Na to, že stačí jedna psycholožka, která ani hry nehraje a udělá z nich pornografii, smíchanou s cvičením zabíjet, jsme si zvykli zvláště po ostudě s Mass Effectem. Když ovšem odbornice na dětskou problematiku dr. Tanya Byron (na snímku) věnuje studiu her půl roku, vypracuje 226 stránek, z nichž vyplývá, že hry jako takové dětem neubližují, nikdo ji nebere vážně. Giles Whittel, externí dopisovatel The Times Online se rozčiluje, že hry jsou nejhorší ztráta času, jaká existuje a dokonce je srovnává s drogami, nebo sexuální perverzí. Náramně si s ním notuje Jenny McCartney z listu The Telegraph. Ta pro změnu tvrdí, že se děti ztotožňují s postavami z her, tedy s vrahy, zabijáky a pouličními zloději. Proto prý její děti nesmějí žádné Nintendo hry dostat do ruky. Tady je dokonale vidět pokrytectví novodobých herních Koniášů. Když jim specialistka ve vyčerpávající studii vysvětlí, že škodlivost her je mýtus, ignorují ji a vymýšlejí si jiné důvody. Pro Jenny z Telegraphu máme jediný vzkaz: Milá Jenny, v žádné hře pro DĚTI není hlavním hrdinou masový vrah. Pokud mluvíš o titulech označených 18 +, tak ty nejsou dětem určeny, stejně jako porno. To už bys mohla sama vědět a když zmiňuješ Nintendo, jestlipak se dítka ztotožňují s Donkey Kongem nebo Yoshim?
Zdroj: eurogamer
