Recenzovaná střílečka je pokračováním hry Gungrave, která byla poměrně slušnou relaxací, přestože mnoho kvality nenabídla. Nechtěla po vás nic jiného, než jen hbité prsty a rychlé reakce. Druhý díl se nese na stejných vlnách. Vaší jedinou činností bude vysílání kulek ke všemu, co se hýbe. V minimu případů si zaskáčete z platformy na platformu (vlastně jen ke konci) nebo budete muset zničit nějakou překážku v cestě. Moment, moment, neděste se, je sice pravda, že podobný přístup u jiných projektů obvykle otevřel dveře pro nevítaného návštěvníka jménem STEREOTYP, ovšem tentokráte možná zaklepe, ale než se stačí pořádně rozkoukat, tak bude utíkat pryč, děravý jako řešeto. Sami vlastně netušíme, jak je to možné, ale nuda je to poslední, čeho byste se mohli u Gungrave: Overdose bát.
Vlastnosti postav se sice nezlepšují, ale pokud budete mít dobré výsledky, pak se vám budou postupem času uvolňovat zvláštní schopnosti.
Pokud se vám do rukou první díl nedostal, nemusíte hned lapat po dechu v představě toho, že nebudete tušit, proč vlastně hromady protivníků kosíte. Několik odkazů na Gungrave se sice v příběhu objeví, ale i bez znalosti předchozího dílka nebudete v ději ztraceni. Po světě se šíří nákaza jménem SEED, která transformuje žijící tvory v nemrtvé. A protože jedna
z hlavních postav Mika ví, že proti ohni se bojuje ohněm, vzkřísí nemrtvého střelce, který je známý pod pseudonymem Grave. Moc toho sice nenamluví, ale to nevadí. Jazyk mrštný nemá, ale ruce s dvěma pistolemi ano. Kromě něj se ještě setkáte s dvěma dalšími hratelnými postavami. Jedna z nich je také nemrtvý, druhá je duch. Přestože děj je poněkud překombinovaný (pletou se do něj zmínění nemrtví, mafiáni, vojáci i mimozemšťané), je slušně chytlavý a navíc, scénáristé se nebáli experimentovat, takže si určitě minimálně jednou řeknete: „Tak to jsem nečekal.“.
Už u původního Gungrave se řešila otázka hratelnosti. Někdo jednoduše nesnese to, že kromě střílení a občasného
bušení rakví (dozvíte se níže) do nepřátel prakticky nic jiného neděláte. Jenže vlny protivníků se na vás valí neustále a prostředí
je velmi interaktivní (jinak řečeno, skoro vše kromě zdí můžete zničit), takže vám vlastně ani nepřijde, že po vás se chce jen to, aby se Gungrave hýbal a občas se otočil směrem, odkud přicházejí noví zabijáci. Je nám jasné, že vám asi vrtá hlavou, co je na té hře tak zajímavého. Pravděpodobně dynamický spád. Jsou okamžiky, kdy si připadáte, že jste se ocitli v akčním filmu. Hra vám nedá vydechnout, takže si raději pořiďte kyslíkovou masku.
Variací protivníků není moc. Kompenzují si to ovšem svým počtem.
Vámi vybraného střelce uvidíte z pohledu třetí osoby. Naštěstí kamera tentokráte moc nezlobí, takže v tomto případě si není na co stěžovat. I když jsme tvrdili, že se budete téměř neustále střílet, není to tak úplně pravda. Někteří dotěrní nepřátelé totiž spoléhají spíše na boj tělo na tělo, takže každý z trojice hratelných charakterů je schopný i boje zblízka. Jeden má s sebou rakev (Grave), druhý kytaru (Rocketbilly Redcadillac) a třetí katany (Juji Kabane). Díky nim také mohou odrážet rakety, které na ně
míří, a na některé protivníky platí právě tato taktika. „Odpálkování“ výbušných střel není příliš těžké a nebude vyžadovat žádný extra dlouhý trénink. Kromě toho se díky zmíněným předmětům mohou také krýt před příliš intenzivním
odstřelováním.
Vlastnosti postav se sice nezlepšují, ale pokud budete mít dobré výsledky, pak se vám budou postupem času uvolňovat zvláštní schopnosti (je jich devět, respektive tři ve třech úrovních účinku), jako je zpomalení času, výbušné střely a několik dalších. Abyste mohli žádaný speciální útok provést, musíte mít dostatek energie. Ta se doplňuje jednoduše – stačí, když budete mít, co nejvíce zásahů za sebou. Překvapivě předměty pro zvýšení vitality nenajdete. Zdraví vám bude chránit štít, který se doplňuje automaticky v případě, že neprovádíte žádnou činnost. Pokud vám tedy dojde ochranná bariéra a vy jste zrovna pod těžkou palbou, stačí se jen na chvíli schovat a počkat si. Neznamená to ale, že by hra byla extrémně lehká. Občas se budete muset hodně ohánět, aby váš nemrtvý neokusil chuť smrti podruhé.
Variací protivníků není moc. Kompenzují si to ovšem svým počtem. Kulkami budete vrtat do kriminálníků, vojáků, robotů,
tanků, vrtulníků a snad i mimozemšťanů (nebo co to vlastně je) v několika různých verzích. Někdy si budete muset změřit síly s bossem. Ani nemá cenu říkat, že jsou mnohem silnější a odolnější než řadoví rivalové. Na každého platí vaše základní zbraně (ve spojení se speciálními schopnostmi), ale každý z nich má jiný styl útoků, takže budete muset pozorně vysledovat, kdy začít střílet a kdy uskočit do bezpečí. Zaměřování je z části automatické, ale právě u strážců úrovní budete občas mířit i ručně. I během střílení budete moci uskakovat stranou a vzad, aniž byste museli přerušit rozsévání olova. V těchto chvíli si určitě vzpomenete na Matrix (a pokud ještě zpomalíte čas a budete se moct vyhýbat kulkám).
|
|
Oddechová záležitost
Někoho nemusí neustálé střílení bavitVětšina podstatných chyb z předchozího dílu byla odstraněna, takže hrací doba se několikanásobně prodloužila (i tak vám ovšem vám na úspěšné zdolání za jednu postavu budou stačit tři odpoledne), loading je rychlejší a lokace větší. Náplň se ale nezměnila – zlikvidovat vše, co se hýbe. Logicky z toho vyplývá to, že pokud vás první díl nechytil (popřípadě jste ho nehráli, ale lineární střílečky rádi nemáte), druhý vás také zrovna neokouzlí. Jestliže ale máte zájem o vynikající nenáročné odreagování (mimochodem, podle nás jde o jednu z her, které si klidně zahrajete několikrát) v dokonalém provedení, pak si připravte zásobníky.
| Gungrave: Overdose | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
