Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Headhunter: Redemption

  12:00aktualizováno  23. listopadu 4:05
Někdo loví kance v lese, jiný zase holuby v nose a Jack Wade, ten loví zločince v budoucnosti. Přibylo mu sice pár šedin, ale drsnej je furt stejně…snad jen, že do služby angažoval ženskou. Ženskou, no jen si to představte!

Headhunter: Redemption Když se před dlouhým časem objevila na pultech našich obchodů první hra s názvem Headhunter, nezpůsobilo to mezi konzolovými fanoušky žádný zvláštní rozruch. Na první pohled tuctový počin, jakých v době relativního mládí PS2 vycházely spousty. Přesto sklidil vcelku slušná hodnocení a poté odešel kdovíkam v klidu si ubalit cigárko a čekat co bude dál. A kupodivu se nedělo nic. A přitom mohlo a možná i mělo. Povedený futuristický příběh o lovci lidí s vygumovanou pamětí, který spolu se svým kvérem a motorkou řeší (rozuměj zabíjí) všechny problémy pokleslé civilizace nabízel překvapivě dobrý mix napínavého střílení a adrenalinového ježdění na nadupaném jednostopém přemisťovadle. To všechno navíc zabaleno do vcelku vkusného grafického hávu.

Grafika je totiž bezesporu tou nejsilnější devizou hry a i když jsme zprvu přistupovali ke hře s menší skepsí, první pohled na atmosféricky zamžený tovární komplex v nás vyvolal přinejmenším údiv.

Teprve až nyní po pár letech se Jack Wade, slavný to licencovaný naháněč zločinců, vrací. Motorku protentokrát nechal v garáži, zato si narazil mladou potetovanou buchtu, které před pár lety zastřelil starostlivého, avšak poněkud psychopatického tatíčka. Cítíc ve svém tvrďáckém srdci vinu, nabídne děvčeti, toho času na scestí, budoucnost Headhuntera a i přes její počáteční nechuť (no vlastně se Jackovi pokusí vystřelit mozek z hlavy, ale jinak je to veskrze milá holka) jí zasvětí do problému, který hrozí zničit Headhunter: Redemption mírumilovný totalitní systém ve kterém oba žijí. A tak, než si stačíte uštrikovat svetr k Vánocům, stojíte před továrním komplexem, na obrazovce netrpělivě přešlapuje naše napravená hrdinka a tvrďák Jack, co nejde pro ránu daleko, mizí na své mašině nevyčíslitelné kubatury kdesi v dáli. Jo jo, je to tak. I v daleké budoucnosti bude uplatňována pozitivní diskriminace, a tak, aby bylo učiněno zadost volání nejrůznějších feministických uskupení po rovné příležitosti obou pohlaví v akčních hrách, odehrajete valnou většinu Headhuntera jako Headhunterka. Nu což, aspoň bude na co koukat.

A to prosím pěkně doslova. Grafika je totiž bezesporu tou nejsilnější devizou nového pokračování a i když se musíme přiznat že jsme zprvu přistupovali ke hře s menší skepsí, první pohled na atmosféricky zamžený tovární komplex v nás vyvolal přinejmenším údiv. Zvláštní zrnitý filtr, přes který jste nuceni nahlížet na své okolí, připomíná ze všeho nejvíce hru Killzone a stejně jako tato FPS tím navozuje podivnou, tíživou a přesto nesmírně přitažlivou futuristickou auru, která se na vás přisaje rychleji než hlouček jehovistů na důchodce. Škoda jen, že ohromujících panoramatických pohledů na elektrárnu v jícnu aktivní sopky, nebo na gigantický větrací systém, který vhání vzduch do podzemních kolonií si užijete tak poskrovnu. Valná většina hry se totiž odehrává v pustých, pravoúhlých chodbách, které jsou jedna od druhé téměř k nerozeznání a úžasný grafický potenciál tak zůstává až Headhunter: Redemption trestuhodně nevyužitý. Když už jednou tvůrci stvoří takovou vizuální nálož, je třeba ji pompézně odpálit, ne s ní jenom někomu mávat před nosem.

Když vám v cestě stojí jeřáb, IRIS pro vás naskenuje jeho interaktivní složky a poradí vám, jak je zničit, popřípadě kde hledat ovládací panely a podobně.

Ale jak známo, nejenom grafikou živ je úspěšný videoherní titul a leckdy – ne-li vždy – je to hratelnost, která rozhoduje o úspěchu toho či onoho herního počinu. Headhunter vsadil na osvědčený koktejl rychlé akce a nenásilných hlavolamů, který hráči servíruje v rámci hesla čím víc vypiješ, tím víc dostaneš. Než si stačíte vydechnout po záchraně skladu jaderných a chemických zbraní, už vás šmahem ženou do podzemí, kde se hroutí jaderná elektrárna. A pokud si myslíte, že po stabilizaci reaktoru si zasloužíte příplatek za riziko a týdenní dovolenou na Kajmanech, pak byste snad ani neměli číst dál, bude hůř. Vskutku, akce je servírována hojně a pěkně zčerstva, takže klidných chvilek si užijete opravdu snad jen při řešení příjemně nenáročných puzzlů (však to znáte, seřaď tohle, srovnej támhleto – výsledné IQ 60 b. Gratulujeme, sestřička vám utře sliny). Trochu čerstvého vzduchu do jinak už trochu zastaralého a mnohokrát viděného konceptu pak vnáší originální zaměřovací systém a také chytré zařízení, které už v prvním díle ulehčovalo Jackovi jeho těžký úděl. Řeč je o systému IRIS, který v podobě slušivých brýlí poskytuje svému držiteli kompletní servis, od podrobné 3D mapy, přes zařízení pro hackování nepřístupných Headhunter: Redemption systémů, až po přehledný inventář vybavení. Když vám v cestě stojí jeřáb, IRIS pro vás naskenuje jeho interaktivní složky a poradí vám, jak je zničit, popřípadě kde hledat ovládací panely a podobně. Rovněž obstarává výše zmiňovaný a poněkud kontroverzní systém zaměřování nepřátel. Narozdíl od většiny jiných third person akcí je totiž svým způsobem poloautomatický, nepřítele vám zaměří, ale než se neposedný křížek s definitivní jistotou usadí na svém cíli, je třeba několik často nekonečně dlouhých chvil vydržet bez pohnutí. A to je, jak jistě sami uznáte, v situaci kdy jste doslova obklíčeni bandou po zuby ozbrojených nepřátel, přinejmenším nepraktické. Na druhou stranu vás tato, říkejme tomu třeba „zaměřovací prodleva“, donutí postupovat v boji mnohem více takticky, využívat krytí za zdí á la Metal Gear Solid, a vůbec se Rambo styl „nejdřív proběhnu a pak si vytahám třísky z břicha“ ukáže za chvíli jako nepoužitelný. Nepřátelé jsou sice trochu praštění, ale jak zmáčknout spoušť své vraždomatické samonaváděcí raketové pušky vědí velmi dobře. I přes tato vylepšení, která vnášejí do hry trochu invence a rozptýlení se však nemůžeme vymanit z dojmu, že je hratelnost na dnešní poměry až příliš předvídatelná a stereotypní. Méně lineární postup by jí určitě jenom prospěl.

Předpověď společenského počasí

Lidské pokolení nečeká – alespoň v Headhunterově podání – zrovna růžová budoucnost. Poté co svět zachvátila děsivá epidemie Bloody Mary (bohužel se nejedná o oblíbené pití) a celosvětové nepokoje uvrhly planetu do období bezpráví, udeřilo do rozvrácené společnosti ničivé zemětřesení. V důsledku této katastrofy nezůstal na povrchu Země kámen na kameni a v podzemí vznikly gigantické jeskynní systémy, kam se uchýlil všelijaký kriminální živel a lůza. Pak ovšem přišel prezident Goodman. Svatý to muž, který se svým projevem (a možná i záměry) silně podobá současné hlavě USA. Na troskách světa vybudoval skvostné město a rozdělil tak zemi na „horňáky“ a „dolňáky“. Tedy na lidi, co žijí ve městě (Above) a na chátru, co živoří v hrozivých podmínkách pod zemí (Below). Netrvalo však dlouho a jeho totalitářský systém se dostal do konfliktu s teroristickými organizacemi světa Below. A jak to všechno dopadne? To už je na vás.

Headhunter: Redemption Jak tedy zhodnotit druhé představení rodinky Hlavolovců na PS2? Naplní osud dobré, ne však vynikající hry, který před pár lety započal díl první, nebo překročí stín minulosti a obsadí čelní příčky prodejních hitparád? V dnešní době předvánoční, kdy se na trh chystá opravdu nebývalé množství kvalitních neřkuli superkvalitních titulů, to bude mít Headhunter: Redemption velmi těžké. Third person akce pomalu, ale jistě vyklízejí pozice a pokud si chtějí udržet své fanoušky, musí jim nabídnout něco nadstandardního. Nelineárnost, volnost pohybu a rozhodování, pojídání hadů a stonožek…doplňte si co chcete. Nový Headhunter se něčím takovým nezdržoval. Posbíral nejpovedenější kousky osvědčené receptury, spojil je s tempem nedovolující oddych, nastrčil pěknou ženskou a zabalil do exkluzivního (ač ne zcela stoprocentně využitého) grafického balení. Konec, šmytec. Pokud vám to stačí, budete se velmi slušně bavit. Hledáte-li něco nového, neokoukaného a revolučního, letošní Vánoce vám jistě poskytnou dostatek lepších příležitostí, jak utratit své těžce vydobyté peníze.

Headhunter: Redemption
Výrobce/Vydavatel Amuze/Sega
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 214 kB
Verdikt: V tom nejlepším slova smyslu starosvětská third person akce s výbornou grafikou a intenzivní hratelností. Když se spokojíte s minimem inovace a nových nápadů, nepochybně vás pohltí. Na předvánoční konkurenci však jednoduše stačit nemůže.
Hodnocení: 75% (info)

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Další z rubriky

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Adventura Forgotton Anne pod krásnou grafikou skrývá jen nudu

Forgotton Anne

Máte rádi filmy studia Ghibli? Tak se na nějaký běžte znovu podívat a nenechte se zlákat hrou Forgotton Anne, která...

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....



Najdete na iDNES.cz