Od vydání prvního simulátoru s názvem Gunship uplynulo již patnáct let. Druhý díl, který byl vytvořen již pro PC se stal velmi oblíbenou a zábavnou hrou, která nabízela geniálně vyváženou kombinaci zábavy a simulace pilotování vrtulníku. Zanedlouho se objeví třetí díl této série. O tom, co od něho můžeme očekávat pojednává tento článek.
Patnáct let, které znamenají v historii počítačové zábavy staletí, musí zákonitě přinést nepřeberné množství změn. První díl Gunshipu byste si dnes asi těžko zahráli. Grafika tehdy připomínala rozmazané Picassovi obrazy a zvuky, jaké jste mohli před patnácti lety u počítače zaslechnout, by vám dnes asociovaly tak maximálně jehličkovou tiskárnu při práci. Přesto jsme byli nadšeni z každé nové hry, která se na našich počítačích objevila. O leteckých simulátorech, které se v té době daly spočítat na prstech jedné a půl ruky to platilo dvojnásob. Grafika a zvuky se změnily k lepšímu. O hratelnosti, která byla kdysi nedílnou součástí každé hry, se to bohužel říci nedá. Ta je dnes v době perfektních audiovizuálních zevnějšků her ceněna zlatem.
O vizuální stránce hry Gunship! již po zhlédnutí okolních screenshotů asi nikdo nepochybuje. Zveřejněné informace od tvůrců hry naznačují, že nejinak by tomu mohlo býti i se hratelností, ostatně tak jako u předešlých dílů, které nikdy nezklamaly. Začněme ale příběhem. Ne, že by byl také něčím vyjímečný, spíše naopak. Největším nedostatkem dnešních počítačových her, se podle mě stává černobílý pohled na svět, pramenící z toho, že převážná většina her vzniká na kontinentě zvaném Severní Amerika nebo na západ od naších hranic. Posuďte sami: Antagonistické a nacionalistické Rusko náhle obsazuje celou Evropu. Začíná 3. světová válka. Stateční vojáci z USA, Anglie a Německa spojily síly, aby společně zachránily budoucnost světa. Evropa se stává bojištěm, na kterém se rozhodne o našem osudu. Kdyby bylo možné, dát si tento scénář patentovat, člověk, který by to učinil první, by byl dnes již milionářem. Filmový a herní producenti by si u něj podávali dveře...
Přejděme ale k samotné hře. Ta nám nabídne k pilotáži hned čtyři vrtulníky. Půjde o americkou a anglickou modifikaci stroje AH-64 Apache, Eurocopter Tiger, a dokonce i Mil-28 Havoc. 
Podvěsit na jejich závěsníky budeme moci standardní výzbroj počínaje protileteckými raketami Stinger a konče neskutečně drahými, ale nekompromisně přesnými protitankovými střelami Hellfire. Aby byla hra přístupná jak svátečním letcům, tak i simulátorovým profesionálům, bude obsahovat 3 úrovně lišící se složitostí pilotáže vrtulníků a úrovní nepřátelských jednotek. Vybrat si budeme moci z variant hry Quick start, Single mission, Campaign a Multiplayer.
Právě charakter multiplayeru může být tou hlavní příčinou, která zaručí Gunshipu! úspěch. Posuďte sami. Již v single misích se můžete rozhodnout, zda usednete do pozice pilota či střelce. Pokud se rozhodnete pro střelce, převezme řízení stroje počítač, kterého navigujete pomocí několika základních příkazů. Mnohem zábavnější je posadit se do stejného stroje spolu s dalším hráčem a vrhnout se do bitevní vřavy ve dvou. Ještě lepší je v tomto vrtulníku bojovat proti dalším "živým" protivníkům po síti. Vše výše popsané by měl Gunship! umožňovat. A to jsem ještě neprozradil největší bombu na závěr. Gunship! bude podporovat propojení se hrou Tank Platoon!, na které se v této době také horečně pracuje. 
Bojovat tedy budete jak ve vzduchu, tak i na zemi. Co si přát více? I když, chtěl bych vidět šílence, který by si dobrovolně sedl do ruského tanku a čekal, za kterým kopcem se náhle zjeví silueta vrtulníku Apache bohatě ověšeného raketami Hellfire.
Multiplayerové možnosti hry Gunship! z ní dělají nepochybně kandidáta na leteckou simulaci roku, ačkoliv každý správný počítačový letec již svého favorita má a jen nerad přechází k něčemu jinému. Ač se za letce profesionála mohu považovat jen stěží, těším se na Gunship! také. Jen nevím, jak to říci svému současnému počítači. Na něm, podle uveřejněné minimální konfigurace, nepoběží asi ani úvodní demo. A to je i poslední rozdíl her po patnácti letech, na který jsem v úvodním výčtu zapomněl.
