Hostile Waters - obrovské překvapení

  12:00aktualizováno  15. února 2003 11:27
A je tu další realtimová strategie, zástupce žánru v dnešní době více než bohatě zastoupeného. Hostile Waters patří bezpochyby mezi nejočekávanější strategické tituly současnosti a již delší dobu existující screenshoty i základní popis herního systému to svou podobou opodstatňují. Jaká je skutečnost? Lepší, než jsme čekali.

BonusWeb HIT Hostile Waters: Antaeus Rising Hostile Waters je hrou, která se vymyká. S tím, co přináší většina RTS jako ucelený systém akce, budování, obchodu, těžby surovin a dalších dějů, se Hostile Waters ani v nejmenším nespokojuje. Malé pohybující se ikony jednotek, z výšky viděné obrysy budov, vozítka těžící na správně zbarvených místech nejrůznější suroviny, to vše je nahrazeno něčím mnohem působivějším, co se ve hrách tohoto typu nevyskytuje často - realistickým ztvárněním v plném 3D prostředí, srovnatelným s kdejakou čistě akční hrou. Takový systém sice není něčím úplně novým, ale v podobných strategických hrách se objevuje jen zřídkakdy (Battlezone 1,2..). I jeho celkové vzezření není nápodobou, obracející se k nějakému z předchozích titulů, nýbrž originálně pojatým, plně soběstačným herním prostředím.

První věc, se kterou se hráč setká, je úvod do děje, a už od počátku dává hra jasně najevo, že i příběh - to, co myšlenkově zdůvodňuje veškerou další hráčovu aktivitu - bude patřit spíše mezi lepší průměr. Nastínění děje určitě stojí za zmínku - svět ve třetím tisíciletí prožil hroznou válku a poté po dlouhých letech dospěl konečně do stavu všeobecné harmonie, konce všech válek, ekonomické prosperity a změny celého světového řádu. Stala se ovšem chyba, spočívající i v postupném rušení a opouštění válečných prostředků vůbec (skoro jako naplnění pacifistické utopie), a tak se svět stal i poněkud více zranitelným. Ex-generálové, dávní finančníci, majitelé dříve mocných podniků a korporací a vůbec lidé "starého" světa, mocní už jen ve svých vzpomínkách, se nechtějí smířit s tímto novým uspořádáním a touží svou moc nad světem uchopit zpět. I za pomoci násilí. Vaší skupině, jako jediné možnosti získat prostředky síly, nezbývá než ze dna oceánu vyzvednout mocnou bojovou loď, která Hostile Waters: Antaeus Rising tam už mnoho let odpočívala pohřbená spolu s dávnými vzpomínkami na válku. Znamená to i vyzvednutí "mrtvých duší" pilotů, existujících díky mysteriozní technologii "zachycování duší" mrtvých, kteří jsou pak i po své smrti schopni pilotovat válečné stroje. To přináší mnoho zvláštností, třeba především to, že celá hra je vlastně bojem mrtvých duší, ovládajících veškerou bojovou techniku, což je rozhodně neobvyklé až bizarní. Jen veliteli jsou živí lidé, kteří ovšem kromě vás na samotné bojiště ani přímo nevstupují.

Herní systém Hostile Waters je výborný, originální, přehledný a působivý - poté, co si na něj člověk zvykne, přichází dojem, že sice hrajete realtimovou strategii, ovšem v jakési povznesené, nové formě, mající o celou generaci blíž k realitě a věrohodnému dojmu, než je obvyklé. Základem hry je ze dna vyzvednutá bojová loď Antaeus, v níž je vše důležité - kontrolní stanoviště, stavební jednotka, virtuální mapa, centrum pro zadávání rozkazů, zařízení pro intergraci nových technologií i vy osobně. Zdrojem pro veškerou výrobu techniky je zvláštní vozidlo, které když se dostane do blízkostí něčeho, kovového přemění to na energii - rozloží molekulární strukturu a pomocí nanotechnologie pak stavební jednotka vytváří všechny bojové stroje. Jelikož je vše v plném 3D prostředí, v reálu ovládáte skutečné vozidlo, jezdící po rovném či nerovném terénu, narážející na překážky, a pokud spatříte něco kovového, ať už trosky, zásoby benzínu v cisternách, těžební jeřáby či třeba nákladní auta, stačí se přiblížit na malou vzdálenost, dát pokyn ke "zpracování" a kov se mění v energii, znázorněnou číselným údajem. Toto vozidlo může být namísto recyklačního zařízení vybaveno i zařízením na opravu poškozených jednotek. Další základní jednotkou je speciální Hostile Waters: Antaeus Rising letoun, schopný přenášet předměty, pomocí něhož může být těžební vozidlo dopravováno na vhodná místa, přes vodu apod. Stejně tak se uplatní při získávání nových technologií - to velmi často spočívá v nalezení příslušného předmětu a jeho dopravení do speciální jednotky, nacházející se na hlavní lodi. Mezi další základní jednotky patří obranná věž, bojové vznášedlo a pozemní, i po vodě se pohybující bojový stroj Salamander. Kupodivu v celé hře není příliš mnoho druhů jednotek, postupem času přibude jen několik dalších vzdušných strojů, pozemních vozidel a tanků, průzkumné vozítko, nové zbraně a štíty, zneviditelňující zařízení, a to je téměř všechno. Tomu ale odpovídá i styl celé hry, kde v jednotlivých misích si hráč musí vystačit s minimem jednotek, i co se týče kvantity. K dispozici je totiž vždy pouze několik duší mrtvých vojáků a bez nich sice lze další stroje vyrábět, pokud je dostatek energie, avšak nelze je ovládat. Ta je možné až v případe, že se po zničení nějakého stroje duše opět "uvolní" k novému použití.

Opravdu výborně je vyřešeno celé ovládání hry. Všechny existující jednotky jsou na obrazovce zobrazeny jako ikony s příslušnými čísly. Základní způsob, jak je řídit, spočívá v jejich aktivaci a poté prostorovém ovládání příslušné akce pomocí myši a kláves, zcela na způsob pohybu i boje v 3D akčních hrách. Další možností je zadání příkazů z lodi - zde se hra i čas zastaví, nachází se tu 3D model mapy a všech přítomných jednotek a je možné vytvořit soubor příkazů pro kterékoliv jednotky. Nastane například situace, že je potřeba těžební vozidlo nacházející se na mateřské lodi pomocí letounu uchopit, dopravit do oblasti kde je kov, vypustit jej, zahájit těžbu a letoun opět vrátit na základnu. Namísto provedení všech Hostile Waters: Antaeus Rising úkonů manuálně stačí v centru na lodi (kde se vždy zastaví čas) klinout na vznášedlo, poté (s automatickým příkazem "vyzvednout") kliknout na těžební vozidlo, pak na místo, kde ho vysadit, a nakonec tam, kam se má vrátit letoun. Jakmile je vše označeno (každý příkaz lze kdykoliv opravit nebo smazat), stačí vyjít z centra a všechny naprogramované jednotky se automaticky začnou chovat podle daných příkazů. Posledním způsobem ovládání je přímé rozkazování - stačí stisknout číslo příslušné jednotky a té je možno zadat pomocí klávesnice jakýkoliv příkaz - pohybu, držení pozice, útoku (stylem zaútoč na můj cíl, na můj vizuální obraz apod.), těžby a všech dalších možných akcí příslušných strojů, což je velice rychlé a efektivní. Jednotky samy o sobě se samozřejmě chovají inteligentně, brání se, napadají cíle apod., i když většinou pochopitelně ne tak efektivně, jako když jsou ovládány přímo hráčem.

Struktura misí v Hostile Waters je něčím, co dosahuje snad vůbec největších kvalit ze všech zmíněných aspektů - úkoly i prostředí jsou navrženy tak, že hra naplňuje zcela přesně význam slova strategický. Po několika misích začnou takové, u nichž je opravdu potřeba vymýšlet nejlepší strategii, často i za účelem pouhého přežití, analyzovat veškerý terén, postupně se správnými jednotkami na správných místech rozbíjet nepřátelskou obranu, vážit doslova každý krok. V málokteré RTS lze najít tak výborně propracovanou strukturu misí jako v Hostile Waters, zde ovšem celá jejich podoba zachází ještě mnohem dál - v průběhu misí totiž dochází k dotváření děje, objevují se animace v důležitých momentech, zvraty v příběhu, náhlé změny úkolů či přidávání nových. Fascinující složkou hry je komunikace - např. briefingy často plynule přecházejí do hry, a když se objeví během mise Hostile Waters: Antaeus Rising něco zvláštního, vše je to v reálném čase probíráno v diskuzi s velitelem. Objevují se komentáře k probíhajícím situacím, instrukce, úvahy i rady, stejně tak někdy bezmocné sdělení, že nikdo vlastně neví, co máte udělat apod.; to vše ve spojení s dokonale realistickým prostředím vytváří skvělou iluzi, že jste opravdu "uvnitř", že jde především o určitou věc, vše je nejisté a mění se podle předem neodhadnutelných situací. Ruku v ruce s tím jde příběh, který se může tak někde před půlí hry začít zdát už trochu repetitivní, náhle ovšem přinese značné zvraty a velkou změnu nejen v něm samotném, ale i celém prostředí hry a misí.

Úkoly jsou tak variabilní, že je nelze jakkoliv sjednotit - od čistě bojových zadání, přes získávání nových technologií, odhalování nepřátelských plánů, ničení raketových sil, průzkumné mise, ochranu skupin lidí, záchranné akce, zjišťování příčin neznámých jevů, až po takové bizarnosti, jako třeba mise, v níž je třeba unikat před štítem a elektřinou vybaveným strojem na vyzvedání nákladů a zlikvidovat ho. Ani prostředí nezůstává stejné - později se začnou objevovat kolejiště s jezdícími vlaky, raketová sila, zajímavé systémy silnic i mnoho neustále nových objektů. Zajímavý je zlom zhruba v půli hry, kdy se boj proti nepřátelskému sdružení mocných starého světa, které neváhalo použít pro svou sílu genetické experimenty, mutace a biozbraně, mění v boj proti těmto mutantům, kteří prošli samočinnou evolucí, vymkli se kontrole a chystají se vše živé na zemi obrátit v prach. Když do toho přidáme ještě zápletku ohledně tajemných nových zbraní, proměňujících vše - stromy, budovy i lidi, v jakousi molekulárně rozloženou hmotu, a nutnost spolupráce s lidmi, kteří Hostile Waters: Antaeus Rising celou zkázu způsobili, máme tu už víc než dost pestrou dějovou strukturu. Bojovou techniku najednou nahradí zmutované stroje a posléze už jen šílené organické, inteligentní patvary. Na planetě se ochladí a nastupují mise v depresivně sněžném prostředí.

Obtížnost misí je po několika prvních úrovních střední, velmi brzy už však už značná. Později není výjimkou i několikahodinová herní doba pro některé z nich. Jelikož výroba je vždy limitována jen malým počtem existujících mrtvých duší, nikdy nenastává situace příliš velkého množství jednotek a hromadných soubojů, tak jak to známe z většiny RTS. Hra to jednoduše nepřipustí. Hráč musí vždy pečlivě plánovat, které jednotky postaví nejdříve, jakými zbraněmi a štíty je vybaví a co za postup ve hře zvolí. Je nutné prozkoumat prostředí, pozice nepřátel, důležité stavby jako nepřátelské továrny na letadla a tanky, energetické jednotky, pomocí jejichž eliminace lze utlumit výrobu, v některých chvílích je ale náhle nutné splnit nějaký úkol do několika minut přesně dle daného času, jinak mise končí. Co se týče hratelnosti, nemají struktury misí jednoduše žádnou chybu, vše zůstává neustále opravdovou strategií a nikoli příliš akčními řežbami, a to paradoxně přesto, že herní prostředí a samotné souboje jsou vlastně čistou 3D akční hrou, závislou mimo jiné na manuální dovednosti. Celkový počet 21 misí - ač by se mohl zdát ne zas tak velký, je bohatě vynahrazen větší obtížností a později skutečně hodinami trvající herní dobou. Hraní se však nikdy nestává fádním, jelikož zde dominuje děj, který později začne čím dál víc vstupovat i do misí samotných. Přeměna víceméně klasických bojových podob prvních misí proti Hostile Waters: Antaeus Rising skupině znepřátelených lidí a jejich těžké technice v boj se zmutovanou neznámou rasou na náhle zpustošené zemi, marné hledání přeživších skupinek lidí a ukrývání zbytků těch, co ještě žijí, je skutečně působivá a přichází v pravý čas.

V průběhu hry samotné mimo jiné zaujme i zmíněná skvěle ztvárněná komunikace - nejen že během misí jste v přímém spojení s velitelem, se kterým analyzujete situaci a případně měníte aktuální úkoly, zajímavé je i zvukové ztvárnění všech jednotek, každá přesně komentuje svou situaci, duše mrtvých pilotů se navzájem povzbuzují a chválí za své výkony, navíc přesně slyšíte i vysílání nepřátel - například při zahájení útoku na cizí budovu je slyšet oznámení o útoku a žádost o pomoc.

Grafické ztvárnění je velmi zdařilé, k vidění je plně modelovaný 3D terén s nerovnostmi, kopci i skalami, střídání dne a noci, měnící se počasí, mlha, déšť, bouře, působivé scenérie mraků a vycházejícího slunce. Ani grafice samotného terénu nelze nic vytknout. Ne, že by patřila mezi nějak přímo výtvarně excelentní, ovšem svůj účel naprosto splňuje. Skoro každá mise má doprovodnou animaci vztahující se k ději. A i zde najdeme určitou abmicióznost zapůsobit na hráče ne pouze způsobem vyplňujícího děje. Najdeme zde úvahy a otázky o tom, proč se všechny jistoty nově vybudovaného světa opět otřásají v základech, proč došlo k předchozí válce, přesné popisy nanotechnologie a toho, jak vlastně technologie vozidla na zpracování kovu a výroba všech strojů funguje, vzpomínky mrtvých na dávné zážitky i svou smrt, rozhovory mezi hlavními postavami o tom, kdy poprvé někoho zabili. Velký prostor je Hostile Waters: Antaeus Rising věnován náhlé přeměně úrodné země ve zplundrovanou pustinu, ovládanou bestiálními vetřelci, slyšíme i jejich rozhovory, vidíme jejich bezcitnost a nepochopitelný svět, jindy zase dlouhé záběry na nehostinnou umírající zemi a nezodpovězené otázky nad tím, jak se mohlo něco takového stát. Hráč neujde ani několika vyloženě nechutným záběrům. Ač příběh samotný se nevymyká běžnějšímu průměru či nadprůměru, přece jenom je na něm něco víc, než bývá u dějů doprovázejících RTS běžné. K jeho zajímavému vyznění přispívá i dobrá technická kvalita jeho podání. Veškeré dialogy ve hře kupodivu nepůsobí příliš strojeně a nevěrohodně, naopak jsou slušně zahrané a znějí opravdu přirozeně, což u podobných her nebývá zdaleka samozřejmé. Zajímavostí je naprostá absence hudby při misích, ta ale vůbec neschází, dá se spíš říci, že je to tak nejlepší v případě této celkově vysoce realistické atmosféry plné dialogů, zvuků a napětí.

Na konci nelze říct nic jiného, než že Hostile Waters jsou vynikající hrou. Hrou tak dobrou, že bych se nezdráhal ji zařadit mezi vůbec nejlepší RTS tituly, co kdy byly vytvořeny. Není tu skutečně téměř nic, co by šlo hře výrazně vytknout. Možná relativně malý počet jednotek, absenci stavění budov, později přílišnou obtížnost a fádnost. Jenže málo jednotek podporuje strategický charakter hry, obtížnost jen prodlužuje zábavu a zdánlivá stejnost je po polovině vystřídána tak náhlou změnou prostředí i charakteru hry, že už o ní nelze dál vůbec mluvit. Je opravdu těžké vidět na Hostile Waters nějaká podstatnější negativa. Pro toho, kdo má jen trochu rád realtimové strategie, je tento titul naprostou nutností. Už dlouho zde nebyla podobně kvalitní, pestrá a zábavná hra tohoto žánru.

Hostile Waters: Antaeus Rising
Výrobce: Rage Software
Vydavatel: Interplay
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Hratelná demoverze: BonusWeb.cz
Oficiální homepage: www.rage.co.uk/hostile
Minimální konfigurace: procesor 266 MHz, 64 MB RAM, 600 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 450 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Mix RTS strategie a 3D akce, který svou kvalitou, nápaditostí a hratelností míří do těch nejvyšších sfér herní zábavy.
Hodnocení 95%

Autor:
  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Vypadají zajímavě, datum je nejasné. Stihne těchto 20 her letošní vydání?

Máme za sebou teprve první čtvrtletí letošního roku, takže u spousty her pořád není jasné přesné...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...