Hráčská komunita obecně je velice slangově orientovaná. Je tak naprosto běžné porozumět tomu, že někdo chce odpoledne „grindit levely, aby pak mohl na bosse v raidu“. Většina to pochopí. Teď možná ale i pokročilé hráče naučím jedno nové slovíčko, se kterým se právě často můžete setkat při diskusích o chystané hře Half-Life: Alyx.
Palačinka (pancake)
|
S termínem „palačinková verze“, tedy plochá a hratelná na monitorech či televizích přišlo studio Croteam v roce 2017. Tehdy takto rozděloval verze hry Serious Sam 3, kterou převedli do virtuální reality, přičemž tedy ten klasický byl onou palačinkovou verzí. Původně humorný termín si však o pár let později přivlastnila komunita na fórech o Half-Life: Alyx poté, co v listopadu loňského roku Valve oznámilo, že hra nevyjde v „ploché“ verzí. A oheň byl na střeše.
„Co to je, já jako nebudu platit 2 tisíce dolarů (tisíc za brýle Valve Index a tisíc za nové PC, pozn. red.) za jednu hru pro VR,“ začali se po oznámení okamžitě rozčilovat hráči ze všech koutů internetu. „Proč jen pro virtuální realitu? Čekali jsme na nový Half-Life deset let a chápeme, že chcete hnát dopředu virtuální realitu, ale proč je to exkluzivní titul?“ ptají se.
„Palačinkáři jsou sobci, kteří brání pokroku,“ zní pak z opačné strany barikády. „Kdyby se jim povedlo vynutit si palačinkovou verzi, za deset let budeme pořád hrát jen ty samé věci jako doposud, místo toho, abychom si užívali daleko propracovanější hry ve virtuální realitě, které vás lépe vtáhnou do děje,“ vyčítají palačinkářům. A takto pořád tam a zpátky.
Schizma PC hráčů
V první řadě: pokud jste už někdo chtěl spěchat do diskuse podotknout, že VR brýle nejsou nic jiného než jedna nebo dvě ploché obrazovky umístěné těsně před oči, vím o tom a také mi celé to přirovnání přijde vlastně hrozně úsměvné. Každopádně ten problém, kteří palačinkáři mají, tkví v úplně jiném aspektu, a to v nutnosti koupit si nový hardware k hraní jedné konkrétní hry.
Konflikt, který na první pohled vypadá poměrně čerstvě, není ale vůbec nic jiného, než už dlouholetý spor PC komunity s „konzolisty“. Je to totiž to samé, jako kdybych si jako zarytý PC hráč přišel stěžovat na fóra série Last of Us nebo Uncharted, že si kvůli těmto hrám musím koupit nový PlayStation 4. To je také hardware vhodný mimo jiné pro hraní exkluzivních titulů, který stojí tisíce korun. Počítač už přece mám, tak proč bych si kvůli hraní jedné nebo dvou dalších her musel kupovat extra hardware?
Problém s palačinkovým konfliktem vychází ovšem také z toho, že jde tak trochu o invazi do vlastní, doposud relativně sjednocené skupiny PC hráčů. Ta se samozřejmě už snad od počátků, kdy se daly PC sestavy vylepšovat, dala rozdělit na „socky“, které se na zastaralém hardwaru snaží rozjet alespoň na minimální detaily nové tituly a naopak maniaky, kteří se nespokojí s ničím horším než dvojicí nejvýkonnějších grafických karet na trhu opatřených vodním chlazením. Ovšem v boji proti konzolistům jsou prakticky jedna rodina.
Dokud byly hry pro virtuální realitu relativně okrajovou záležitostí, nebyl ke konfliktu valný důvod. Kdo chtěl (a měl na to peníze), mohl si zahrát pár chytlavých her jako Beat Saber, Vacation Simulator nebo Boneworks, což jsou také tituly, které nemají palačinkový ekvivalent, ovšem valné většině PC hráčů to může být vcelku jedno, bez nich se asi obejdou. Jenže teď se sáhlo na sérii „pro pamětníky“, která byla očekávaná jako spasitel her a místo toho je využita na propagaci právě oné doposud okrajové platformy.
A právě kombinace vysoké investice do virtuální reality nad rámec toho, že musíte mít alespoň trochu schopnou PC sestavu společně s hrou, po které touží daleko větší skupina lidí, než dejme tomu po Vacation Simulatoru, vyústila mezi hráčské schizma a poprask nebývalých rozměrů. Mají pravdu palačinkáři a Half-Life: Alyx není nic jiného, než marketingový trik výrobců brýlí pro virtuální realitu? A nebo mají pravdu VR nadšenci, že cesta dopředu vede skrze úplně nové vnímání virtuálních světů? Definitivní odpověď se bohužel dozvíme až v měsících po vydání nového Half-Lifu.
Evropský VR nadšenec tvrdý chleba má
Pro celou diskusi je nicméně nutné si ještě uvědomit tržní kontext. Zatímco na americkém trhu je tato rozepře prakticky až absurdní, v Evropě je pro ni o poznání pádnější důvod. Celé to totiž stojí a padá na cenách VR brýlí, které jsou v Evropě znatelně prémiovějším zbožím než v USA.
Oculus Rift S
Samsung Odyssey+
V době psaní tohoto textu například na americkém trhu zlevnil Samsung svůj model Odyssey+ na 229 dolarů, tedy asi 5 250 korun. Není to sice Valve Index, ale každopádně jsou to zcela plnohodnotné VR brýle, na kterých si komfortně zahrajete cokoliv ze současné nabídky příslušných titulů na Steam VR a dalších platformách. Obecně bývá označován jako asi nejlepší řešení pro dostupné hraní ve virtuální realitě. V prémiovějším segmentu pak na americkém trhu seženete Oculus Rift S v přepočtu za devět tisíc korun, ovšem už i na něj byly slevy, kdy vyšel asi na sedm tisíc. Oproti tomu HTC si udržuje na obou trzích poměrně srovnatelné ceny.
Naopak na našem trhu je v současnosti nejlevnější volbou výše zmíněný Oculus Rift S, který vás vyjde na poměrně vysokých 13 tisíc korun, a to ještě pokud na něj narazíte ve slevě, jinak si ještě pár stovek přičtěte. Za modely HTC nebo Valve pak zaplatíte přes 20 tisíc korun. Skutečně levná řešení jako výše zmíněný samsung u nás zkrátka neexistují.
Rozhořčení palačinek tak dává v našem prostředí přece jenom o trochu větší smysl než třeba v USA, ovšem výsledek celé diskuse je úplně stejný. Virtuální realita je zkrátka samostatnou platformou, pro kterou nevyhnutelně vznikají a vznikat budou exkluzivní tituly jako Half-Life: Alyx. Pokud si je chcete zahrát, je zkrátka nutné si za vstup do této platformy zaplatit. Stejně jako pro hraní nového Maria do Nintenda Switch, stejně jako pro hraní Last of Us 2 do PlayStationu 4, a stejně jako pro hraní Cyberpunku 2077 do nové sestavy, který vaše stařičká Nvidia GTX 460 už stejně neutáhne.
