vylepšené podobě. A možná je to i paradoxní, ale zároveň jde o hru se nejvyšší mírou svobody vůbec. Vítejte ve světě podivných existencí, vítejte v Grand Theft Auto V. Kontroverzní témata a scény ovšem nejsou tím, na čem hra, respektive celá série Grand Theft Auto stojí, i když právě to je pro média tím nejvděčnějším tématem. Hráči ocení především hromadu herního obsahu a aktivit, kterým se můžete věnovat mimo hlavní příběhovou linii, a také značnou volnost při řešení konkrétních situací. Nedaří se vám vystřílet doupě nepřátelského gangu? Tak je vybombardujte. Pokud na to ovšem máte prostředky. |
Postavu si stejně vzápětí doladíte prostřednictvím oblečení, účesů, brýlí a dalších doplňků, takže se ke svému alespoň přibližně zamýšlenému originálu dopracujete vcelku snadno.
Trochu mě zarazilo, že se při vstupu do on-line světa nezohledňuje postup v příběhovém módu, ale i to vlastně dává smysl. GTA V Online je vlastně jiná hra, takže i zde začínáte od nuly a s ubohými statistikami.
Grand Theft Auto V
Podobně jako řada klasických on-line her má i tato jakýsi náznak příběhu. Ten sestává z toho, že velkolepě dorazíte do města Los Santos, tam se vás ujme Franklinův kámoš Lamar a postupem času začnete dostávat úkoly i od dalších neherních postav.
Brzy se vám na mapě objeví spousta úkolů a rychle budou přibývat další. Zpočátku jde jen o všemožné přestřelky a závody, případně jejich kombinace (něco ukradni, při tom všechny postřílej a pak rychle ujeď), ale časem se začnou objevovat i další možnosti, takže nakonec můžete někoho vyzvat třeba i v tom tenisu nebo šipkách.
Ještě volněji než v hlavní hře si tak můžete vybrat, čemu se budete věnovat. Ovšem stejně jako v hlavní hře budete zpočátku asi trochu zmatení, protože budete zavaleni spoustou různých informací.
Tady řádila cholera
Asi největším zklamáním, nebo jak to nazvat, je pro mě ovšem prostředí. Mapa je sice stejně velká jako v příběhu, ale je až příliš prázdná. Jistě to má svůj důvod, aby se vám při hraní nepletla spousta "civilů", ale zkrátka to zarazí. Zatímco v příběhu překypují ulice životem, tady vypadá Los Santos jako po vymření.
Na venkově to nevadí, protože ten byl vcelku prázdný i v příběhu, ale ve městě to zkrátka bije do očí. Navíc vzhledem k velkému množství úkolů ve městě se na venkov asi jen tak nepodíváte. Ale samozřejmě můžete, nic vám nebrání jet kdykoliv kamkoliv.
Grand Theft Auto V
Druhou ne zcela ideální věcí je vaše postava. Zatímco v příběhu jste obklopeni spoustou unikátních postav včetně tří různých a notně svérázných hrdinů, tady hrajete za němého panáka, kterého jste si před chvílí vytvořili. A těch pár hlášek chodců a řidičů to moc nezachrání.
Dohromady z toho tedy vychází, že po vstupu do GTA V Online budete přinejmenším lehce zaraženi. Ale až splníte pár úkolů, vyzkoušíte si několik aktivit a chvíli se budete po tomto on-line světě pohybovat, tak si na to bez obtíží zvyknete.
Parťáci i protivnící
Hra funguje částečně jako klasický singleplayer, kdy zkrátka sami jezdíte po městě a děláte si, co se vám zachce bez ohledu na okolí. Hlavní je ovšem přítomnost ostatních hráčů, které někdy bezpodmínečně potřebujete i k plnění "singlových" úkolů, jindy fungují jako vítaní pomocníci s těžšími úkoly a samozřejmě se spolu můžete i donekonečna zabíjet, a to jak například v deathmatchových kláních, tak i volně po městě.
V souvislosti s tím dochází i k mnoha vtipným situacím, které jsou ostatně celé značce GTA vlastní. Někteří hráči se například "živí" tím, že přepadávají ostatní a kradou jim peníze. Proto je dobré u sebe nemívat moc peněz a často je ukládat přes bankomaty. Pak se ale nedivte, že najednou odněkud vyskočí jiný hráč, sejme vás dříve, než stačíte peníze uložit, a vesele upaluje pryč.
Grand Theft Auto V
Ano, je to nováčkovská hloupost a od té doby si nejdřív rozmístění ostatních na mapě zkontroluji i já. Navíc je tu možnost koupit si dočasnou "nesmrtelnost" v době, kdy se pohybujete po vlastních.
Není také od věci ukládat peníze v bankomatech, které jsou uvnitř obchodů. Ale pak se může stát, že vyjdete ven a vidíte vaše auto, kterak visí pod vrtulníkem. Chvíli na to zíráte, než vám dojde, že se hráč ve vrtulníku snaží manévrovat tak, aby se dostal nad vás a zabil vás tak, že na vás pustí právě ono vaše vlastní auto. Tak zalezete pod stříšku a počkáte, až ho to přestane bavit. Nebo ho můžete zkusit sestřelit.
A stávají se i situace, že s vámi jde na šipky člověk, který sice hází přesněji než vy, ale ani po třech hrách mu nedojde, že zkrátka nemůže vyhrát, když nezavře doublem.
S kámošema je to lepší
I proto je poměrně důležité mít alespoň pár kámošů, se kterými budete hrát. I s cizími hráči si můžete zahrát velmi dobře, ale jak už to tak bývá, vždy se najde někdo, kdo to bude cíleně kazit, což bývá nejzřetelnější asi u závodů, kdy trasu tvoří okruh. Nezažil jsem snad jediný závod o více než pěti lidech, kdy by někdo nezačal jezdit v protisměru.
Nezanedbatelná je také skutečnost, že pokud jste čtyři známí, slezete se k nějakému úkolu a jedete.
Naproti tomu u cizích hostujících hráčů nikdy nevíte, jak často si počkáte v lobby, protože sice už je vás tam sedm, ale hostovač tvrdošíjně čeká, až se připojí i osmý. Mezitím to pár lidí už nevydrží a odhlásí se, takže se čeká o to déle. Zkrátka klasika. A pokud nemáte po ruce přímo kámoše, je dobré přidat se k některému z klanů.
Vhod přijde i všemožné filtrování parťáků. Do akce můžete přizvat lidi ze seznamu přátel, z klanu, úplně kohokoliv apod. Podobné je to i s nastavením úkolů. Pokud danou hru hostujete, můžete si zvolit spoustu parametrů od obtížnosti až po vozidla a přítomnost policie. V tomto ohledu se hra drží hlavní myšlenky celé série, tedy poskytnout hráčům co největší svobodu. A díky on-line konceptu se to daří ještě lépe než v singleplayeru.
Grand Theft Auto V
Na druhou stranu je třeba uznat, že i s cizími hráči se dá strávit pár hodin. Na konci každé mise vám hra nabídne, kam se ve stejné sestavě vrtnout dál, a když narazíte na fajn parťáky, tak spolu fičíte z akce do akce.
GTA V Online je tedy ve výsledku moc fajn, ale pořád nevím, jaké bych mu udělil hodnocení. Odhadem tak 85 procent. Zažil jsem tu spoustu skvělé zábavy a "gangsterského souznění", ale strohost prostředí a pár dalších věcí ve mně stále vyvolávají poněkud smíšené pocity. Pokud bychom k tomu přistupovali jako ke klasické on-line hře, asi bychom našli spoustu dalších much. Ale pokud to bereme jako rozšíření fantastické hry, pak je to rozšíření parádní.
