AMD představuje Athlon XP a
začíná vzdělávat masy
Očekávané se stalo skutkem a nejrychlejší
Pentia 4 dostávají konkurenci, které se musejí opravdu bát. Nese jméno Athlon
XP a přichází na trh zatím ve čtyřech modelech: 1800+
(1533 MHz), 1700+ (1470 MHz), 1600+ (1400 MHz)
a 1500+ (1333 MHz). Pokud se ptáte, co dělá v jejich
označení ono „+“, jedná se o vyjádření faktu, že číslo modelu neznamená
skutečnou frekvenci daného procesoru (tu uvádím v závorce), ale něco trochu
jiného. Již dlouho platí věta, že procesory AMD jsou schopné překonat stejně
taktované procesory od Intelu – většina lidí má ovšem s vyšším číslem
automaticky spojený vyšší výkon. Z tohoto zažitého vnímání těží
v posledních měsících právě Intel, protože je díky své 0,13mikronové
technologii schopen vyrábět čipy, které běží na podstatně vyšších frekvencích
než 0,18mikronové Athlony. Co by si vybral laický uživatel, kdyby mu někdo
nabídl za přibližně stejnou cenu Pentium 4 1800 MHz
a Athlon XP s kmitočtem 1533 MHz? Přirozeně Pentium.
A přesto je tento pomaleji taktovaný Athlon ve všech benchmarcích
rychlejší! Firma AMD musela tento závažný marketingový handicap nějak eliminovat
a zaútočila na něj hned na dvou frontách.
První linií útoku je snaha (doufejme, že ne sysifovská) o to, aby široká veřejnost pochopila, že vyšší frekvence se automaticky nerovná vyššímu výkonu. Tato edukační kampaň se táhne webovými stránkami AMD jako červená nit, bezpochyby se jí dočkáme i v tištěných a jiných médiích a jsem skutečně zvědav, nakolik pronikne mezi prostý lid. I když je úsilí AMD o zavedení lepších měřítek výkonu než jsou megahertzy chvályhodné, těžko můžeme očekávat, že by ho nějak podpořil takový Intel – bylo by to v přímém rozporu s jeho obchodními zájmy. Uvidíme, nakolik budou naši bližní – dělníci, rolníci a nepočítačová inteligence :-) – schopni pochopit, že neplatí
Druhým krokem je změna značení procesorů: tento systém známe z historie pod zkratkou PR překládanou jako Performance Rating nebo Pentium Rating (používá se ještě dnes, a to u procesorů Cyrix vyráběných firmou VIA). O něm jsem již jednou psal, takže zájemce odkazuji sem. Dalo se očekávat, že AMD tento z různých důvodů nepříliš dobře přijatý systém přejmenuje, takže místo PR zde přichází tzv. modelová čísla (model numbers). Jedná se ovšem prakticky o totéž, jen je to nyní pojato na podstatně propracovanější a solidnější bázi. AMD prohnala Athlony XP sérii renomovaných benchmarků (kromě několika kancelářských také např. 3Dmark2001, AquaMark, Dronez, Quake 3 nebo Unreal Tournament) a jejich výsledky si nechala potvrdit známou auditorskou firmou Andersen. Množina testů je dostatečně mnohostranná a nejsou již tedy možná zklamání toho typu, který kdysi přinesl systém PR při porovnávání procesorů Cyrix s Pentii (zatajení velmi slabých jednotek FPU a MMX). S čím AMD svoje Athlony XP vlastně porovnává – co znamenají jejich modelová čísla? Jedná se o vztah daného Athlonu XP k dosud nejrychlejšímu Athlonu „neXP“, tedy Athlonu 1,4 GHz (založen na jádře Thunderbird, nyní je označován jako Athlon-C). Co si tedy představíme třeba pod Athlonem XP 1500+, který interně běží na pouhých 1333 MHz? Měla by (po stránce výkonu) platit tato rovnice:
Athlon XP 1500+ = Athlon-C 1400@1500 + něco
přičemž Athlon 1400@1500 značí Athlon-C 1400 přetaktovaný na 1500 MHz a to + něco znamená „k tomu několik procent výkonu navíc“. Je jasné, že většinu lidí bude neméně (spíš více) zajímat porovnání s konkurenčním Pentiem 4 – to si ale lze z výše uvedeného snadno dovodit. Vezmeme-li v úvahu, že (1) starý Athlon-C na stejné frekvenci Pentium 4 prakticky ve všech benchmarcích v pohodě překonává, a (2) že Athlony XP překonají Athlony-C s frekvencí korespondující s jejich modelovým číslem, dojdeme k závěru, že Athlony XP porazí Pentia 4 označená stejným číslem ještě daleko výrazněji. Příkladem budiž třeba tento Anandův graf:
Zde vidíte jasnou ilustraci dominance Athlonů, která se projevila i v dalších herních benchmarcích, a i v tradiční doméně P4, totiž hře Quake 3, dostály Athlony XP s přehledem svým modelovým číslům, pokud bychom je chtěli stavět proti frekvencím P4. Je vidět, že to, jak AMD interpretuje zkratku XP – totiž Extreme Performance (extrémní výkon) – má svoje opodstatnění.
Technické
záležitosti
Athlon XP je založen na jádře Palomino a vyráběn
0,18mikronovým procesem ve známém drážďanském závodě Fab 30. Jeho cache L1
má velikost 128 KB, L2 256 KB, napětí jádra činí
1,75 V a vsadit tento procesor můžete do většiny
současných základních desek se Socketem A (pokud mají dostatečně aktuální BIOS).
Frekvence FSB je 133 MHz DDR, tedy efektivních 266 MHz. Čip Athlonu XP
je narozdíl od svého předchůdce umístěn ve sklolaminátovém substrátu, který je
levnější, pružnější, má nižší impedanci a potažmo redukuje
i spotřebu energie – AMD toto balení nazývá OPGA (Organic Pin
Grid Array). Jeho součástí je také dioda pro monitorování teploty
procesoru.
Co se týče „inteligence“, má Athlon XP plnou podporu intelovských instrukcí SSE (nikoli však SSE2, i když i ty si firma AMD od Intelu pro svoje budoucí produkty licencovala). Kompletní sada multimediálních instrukcí Athlonu XP, která zahrnuje výše zmíněné SSE, původní 3DNow! a další instrukce pro zrychlení práce s obrazem a zvukem nese název 3DNow! Professional. Celková architektura nového procesoru musela být samozřejmě také nějak hezky pojmenována, když už má Intel u Pentia 4 svůj NetBurst, a tak se u Athlonu XP jmenuje QuantiSpeed.
Vypadá to dobře – AMD drží
laťku
Tvrdá cenová válka a nízké zisky znemožnily firmě AMD prodávat
své nové procesory tak „extra levně“, jak to bylo jejím zvykem. Athlony XP se
svými cenami (zdola) blíží stejně číslovaným Pentiím 4, nesmíme však
zapomenout na to, že je svým výkonem překonávají. Athlon XP 1800+ je ve většině
benchmarků lepší než dvojnásobně dražší dvougigahertzové Pentium 4, což
jinými slovy znamená, že je novým králem platformy PC. Jen doufám, že uvedením
Athlonů XP nevyčerpala firma AMD svůj potenciál na příliš dlouho – Intel má
megahertzovou cestu vzhůru doširoka otevřenou a jistě bude náležitě práskat
do koní.
Zdroje: AMD, Tom’s Hardware Guide, Anandtech
