Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gungriffon Blaze - ocel v pustině

  12:00aktualizováno  27. července 11:21
Milí mladí přátelé, družstvo kolečkářů získalo dnes plných dvaadvacet bodů, a proto s velkými nadějemi postupuje do dalšího kola. Naopak, družstvo křížkařů nezískalo ani jeden jediný bod. Prosím potlesk. No, a pokud chcete vědět, zda autorovi tohoto článku skutečně přeskočilo, račte směle kliknouti dále.

Gungriffon Blaze Tak nám vyšla další akční hra, hurááá hurááá… ach jo. Mým úkolem nyní je vám o ní něco napsat. Ach jo. A co kdybych vám napsal něco jiného, nechcete? Třeba o piškvorkovém turnaji. Nebo, když už to musí být o videohrách, tak bych mohl napsat třeba o mém triumfálním vítězství v posledních okamžicích deathmatche v Quakovi. Tak dobře, nechám si tyhle řečičky pro vnoučky a napíšu tedy něco o GGB, ale říkám na rovinu, že velice nerad. Ani ne tak kvůli vlastní lenosti, ale protože je na světě asi milion věcí, o kterých by psaní bylo mnohem zábavnější… no, však uvidíte sami. Ach jo.

Není asi zrovna úplně nejlepší říci konečný verdikt v podstatě hned v úvodu recenze. Nicméně si skutečně nemohu pomoci a musím konstatovat, že GGB je taková šedivá myška, skoro by se mi chtělo říci, že ta nejšedivější z dosavadních her pro PlayStation 2. Pro jistotu se ale omezím na tvrzení, že je to ta nejšedivější myš, se kterou jsem měl možnost se setkat. Tak, a je to venku. Takže v zásadě můžeme nyní dosrkat kávu a vydat se k našim krásným domovům, nicméně když už jsme se tady tak sešli, neodpustím si ještě pár poznámek na toto téma. Takže dnes trošku přetáhnem, ale příště vás pustím zase o chviličku dřív, ano?

Gungriffon Blaze Gungriffon Blaze je hra simulující pilotáž bojových robotů. Příběh je zasazen samozřejmě kamsi do budoucnosti (skutečně mě nic nepřinutilo k tomu zkoumat, v jak daleké budoucnosti přesně, ale že jste to vy, tak se jdu podívat do manuálu - aha, tak našel jsem to hned na první straně :o), jsme v roce 2015), kdy vypukla třetí světová válka a jedna znepřátelená strana okupuje území druhé a takticky jí znemožňuje přísun jídla. Je tedy vidět, že tihle hoši nemají hlavy jen na klobouk, protože místo aby zničili nepřátelská průmyslová centra, elektrárny a dopravní tepny, rozhodli se kulišácky nepřítele vyhladovět. A v důsledku této okupační politiky se zvedla velká vlna migrace obyvatelstva do jižních oblastí, které na tento příliv samozřejmě nebyly připraveny, tudíž se zvedla četnost kriminálních deliktů. A zde právě nastupujete vy, coby piloti velikého ocelového monstra, abyste konečně zavedli klid a mír, případně ukázali nepříteli, kdo že to je Limonádový Joe. Ufff. Upřímně řečeno, co se týče ujetosti (nebo snad raději bych měl říci bizarnosti, zní to učeněji) příběhu, snesu opravdu leccos. Ale na druhou stranu, leccos je moc i na mě :o). Jen pro úplnost raději zmíním, že příběh GGB je na mě až přespříliš. Zejména proto, že nějaká příběhová linie ve hře absolutně nehrozí. Mise jsou tak nějak prostě poskládány k sobě. Začnete jednu, Gungriffon Blaze dokončíte ji a jdete na další v jiné části světa, která má zase svou vlastní story. Každý level začíná briefingem, kde je vám sice přesně, ale do značné míry nepřehledně vysvětleno, co se po vás žádá. Nepříjemnost ovšem tkví v tom, že postup při plnění úkolů je předdefinován a pokud se jej nedržíte, nepodaří se vám misi splnit. Takže briefing je proto velice podrobný a je potřeba se mu věnovat docela dost. Protože jinak skončíte jako já, když jsem sice věděl, že je potřeba ubránit alespoň jednoho kolegu a za tím účelem se stáhnout pod nedaleký kopec, ale už jsem si nepřečetl, kdy se má tento ústup uskutečnit, za což se mi dostalo odměny v podobě "Mission Incomplete". Když už tedy víte naprosto přesně, co je vaším úkolem, můžete se směle vrhnout do první bitvy. A zde nastane první rozčarování. To, co uvidíte na obrazovce, vám bude připadat takové nějaké povědomé. No, nebudu chodit kolem horké kaše, grafika hry mě velmi zklamala. Je to přesně takový ten typ hry, který ve vás evokuje myšlenku, že hra byla původně tvořena pro starý PlayStation a posléze se tvůrci rozhodli "předělat" ji na PS2, tak vyhladili hrany objektů a udělali trošku detailnější stromy. Opravdu, ve hře se vyskytují toliko roboti, tanky, vrtulníky a stromy (a to ještě jen někdy), a to ještě takovým způsobem, až jsem si říkal, že krajina ve Falloutu proti tomu byla výstavní Gungriffon Blaze zahrada vyspělé civilizace.

Ale což, na krajinky teď není nálada, my musíme bojovat. Rozběhneme se tedy širou krajinou vstříc prvnímu nepříteli, pak druhému, pak třetímu a zjišťujeme, že jsou jaksi všichni skoro stejní. Takovou nudu, co se rozmanitosti jednotek týče, jsem snad ještě neviděl. K tomu horšímu také řadím skutečnost, že to samé se v zásadě dá říci o robotech bojujících po vašem boku a já osobně považuji téměř za nemožné rozlišit kolegu od nepřítele na první pohled. Musíte tedy "to před vámi" nejprve zaměřit, přičemž navigační systém vám oznámí, o koho že se to vlastně jedná. A věřte, že takovéto prostoje vás v době nejsilnější soupeřovy ofenzívy budou stát nejen mnoho hitpointů, ale také (a to zejména) nervů.

Setkáte se standardně s misemi jak dobyvatelskými, tak i obrannými a můžu říci, že i eskortními. Zde bych si dovolil pro ilustraci dva příklady. V tom prvním máte za úkol překonat opevněnou linii a za ní zlikvidovat soupeřovu základnu. Vydáte se tedy na pochod, prostřílíte se až k dané základně. Zaujmete strategické místo nad ní a s postupným Gungriffon Blaze přibližováním ničíte vše, co vám přijde pod kanóny. Nyní již vše lehlo popelem, ale mise ještě nebyla úspěšně splněna. Co teď? Jelikož jsou jednotlivé úkoly časově omezené (což je dosti nešťastné, viz dále), začnete pobíhat po okolí jako zběsilí, ale samozřejmě netušíte proč vlastně. Najednou se vám ale na šedém podkladu mihne něco šedého, nepřátelský tank, který před vámi upaluje sotva se mu pásy nepřetrhnou. Ve zlosti mu dáte dvě dávky. Mission Complete. A hele.

S nepříliš šťastným návrhem misí souvisí i druhý příklad. Odrazit útok nepřátel a ubránit alespoň jednoho svého druha není zas až tak složitý úkol, kdyby se s ním dalo komunikovat a dávat mu povely. Takže vaši kolegové se rozestaví jak se jim zachce a vy s tím neuděláte vůbec nic. Zavelet například k uzavřené formaci nelze, takže jen pobíháte po půlce mapy a snažíte se sestřelit soupeře dřív, než stačí vystřelit na někoho z vaší obranné linie. Ostatní vaše jednotky jen stojí na místě a občas vystřelí. A pokud se jim podaří přežít nějaký pevně definovaný čas, začnou se podle schématu přesouvat jinam. Takže v důsledku v půlce mise zjistíte, že jste zůstali už jen tři. Podíváte se tedy, která vaše jednotka má více energie, stáhnete se k ní a bráníte ji zuby nehty. Což ale není dobré, protože pak se dostanete pod Gungriffon Blaze palbu z dálky raketami s plošným účinkem a máte to za pár oba. Ale když zase vyjedete k nepříteli, jiný začne pálit na vašeho kolegu. Tak si teď vyberte. A přitom by stačily pouhé dva povely, kdy byste kolegu zatáhli do nějakého krytého koutu, nechali jej tam a v přední linii odráželi útoky. Absenci jakýchkoli povelů (zvláště když uvážím, že "follow me" a "stay" používají dnes už snad i piškvorky :o)) považuji za velice vážný nedostatek.

Ale abych stále jen nekritizoval, musím se zmínit i o kladných stránkách hry. Tím je bezesporu ovládání. Analogovými páčkami obstaráváte pohyb svého obrněnce a zaměřování cílů, ostatní obstaráte pomocí tlačítek. Trošku mě sice štvalo, že nejdou přehodit funkce analogových páček, ale zvykl jsem si. Tímto snadným ovládáním si hra určitě získá srdce arkádových hráčů, stejně jako relativně snadným a rychlým způsobem boje. Těmto hráčům ale naopak nebude vyhovovat plnění násilně vyumělkovaných misí (viz výše). Nicméně i parádní hratelnost v průběhu bitvy má jednu menší kaňku, a tou jsou tanky. Ty jsou v poměru k velikosti mechů hodně malé a tudíž mnohdy téměř neviditelné. Navíc jsou vyzbrojeny velmi silnými zbraněmi a často se vám stane, že skrytý tančík vám dá víc práce (zejména jej najít je Gungriffon Blaze mnohdy Problém) než sebesilnější bot. Naštěstí se ale v každé lokaci nachází několik zásobovacích stanovišť, kde si lze doplnit jak energii, tak zásoby střeliva do jednotlivých zbraní. Jakže? Ještě jsem vám neřekl, že před každou misí si můžete zvolit zbraně a vybavení, které si s sebou vezmete? Tak teď vám to tedy říkám, ale jedním dechem dodávám, že jsem v zásadě žádné rozdíly v chování svého ocelového mazlíčka nepozoroval. A nyní vám tedy prozradím ještě jednu skvělou věc: roboti se umějí i vznášet ve vzduchu. To, že jsem to využil asi jen dvakrát, když se mi nechtělo obcházet kus skály, je už vedlejší, ale hlavně, že to ve hře je.

V důsledku toho všeho není GGB ani ryba ani rak. Není to simulace ani taktická hra, protože časové omezení vás nutí jít vpřed hlava nehlava, ale není to ani arkáda, protože vám dosti přesně určuje postup daným levelem a plnění misí je zbytečně uměle zesložitěno.

A k této nevýraznosti ještě napomáhá jak grafické, tak zvukové zpracování. Prostředí jsou tak nudná, až se mi klíží oči jen při vzpomínce na ně. Jedná se veskrze o terénní zvlnění, občas posázená nějakou tou budovou, stromem či kusem jinak barevné skály. Co se týče mise v Egyptě, tak tam vidíte jen žluté hranaté duny. Nepřátelé jsou šedohnědí a na dálku skoro Gungriffon Blaze stejní, jen tanky to vylepšují, ty jsou skoro stejné i z blízka. Nad grafikou prostě již dnes leckterý PS2 hráč ohne nos. A zvuky? Co k nim říci? Prostě se do bitevní vřavy celkem hodí a nepůsobí tam nějak nepatřičně. K příjemným stránkám hry ale řadím svižnou, většinou rockovou hudbu na pozadí bojů.

A teď se tedy pokusím o nějaký sumář. Gungriffon Blaze je taková hra na pomezí. Hraje se dobře, ale arkáda to není. Plánuje mise, ale taktická hra to také není. Co je to? Je to hra, která vás prostě klidně může minout. Koupě nemá smysl a krádež se také nijak zvlášť nevyplatí :o).Pokud si chcete užít s roboty, zkuste spíše třeba Armored Core 2 nebo Zone of Enders. A pokud hledáte "pouze" kvalitní střílečku, pojďte na pár loopingů do SW Starfightera. No, a pokud jste se dostali až na toto místo recenze, pak děkuji za pozornost.

P.S.: Nevím proč, ale v GGB mě nejvíc bavil boj s větrnými… eech… no prostě sestřelovat vrtulníky :o).

Gungriffon Blaze
Výrobce/Vydavatel Game Arts/Working Designs
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, minimum 138 kB
Verdikt: Ta nejšedivější hra z šedivých, za tu cenu jsou již i u nás MNOHEM lepší.
Hodnocení: 68%

Autor:


Témata: Raketa, Robot

Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

Dosáhl maximální úrovně ve střílečce Call of Duty jen pomocí nožů

Call of Duty

Lidé se u počítačových her baví různými způsoby. Hráče s přezdívkou TheseKnivesOnly baví hrát střílečky bez toho, aby...

Další z rubriky

Zabíjet nácky ve Wolfesteinovi je zábava i bez hrdiny Blazkowitze

Wolfenstein II: The Adventures of Gunslinger Joe

Přídavek pro letošního Wolfensteina určitě neoslní originalitou, ale o to tu přeci nejde. Další tři levely plné...

Promarněná příležitost i zábava. Star Wars Battlefront 2 v multiplayeru

Star Wars Battlefront II

Multiplayer očekávané akce Star Wars Battlefront 2 hodnotíme ve dvou. Zatímco Honza Srp je za toho hodného, role kata...

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz