Hoshigami: Ruining Blue Earth

Pakliže máte slabost pro strategická RPG, měli bychom tady jedno takové zatím ještě NTSC připomenutí pro 32-bitovou PSX, navrch od tvůrců, kteří se spolupodíleli na tvorbě titulu Final Fantasy Tactics. Takže vítejte v další šachové partii okořeněné zajímavým příběhovým pozadím a ve svém důsledku tak přinášejícím mnoho hodin herního času.
Hoshigami: Ruining Blue Earth

Nedávné vzkříšení legendární RPG klasiky naznačuje, že japonský videoherní průmysl konečně začal brát evropskou komunitu hráčů dosti vážně na to, aby ji začal zásobovat herními tituly, jimiž se doposavad mohli těšit pouze japonští gamesníci, respektive hráči v USA. Vyvstává tak naděje, že i u nás v Česku si brzy budeme moci vychutnat takové herní lahůdky, jakými jsou kupříkladu Saiyuki: Journey West.

První zmíněný titul – Final Fantasy Tactics (FFT) – je v mnohém inspirován příběhy a motivy RPG série Final Fantasy, což lze ostatně vydedukovat již z názvu hry. Naopak Saiyuki: Journey West disponuje námětem, jehož čerpá ze zcela jiného soudku - což můžete zjistit v již dříve uveřejněné recenzi. Přese všechno jsou si obě citované gamesy dosti podobné, a to nejen skutečností, že se jedná o žánrově shodně zaměřené hry. Dalším společným atributem je právě zmíněná absence na evropském herním trhu. Ale jak již jsem uvedl, zanedlouho bychom se snad PALové verze těchto strategických RPG mohli dočkat i u nás. Kdo ví, možná k jejich urychlenému vydání v České republice přispěje i tento článek, který věnujeme dalšímu SRPG, jímž je Hoshigami.

Stejně jako u Saiyuki: Journey West i zde je patrná silná inspirace od FFT z dílny Squaresoftu. Něco málo je zde přidáno k dobru a i herní systém obsahuje několik novinek, ale v podstatě jde o FFT v jednom z novějších kabátků. Je však nutné uvést, že je to kabátek velmi slušivý. Děj příběhu, jímž je hra prostoupena, je v zásadě jednoduchý a jeho zápletka se odvíjí od mocenských choutek jednoho Hoshigami: Ruining Blue Earth dobyvatelského národa na území imaginárního kontinentu Mardias. Vládce země Valaimanů prostě jednoho dne zjistil, že je mu v jeho království kapánek těsno a usoudil, že lékem na jeho klaustrofobii by mohlo být razantní rozšíření hranic říše. Povzbuzeni úspěšným počátkem svého tažení zaútočí Valaimani na další z výčtu okolních nezávislých zemí – na Nightweld. V tomto okamžiku vstupuje na scénu hlavní hrdina hry jménem Fazz a na jeho bedrech spočívá téměř nadlidský úkol – záchrana celého kontinentu před dobyvačnými útoky valaimanského mocnářství. Nebude to jednoduché, neboť současně s výboji do okolních zemí pátrají vetřelci i po tajemstvích síly starodávné civilizace Ixian, jež kdysi existovala právě na území Nightweldu. Pokud se Valaimanům zdaří jejich plány, buď bůh milostiv ke všem, kteří se jim postaví do cesty.

Zmínil jsem se, že příběh je vcelku jednoduchý. Naopak postup hrou je oproti očekávání velmi nelineární a je prakticky na hráči samotném, aby si zvolil trať, která mu bude nejlépe vyhovovat. K dispozici je od počátku hry skupina až sedmi dobrodruhů, s nimiž budete moci navštívit různá místa kontinentu. To se děje poměrně okoukanou metodou - pomocí mapy světa, na které jsou vyznačeny cílové oblasti (města), mezi nimiž si hráč může vybrat směr dalšího putování, přesněji řečeno lokaci, v níž chce absolvovat jednu z mnoha desítek „misí“. Jak hra postupuje, lokací zviditelněných na mapě přibývá, a to přímo úměrně množství odehraného času. Pakliže hráč zvolí cíl dalšího putování, naběhne animace objasňující danou situaci a po několika okamžicích může bitva začít. Pokud jste měli možnost přičichnout k některému ze SRPG, bude vám zdejší princip jasný na první pohled. Náplní je nespočet válečných misí – bitev – vedených standardně na omezené a vcelku malé Hoshigami: Ruining Blue Earth hrací ploše, složené z několika desítek hracích sektorů (čtverců) a člověk by mohl nabýti dojmu, že se jedná o velmi nudnou záležitost. Opak je pravdou, to zjistíte již po několika prvních bitvách, v nichž je strategie vedení boje hlavním stavebním prvkem a jedině její dostatečné zvládnutí vás může dovést k příjemnému pocitu ze hry. Válčení vám samo o sobě zabere spoustu času, neboť jedna bitva trvá někdy i pár desítek minut. Výsledek však stojí za to a po každém vydřeném vítězství budete mít pocity podobné těm, které v dávné minulosti prožíval třeba Alexander Veliký po úspěších nad Peršany, i když ty jeho bitvy měly poněkud delšího trvání.

Schéma každé válečné mise vypadá asi takto. V úvodu rozestavíte svůj tým (složený maximálně ze sedmi dobrodruhů) na startovní pozice. Nečekejte však, že budete moci postavit někoho až k nepříteli, to v žádném případě. Startovní pozice týmu je omezena na plochu s kapacitou cca 8 sektorů, takže moc polí na výběr nemáte. Nicméně po vypořádání se s tímto menším problémem a po ustavení svých „figurek“ můžete začít šachovou partii s nepřítelem. Boj probíhá standardně „na kola“ a v každém z nich může ta která postava vykonat jistý počet činností, které jsou omezeny množstvím energetického kapitálu, jež má k dispozici. Ve skutečnosti to znamená, že bojovník se sekyrou, vzdálený od nepřítele nějakých šest sektorů, si v zásadě ve stávajícím kole neškrtne, neboť jeho aktivity se pravděpodobně omezí jen na přiblížení se k nepříteli na dosah. Na útok už mu jaksi nezbudou „kroky“, takže soupeře bude moci praštit až v dalším kole – pokud se ovšem nepromění v prach pod výpady dříve útočících nepřátel. Jak daleko může která postava dojít nebo s jakým dosahem může útočit, je dáno jejími „vrozenými“ schopnostmi a také výbavou, kterou jí dodá hráč. Hoshigami: Ruining Blue Earth Těžší brnění například zvyšuje odolnost proti fyzickým útokům, na druhou stranu ale, stejně jako ve skutečnosti, vyžaduje více energie ke svému nošení a tudíž omezuje rychlost a pohyblivost svého majitele. Kromě zbroje samozřejmě každá postava třímá nějakou tu zbraň a dále i klasické „accessories“.

Jak vidíte, systém boje se od toho ve FFT v zásadě příliš neliší. Několik novinkových vylepšení však do hry přeci jen její tvůrci zvládli zakomponovat. Předně si zaslouží ocenění tzv. RAP systém (Ready for Action Point). Ten určuje, jak daleko může postava dojít, kolik útoků může provést, počet předmětů, které může použít a také množství kouzel, které může seslat. Každá akce je činěna skrze RAP. A před každou akcí se zobrazí tzv. ukazatel RAP, jenž se vždy po provedení některé z povolených činností o něco naplní. Zvýšením schopností postav se docílí účinnějšího spotřebovávání přidělené energie, takže ukazatel RAP se plní pomaleji. Díky tomuto novátorskému elementu v soubojovém systému je možno útočit i několikrát za sebou. Krom toho lze při ataku docílit zvýšeného poškození soupeře nebo i jeho „odražení“ zpět o několik herních políček. K podrobnému vysvětlení těchto činností však nemáme dostatek prostoru, takže jejich detaily pro tentokrát ponechme stranou. Nemohu ale nezmínit jeden vážný nedostatek. Problém spočívá v komplikovanosti vedení boje, kdy instrukce jsou vydávány jednotlivým postavám ve zbytečně dlouhých dialozích, jejichž délku natahuje i nadměrně častá přítomnost potvrzovacích menu. Prakticky při každém pohybu, útoku či seslání kouzla, aby člověk několikrát odsouhlasil provedení jednotlivých akcí. Chceš jít sem? Ano! Chceš útočit? Ano! Chceš přes hubu? ....! Neustálé potvrzování všech vámi zadaných úkonů je dosti frustrující a odvádí zbytečně pozornost od průběhu bitvy.

Hoshigami: Ruining Blue Earth

Lékem proti fádnosti může být i nový systém sesílání kouzel, který je dosti unikátní. Pro seslání kouzla je nutno nejprve zakoupit patřičné Coinfeigns (CF). Coinfeigns jsou psychická kouzla, ukrytá uvnitř speciálních mincí. Po vyhození takovéto mince do vzduchu je kouzlo sesláno a děj se vůle boží. Amen. Kouzelné mince lze ve městech dále vylepšit, což se děje aplikací tzv. Seals - pečetí. Mince a pečetě může hráč nakoupit v městských obchodech. Přidáváním různých pečetí lze minci mnohonásobně upgradovat, rovněž ale může jejich míchání a neodborná manipulace minci zcela znehodnotit. V závislosti na aplikovaném druhu pečeti se mohou zvýšit některé konkrétní atributy mince, mezi něž patří dosah seslaného kouzla, množství magických bodů k dispozici, míra poškození, spotřeba RAP a spousta dalších. Kromě chůze přes herní sektory, útočení a sesílání léčivých nebo útočných kouzel, může během boje kdokoliv použít některý z předmětů v inventáři, který je společný pro celý tým.

Aby čtenář pochopil aspekty bitvy jako takové, uveďme pár příkladů pro ozřejmění systému boje v jednotlivých kolech. Pomineme-li skutečnost, že jistá skupina postav musí před samotným výpadem k nepříteli dojít, můžeme přejít přímo k útoku, který je v závislosti na druhu použité zbraně různě účinný. Bojovník s mečem může kupříkladu útočit pouze na některé ze sousedních polí, což znamená, že právě on nese riziko nutného přiblížení se k nepříteli. Proto zřejmě bude muset býti vybaven přiměřeně pevným brněním, které mu zvýší úroveň fyzické odolnosti. Na rozdíl od této kontaktní jednotky, lučištník až tak vysokou odolnost mít nemusí, alespoň co se té fyzické týče. Jeho šípy většinou nezpůsobí nějak rozsáhlé škody (pokud není na úrovni několikrát převyšující úroveň Hoshigami: Ruining Blue Earth soupeřovu). Tento zdánlivý nedostatek může snadno vynahradit svým účinným palebným dosahem, který velmi často zabírá i polovinu herní plochy. Díky tomu lze případného protivníka zneškodnit dříve, než se tento vůbec dokáže přiblížit. Jako v každém pořádném fantasy RPG, byť strategickém, zde nemůžeme zapomenout na kouzelníky, resp. kouzelnice – ti nedisponují ani skvělým brněním, ani silnými fyzickými útoky. Jejich výhodou je znalost magie a vysoká úroveň „evade“, která z nich dělá těžce zasažitelný cíl. Abychom zcela nezanedbali chudáky hrdiny z první linie, jedním ze skvělých charakterů je kopiník, který může svou zbraní zasáhnout i dva cíle najednou, neboť útočí přes dvě hrací pole. Je však třeba dávat velký pozor na to, aby na jednom z těch „zasažených“ polí nestál někdo z vlastních – takový bezohledný útok se pak nemusí příliš vyplatit.

Jak je patrné, různých postav je ve hře dostatek a je na hráči, aby se rozhodl, kterou taktiku pro ten který boj zvolí. Zda využije spíše hrubou sílu šermířů a kopiníků anebo upřednostní raději zaklínací formulky mágů ve spojení s dalekonosnými lučištníky. Při volbě členů týmu může hrát svou roli i fakt, že každá z postav hry uctívá některé z božstev, jež umožňují využívat různé schopnosti. Ve hře existuje celkem šest božstev, označovaných jako Amu, Ema, Gote, Kashis, Sonova a Zeneth. V závislosti na tom, které božstvo je postavou uctíváno, mění se i schopnosti dané osoby. Pro příklad. Ema umožňuje pobrat více mincí a zvyšuje poškození způsobená kouzly, takže se výtečně hodí pro kouzelníky. Zároveň snižuje u téže postavy účinky nepřátelských kouzel. Sonova naproti tomu zvyšuje úspěšnost zásahu a výši poškození fyzickými útoky, takže se spíše hodí pro kontaktní jednotky. Uctívané božstvo je možno změnit v městském hradu u kterékoliv z postav a určit tak další vývoj jejich schopností.

Hoshigami: Ruining Blue Earth

Ke správné volbě členů bojové skupiny a zvládnutí systému boje by měl v zásadě přispět jakýsi tutorial, jenž je přítomen ve formě úvodní lokace zvané „Tower of Trial“. Jedná se o věž s mnoha poschodími, přičemž v každém patře probíhá vždy jedna jediná bitva. Po vítězství je nabídnuta volba ze dvou možností – opustit lokaci nebo pokračovat v boji v dalším patře. S rostoucím číslem patra stoupá nejen zkušenost a úroveň protivníků, ale i zkušenosti vlastních postav. To se děje jednak ziskem EXP bodů, jež bojovník obdrží při každém úspěšně provedeném útoku, seslání kouzla nebo i použití předmětu. Kromě EXP bodů, jimiž se zvyšuje obecná úroveň (level) postavy, získává dotyčný zároveň i tzv. DEV body, které zvyšují schopnost postavy naučit se novým a složitějším Skills, o nichž bude řeč později. Aby nemusel hráč v případě touhy po zkušenostních bodech a opakované návštěvě věže začínat na úvodních lehkých protivnících v prvním poschodí, lze si vybrat vždy možnost začít v poschodí, jehož číslo je násobkem pěti a bylo při předchozí návštěvě pokořeno. To znamená, že pokud skončíte v šestém patře a opustíte Tower of Trial, při její další návštěvě můžete začít přímo od pátého patra.

Pakliže je hráč pomocí tréninkové věže seznámen s principy bitevní strategie, může se vydat do širého okolí pomocí dříve již zmíněné mapy světa a navštívit některá další neznáma místa či města. Po absolvování úkolu v dané lokaci je možno v každém z měst vstoupit do řetězce obchodů, v nichž jsou k mání zbraně, brnění, různé předměty, kouzelné mince anebo lze také naučit vaše postavy jistým specifickým schopnostem, označovaným ve hře obecně jako „Skills“. Jejich výukou lze později přiřadit jednotlivým postavám různé dovednosti, jakými jsou například desetiprocentní zvýšení zisku Hoshigami: Ruining Blue Earth EXP bodů, imunita vůči některým kouzlům a další a další. Jedinou nevýhodou je v tomto případě omezení počtu možných použitých bonusů na tři. I když jich tedy budete mít v zásobě spoustu, většinu z nich daná postava nevyužije.

Jak tak koukám, docela jsem se rozepsal, takže by zřejmě bylo načase podívat se na tuhle gamesu z pohledu více technického. Z grafického hlediska nejde ani tak o něco novátorského a špatného, jako spíše o něco povědomého a stále dobrého. Design herních oblastí stylově koresponduje s těmi, které známe z FFT, i když mně osobně se líbí poněkud více a rovněž zpracování spritových postaviček se téměř nemění. Hudební kulisa je příjemná, ale po delší době zjistíte, že její motivy jsou víceméně ryzí improvizací na jediné téma. Ovládání je standardní a nevyžaduje žádnou speciální výuku, pokud jste již některou ze zmíněných RPG hráli. Shrnuto a podtrženo, Hoshigami možná není nic světoborného a převratného, ale pokud bychom se jej opravdu na evropském trhu dočkali, věřím, že by rozhodně nezapadlo a bylo by vhodnou alternativou squaresofťáckého FFT. Alespoň do té doby, než k nám - snad někdy - dorazí Chronocross. Ale o tom zase až příště.

Hoshigami: Ruining Blue Earth
Výrobce/Vydavatel MaxFive/Atlus
Platforma PlayStation
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: 1 blok
Verdikt: Množství novinek v soubojovém systému z této hry činí důstojného protivníka vzorovému FFT. K úspěchu však bude nutné zapracovat na několika nedostatcích, mezi něž spadá i vydání PALové verze!
Hodnocení: 75%


Témata: vypořádání, Zisk