Borgiové
Jakub Žežule - Ano a ne jednou. Vyberu jen namátkově. Assassin’s Creed: Unity mě donutila zhlédnout parádní čtyřdílnou filmovou ságu Francouzská revoluce (1989), po které u mě následovala kniha Občan markýz Lafayette od Ivana Brože. Kvůli Assassin’s Creed: Brotherhood jsem přelouskal Machiavelliho Vladaře a zhlédl seriál Borgiové, kde zazářil především Jeremy Irons v roli Rodriga. Loňské Ni-Oh v tomto ohledu vydýchávám vlastně dodnes a knihy týkající se japonského folklóru a mytologie mám rozečtené hned dvě. Právě finišuji beletristickou sbírku pohádek Japanische Märchen od Karla Albertiho a k tomu ,,přikusuji“ Old-World Japan: Legend of the Land of the Gods od Franka Rindnera.
Abych nebyl za snoba, batmanovská série Arkham mě přivedla k některým komiksům od DC Universe a nejlepším animovaným filmům s ,,Netopejrem“ v hlavní roli. Pak to jsou samozřejmě beletristické knihy navazující na svět Dragon Age, Mass Effect, Diablo nebo Deus Ex. S podobnou literaturou už jsem ale asi skončil, protože mi to zpravidla za investovaný čas už nestojí. Ještě vzkaz všem pamětníkům Silent Hillu z dob prvního PlayStationu: pusťte si Stranger Things, tvůrci se inspirovali i u něj.
Christopher Lambert ve filmu Mortal Kombat (1995)
Jan Lysý - Je mi to až skoro trapné, protože skoro v každé druhé odpovědi na nějakou otázku zmiňuji Mortal Kombat, ale prostě to jinak nejde. Jakožto oddaný fanda trhání páteří a sekání lidí na kusy s pomocí vějířů jsem se prostě musel podívat na film Mortal Kombat. A možná to bude odvážné tvrzení, ale stále ho považuji za jednu z mála snesitelných filmových adaptací videoher.
The Art of Point + Click Adventure Games
Ondřej Zach - Určitě Metro 2033, filmy podle her a pár knížek a komiksů z univerza Warcraft. Jinak hry, knížky a komiksy nevnímám odděleně, když mě něco baví, pokračuju u dalšího média. Příkladem budiž Walking Dead - už si nepamatuju, zda jsem začal právě hrou, seriálem nebo komiksem, ale postupně jsem zhltnul vše a k tomu vyzkoušel i pár mobilních hloupostí. Nebo třeba Overwatch. Líbí se mi, jak se tvůrci věnují mytologii svého světa i mimo hru, prostřednictvím animovaných kraťasů či komiksů. Mám také rád knížky od Bitmap Books, které se věnují herní historii. Aktuálně se těším na The Art of Point + Click Adventure Games. Inspirací ke koupi mi jsou samozřejmě krásné vzpomínky na tuto éru.
Andrej Brabec - Četl jsem knihy o vývojářských studiích. Jmenovitě excelentní Masters of Doom o počátcích id Software a průměrnější Stay a While and Listen o Blizzardu. A filmů podle her jsem viděl spoustu. Max Payne, Resident Evil, Warcraft, Prince of Persia a pravděpodobně ještě pár dalších, na které si teď nevzpomenu. Je jen škoda, že většina filmových adaptací dopadá tak bídně.
Pilíře změ od Kenna Folleta vychází i jako počítačová hra.
Honza Srp - No jéje, mnohokrát. Zrovna teď mám rozečtenou 900 stránkovou bichli Pilíře země, kterou potřebuji stihnout, než vyjde poslední epizoda stejnojmenné hry. O víkendu se pak plánuji podívat na Kingsglaive, filmový prequel k Final Fantasy XV, které konečně brzy vyjde i na PC. A rozhodně to není výjimka. Kvůli mé nejoblíbenější herní firmě Legend Entertainement jsem přečetl prakticky každou knihu, kterou zpracovali: Shannaru, Gateway, Xanth, Blackstone Chronicles i Callahanův přesčasový bar.
Díky Dune 1 jsem objevil geniální Herbertův svět, který mi teď zabírá notnou dávku knihovny, do Zaklínače bych se asi taky bez hry nikdy nepustil. Přečetl jsem ale i spoustu braků napsaných podle počítačových her, jako například Dragon Age, Starcraft nebo Mass Effect. Co mě však už moc nebaví, je číst dlouhé texty přímo hrách, takže například do nového Tormentu se mi vůbec nechce, i když je Planescape jedna z mých nejoblíbenějších her vůbec.
Emanuel Svoboda - Filmy podle videoher sleduji pravidelně. Tyto obvykle braky recenzuji pro BonusWeb. Z knih čtu ságu Resident Evil, která se mi líbí i přes svou béčkovost. Ale dává mi to zabrat, neumím moc číst.
Resident Evil: Poslední kapitola
Petr Zelený - Nikdy se mi nestalo, že by mě nějaká hra uchvátila natolik, že bych se okamžitě sbalil a běžel do kina nebo knihkupectví. Ale protože čtu opravdu hodně a rád, „herních“ knížek jsem zhltal fakt spoustu: skoro deset ze světa Starcraftu, několik warcraftích a diablích - což je vlastně všechno od Blizzardu. Z novějších titulů jsem si koupil knižní doprovod k Deus Ex, který byl jakýmsi překlenovacím příběhem mezi Human Revolution a Mankind Divided. A pokud jde o filmy, tak osobně miluju devadesátkový Mortal Kombat, oproti tomu třeba celovečerní Warcraft nebo Assassin´s Creed za moc nestály.
Jan Kouba - Určitě ano, ale spíš nepřímo. Často se mi totiž stává, že mi hra film nebo knihu něčím připomene a může to být jen náznak nebo maličkost. Zrovna před pár dny jsem dohrál The Last Guardian, svým pojetím i příběhem silně připomíná filmovou tvorbu Hajao Mijazakiho. Jsou tu podobné stěžejní prvky: komorní příběh malého kluka a podivného stvoření, jejich putování a budování přáteství v pohádkovém světě neznámého folkloru silně evokuje nejznámější kousky studia Ghibli. Plán na filmový maraton mám tedy jasný.
Martin Zavřel - Jelikož většinou film nebo kniha předcházejí hře, tak obvykle už mám původní látku nastudovanou, když se ke hře dostanu. Jedna výjimka mě ale napadá: svého času jsem k první Dragon Age dostal knihu „The Calling“ a jak jsem byl nadšený herním světem kontinentu Thedas, s chutí jsem se zakousl i do knihy. A dobře jsem udělal, protože to byl strhující fantasy-hororový příběh na který dodnes vzpomínám s nadšením, přečetl jsem ho jedním dechem a rozhodně prohloubil můj vztah a respekt i ke hře samotné.
