Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou od nepaměti napjaté, obě jaderné velmoci si totiž nárokují území Kašmíru. Součástí dlouhodobě vyhrocené situace je kromě bezpočtu přeshraničních provokací i mediální válka, kdy se obě strany pokouší proti svému oponentovi poštvat veřejné mínění. Dobrat se mezi oboustrannou propagandou skutečných informací je pro nezainteresovaného člověka jen velice obtížné, za to je ovšem někdy jednoduché poznat, když některá ze stran vyloženě lže.
Zatímco svět se o údajné spolupráci mezi hnutím Tálibán a pákistánským vojenským letectvem snaží získat jednoznačné důkazy, indická televize Republic má jasno. Pákistánské bombardování Pandžšíru (viz zprávy) totiž mohli doložit záběry přímo z místa bojů, které se jim exkluzivně podařilo získat do rukou.
Hello @republic, The 'exclusive video' that your team has accessed of Airstrikes at #PanjshirValley is actually from a video game "Arma-3". ♂️♂️♂️ https://t.co/TG7dJmvsQ9
Pozorní diváci ovšem rychle odhalili, že nejde o skutečné záběry, ale o záznam bojové scény z oblíbené válečné simulace Arma 3 (viz náš článek). Pro její autory z českého studia Bohemia Interactive přitom nejde o žádné překvapení, s podobnými případy už se setkali v minulosti několikrát.
Realita nebo Call of Duty?
Když ruská státní televize Pervyj Kanal v roce 2018 ilustrovala zpravodajství týkající se vojenské situace v Sýrii záběry z Army, komentoval to ředitel společnosti Marek Španěl pro Lidovky.cz slovy: „Myslím, že už je to tak popáté nebo pošesté. Možná bychom se měli ujistit, že do budoucna do hry přidáme vodoznak?“ Podobné přehmaty se ovšem nedějí jen televizním stanicím, nachytat se nechalo například i ruské ministerstvo obrany, které při prezentaci nezvratných důkazů o americké podpoře USA Islámskému státu použilo obrázek z mobilní hry AC-130 Gunship Simulator: Special Ops Squadron.
Je to jen důkaz toho, jak daleko už se počítačová grafika v posledních letech posunula. Zdá se to jako nedávno, co jsme se u monitorů honili za pár jednobarevnými kostičkami, dnes už videohry dokážou netrénované oko snadno zmást. Spíše než nějakou snahu o cílenou dezinformaci zatím ovšem lze vysledovat spíše jen nedostatečné kontrolní mechanismy některých médií. Odpovědní lidé prostě spoléhají na to, že cílové publikum rozdíl nepozná.
