Na tomto místě se původně měl nacházet sáhodlouhý úvod, který by vás zasvětil do tajů tohoto článku, ale z důvodu absolutního nedostatku místa se úvodní odstaveček scvrknul na minimum. Sportovní hry jsou jedním z nejstarších počítačových žánrů a také jedním z nejpočetnějších. Proto není v lidských silách se zmínit o všech sportovních hrách a navíc je těžké určit, např. který tenis byl úplně první. Šalamounským rozhodnutím se historie sportů pojala trochu netradičně. Místo chronologického přehledu vás čeká představení jednotlivých sporů, které jsou seřazeny abecedně. A protože sportovních her vyšlo obrovské množství, rozhodli jsme se vynechat ty úplně nejstarší a místo toho povědět o populárnějších a novějších hrách. Pokud vám bude v následujícím článku chybět vaše oblíbená hry, neváhejte a napište nám o ní do diskuse.
Baseball
Jedním z amerických národních sportů je baseball, a přestože se mu nedostává tolik pozornosti jako hokeji a basketbalu, rozhodně nezapadá v zapomnění. Například Microsoft se tomuto sportu věnuje již od roku 1998 a je to znát. Má již s atmosférou tohoto sportu zažitou a grafiku solidně zvládá. Díky tomu je tato série asi nejvydařenější, ovšem několik nedostatků by se přeci jen našlo. Například v realističnosti souboje mezi nadhazovačem a pálkařem je jasně nejlepší High Heat Baseball 2002 (také předběhl svou dobu), který celkově svým fyzikálním modelem předčí konkurenci. Od toho, aby se stal suverénním vítězem v této kategorii, ho odklání několikero hloupých chyb, které jsou spíše odbytou nedodělávkou než zásadním problémem.
V každém případě, všechny dnešní basebally jsou si velmi podobné – jsou ve 3D a hráči se pohybují velmi přirozeně. Jednotlivé tituly se však liší umělou inteligencí hráčů, hlavně na
polařích leží velká odpovědnost, aby nenechávali padat míče dva metry od sebe a nepřihrávali nesmyslně.
Basketbal
Basketbal je ve Spojených státech jedním z nejoblíbenějších sportů. Protože právě z Ameriky pochází velké množství počítačových her, basketbal je jedním z nejčastěji na počítači simulovaných sportů. Králem tohoto sportu je bez pochyby série od EA Sports s názvem NBA Live, která se točí, jak už název napovídá, okolo nejvyšší profesionální ligy v USA. Právě v NBA se hraje ten nejlepší basket na světě, podobně jako v NHL nejlepší hokej. Proto většina basketbalových simulátorů čerpá právě z této soutěže.
NBA Live od EA Sports se na světě poprvé objevila v roce 1995. Od té doby má vždy označení podle roku, které se ovšem nemusí shodovat s rokem vydání, neboť se dnes již trochu předbíhá. Od svého počátku až do zatím poslední verze NBA 2001 je jasně nejoblíbenějším simulátorem košíkové, což se odvíjí především od toho, že jde o nejlepší zpracování, a to jak po grafické stránce, tak po té herní. Rozlišení se pochopitelně výrazně zlepšilo, stejně tak hardwarová náročnost.
Stejně jako v celé sérii jsou dnes již skvěle propracované pohyby hráčů snímané pomocí motion capturingu, jejich obličeje jsou takové, že by se daly použít na pasovou fotografii. V tomto ohledu však NBA Live úspěšně dohání NBA Inside Drive od Microsoftu, ale pokud jde o AI a taktické možnosti, Live je stále nejlepší.
Již ve svým počátcích právě realističností chování hráčů NBA Live překvapil. Do té doby byly simulátory košíkové velmi jednoduché a ačkoliv mohly být zábavné, skutečnému basketbalu se příliš nepodobaly. Příliš taktiky jste vymýšlet nemohli. Zářným příkladem je hra Playoff ’89 z roku 94. Zuřivé hnaní hráčů do útoku a následná zmatená obrana měly k basketbalu daleko, ale i tak jste si užili zábavy až dost. A když se vám podařilo hráče nasměrovat na smeč, byli jste v sedmém nebi. Jen to rozlišení 320 x 200 trochu kazilo dojem.
Kromě těchto „seriózních“ košíkových se na PC i PlayStationech objevilo několik různých street basketbalů. V těch hraje různé množství hráčů, od pěti až po jednoho (tedy jeden na jednoho). Jedním z prvních takových byl na svou dobu (95) velmi povedený Jordan vs. Magic, kde se dvě největší hvězdy přelomu osmdesátých a devadesátých let utkaly v tichu prázdné haly. Pak jsou tu také velmi odvázané a většinou také výrazně nepovedené streetbally jako Shack Atack (v hlavní roli obrovská hvězda Shaquil O’Neill).
V každém případě, budoucnost, stejně jako minulost počítačového basketbalu leží za mořem, konkrétně v NBA. Ta bude stále tou neoblíbenější a nejvíce sledovanou a také nejraději kopírovanou. Můžeme se jen těšit na souboj série NBA Live s ostatními ambiciózními produkty.
Fotbal
Ačkoliv by se mohlo zdát, že fotbalovým simulacím vždy kralovala společnost EA Sports, není tomu tak. Za těch xy let vyšla celá řádka fotbalů, o těch špatných se vůbec nebudeme zmiňovat, neboť nám musí vyjít místo na tři slavné série a jeden odstaveček o fotbalových manažerech.
Z nesériových fotbalových simulací budeme jmenovat pouze Action Soccer (1995, Ubisoft), který byl spíše arkádovitým fotbalem, kde proti sobě stály mužstva s názvy jako například jezevčíci nebo kočky. Druhým nadprůměrným fotbalem, jenž nepatří do žádné série, je Euro League Fotbal (2000, Dinamic), který hlavně upoutal super tuhým fotbalovým kvízem a velikou databází hráčů. Co se týče nesériových fotbalů, výčet končí a začíná představování tří slavných sérií, z nichž jedna už má bílé vlasy, vrásky a špatně slyší.
Kdo tipoval Sensible Soccer, může si napsat jedničku (ta mu sice bude na nic, ale člověka potěší, že se vyzná). Tato moc stařičká hra vyšla někdy v roce 1992 a má ji na svědomí společnost Sensible Software, která také sklidila úspěch za hru Cannon Fodder. Hra Sensible Soccer původně vyšla na mašince jménem Amiga a později dorazila na všechny ostatní platformy, PC nevyjímaje. Velmi jednoduché ovládání, perfektní atmosféra a typický pohled na hřiště (titěrné postavičky vidíte z veliké výšky v téměř kolmém pohledu) – to je Sensible Soccer, dnes již velmi málo známa hra. V roce 1995 vyšlo pokračování s názvem Sensible World of Soccer, zajímavé obrovskou databází hráčů. Po několik dalších let vydávali příznivci této hry i její autoři desítky nejrůznějších updatů, nových soupisek a kdovíco ještě. Novou generaci „sensi“ fotbálků zastupuje Sensible Soccer 98, jenomže už to není zdaleka ono.
Druhá fotbalová série započala v roce 1995 hrou Actua Soccer. Společnost Gremlin Interactive vsadila na parádní SVGA grafiku a množství nejrůznějších voleb. Nutno podotknout že v této hře po čarách pobíhali postranní rozhodčí (s čímž FIFA přišla daleko později) a na jednom počítači mohlo hrát kvarteto lidí. Avšak hra Actua Soccer měla
bezpočet chyb v hratelnosti a hlavně v inteligenci brankářů. Obojí měla napravit hra EURO 96, jejíž název už napovídá, co bude hlavní lákadlem ke koupi této gamesy. Grafika zůstala, komentář se zlepšil, avšak pořád měl tento produkt Gremlinů několik chyb, byť jich bylo už daleko méně. V roce 1998 přišla úplná bomba se jménem Actua Soccer 2. Špičkový komentář, který je možno v Actua Soccer 2 slyšet, nemá a neměl konkurenci, je prostě dokonalý. Kopat do balónku můžete za každého počasí, škoda, že pouze s národními týmy. A pomerančem (třešnička v kombinaci s některými potravinami způsobuje průjem, proto je lepší pomeranč) na dortu je možnost zahrát si nějaký historický mač, kde musíte zachránit velký průšvih. Poslední zástupce fotbalů od Gremlinů je hra Actua Soccer 3 (1999), která bohužel dopadla nemastně neslaně. Za pár let by ale Gremlin mohl trumfnout nejslavnější fotbalovou sérii, na niž se teď podíváme.
Prvním zástupcem je FIFA International soccer (1994) – nejstarší FIFA, která ve své době upoutala pěknou grafikou a animací. Z historického hlediska je podstatné pouze to, že zápas sledujete z izometrického pohledu a že se jedná o asi nejhorší hru z celé série. Vše napravilo první pokračování FIFA Soccer 96. Tehdy se zrodily základy kvalit série FIFA a také její charakteristické chyby. Super grafika, strašný komentář – prostě všechno, na co jsme od EA Sports zvyklí. FIFA 97 kromě tradičních vylepšováků zanechala v naší paměti vzpomínky na krvavé hardwarové požadavky, zastaralou databázi hráčů a vynikající halový fotbálek, který z absolutně nepochopitelných důvodů v pozdějších pokračováních nefiguroval (byl ještě v devadesát osmičce a potom na hřbitově). Kromě toho přibyly nejrůznější volby ohledně rozestavění hráčů. FIFA: Road to the World Cup 98 se blýskla soupiskami 172 národních týmů. Bodejť by ne, když se vše točí kolem mistrovství světa. Fotbalisty jste mohli vyhnat na šestnáct stadiónů, a to i
v noci. Z celé série přinesl právě tento díl nejvíce inovací a klasické fifovské ovládání na klávesách q-w-e-a-s-d, se kterým přišel tento díl, to jenom potvrzuje. V roce 1998 vyšel jakýsi datadisk, spíše nová hra, World Cup 98, který nebyl stejně jako hra EURO 2000 útokem na vynikající hratelnost, ale na peněženky hráčů. Obě hry čerpaly z enginu svých fifáckých kolegů a obě nepřinesly (kromě aktuálních soupisek národních týmů, které se účastnily daných turnajů) nic nového. Ve hře FIFA 99 konečně hráči trochu uvažovali a jejich chování se jakž takž podobalo reálu. FIFA 2000 přišla s fungl novým enginem, který plně využil schopnosti 3D akcelerátorů. Hráči zhubli, kompletně se změnilo ovládání, díky němuž se dalo přihrávat do běhu, a hlavně přibyly historické zápasy (jejich náznak už byl ve hře World Cup 98), které se bohužel ve hře jménem FIFA 2001 neobjevily. Celkově se FIFA 2001 v očích hráčů stala propadákem, chlapci z EA Sports prostě usnuli na vavřínech. Celá série FIFA svými kvalitami přilákala spousty lidí z celého světa, avšak na tom, že série FIFA upadá (jak jste již sami svými reakcemi na tento článek potvrdili), něco bude.
Fotbalové manažery jsou spíše než u nás populární v Anglii, kde patří mezi nejprodávanější hry. Za celou dobu, kdy počítače poznaly, co je fotbal, vyšla celá řada manažerů, my si však vystačíme s tím, že mezi sebou soupeří dva odvěcí rivalové. Želízkem v ohni společnosti Gremlin Interacive je hra Premier Manager, jí se snaží konkurovat společnost Sports Interactive (pod vydavatelskými křídly Eidiosu) se svou hrou Championship Manager. Obě tyto hry vycházejí už několik let a ani jedna svou kvalitou nepřevyšuje tu druhou. EA Sports se samozřejmě snažil ukousnou něco z koláče fotbalových manažerů, a tak se pokoušel prosadit několika hrami, z nichž nejlepší je FIFA Soccer Manager (1997) a nejmladší Football Manager 2001 (2000).
Golf
Tím, čím je pro hokejisty NHL nebo pro basketbalisty NBA, tím je pro hráče golfu a jeho fanoušky PGA Tour. Proto jsou také golfové hry věnované téměř výhradně této sérii a hrajete nejčastěji na hřištích, na nichž PGA Tour probíhá. Nicméně, ztotožnění s reálnými hráči je v případě golfu výrazně nižší a většinou hrajete za sebe – nezáleží zkrátka na umění vámi ovládané postavy, ale jen a pouze na vašich schopnostech odhadnout vítr, sílu úderu, postavení nohou atd. Na poli golfu již své štěstí zkusilo několik firem, nejvíce a nejlépe však zřejmě Microsoft se svou sérií Golf ‘XX a Accolade s Jack Nicklaus Online Golf Tour, která dokonce umožňuje soupeření s ostatními po internetu. Nezvykle v tomto odvětví pohořely EA Sports, jejichž hra Tiger Woods PGA Tour Golf se příliš nepovedla a za konkurencí silně zaostává.
Hokej
Tak tady nic převratného nečekejte. EA Sports a jeho série NHL jasně dominují hokejovým simulacím na počítači, i když už několikrát vyšlo pár pokusů tuto situaci zhatit. Pomineme-li stařičké tituly jako Face Off!, z těch novějších se konkrétně jedná o tyto hry: Alex Dampier Pro Hockey 95 (1995, Merit Studios), Wayne Gretzky Hockey and The NHLPA All-Stars (1996, Time Warner Interactive), NHL Open Ice 2 on 2 (1997, Midway), Actua Ice Hockey (1998, Gremlin Interactive), Actua Ice Hockey 2 (1999, Gremlin Interactive) a NHL Championship 2000 (2000, Fox Sports Interactive). Všechny tyto tituly nedopadly zrovna moc dobře. Proč? Díky špatné grafice, podivným pohybům hráčů a desítkám dalších drobných chyb. Licence na skutečná jména jsou otázkou peněz a třeba pro gigantickou společnost Fox, která
je mediálním obrem, to není žádný problém. Ale zkušenosti chybí, a proto budeme muset přežít několik špatných pokusů a možná se někdy v budoucnu dočkáme kvalitní hokejové simulace, která nevyjde z dílen EA Sports.
A nyní se konečně dostáváme k nejpopulárnější, nejznámější a prostě té nej sérii her, jaké si můžeme na počítači zahrát. Série NHL započala dílem NHL Hockey 93. Pro mnohé je toto dílko hrou číslo jedna, protože bylo prostě první. Mluvené slovo, perfektní atmosféra a třicetigólové rozdíly v neprospěch počítače – tak to je NHL 93. V roce 1995 vyšel druhý díl, jehož název zní NHL Hockey 95. V podstatě se jedná o staré známe NHL 93 s vylepšenou grafikou, lepším zvukem a novějšími soupiskami. Celý tento produkt vyšel na cédéčku, a tedy držel tempo s dobou, což už je také u celé série NHL dobrým zvykem. Za rok přišlo další pokračování – NHL Hockey 96. SVGA grafika a jedenáct kamer tehdy každému vyrazily dech (pomalým počítačům doslova, majitelé procesoru z řady Pentium jásali a majitelé 486ky začali spořit na nový počítač, jen aby si mohli NHL 96 zahrát v SVGA grafice). Zvuková stránka (diváci řvali a reagovali na dění v zápasu) taktéž patřila k absolutní špičce. Bohužel, obtížnost byla vysoká až moc, takže kdo dal během zápasu tři góly, mohl se právem považovat za profíka. Hra NHL Hockey 97 opět vylepšila to, co každý nový díl vylepšuje – úvodní intro, grafiku a zvuk. Kromě toho někteří hráči měli vlastní obličeje, drasticky se vylepšil replay a konečně padalo více gólů. V NHL 98 se rozšířil výběr národních týmů, přibyly dvě nové klávesy (zrychlení a speciální pohyb) a asi největší novinka – trenérské volby – donutila každého zůstat desítky hodin před monitorem. Trénink a vylepšené chování rozhodčích (při sporných momentech si hlavní rozhodčí zabruslí za videorozhodčím) - to jsou hlavní lákadla hry NHL 99. Předposlední díl – NHL 2000 – se díky počeštění
rozšířil snad mezi všechny majitele počítačů. NHL 2000 obsahovala spousty novinek, na jejichž detailní popis ale nemáme místo. Zmíníme se jenom o možnosti vytvoření vlastního hráče s vlastním obličejem (a jak všichni víme, každý si udělal svoje ego ve hře a nacpal jej do oblíbeného týmu mezi slavné hokejisty do první lajny), padajících helmách a střelách od modré, které sem tam vyprášily síťku soupeřovi branky. A zatím poslední díl NHL 2001 vylepšil to, co vylepšit měl. Tečka. I přes desítky chyb (většina z nich je shrnuta v tomto článku), jimiž celá série trpí, je série NHL synonymem pro vynikající hry, které mají desítky tisíc fanoušků po celém světě.
Kulečník
Mezi sportovními simulátory nesmějí chybět pochopitelně ani sporty poněkud netradičnější a fyzicky méně náročné - totiž kulečníky. Ty se objevovaly již i na osmibitových strojích, ale svého rozkvětu se dočkaly až s příchodem PC. Příčina je zřejmá - u kulečníků je velice důležitý propracovaný fyzikální model, a to klade určité nároky na konfiguraci počítače. Ale např. již roku 1984 vyšel kvalitně zpracovaný PC Pool Challenges od společností IBM a Hesware. Další hrou tohoto žánru, která stojí za povšimnutí, je bezesporu Sharkey's 3D Pool z roku 1990, která sice neměla zrovna nejlepší fyzikální model, ale systém turnaje a velká hratelnost jí vysloužily zmínku v tomto článku. Králem se ale bezesporu stala série Virtual Pool od společností Interplay a Celeris. První díl vyšel roku 1995, třetí a zatím poslední spatřil světlo světa poměrně nedávno. Ten se stal snad nejlepší hrou svého žánru všech dob. Dokonce ani Maximum Pool od Sierry nedosahuje jeho kvalit, i když se jinak jedná o velice profesionálně zpracovaný titul.
Olympiády
Zde není co řešit. Kdo by přece neznal Summer Games a Winter Games? Jistě si na tyto perly pamatujete a uznáte, že málokterá sportovní hra se jim může rovnat. Abychom byli konkrétnější, hra Winter Games zaujala více lidí něž letní sestřička (nebo bratříček?) a svou fenomenální hratelností upoutala pozornost každého. Byly to krásné časy, kdy jsme s kamarády mlátili do klávesnice a předháněli se v tom, kdo skočí na lyžích dále a kdo rychleji projede na bobech záludnou ledovou dráhu. Nesmíme také zapomenout na stařičkou hru Track&Field, která se věnovala lehké atletice. Před začátkem Olympijských her v Sydney se urodily dvě „olympijské“ hry. O měsíc mladší Sergei Bubka‘s Millenium Games (Dinamic) se nijak zvláště neprosadila. Reklamou podpořená hra Sydney 2000 (Eidos) se sice na první pohled líbila všem, jenomže ono to až zas tak skvělé nebylo. Hra Sydney 2000 se zároveň připravovala pro ostatní platformy, takže naše myšky mohly zůstat v klidu, a tudíž zvládnutí ovládání hry je hodno olympijské medaile. A z oněch dvanácti disciplín se mezi zábavné mohlo zařadit jen pět. Podle posledních informacích se připravuje další „olympijská“ hra, tentokrát se bude vázat k Zimním olympijským hrám v Salt Lake City.
Šachy
Přestože jsou šachy atypickým sportem, a zrovna ne moc populárním, zaslouží si krátkou zmínku v tomto článku. V podstatě lze šachy na počítači rozdělit do dvou skupin. Do první patří hry vizuálně přitažlivé, avšak inteligence počítače a celkové možnosti hry jsou velmi malé (např. Combat Chess a spousta dalších). Do druhé skupiny zase patří hry, v nichž jsou figurky a šachovnice zobrazeny pouze schématicky. Na druhou stranu protivník je těžkým soupeřem, proto také délka partie odpovídá reálu a počítač si rozmýšlí tahy velice
dlouho. Kromě toho si můžete rozebírat slavné partie a teoretizovat (např. Fritz v nejrůznějších verzích). Odborníci a profesionálové si samozřejmě vybírají tituly ze skupiny druhé. Pěkné zpracování i vysokou inteligenci soupeře kombinuje hra jménem Chessmaster (má ji na svědomí společnost Mindscape, vyšlo již přes sedm verzí), a proto je také nejpopulárnější a nejhranější šachovou hrou na počítači.
Tenis
Tenis je v současnosti dost opomíjen, EA Sports na tento žánr zcela rezignuje, což se projevuje nevalnou kvalitou všech tenisových simulací. Opět vynecháme úplné klasiky jako Advantage Tennis (Infogrames, rok vydání po mě nechtějte, bylo to moc dávno) a Jimmy Connors Tennis (tak to vůbec netuším) a přejdeme ke hrám novějším. O hře Pete Sampras Tennis 97 (1997, Sports Master) se zmiňovat nebudeme, neboť byla strašná. Avšak za rok vyšel nejlepší tenis, který si můžete na počítači zahrát. Je to sice paradoxní a ačkoliv je hra Game, Net & Match! tři roky stará, dodnes nemá konkurenci. A kdože má v této hře prsty? Blue Byte (autoři her jako Settlers, Battle Isle, Incubation, Albion atd.) - netřeba představovat. I přes několik chyb (např. absence skutečných jmen) se hra Game, Net & Match! zalíbila všem milovníkům tenisů. Jen tak ve zkratce jmenujme možnost zahrát si 169 turnajů, vylepšování hráčů podle jejich úspěchů v turnajích a vynikající AI. Jakž takž dobrým tenisem byl Actua Tennis (1998, Gremlin Interactive), ale nedosahoval kvalit výše uvedené hry. Následují roky jsou charakteristické upadající kvalitou tenisů a tím, že jich vyšlo žalostně málo. Jen pro přehled: Roland Garros Championship Tennis 99 (1999, Carapace), Roland Garros (2000, Carapace), Allstar Tennis 2000 (2000) a nedávno recenzovaný Roland Garros 2001 (Carapace).
Doufejme, že se EA Sports někdy pustí do „výroby“ nějakého tenisu a že si konečně budeme moct zahrát kvalitní tenis na počítači. Už by bylo načase, protože Game, Net & Match! svým technickým zpracováním dost zaostává.
Volejbal
Klasický volejbal je na PC zřejmě tabu, neboť tento sport se ve světě elektronických her prosadil jen ve své omezené verzi, takzvaném beach-volejbalu. V této variantě volejbalu proti sobě hrají dvě dvojice na jemném plážovém písku. Stará hra z roku 1997 nazvaná prozaicky Beach Volleyball byla celkem jednoduchá, pohled byl statický, podobný jako u záběrů z tenisových zápasů – lehký nadhled z tribuny nad krátkou stranou kurtu – jedna dvojice je tedy blíž a zády, druhá dál, čelem k vám. Nicméně po stránce hratelnosti a ovládání byla tato hra až překvapivě srovnatelná s prozatím posledním BV. Ten se jmenuje Power Spike Pro BV a jde o kvalitní 3D hru, která umožňuje pohled z různých kamer. Kromě grafiky se oproti starému volejbalu zlepšila také AI hráčů, ovšem i tak je možné je po pár hodinách prohlédnout.
Pokud jste se dočetli až sem, tak nezbývá udělat nic jiného, než vám děkovat za půlhodinku, kterou jste na přečtení tohoto článku obětovali. Na závěr bychom vám rádi připomenuli, že freewarová scéna nabízí plno skvělých sportovních her, se kterými si můžete zkrátit volnou chvíli. I když v letních měsících je lepší se na sportovní hry na počítači úplně vykašlat a dát přednost aktivnímu sportu, neboť ten je mnohdy zábavnější a hlavně zdravější než sport virtuální...
