Rok se s rokem sešel a naši malí mágové nastupují do dalšího ročníku známé školy Čar a kouzel v Bradavicích. A my prostřednictvím filmového plátna s nimi. Neboli je tady další díl proslulé ságy o Harry Potterovi, který se v knižní podobě dostal přes neuvěřitelnou hranici 140-ti miliónů odprodaných výtisků (jenom u nás to je údajně přes půl milionu), čímž - jen tak pro ilustraci - o 40 miliónů trumfnul samotného Pána prstenů z pera J.R.R. Tolkiena. Jenže co Tolkienovu nakladateli trvalo padesát let, Rowlingová stihla za pět. Je zajímavé, že právě v konzervativní Anglii se urodili dva takoví autoři, kteří významně předefinovali tolik oblíbený žánr fantasy. Teď je pochopitelně řeč o J.K. Rowlingové, která sice není tak revoluční, jako výše zmíněný a již zesnulý pan Tolkien, nicméně jedno se knižním dobrodružstvím Harryho Pottera nedá upřít. Jsou velmi čtivá a velmi originální, což se musí - obzvláště v tak provařeném žánru, jako je fantasy - ocenit.
Film Harry Potter a Kámen mudrců se s výdělkem 965 milionů dolarů stal celosvětově druhým nejúspěšnějším snímkem všech dob - hned po velkofilmu Titanic. Jeho pokračování s přídomkem Tajemná komnata k nám přichází s jistým zpožděním, ve Velké Británii byla slavnostní premiéra již 3. listopadu, přičemž v běžné britské i americké kino distribuci je od 15. listopadu. Nicméně už za první víkend vydělal 140 milionů dolarů, přičemž větší úspěchy slaví možná logicky v Británii než ve Spojených státech.
J.K. Rowlingová samozřejmě úzce spolupracovala s tvůrci veleúspěšného filmového snímku Harry Potter a Kámen mudrců - o její příslovečné tvrdohlavosti již bylo napsáno mnohé, ale její "odborný dohled" se evidentně vyplácí všem zúčastněným. A dá se říci, že všechny stěžejní myšlenky, jakož i hlavní protagonisté uvedeného počinu se nyní v plné síle vrátili, aby v Tajemné komnatě dokázali, že žánr fantasy na celuloidovém pásku zdaleka ještě nevymřel. A to je přeci dobře…
Ještě pár slov na úvod pro ty, kdož nejsou zcela v obraze. Svět Harryho Pottera se na první pohled nijak neliší od běžného světa šedivé současnosti, v němž žijí obyčejní lidé - mudlové. Ale mezi těmito se nachází řada jedinců, disponujících zvláštními schopnostmi. Mimořádným nadáním. Kouzelnickými dovednostmi. A jejich příběhy se převážně odehrávají na půdě instituce, kde se tomuto umění - stranou všech očí a nechtěného zájmu - vyučuje. Vítejte tedy na škole Čar a kouzel!
Ondra Zach:
O druhém díle se již předem šířila jedna zásadní zvěst - tempo nasazené v jedničce občas zabředlo do situací, kdy scénky přesahovaly hranici svižné a zábavné podívané a právě v tom se Chamber of Secrets liší od prvního dílu nejvíce. Ačkoli na první filmovou kapitolu rád vzpomínám, některé scénky mohly býti kratší na úkor těch podstatných a především vystříhaných (viz bonusy na DVD u Kamene mudrců). Naopak Chamber of Secrets se nese v duchu rychlých střihů a obrazů, které jednoduše nedovolují polevit v koncentraci.
Příběh sám o sobě respektuje knižní předlohu, především její hlavní rysy, nicméně i v tomto případě zbyl tvůrcům kousíček (o něco větší kousíček) prostoru pro vlastní fantazii. Nemá cenu se asi hádat, zda-li se ve všech případech drželi knižní předlohy (víceméně ano), na druhou stranu na mě výsledek zapůsobil impozantním dojmem. Jenom v rychlosti - příběh pojednává o jakési tajemné komnatě vybudované jedním ze zakladatelů školy, jenž veřejně vystupoval proti žákům, kteří nepocházejí z čistě magických rodin. Právě oni se musejí mít na pozoru, poněvadž s nečekaným otevřením téhle místnosti se ocitli ve velkém nebezpečí.
Film nebývale oživují nové postavy. Zatímco vynikající profesor Snape opět nedostal příliš prostoru, vynořily se dvě nové a neméně zajímavé. V prvé řadě drsně charismatický Lucius Malfoy (otec Draca), jehož výstupy reflektují podlost rodinného klanu a dostatečně si užijeme i zkrátka úžasného Zlatoslava Lockharta. Právě on, svým chováním ve smyslu "jsem nejlepší, všechno jsem zažil", které přitahuje ženské diváctvo a odpuzuje mužské, dodává velkolepému výletu do Bradavic špetku humoru, jenž možná prvnímu dílu trošičku chyběl. Dětští herci hrají poměrně kvalitně a přesvědčivě, možná a fous lépe než loni. Své premiéry se dočkal i hezky zpracovaný (zcela v rukou počítačových animátorů) domácí skřítek Dobby. I když - skřítek neměl moje sympatie ani v knížce, natož ve filmu :-).
Druhý díl mne příjemně překvapil. Samozřejmě ten, kdo považoval ten první za kardinální blbost - a že se tací našli, by se měl dvojce vyhnout velkým obloukem. Z mého pohledu se veškeré změny týkají jenom lepšího. Jednak po vizuální stránce nám tvůrci dopřávají nádherných lokalit, případně pohledů a samozřejmě mnohem svižnějšího tempa, které se mi zamlouvalo více. I proto hodnotím, oproti loňsku, ještě pár procenty navíc.
Hodnocení: 90%
Martin Kaller:
Harry Potter a Tajemná komnata tak nějak zdárně pokračuje ve šlépějích prvního snímku, přičemž i zde si troufám tvrdit, že se jedná o podívanou pro celou rodinu, byť je to celé v o poznání temnějších fantasy intencích. Třebaže narazíme na okamžiky, které rozhodně nepatří do osnov školního řádu prvního stupně, potažmo dobrého chování (zvracení slimáků jsem tedy vidět nemusel), možná i proto si film zachovává specifické kouzlo důvěrně známé z našich dětských let, ve kterých jsme přitom v rukou neměli ony charakteristické kouzelné hůlky! A trochu mi začíná být líto, že mne rodiče na tuhle školu v Bradavicích nepřihlásili; nicméně z bezpečí knihy (do níž jsem neváhal investovat po zhlédnutí prvního filmu) lze nakouknout do jiného světa, kam se mudlové jinak nikdy nedostanou. A filmové zpracování se poměrně věrně drží své papírové předlohy. To samozřejmě znamená, že čtenáři moc dobře vědí, jak se situace má, co je za chvíli čeká a hned tak je něco nepřekvapí. Ale i přes to lze ocenit spád zdejší akce, pěkné trikové efekty (tedy pavouci jsou skutečně hodně odporní) a v neposlední řadě půvabnou architekturu zdejších interiérů a exteriérů, jíž se daří neopakovatelným způsobem zachytit zdejší vizi pohádkového světa jinak zhlédnutelného toliko za oponou našich snů. Třebaže čtenáři vědí, ti ostatní mohou býti strukturou příběhu napínáni až do poslední chvíle a to možná tím více, pokud byli účastníky předchozího filmového dobrodružství, u něhož si také do konce nebyli jisti, jaké karty a komu jsou vlastně rozdány. Trumfy ve zdejší story samozřejmě ponejvíce vynášejí tři hlavní dětští hrdinové, jmenovitě stále okouzlující Hermiona, poněkud smolařský Ron a pochopitelně Harry Potter, o němž se všude mluví s velkým respektem. Pravda, s o něco málo menším respektem než v případě nově příchozího na scénu - učitele obrany proti Černé magii
Zlatoslava Lockharta v nezapomenutelné kreaci Kennetha Branagha. Bohužel, stejně jako v minulosti tu další postavy dostávají jen skromný prostor pro seberealizaci, pročež takový jedovatý Snake (A. Rickman) se tu sotva mihne, laskavý Brumbál (R. Harris) přeci jenom stačí párkrát pohladit duši a naposledy pak další nový charakter Jason Isaac v pozici Dracova otce, jenž svými sebevědomými vystoupeními dá jasně najevo, že se s Voldemortovými přívrženci musí stále počítat - mimochodem výborně jej nadaboval Pavel Trávníček a v souvislosti s dabingem bych vznesl určité pochybnosti jen vůči Ronovi, který mi osobně příliš nesedl. Ostatní protagonisté se museli spokojit
vysloveně s hereckými drobky a to včetně Robbie Coltrana v úloze olbřímího hajného Hagrida.
Ale což, pakliže máte rádi nekonečný svět fantazie, tady přichází jedna vděčná alternativa, která vám možná nevyrazí dech, ale svou kvalitu bezesporu má a z pohledu mých očí jde tak o velice dobrý kus. Jsem jenom zvědav, kterak dopadne třetí díl, jenž by díky přítomnosti obávaných mozkomorů mohl být ještě dále v oslovení dospělejšího publika.
Hodnocení: 75%
