HW minutky: Intel si dal předsevzetí

  • 489
„O generaci napřed“ – tak zní motto Intelu pro příští léta. Dost bylo provokací AMD a jejích útoků na post nejvýkonnějšího procesoru. Vypadá to skutečně tak, že Intel se na dlouhou dobu ujme nepopiratelného vedení. || VIA je se svými procesory stále v ústraní, ale nevzdává se – ještě letos chystá levnou konkurenci Celeronům.

Intel už se vedení nad AMD nehodlá vzdát
Hořké pilulky, které servírovala Intelu v minulých létech firma AMD, zabraly. Intel zuřivě investoval do vývoje a vytvořil si takový technologický náskok, který se bude konkurenci věru těžko dohánět. Rád bych se pletl a podceňoval možnosti AMD, ale řekl bych, že minimálně na rok (ale spíše na déle) má Intel v souboji o nejvýkonnější procesor pro stolní PC zajištěno pohodlné prvenství. Dobře zvládnutý 0,13mikronový výrobní proces, kterým jsou vyráběna Pentia 4 (a nyní už i Celerony), procesorová architektura zajišťující snadné stupňování frekvence a pokračující velmi štědré investice do výzkumu a vývoje kontrastují s v posledních měsících poměrně rozpačitým chováním AMD. Přechod AMD na 0,13mikronový proces (Athlon XP 2200+ s jádrem Thoroughbred) byl evidentně uspěchaný a motivovaný snahou zachovat co nejdéle zdání, že firma drží výkonnostní krok s Intelem. Jádro Thoroughbred bylo však vzápětí nutné inovovat, protože ve své původní podobě nebylo schopné provozu na vyšších frekvencích, a nyní snad už AMD v podobě Thoroughbredu B konečně disponuje něčím, co bude možné s trochou napěťového kouzlení vytlačit někam k hranici 2900+.

OGA

Intel je ovšem už vpředu a jeho náskok se zvyšuje. Strategie, kterou toto úterý prezentovalo vedení největší polovodičové firmy světa, nese příznačný název One Generation Ahead („O generaci napřed“), a mezi řádky zde čteme odhodlání se už nikdy nepropadnout na druhé místo. Letošní Vánoce skutečně uvidí Pentium 4 na 3 GHz v sériové výrobě a již v polovině příštího roku Intel najede na 90nanometrový výrobní proces. Prvním produktem této technologie bude procesorové jádro Prescott vycházející z konceptu Pentia 4, které bude disponovat druhou generací hyperthreadingu a schopností běžet na frekvenci až 5 GHz. Následující graf demonstruje rychlost přechodu Intelu na 90nanometrový proces – vidíme, že do konce roku 2004 by jím měly být vyráběny prakticky všechny intelovské procesory.

IMF

Pro nás všechny by bylo samozřejmě lepší, kdyby AMD dokázalo šlapat Intelu na paty těsněji, ale bohužel to v nadcházejícím roce nevidím jako příliš pravděpodobné. Nezbývá než doufat, že Hammery svým výkonem příjemně překvapí a získají napříč počítačovým průmyslem širokou podporu. Na druhou stranu není pochyb o tom, že náskok Intelu bude nutit AMD u jejích procesorů k ještě lepšímu poměru cena/výkon (což by se nám jako zákazníkům v krátkodobém horizontu líbilo), ale je otázka, nakolik firma nízké marže a současnou nutnost rozsáhlých investic do výzkumu a vývoje ustojí.

Zdroje: Intel, Silicon Strategies



Procesory VIA: stíhání Intelu a AMD
Ačkoli by se to z reklamních nabídek počítačů a komponent mohlo zdát, na poli procesorů pro stolní počítače nefunguje jen AMD a Intel. Na tuto nejistou půdu se v roce 1999 vydala i tchajwanská VIA, když se rozhodla zakoupit od společností National Semiconductor a IDT jejich upadající divize Cyrix a Centaur (kdysi samostatné firmy vyrábějící procesory). Prvním CPU, které vzniklo pod značkou VIA, bylo C3 – jedná se o procesor, který výkonnostně nedosahuje na Durony ani Celerony (zejména při výpočtech s pohyblivou desetinnou čárkou), a jehož výhodami jsou jen proklatě nízká cena a zanedbatelné zahřívání. Již dříve jsme konstatovali, že pro hráče moderních (rozuměj: 3D) her je C3 i se svými poměrně vysokými provozními frekvencemi (až 1,1 GHz) absolutně nevhodný.

Na nedávném mikroprocesorovém fóru v San Jose VIA (jmenovitě Glenn Henry, vedoucí divize Centaur) poodhalila své další plány v této oblasti. Ještě v letošním roce se objeví zcela nové jádro Nehemiah, které by mělo být konečně schopné výkonově konkurovat stejně taktovaným Celeronům. Vyrábět se bude 0,13mikronovým procesem s měděnými spoji v továrně TSMC a kromě podpory instrukcí MMXSSE obsahuje i vlastní instrukční sadu AIS (Alternate Instruction Set). Hmm, opravdu nevím, jak bude softwarový svět nadšen další proprietární množinou instrukcí... Ale každý svého štěstí strůjcem. VIA také stále pracuje na klonu Pentia 4, který ohlásila loni a hodlá ho uvést na trh v příštím roce. Na závěr mi nedá, abych se v představách nepokochal potenciálem, který by vznikl připojením AMD k antiintelovskému kolosu jménem VIA...

Zdroje: EE Times, VIA