Henry Hatsworth in the Puzzling Adventure – zábava pro náročné

Správný anglický gantleman musí umět stejně dobře zacházet s mečem jako se šálkem čaje. Nevěříte? Henry vás proškolí.

Henry Hatsworth in the Puzzling Adventure

Není na světě žánr, jenž by nemohl být inovován. Protože invence, je-li šťastnou náhodou přítomna, dokáže prolomit i ta nejzarytější klišé. To je ovšem všeobecně známý fakt, který nikoho nepřekvapí. Že ale prapor inovací 2D skrolovací hopsačky zvednou tentokrát zrovna v Electronic Arts, by asi čekal málokdo.

Hrdinou hry, jak už z názvu vidno, je pan Henry Hatsworth. To, že si už příjmením zaslouží klobouk, není náhoda. Přinejmenším se tu s pokrývkami hlavy často setkáte – ať už v podobě obrněného „tanku“ s bossem, rezervního života nebo magického artefaktu. A když už je hrdina ztvárněn formou karikatury, tak důsledně, takže náš dobrodruh s monoklem třeba místo dabingu vydává toliko neartikulované – než přivyknete, poměrně nepříjemné – pazvuky.

K dispozici je arzenál á la Devil May Cry.

Což bystrému napoví, že titul vyžaduje dost specifický smysl pro humor. Ten není každému dán, ale nezoufejte – tvůrci vám bohatě vše vynahradí, jakmile dostanete hrdinu do ruky. Nuže asi takto. Jde o hopsačku. O poměrně náročnou hopsačku. Ale kromě toho, že jde o hopsačku, jde i o tetrisoidní puzzle hru, jež na první pohled vypadá náročněji, než odpovídá skutečnosti. Tak to bychom měli.

Pokud již nyní pociťujete před hrou respekt, smíšený s obavami, zda se svedete propasírovat přes první level, můžeme vás zase uklidnit: svedete. Hra není zdaleka tak těžká jako například Super Ghouls´n´Ghosts neblahé paměti – to byla v handheldové verzi skutečná šílenost. Dobrodružství Henryho Hatswortha je naštěstí těžké jen ve smyslu, jaký má ono slovo u moderního hraní.

Tak třeba plošinová část. Máte přeskákat sérii malých ostrůvků, mezi nimiž je voda s ostrými hroty pod hladinou. Pohoda. Na ostrůvku je nepřítel. Taky pohoda, vyměříte si to a skočíte těsně vedle něj.

Na ostrůvku, umístěném tak, že nedostřelíte, jsou dva nepřátelé, takže nezbývá žádné volné místo pro doskok. Tak na to už musíte kombem, kdy jedním tlačítkem vyskočíte, směrový kříž stisknete dolů a druhým tlačítkem shora zabodnete meč do nepřátel. Což už chce větší než malou kapku cviku, tím spíš, že vedle soupeřů, kteří čekají, jsou ve hře i mnozí další, kteří nečekají.

Kromě oné horní obrazovky je tu ale ještě ta spodní – s logickým rychlíkem, jemuž je rovněž třeba věnovat pozornost. Tvůrci to nazvali „Puzzle Realm“: kameny postupují obráceně než u tetrisu, tedy zdola nahoru, zmizí při doteku tří či více kusů téže barvy a vtip spočívá v tom, že co zabijete na horním displeji, přežije dole, a pokud to nezlikvidujete i tam, zas to ožije nahoře, byť ne v původní formě.

Snaha synchronizovat obě obrazovky vypadá zprvu bezmála na ručník, leč pravý opak je pravdou. Ve skutečnosti jde pouze o to, nepanikařit ze zpočátku šibeničního časového limitu na puzzle a snažit se důsledně protivníky dorážet. Když se nezadaří, také se nic neděje, zrubete je tedy znova nahoře – pak už neobživnou. Sice se tentokrát pohybují vertikálně, takže zlikvidovat je podruhé vyžaduje větší než nepatrné množství snahy, ale koneckonců nejste bezbranní. Už se základním vybavením se dá docela slušně ohánět. K dispozici je arzenál á la Devil May Cry, tedy pistole s neomezeným střelivem a meč, respektive šavle.

Dříve či později poznáte, že většinou netřeba panikařit.

Nechybí ani speciální útok, živený energií pravého vertikálního ukazatele, a odměna za povedené vražedné kombo: krátký pobyt v neprůstřelném, zato municí naditém obleku maxirobota.

Pozor na bosse - párkrát prohrajete a zjistíte, že po vyčerpání životů jdete nemilosrdně zpátky na začátek celého levelu. Jinak jsou souboje s bossy excelentní a mají zcela poctivé a srozumitelné regule – až na tu obtížnost. Zatraceně! A znova.

Hra by nebyla procházkou růžovým sadem, ani kdyby používala jen horní displej, zato s oním logickým rychlíkem si vskutku říká o respekt. Možná budete mít pocit, že je na rychlík proklatě málo času – po přechodu do Puzzle Realmu tlačítkem X vám ne zrovna velkorysý limit odměřuje levý vertikální ukazatel.

Ale chce to klid. Prázdný ukazatel se dobíjí jak likvidací nepřátel nahoře i dole, tak čistě časem a level obsahuje klidnější místa, kde se můžete zastavit a počkat. Navíc dojde i na prodloužení limitu. Takže dříve či později poznáte, že většinou netřeba panikařit.

Jednotlivé kameny lze přehazovat tlačítky, ale naštěstí i stylusem, což je ve hře, odkázané převážně na tlačítka, výjimkou. Práce se stylusem je jednoznačně příjemnější a rychlejší, takže jeho omezení na puzzle trochu udivuje – i veškerá menu slyší jen na tlačítka. Kupodivu ale sama nutnost měnit tlačítka za stylus a zpět nijak zvlášť nevadí – zvyknete si.

Cílem puzzle však není jen zbavit se nemrtvých, hrozících vrátit se na horní displej a znova škodit. Jde i o sbírání powerupů a výhod, jejichž symboly mnohé z kamenů obsahují. Je tedy třeba je jen obklopit kameny stejné barvy, za což se vám dostane života navíc, vylepšíte si zdraví, zmrazíte ukazatel času na hrátky v Puzzle Realmu, zvýšíte účinek svých útoků a podobně.

Povedenými komby na kterékoli z obrazovek pak dokonce zvýšíte sílu samotných powerupů. Jakmile získáte praxi, budete si už vysloveně užívat a chodit na spodní obrazovku co nejčastěji – je to návykové.

Opraš starý kousek, přimaluj mu vousek

Abychom zase tu invenci pod hlavičkou EA nepřechválili, je třeba připomenout, že logický rychlík, který jako by tomu našemu z oka vypadnul, byl k vidění už v roce 1996 ve hře Tetris Attack pro SNES. Souhlasí pohyb kamenů zdola nahoru, přesouvací rámeček, stěžejní pravidla, prakticky všechno. Tetris Attack měl též příběhový rámec a dokonce i „mapa“ pro transport mezi levely do značné míry odpovídá současnému titulu. Akorát jste holt nemuseli současně ještě mávat šavlí a přeskakovat plošiny.

A v neposlední řadě si můžete zlepšit své vyhlídky pomocí nákupů za oběživo nasbírané v boji. V nabídce jsou opět nejrůznější upgrady páně Hatsworthových schopností a možností, od prostého posílení útoků čepelí i kulí, přes prodlužování časového limitu na puzzle, až k novým srdíčkům zdraví či zvýšení pravděpodobnosti na výskyt zajímavého powerupu.

Celkově tak dobrodružství čilého Angličana velmi příjemně překvapilo. Jak zajímavým a především dobře realizovaným nápadem netradiční fúze, tak nečekaně tvrdým, sportovním „podvozkem“. Mnohde se dočtete o údajné nevyváženosti hry, my však tento názor nesdílíme. Chce to jen nenechat se vystresovat. Zachovat anglický klid.