Právě čtete druhý díl ze série o historii Blizzardu. První pojednával o počátcích firmy, která vznikla díky penězům určeným na studentské cesty po Evropě. Dočíst jste v něm mohli i o alternativních názvech studia, které zakladatelé zvažovali. A kromě Warcraftu a Starcraftu pojednával také o odkoupení další firmy, díky kterému se portfolio rozrostlo o Diablo (úvodní část historie).
Tento díl se zaměří na zrušené projekty Warcraft Adventures a Starcraft Ghosts, revoluční Warcraft 3, ohromující popularitu World of Warcraft i sedm let vyvíjený Starcraft 2.
Adventura, na kterou nikdy nedošlo
Adventura Warcraft Adventures: Lord of the Clans přinesla fanouškům hned několik zklamání. Nejprve ji vývojáři z plánovaného vydání na konci roku 1997 odložili o dvanáct měsíců a nakonec ji zcela zrušili. Videa na YouTube přitom naznačují, že hra byla v pokročilých fázích vývoje a působila zábavně.
Blizzard zpětně tvrdí, že hra sice byla dobrá, ale svět by ohromila, kdyby vyšla o tři roky dříve. Načasování Lord of the Clans totiž bylo nešťastné. Adventura s kreslenou grafikou by vyšla v době, kdy začínaly vycházet tituly s 3D grafikou. A celý žánr se v mezičase posunul odlišným směrem.
Ve hře jste ovládali Orka Thralla, jehož úkolem bylo znovu spojit orkské klany, které po událostech Warcraftu 2 upadly do letargie. Herní návrh a příběh vznikaly přímo v Blizzardu, grafiku však vytvářelo studio Animation Magic, jehož portfolio čítalo například hru Zelda: The Wand of Gamelon.
Warcraft Adventures: Lord of the Clans
Projekt byl adventurou nejklasičtějšího střihu, založenou na humorných dialozích a řešení logických rébusů. Na svět Warcraftu odkazoval na každém rohu. Potkat jste mohli třeba goblina Gazlowa, trolla Zul’jina nebo draka Deathwinga.
Blizzard si však zakládal na ohromující kvalitě her a projekt zkrátka nedokázal dostát interním nárokům. A nepomohla ani petice hráčů, kteří po zrušení v roce 1998 naléhavě volali po vydání.
Warcraft 3 pomohl vzniku nových žánrů
Stejně jako Starcraft přinesl revoluci v podobě asymetrických ras, byl i Warcraft 3 krokem zcela novým směrem. Pro Blizzard to byla první hra se skutečně 3D grafikou a díky experimentům s prvky z her na hrdiny i nová kapitola pro strategie hrané v reálném čase.
Verze odhalená v roce 1999 na akci European Computer Trade Show (ECTS) se ke hře na hrdiny klonila o poznání více než finální verze z roku 2002. Tvůrci původně experimentovali s ještě menší armádou, chybělo stavění základny a klíčový byl postupný rozvoj jednotlivých postav.
konečná verze však klasické strategie připomínala více. Oproti druhému dílu navíc nabídla hned čtyři rasy a hrdinský typ jednotek. Tedy nadstandardně mocné bojovníky, kteří mohli získávat úrovně a sbírat předměty.
Základní mapa pro Defense of the Ancients z modifikace pro Warcraft 3
Warcraft 3 kromě takřka bezchybné síťové hry a příběhu mistrovsky vpleteného do sólo kampaně nabídl ještě jednu zásadní věc. Tou byl robustní editor úrovní, který autoři sami použili k tvorbě hry.
Hráči tak měli v rukou mocné nástroje, se kterými bylo možné navrhovat přehršel scénářů se zcela novými pravidly.
Právě mapy pro Warcraft byly podhoubím, ve kterém vznikl nejpopulárnější žánr současnosti, reprezentovaný hrami jako DOTA 2 a League of Legends. Ale i obrana věžemi (tower defense), na základě které vznikla spousta dalších komerčních her.
Editor jste mohli objevit i ve Warcraftu 2 a Starcraftu. A již v těchto hrách existovali předchůdci obou žánrů. Ale byla to právě propracovanost nástrojů pro Warcraft 3 a prvky z her na hrdiny, které původně okrajovým nápadům umožnily cestu směrem k masové popularitě.
A uživatelské mapy se nakonec staly i inspirací pro některé mise v o rok později vydaném datadisku Warcraft 3: Frozen Throne.
Duch nevydané hry
V roce 2002 oznámená akce Starcraft Ghost měla být pro Blizzard prvním konzolovým titulem od roku 1995. Společnost na něm však spolupracovala se studiem Nihilistic Software, kde vznikl například titul Vampire: The Masquerade – Redemption.
Byla to akce s odstřelovačkou Novou v hlavní roli, kombinovala pohled první a třetí osoby a kromě přímočarého střílení zahrnovala i plíživé sekce.
Kromě toho tu bylo možné ovládat vozidla, například ikonický siege tank, a hra měla zahrnovat i síťovou hru. Tvůrci ji často přirovnávali ke značce Halo.
StarCraft: Ghost
Ani Ghost se však neobešel bez řady odkladů, a lidé z Nihilistic nakonec v létě 2004 od vývoje odstoupili. Práci tak převzala firma Swingin Ape Studios, kterou Blizzard později odkoupil. Hru však v roce 2005 odložil na neurčito.
Ghosts totiž původně vznikali pro PlayStation 2, první Xbox a Nintendo GameCube. V roce 2005 se přitom neúprosně blížila nová generace konzolí.
Na výběr tedy bylo mezi vydáním zastaralé hry, náročnou modernizací a zrušením. Blizzard se nakonec rozhodl projekt odložit. Následovalo dlouhé období ticha a zrušení firma definitivně potvrdila v roce 2014.
25. června 2013 |
Nesmrtelný hit
Blizzard bylo možné považovat za úspěšné studio již od roku 1994, kdy vydalo první díl strategie Warcraft. Teprve on-line hra na hrdiny World of Warcraft se však stala fenoménem, který dodnes nemá tak úplně obdobu.
Studiu k úspěchu stačilo několik desítek tisíc předplatitelů a optimistické interní odhady hovořily o milionu lidí jako absolutním maximu. Nejúspěšnější on-line hry před World of Warcraftem přitom získaly „jen“ půl milionu hráčů.
World of Warcraft vyšel v roce 2004 a díky řadě datadisků dosáhl vrcholu teprve o sedm let později, když se počet předplatitelů přehoupl přes 12 milionů.
Začátky přitom byly skromné. Vývojáři z Blizzardu zbožňovali hry jako Everquest, Ultima Online a Dark Age of Camelot. Jejich ovládání však považovali za krkolomné a věřili, že žánr dokážou zpřístupnit i méně hardcore hráčům.
World of Warcraft v roce 2001
World of Warcraft v době vydání
World of Warcraft svou existenci začínal jako upravený engine Warcraftu 3 a studio ho odhalilo v roce 2001. Grafika na prvních obrázcích byla primitivní a podoba uživatelského rozhraní se do vydání značně změnila. A zdá se, že vše byly kroky správným směrem.
Start hry po vydání byl totiž naprosto raketový. V Severní Americe se v obchodech objevila v listopadu 2004 a již v lednu se vývojáři mohli bušit do prsou díky 600 tisícům prodaných kopií.
Titul byl tak oblíbený, že Blizzard musel na čas přerušit dodávky do obchodů. Firma totiž potřebovala otestovat nové servery a uvést je do provozu.
Popularitu si hra držela díky četnému vydávání robustních datadisků, přesto však počet předplatitelů v posledních letech začal upadat. I tak stále hovoříme o milionech aktivních hráčů. A to u více než dvanáct let starého titulu.
Kvůli World of Warcraft si ostatně zuby vylámalo nejedno vydavatelství. Všechna se úspěch hry pokoušela napodobit a hlásala, že právě jejich hra „zabije World of Warcraft“. Některé tituly skutečně alespoň na pár měsíců přilákaly až milion hráčů, ale brzy opět upadly v zapomnění.
World of Warcraft
Velkolepé sliby bylo možné slyšet z úst vývojářů her Warhammer Online, Age of Conan, Star Wars: The Old Republic, Aion: The Tower of Eternity, The Elder Scrolls Online, či TERA. Ani jedna z nic se popularitě World of Warcraftu nepřiblížila ani z třetiny.
Byl to ostatně úspěch World of Warcraft, díky kterému vznikl festival BlizzCon. Na tom dochází k odhalování novinek, probíhají v rámci něj profesionální turnaje a hráči zpravidla mají možnost vyzkoušet si ještě nevydané hry či nový obsah pro existující tituly.
Pokračování Starcraftu byl boj s očekáváním fanoušků
Ačkoliv Blizzard druhý díl Starcraftu odhalil teprve v roce 2007, práce na něm začaly krátce po vydání datadisku pro Warcraft 3, tedy v roce 2003. Většinu pozornosti však odčerpával World of Warcraft, a pokračování Starcraftu proto vznikalo šnečím tempem.
Vývojáři před sebou měli nelehký úkol. První Starcraft se totiž v Jižní Koreji stal takřka národním sportem a v profesionálním soutěžení to byl po řadu let jeden z předních titulů. K ohlášení hry ostatně došlo v Soulu a letadla Korean Air byla půl roku potištěná reklamou na Starcraft 2.
Tvůrci tak museli pečlivě zvažovat, které jednotky z prvního dílu ponechat a které raději nahradit. Sami zpětně připouštějí, že právě to při práci na hře představovalo vůbec největší výzvu.
27. února 2013 |
Příběhové ambice navíc Blizzard přinutily rozdělit hru na tři části. Kampaň každé z nich se měla soustředit na odlišnou rasu a všechny umožňovaly samostatnou hru po síti. První část nazvaná Wings of Liberty vyšla v roce 2010 a přinesla naprosto přepracovaný systém žebříčků pro soutěžní hraní.
Lidé se začali dělit do divizí a v každé skupině o první místo soupeřilo pouze sto hráčů. Výhrami se však bylo možné posouvat do elitnějších žebříčků, a všichni tak měli pocit, že soupeří s rovnocennými protivníky.
Warcraft 3 oproti tomu využíval systém, ve kterém pro každý kontinent existoval jeden univerzální žebříček. Většina lidí tak vůbec neměla šanci se do první stovky probojovat.
I Starcraft 2 vyšel za doprovodu oslavných recenzí, ani zdaleka se však nepřiblížil popularitě prvního dílu. Zčásti byl „na vině“ i vývoj videoherního světa a postupné upadání strategií v zapomnění.
StarCraft 2
Zatímco první Starcraft vyšel koncem 90. let, kdy žánr zažíval zlatou éru, Wings of Liberty byly dostupné od roku 2010 a strategie již začínaly ustupovat do ústraní.
Další příčinou může být fakt, že se Starcraft 2 koncepcí zasekl někde mezi prvním a druhým dílem. Pro skalní fanoušky „jedničky“ byl příliš odlišný a pro všechny ostatní naopak málo inovativní.
Jistě, jednotky se změnily a ovládání bylo komfortnější, ale v jádru to byla velmi podobná hra. Tak zásadní posun jako od Warcraftu 2 k Warcaftu 3 se rozhodně nekonal.
A tím druhý díl o historii Blizzardu končí. Třetí část bude tou poslední a těšit se v ní můžete na informace o Diablu 3, zrušené on-line hře na hrdiny Titan, kartičkách HearthStone, arénových soubojích hrdinů v Heroes of the Storm a střílečce Overwatch.
