Kříženec obrazovky
s reproduktorem – znamení budoucnosti?
Už jen zřídkakdy se
v oblasti výpočetní techniky objevují myšlenky, které zavoní starou
romantickou science fiction. Na počátku té, o níž se chci dnes
zmínit, byl patent anglického profesora Kena Herona z roku 1991, který
popisoval princip tenkého plochého reproduktoru.
Samotný tenký reproduktor asi dnes udiví málokoho – každý významnější výrobce má ve svém sortimentu nějaké produkty tohoto druhu. Jenže co když si představíme, že by na nás mluvilo přímo sklo obrazovky nebo tekuté krystaly LCD displeje? Že bychom postavu vpravo na obrazovce slyšeli opravdu přesně z místa, kde stojí? Nemožné? Nikoli! Firmě NXT sídlící v univerzitním městě Cambridge se už v roce 1999 podařilo revolučně vylepšit technologii tenkých reproduktorů na technologii SoundVu, která je schopna výše uvedené touhy naplnit.
Je samozřejmé, že příprava výrobních linek a zajištění materiálu dostatečné kvality zabere nějaký čas. (Firma NXT sama nic nevyrábí, pouze licencuje technologie.) Až ke konci minulého roku se k běžným spotřebitelům dostaly první modely počítačů NEC vybavené 17" LCD monitory typu SoundVu – zatím si je lze koupit pouze v Japonsku. Podle údajů NXT lze takto rozezvučet nejen LCD panely, ale i běžné monitory a televize se skleněnou obrazovkou nebo displeje mobilních telefonů.
První, co člověka napadne, je otázka kvality takovéto reprodukce; NXT ovšem trvá na tom, že jejich technologie poskytuje vysoce věrný zvuk – lepší než většina počítačových reproduktorů. Naopak by SoundVu mělo poskytovat množství výhod, například rovnoměrnější šíření frekvencí prostorem, takže by nemělo příliš záležet na tom, odkud v místnosti zvuk posloucháte, a menší interakci se stěnami místnosti. SoundVu poskytuje klasický dvoukanálový (stereo) zvuk.
Principem SoundVu je připevnění tenkého akrylátového panelu zhruba jeden až několik milimetrů nad zobrazovací plochu. Panel je svými okraji spojen s velkým počtem budičů, které panel rozechvívají a generují tak zvuk. Zástupci NXT se dušují, že panel je dokonale průhledný a ani při vibracích nijak nenarušuje kvalitu obrazu. Vibrace jsou totiž velice malé (desetiny mikronu) a probíhají na frekvencích vyšších než 100 Hz. Panel je údajně schopen vyvinout hlasitost srovnatelnou s běžnými PC reproduktory
Nakonec tedy sice vidíme, že se nejedná o takový zázrak, aby na nás mluvilo samotné sklo nebo tekuté krystaly, ale přesto je SoundVu zajímavá technologie, která nachází a najde uplatnění v řadě oborů – přístrojů, které komunikují současně hlasem a obrazem, existují přehršle. Předpovídám jí perspektivní budoucnost.
Zdroj: BBC
TSMC se IBM nebojí, ale se
ztrátami musí počítat
V minulých hardwarových minutkách jsme se zmínili
o nové alianci,
kterou uzavřela NVIDIA a IBM: NVIDIA se po problémech s GeForce FX
rozhodla porušit svou dlouholetou praxi výhradní spolupráce s tchajwanskou
křemíkovou továrnou TSMC a svěřit produkci některých svých budoucích
čipů do rukou IBM. Jak se dalo čekat, na tak významnou zprávu vzápětí
zareagovala právě společnost TSMC: jen několik hodin po tiskovém prohlášení dua
IBM/NVIDIA uveřejnila zprávu
(potvrzenou šéfem NVIDIE), že nadále zůstává jejím hlavním výrobním závodem.
Znepokojené investory a novináře odkazuje TSMC na taktéž minulý týden zveřejněnou analytickou zprávu firmy Pacific Crest Securities Inc., která zkoumá dopad vstupu IBM do hry. Podle této zprávy bude TSMC pro NVIDII v roce 2003 nadále vyrábět drtivou většinu (95 %) křemíkových plátků... nicméně: jakmile začne IBM produkovat NV40 a z něj odvozené čipy Quadro, bude to pro TSMC oproti předchozím dobám znamenat ztrátu asi 7,5 až 11 miliónů dolarů za každé čtvrtletí roku 2003. Tato ztráta by se pak podle zprávy mohla v roce 2004 zvýšit na 35 až 40 miliónů dolarů čtvrtletně.
PCS se domnívá, že ačkoli se šíří zvěsti, že by IBM mohla vyrábět už čipy NV35, s největší pravděpodobností to budou až NV40, zatímco TSMC bude nadále produkovat NV30, NV31 a NV34. Analytici také považují za možné, že i tak renomovaná firma jako je IBM by mohla mít problémy s hromadnou výrobou 0,13mikronových grafických čipů zkonstruovaných NVIDIÍ. Na rozuzlení si ale budeme muset ještě chvíli počkat.
TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company, založena roku 1987) je největší samostatnou továrnou na křemíkové čipy na světě. Její obliba mezi firmami konstruujícími vlastní čipy spočívá mj. právě v tom, že TSMC (narozdíl třeba od UMC) sama žádné čipy nekonstruuje a nikdy nekonstruovala, takže nehrozí zneužití intimní znalosti cizích konceptů ve vlastních výrobcích. Uvidíme, jestli signál vydaný NVIDIÍ ukazuje na nějaké významnější problémy uvnitř TSMC, nebo zda se jedná jen o prosté rozložení rizik na více „koní“. Nabízí se ovšem také otázka, nakolik je efektivní samotný design čipů NVIDIE a jak vychází vstříc výrobním možnostem jejích výrobních partnerů...
Zdroj: Silicon Strategies
