Minulý rok
z procesorového úhlu
Poté, co se kolega Pavlečka podíval na budoucnost
procesorů Intelu a AMD, ohlédněme se ještě po výsledcích roku 2001. Ty
do velké míry určují kroky velkých firem při stanovování cen a jemných
marketingových strategií, jichž se dočkáme v roce letošním. Americká
agentura Mercury Research, která se zabývá průzkumy trhu, nedávno
přinesla čísla zpochybňující prohlášení představitelů Intelu o tom, že si
udržel (nebo snad dokonce zvýšil) svůj podíl na procesorovém trhu.
Intel zakončil rok 2001 s podílem 78,7 %, což znamená oproti roku 2000 sestup o 3,5 %. Veškeré toto množství získala firma AMD, která si polepšila ze 16,7 % (2000) na 20,2 %. Zbývajících 1,1 % si již konstantně udržují minoritní hráči na tomto poli, tedy firmy VIA a Transmeta. Intelu se však podařilo celoroční trend v posledním čtvrtletí minulého roku poněkud otočit a dobře využít zvýšené poptávky po PC v období vánočních svátků. Čtvrtý kvartál 2001 však přinesl díky vysokým prodejům zejména výkonných čipů (Pentium 4 a Athlon XP) uspokojení oběma výrobcům. Prodeje P4 se během tohoto čtvrtletí dokonce zdvojnásobily.
Dean McCarron z Mercury Research konstatuje, že se firmě AMD v tomto období dařilo prodávat více Athlonů než Duronů a průměrná prodejní cena jejích procesorů (důležitý ekonomický ukazatel) se zvýšila ze 70 US$ (3. čtvrtletí) na celých 90 dolarů (4. čtvrtletí). Ohledně začátku roku 2001 McCarron říká: „Očekávám, že to bude bídný kvartál, ale to nevadí. Všechno nasvědčuje tomu, že se trh vrací k normálním sezónním výkyvům. Vypadá to, že je před námi pro změnu konečně jeden normální rok.“
Zdroj: CNET
Je zbytečné, aby 64bitové
procesory „uměly“ 32bitový kód?
Před časem jsem se v jednom článku
zmínil o výroku Paula Otelliniho, tenkrát ještě generálního ředitele
Intel Architecture Group, nyní již prezidenta a výkonného ředitele celého
Intelu, který označil záměr AMD vyrábět čipy (Hammer) schopné nativně
provozovat 64 i 32bitový kód za „plýtvání časem a silikonem“. Podle
Otelliniho naprosto postačuje možnost spouštět 32bitové programy pod emulátorem.
Poslední zprávy z kuloárů ovšem nasvědčují tomu, že postoj Intelu
k této záležitosti není tak jednoznačný, jak se firma navenek staví. Podle
deníku San Jose Mercury News (SJMN), který vychází v Křemíkovém
údolí, Intel vyvíjí pod názvem Yamhill technologii, která bude stejně
jako „kladivové“ procesory od AMD 32/64bitově hybridní. Na této technologii
údajně pracuje malý utajený tým ve městě Hillsboro (stát Oregon). Představitelé
Intelu se k celé záležitosti odmítli vyjádřit – samozřejmě, veřejně se
přiznat k tomu, že si Intel připouští možnost neúspěchu svého
vychvalovaného čistě 64bitového procesoru Itanium (vývoj čipu a souvisejících technologií stál miliardu
dolarů), by bylo velmi bolestivé.
SJMN tvrdí, že technologie Yamhill se stane 64bitovým rozšířením příští verze Pentia, která je zatím označována kódovým názvem Prescott, s tím, že ji bude možné podle potřeby zapnout nebo vypnout. V roce 2003 nebo 2004, kdy se očekává nástup čipu Prescott na trh, Intel vyhodnotí nabídku AMD a dosavadní úspěch procesorů Itanium a rozhodne se, jestli aktivovat Yamhill nebo ne. Výkonný ředitel AMD Jerry Sanders k tomu říká: „Největší strach mám z toho, že Intel přijde s 32bitovým procesorem vybaveným 64bitovými rozšířeními, protože to je ta správná věc. Ukazuje se, že Itanium je okrajový produkt... My lépe splňujeme potřeby Microsoftu.“
Předpokládá se, že vývojáři Intelu staví Yamhill na architektuře x86-64, jak ji definovala firma AMD pro svou řadu Hammer, aby bylo později možné ihned využít softwaru, který byl mezitím pro tuto platformu napsán. Je ovšem otázkou, jak by Intel řešil s AMD otázku příslušné licence. Pokud se ovšem dokáží tyto firmy (v opačném pořadí) dohodnout na licencování instrukční sady SSE2, proč by nakonec nešlo tohle...
Pokud Yamhill skutečně existuje, což se mi jeví býti celkem pravděpodobným, přijdou vášniví zastánci Intelu o jeden ze svých oblíbených argumentů – totiž tvrzení, že firma AMD vždy jen kopírovala a licencovala si technologie Intelu, místo aby tomu bylo někdy naopak. Inu, uvidíme. Na výpočetní technice je krásné to, že narozdíl od jiných průmyslových odvětví si můžeme vždy bez rozpaků říct: budoucnost bude velmi zajímavá :-).
Zdroje: Silicon Strategies, Anandtech
