Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Herní ročenka 2006 - vše, co se letos událo

  12:10aktualizováno  30. prosince 1:25
Sepsali jsme pro vás letmou herní ročenku, kde se dozvíte, s jakými hrami jsme se to celý rok 2006 vlastně zabývali, přičemž se na ně podíváme i s lehkým odstupem - zda si svou kvalitu drží i několik měsíců po vydání.

Počátkem roku nás ohrožovala ptačí chřipka, dokud se neukázalo, že spíše než o hrozbu, se jedná o lék médiím proti okurkové sezóně a snahu farmaceutických společností prodat do té doby neprodejné Tamiflu. Katka Neumannová dovezla z olympiády zlato, oblíbení hokejisté bohužel jen bronz. Gayové a lesbičky pobouřily prezidenta, když si prosadili zákon o registrovaném partnerství. Írán do světa čím dál tím hlasitěji vyřvával svou touhu po atomové zbrani – svět se tomu snažil zabránit, přitom tak trochu zapomněl na Severní Koreu, kde to následně skutečně bouchlo. Češi vypadli na vysněném Mistrovství světa ve fotbale už ve skupině. Politici Macek s Rathem se profackovali jako ve škole, tentokrát však na akademické půdě. Volby byly v červnu – pořádná vláda není doteď. Umírá Fidel Castro? Saddáma Husajna včera popravili. Českou republikou otřásl případ nemocničního vraha.

To bychom měli – konec roku je vždy předurčen k bilancování, ale nebojte se, nebudeme rozebírat výše zmíněné události hýbající naší republikou i celým světem, to jsme si jen tak připomněli hrubý kontext, v jakém jsme letos byli nuceni žít a především s jakým se musel popasovat i herní business. Možná se to nezdá, ale vše souvisí se vším. Každopádně jsme se rozhodli pohlédnout na ty nejvýznamnější herní události právě dojíždějícího roku tak trochu s odstupem, který v dnešním, co možná nejaktuálnějším zpravodajství, není příliš možný. Pochopitelně ani s určitým, časem daným nadhledem není možné vše zhodnotit zcela objektivně, naopak – v některých případech může být vlastní názor ještě patrnější, nicméně když nic jiného, aspoň si připomenete, co jste letos s hrami prožili nebo co jste prožít mohli a konfrontujete svůj nynější pohled s tím někdejším a třeba i s tím naším.

Leden
První měsíc v roce byl už tradičně velice slabý. Vychází u nás počeštěný Prince of Persia: The Two Thrones, který ve světě hrají už od prosince. Třetí a (na delší dobu) poslední inkarnace slavného Prince rozhodně nezklamala, a na rozdíl od druhého dílu (nové) série opět zvedla laťku kvality tam, kde jsme ji chtěli mít, nastavenou na hodně svižnou hratelnost, ať už bojů či všelijakých skoků. Jen ten příběh mohl být méně patetický…Hráčskou (a to i českou) obec poměrně nekompromisně rozdělil titul Hammer and Sickle (Kladivo a Srp) od ruských Nival Interactive. Mělo jít v mnohém o vylepšené pokračování oblíbeného klonu Jagged Alliance – Silent Storm, ovšem vylepšení byla tak radikální, především pak nelinearita misí, že se projekt setkal s nepochopením a zapadl. Jsou však hráči, kteří dodnes básní nad jeho genialitou. Nutno říci, že jich mnoho není a my k nim rozhodně nepatříme. Zábavný kousek Stubbs the Zombie si vůbec na nic nehrál, nabídl sarkastickou hratelnost a recenzenty veskrze, přes nepříliš vysoká hodnocení, zaujal. Dnes si myslíme, že nebýt hodně černého humoru, šlo by o podprůměrnou záležitost. MMORPG Star Wars Galaxies se dočkalo kompletního přepracování (především ve smyslu zjednodušení). V Sony si zřejmě všimli obřího úspěchu World of Warcraft a přišlo jim líto, že s mnohem známějším a populárnějším světem dosáhli jen na několik set tisíc předplatitelů, zvláště když do projektu nacpali desítky milionů dolarů. Zjednodušení však spíše nakrklo stálé předplatitele, aniž by nové nalákalo.

Prince of Persia: The Two Thrones Prince of Persia: The Two Thrones Prince of Persia: The Two Thrones

Únor
Tento měsíc měl být o něco lepší, ovšem sucho se tentokrát projevilo poměrně nízkou kvalitou očekávaných titulů. Třeba o gangstere 25 to Life od Eidosu jsme psali jako o titulu s velkým potenciálem, ale výsledek byl jedním slovem tristní a hru rozhodně odsuzující do role jednoho z kandidátů na největší zklamání roku, možná i nejhorší hru vůbec (samozřejmě z těch, co byly trochu medializovanější – ještě většího braku vzniká každý měsíc nesmírné množství). Chuť jsme si trochu spravili s Lord of the Rings: The Battle for Middle Earth 2, který se stále ještě dokázal svézt na vlně zájmu rozpoutané filmovou trilogií, byla však už patrná jistá vyčpělost a vytěženost tématu, což se projevilo na méně atraktivní kampani. V zásadě šlo o regulérní RTS se skvělým audiovizuálním kabátkem, jež však nezapřelo určitou mělkost danou především nedostatkem volnosti. Jako nejméně povedený díl série by se dal s klidem označit Rainbow Six: Lockdown, jenž byl redukován na prostou střílečku, navíc s mnoha chybami.Probíhala pochopitelně i olympiáda, nicméně ani oficiální hra vydaná k této slavné sportovní příležitosti (Torino 2006), ani mnoho neoficiálních (namátkou Wintersport Pro 2006) nedokázaly nabídnout povedenou hratelnost.

Lord of the Rings: The Battle for Middle-Earth 2 Lord of the Rings: The Battle for Middle-Earth 2 Lord of the Rings: The Battle for Middle-Earth 2

Březen
První jarní měsíc naprosto deklasoval své starší bratříčky a přinesl na naše obrazovky skutečnou smršť kvalitních titulů. A když ne kvalitních, tak aspoň očekávaných. Commandos: Strike Force se odchýlilo od zavedeného strategického schématu, díky němuž celá série přímo proslula, a zaútočilo na lukrativnější akční trh. Nešlo o žádnou pustou střílečku, spíše uvážlivou záležitost, přesto bylo jasné, že síla autorů leží trochu někde jinde. The Godfather (Kmotr) je zcela jednoznačně příkladem hypovaného titulu, který už takřka nesplnitelné ambice nenaplnil ani z poloviny. Jistě, šel hrát celkem hezky, jenže odborná i laická veřejnost se sborově shodla, že o čtyři roky starší Mafia je na tom stále o dost lépe – a to i graficky! I závodníci konečně mohli přiložit ruku k dílu: Toca Race Driver 3 se nenechal zahanbit svým megalomanským předchůdcem a vyrukoval s ještě širší paletou všemožných soutěží, tratí i vozidel. Ideální mix realističnosti a arkády se navíc postaral o vynikající hratelnost, což z něj i se střízlivým odstupem dělá jasný, přesto lehce zapadlý hit. Tento status jsme chtěli přisoudit i Star Wars: Empire at War, která slibovala být ultimativní strategií, kombinující skvělou licenci s prvky známými z Total War her. Recenze sice dopadly slušně, jenže v tomto případě je třeba sebekriticky dodat, že jsme přeci jen čekali monumentálnější a zapamatovatelnější záležitost. Dobrá RTS to určitě byla, ale pro mě osobně, vzhledem k velice vysokým očekáváním, šlo i o jedno z větších zklamání roku.

Commandos: Strike Force Commandos: Strike Force Commandos: Strike Force

Duben
Inu, ani duben se nemá vůbec zač stydět. Bylo by zřejmě bláhové nenazvat ho jednoznačně měsícem Oblivionu. Toto mnohými vysněné RPG skutečně vyšlo, mnozí mu ihned zaprodali duši a hodnocení se blížila absolutoriu, jako snad ještě nikdy předtím. Oblivion zcela jistě je monumentálním dílem, jenže jeho úžasná rozlehlost a široké možnosti trochu zaslepují. Spoustu času tu totiž strávíte v podstatě nezábavnými, neustále se opakujícími aktivitami, pro něž představuje ideální alibi právě ona rozlehlost a touha hráčů prozkoumávat. Pravda, jeho svět je na první, druhý i třetí pohled překrásný (máte-li solidní mašinu), ale čím déle se v něm procházíte, tím častěji musíte omlouvat jeho generičnost a co si budeme povídat, také sterilitu. Intenzivním zážitkem Oblivion zkrátka tak úplně není, je však požehnáním pro trpělivé, cestovatelskými choutkami naplněné hráče. Rozhodně je však přeceňován. To Tomb Raider: Legend měl jiný problém. Lara Croft se z absolutních výšin zvládla propadnout až do stok, odkud ji měli vytáhnout noví tvůrci právě prostřednictvím Legend. A jelikož se hodně snažili, tak se to také povedlo. Legend je i nadále přesným opakem Oblivionu: je intenzivní, těžko se od něj odtrhává, ale je také velice krátký. Na rozdíl od zmíněného RPG však nebyl nadhodnocován, osmdesátkové verdikty si určitě zasloužil. Světlo světa konečně spatřila i hororová akční adventura Call of Cthullhu, na níž se svým odkazem podílel slavný H.P. Lovecraft. A bylo to znát! Kdo se prokousal nepřívětivým ovládáním, přenesl se přes nevábnou grafiku a přežil mnohé momenty plné frustrace, dostal se k nesmírně atmosférickému zážitku, který však ustáli jen velcí odvážlivci s pevnými nervy. Možná i proto pak výrobce, Headfirst Productions, zkrachoval. Škoda.

Květen
Na lásku jsme tento měsíc vážně neměli ani pomyšlení, vždyť vyšlo tolik pěkných her! Prim mezi nimi jednoznačně drží Heroes of Might and Magic 5, který si fandové série doslova vydupali. Poté, co zbankrotovalo 3DO, to s ním nevypadalo růžově, naštěstí však skončil v šikovných ručičkách ruských Nivalů, dostal pěkný grafický kabátek, ale především si zachoval tolik oceňovanou hratelnost, jež je sice zdánlivě pořád stejná, ovšem právě v tom je to kouzlo – je stále stejně návyková. Ani po stovkách odehraných partií se Heroes 5 neomrzí. Guild Wars: Nightfall se novým obsahem pokusilo navázat na oceňovanou onlinovku bez poplatků – jednoznačně úspěšně. Ghost Recon: Advanced Warfighter byl jednou z prvních her naplno využívajících X-BOX 360. PC se nenechalo zahanbit a překrásnou grafiku vykreslilo také, ovšem jen s vypjetím toho nejnovějšího hardwaru, což jeho hraní znemožnilo mnoha méně movitým hráčům. Na druhou stranu šlo především o to, ukázat skvělou vizuální stránku, vnitřek, tedy hratelnost sice pořád měla solidní úroveň, rozhodně však ne takovou, aby ze třetího Ghost Reconu udělala „must-have“ titul. Konečně přišlo i pokračování opěvované adventury The Longest Journey – Dreamfall mnohé zklamal tím, že v podstatě nešel hrát, ale pouze plynul a rozkrýval úchvatný příběh. Je pravdou, že zapojení hráče nebylo kdovíjaké, ale děj za to jednoznačně stál. Už tak vynikající měsíc doplňuje ještě hororové Condemned: Criminal Origins, jež sice nezpůsobilo takový poprask, jako F.E.A.R. od stejného výrobce, každopádně si však svou originalitou a atmosférou své fanoušky zaslouží. Stejně jako Desperados 2, jež udělalo zdánlivě stejný posun k akci jako Commandos, ale zároveň zůstalo i skvělou a vyzývavou strategií.

Heroes of Might and Magic 5 Heroes of Might and Magic 5 Heroes of Might and Magic 5

Červen
Oproti předchozím měsícům se už začalo poněkud projevovat letní sucho, přesto stále bylo co hrát, i když teploměr, takřka zcela zaplněn rtutí, k tomu úplně nevybízel. Rozhodně překvapila westernová akcička Call of Juarez, od které nikdo moc nečekal – ostatně přeci jen je od menšího polského studia Techland, ale ten kdo byl na pochybách, se šeredně mýlil. Stylový western se dvěma parádními hrdiny se jednoznačně povedl a v tomto případě bychom se nebáli říci, že byl některými médii i trochu podceněn. Vrátil se bezmála kultovní Sensible Soccer, ovšem nadšení po několika zápasech opadlo – už to holt není jako před třinácti lety, doba pokročila. Hitman: Blood Money dokázalo, že dánští IO Interactive pořád tak nějak stojí před branami špičkovosti, jíž dosáhli snad pouze se druhým dílem. Hitman má vždy výborně našlápnuto, ovšem s pravidelností sobě vlastní se mu pokaždé podaří pokazit několik kroků, a je z toho jen velmi dobrá hra. Half-Life 2: Episode One jako jedna z prvních akcí představila epizodických koncept a my jsme z toho mírně řečeno rozpačití. Pět hodin hratelnosti, recyklované prostředí a v podstatě nic nového – to je na datadisk k nejlepší akci roku 2004 dost málo. Ještě hůře dopadl Sin Episodes: Emergence, který se, jak už to tak vypadá, dalších pokračování nedočká. Abychom končili dobře, tak stratégy zcela jistě potěšilo netradiční pokračování Rise of Nations s podtitulem Rise of Legends. To předvedlo steampunkový svět a náležitou hloubku, takže mu jednoznačně patří naše poklona.

Half-Life 2 Episode One Half-Life 2 Episode One Half-Life 2 Episode One

Červenec
Kupodivu i v červenci jsme se dočkali dobré úrody. Po deseti letech přerušovaného vývoje konečně vyšel Prey! Ale prvotní nadšení nastolené vypuštěním obsáhlého dema bylo záhy vystřídáno rozpačitostí, protože plná verze oproti ukázce nenabídla už zhola nic nového. Stálé procházení portálů, řešení jednoduchých (stejných) hádanek a ne úplně záživné střílení. To vše korunováno ukrutně krátkou herní dobou. Čekali jsme víc. To, co sliboval, také splnil Titan Quest – akční RPG ve stylu Diabla 2, které se mu sice překonat nepodařilo, dovolím si však tvrdit, že k tomu mělo po čertech blízko a v mnoha očích se mu to snad i povedlo. Výborně dopadl také Flatout 2, který si dělá zálusk na trůn nejlepší závodní hry vůbec, což je o to paradoxnější, že stojí mrzkých 299 Kč. Za takovou zábavu – no neberte to! Spletitý osud měl projekt Ricka Goodmana, Rise and Fall, jenž nakonec skončil neúspěchem, přestože si od něj stratégové slibovali nastolení nových standardů. Vývojové studio totiž zkrachovalo ještě před dokončením hry, což se na kvalitě neblaze projevilo.

Prey Prey Prey

Srpen
V srpnu to s hrami nebylo valné. Všichni se stejně povalovali u vody, a tak na hraní neměli ani pomyšlení. Vyšlo však CivCity: Rome, jehož prvotním cílem bylo zkombinovat to nejlepší z kultovní Civilizace a budovatelských strategií. Nakonec se však ukázalo, že prvky budovatelské strategie převážily asi tak v poměru 99:1 a ono Civ v názvu tak bylo pouhopouhou reklamní lží. Ani tak nešlo o špatnou hru, jen nepřinesla zhola nic nového a trpěla několika dětskými nemocemi, takže v roce, kdy vyšlo hned několik strategií ze starého Říma, prostě zapadla. Dále se na stránkách herních magazínů objevilo několik obyčejných datadisků, namátkou k Civilizaci 4 či Dungeon Siege 2, pár průměrných adventu (Safecracker) a tím to také haslo.

Dungeon Siege 2: Broken World Dungeon Siege 2: Broken World Dungeon Siege 2: Broken World

Září
Září už naštěstí dopadlo o poznání lépe. Zmíněnému CivCity: Rome se postavil skvělý Caesar IV, který se vrátil ve velkém stylu, a tento sledovaný souboj jednoznačně vyhrál. Nejen v našich luzích a hájích jde o jednu z nejoblíbenějších strategií. Září bylo vůbec měsícem strategických hráčů, když světlo světa spatřilo Company of Heroes. Ač z 2. světové války, strhla většinu hráčů nekriticky na svou stranu. My dodáváme, že se hraje vážně výborně, ale několik let na ní vzpomínat nebudeme. Stejně jako na Joint Task Force, jež je naopak tematicky ukotveno v blízké budoucnosti. Na rozdíl od Company of Heroes se mu nedostalo takových poct, ale o pěknou, hratelnou a propracovanou RTS jde bezesporu. O slušné pozdvižení se postaralo Just Cause – naprosto arkádová, bezstarostá, ale přesto velice rozsáhlá a možnostmi oplývající akce ve stylu GTA. Přestože byste na tomto místě možná očekávali kání za vysokou známku, jíž jsem hře udělil, nedočkáte se ho – za parádní hratelností tohoto kousku si stojím. Druhý díl LEGO Star Wars se od toho prvního příliš nelišil, ale to je nakonec jedině dobře – nabídl totiž oddychovou hratelnost, která se vždycky hodí, což dokládá i velkolepý úspěch, kdy se jen několik týdnů po vydání prodal první milion tohoto titulu.

LEGO Star Wars 2: The Original Trilogy LEGO Star Wars 2: The Original Trilogy LEGO Star Wars 2: The Original Trilogy

Říjen
Zatímco duben byl měsícem Oblivionu, náleží říjen zcela jasně do područí Gothicu 3. O souboji těchto dvou velkolepých RPG se popsaly stohy papíru a ke smysluplnému závěru nikdo nedošel. Ačkoliv jsou si totiž tyto hry podobné formou, lze v nich najít stovky odlišných a zážitek formujících detailů. Zjednodušeně lze říci, že Gothic 3 disponuje ještě rozsáhlejším, ale také živějším a zajímavějším světem, na druhou stranu dodnes trpí hodně nepříjemnými chybami. Po vydání byl dokonce v podstatě nehratelný. Německý produkt je také mnohem více hardcore – nikdo hráči neradí, co má dělat a volnost je tak skutečně absolutní. Za sebe musím říci, že je mi sympatičtější Gothic 3, a to především pro jeho zajímavý svět, který nezavání automatickými generátory. Tento měsíc se vůbec činila především německá studia. Settlers 2 oslavili desáté výročí povedeným remakem, navracející sérii ke kořenům a dinosauří ParaWorld nabídl příjemné ovládací rozhraní a praještěry, přestože jinak šlo o víceméně klasickou RTS. Veliké věci jsme čekali od dítka Arcane Studios (Arx Fatalis), které na trh vrhlo Dark Messiah of Might and Magic. Vedle značných chyb však musíme konstatovat, že jsme čekali mnohem propracovanější akční RPG, než jen pouze simulátor mnoha druhů zabití, jež se zanedlouho stejně začnou opakovat. Ještě více zklamal čtvrtý Broken Sword – The Angel of Death, který se tak zřejmě stal labutí písní kdysi oblíbené adventurní série.

Gothic 3 Gothic 3 Gothic 3

Listopad
V listopadu začaly zase ty správné herní žně. Považte sami. Vyšlo třetí velké, monumentální RPG, Neverwinter Nights 2, jež na rozdíl od Oblivionu a Gothicu 3 přišlo se staromódním, pro mnohé však stále atraktivním herním konceptem. Díky mocnému editoru se s největší pravděpodobností opět neubráníme přívalu všelijakých modů. Hej, to je vlastně skvělé! Co však už moc skvělé není, je nenasytnost molochu jménem Electronic Arts, jenž vysává své úspěšné série do mrtě. Na nový způsob to předvedl s Battlefieldem 2124, který nejenže nepřináší prakticky nic nového ani užitečného, ale svým podivným zasazením je snad ještě horší než politicky přinejmenším aktuální předchůdce. Smeknout musíme před Medievalem 2, který jsme recenzovali teprve před několika dny – jednak z důvodu, že jsme se od něj nemohli odtrhnout a jednak také kvůli nutnosti vydat jiné recenze, ale to nic nemění na jeho úžasné dlouhotrvanlivosti, znovuhratelnosti a všech možných přívlastcích vyjadřujících dlouhou výdrž. V neposlední řadě se ale i výborně hraje. O dost zdlouhavější je pak Anno 1701, typická to německá strategie, kde je nutné se vším piplat, čekat, obchodovat, vyjednávat – přesto je to zábava, obzvlášť pro Němce a lidi, kteří podobným kouskům holdují. Všech možných zjednodušení se dočkal Sid Meiers Railroads! Výsledek? Bohužel jedna z nejhorších her se značkou Sida Meiera na krabici. Svou prostotou zkrátka nemá co nabídnout. Dodnes paříme vynikající Pro Evolution Soccer 6, který opět vyklepnul FIFU a nemenší úctě se těší i Flight Simulator X. O dost dříve jsme byli hotovi s novým, epizodickým Samem a Maxem. Jejich první díl kulturního šoku je nadmíru zábavný, stejnou měrou ale i kratičký. Na konec jsem si nechal svého osobního kandidáta přinejmenším na nejlepší hru listopadu: Scarface. Tony Montana je jednoduše skvělý i ve hře!

Sid Meier´s Railroads! Sid Meier´s Railroads! Sid Meier´s Railroads!

Prosinec
Prosincové události máme všichni ještě ve velmi dobré paměti. Splinter Cell: Double Agent sice v naší recenzi dostal vysoké hodnocení, všeobecně se však má za to, že se oproti svým předchůdcům zrovna nepovedl. Nerozumějte mi špatně, pořád je to doporučeníhodná hra, ale má prostě jisté kiksy v designu. Mnohem horší jméno má však český Armed Assault, jenž vyšel v nedodělané, neodladěné podobě a v zásadě pobouřil většinu fanoušků Operace Flashpoint. Strategický Warhammer: Mark of Chaos v tom přívalu očekávaných her tak trochu zapadl. Neprávem. Soustředí se především na boje a daří se mu to. Z vynikajícího pokračování se může těšit Guild Wars: Nightall se hraje skvěle, a to i v jednom hráči. Runaway 2 je podle prvních ohlasů dobrým nástupcem jedničky, bohužel se však nepovedl závěr, který je nečekaně useknutý. Electronic Arts opět dávají průchod své nezažranosti. Need for Speed: Carbon si opravdu nezaslouží titul pokračování.

Guild Wars: Nightfall Guild Wars: Nightfall Guild Wars: Nightfall

Konzolový souboj
Nesmíme zapomínat ani na konzole, zvláště pak letos, kdy jsme byli svědky přechodu na next-generation systémy, mající velký vliv i na budoucnost PC hraní. X-BOX 360 už se objevil loni a za celý rok 2006 tak nabíral nové a nové zákazníky. Nutno dodat, že se mu to dařilo – představa Microsoftu, prodat do Vánoc 10 milionů konzolí, se zřejmě naplnila, což z tohoto stroje činí momentálně vůdce na next-gen trhu. Důvodem je pochopitelně zpožděný příchod konkurentů. Sony se svým Playstation 3 a Nintendo Wii si premiéru odbyli těsně před koncem roku. Je velice těžké je nějak rozumně hodnotit, jelikož zatím ani jedna nenabízí skutečný „killer“ titul, který by doložil všechny jejich možnosti. PS 3 evidentně sází na vynikající audiovizuální zpracování, ačkoliv mnohé studie ukázaly, že je prozatím ještě horší, než u X-BOXu 360. Dá se však očekávat, že teprve v příštím roce nám budou předvedeny tituly šťavící drahý hardware do poslední kapky. Pak se ukáže. Wii se potom ohání svým novým přístupem k hraní, a přestože rozhodně nemá do začátku ideální software, daří se mu zaujímat široké davy – chytají se dokonce i lidé, kteří o videohrách dosud neměli ani ponětí nebo se jim vyhýbali. A to je podle všeho skutečnost, která má velký potenciál se přetavit v jeden z největších milníků videoherní zábavy. Ale to bychom předbíhali, sami jsme zvědaví, co vývojáři s novými konzolemi předvedou.

Zajímavost
Letošek byl zřejmě posledním rokem, kdy se odehrála největší herní výstava E3 v takové podobě, na jakou jsme už dlouho zvyklí. Množství velkých vydavatelských domů si totiž postavilo hlavu a rozhodlo se na takto velkolepé show nadále nepodílet - údajně stojí příliš finančních prostředků, které chtějí vynaložit jinak. K tomuto stanovisku se postupně připojily všechny významné subjekty, takže E3 bude v roce 2007 záležitostí mnohem komornější, probíhající formou nepříliš spektakulárních konferencí, na nichž bychom se však měli o samotných hrách dozvědět více. A to je nakonec výhoda. V Německu se naopak přihodila hodně nemilá věc. Jako už několikrát v minulosti, i tentokrát šlo o narušeného mladíka, který ve škole poranil na tři desítky spolužáků a učitelů, aby si následně vzal život sám. U našich západních sousedů to rozproudilo dodnes trvající debatu o zákazu násilných počítačových her. Duke Nukem Forever opět nevyšel. Kolem studia 3D Realms se sice objevilo pár zvěstí, jako třeba, že ho opouští zaměstnanci - o samotné hře však nepadlo ani slovo. Abychom ale nemuseli být mrzutí úplně, vzal si na závěr roku slovo sám velký šéf společnosti, Scott Miller. S vážnou tváří prohlásil, že vzhledem k finančnímu úspěchu hry Prey si na DNF mohou v klidu pracovat dalších pět let. Tak tedy hodně stěstí, kluci. S.T.A.L.K.E.R. sice také nevyšel, ale, aniž bychom naletěli na plané sliby, už to s ním vypadá aspoň hodně nadějně. Tak se snad dočkáme.

To jsme si to hezky projeli, co říkáte? Zavzpomínali jste si na rok 2006? Jaký podle vás byl – bohatý, chudý, normální? Budeme rádi, když nám dáte vědět v diskuzi. V článku jsme se snažili o zdravý skepticismus, který samozřejmě musel proběhnout ve velké rychlosti, jinak bychom tu seděli ještě o Velikonocích. Berte tedy prosím tuto ročenku jako letmé ohlédnutí, lehké shrnutí, matné zhodnocení a vůbec vzdání holdu roku 2006, do jehož konce zbývá už jen několik hodin.

Za redakci BonusWebu přeji co možná nejlepší rok 2007 – aby byl pokud možno ještě lepší než ten letošní. A nezapomeňte nás ani v novém letopočtu navštěvovat , opět můžete čekat nejlepší informační pokrytí, co se her týče, na českém internetu.

Autor:



Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...



Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Městská akce nemusí být jako GTA. Yakuza pohledem zelenáče

Yakuza 0

Herní série Yakuza bývá mnohými charakterizována jako japonská verze populárního Grand Theft Auta. Loňský prequel a...

Která je vaše nejoblíbenější hra pro mobilní telefon nebo tablet?

Kingdom Rush: Frontiers

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří někdy hrají na mobilu či tabletu. Napište nám, které hry jsou vaše...

Tactical Assault Commander Pro je mini klávesnice a myš k PlayStation 4

Tactical Assault Commander Pro

Tactical Assault Commander Pro je oficiálně licencované příslušenství k PlayStation 3 a 4, které výrazně usnadní hraní...

Najdete na iDNES.cz