Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

HW minutky: procesor slaví třicetiny

  12:00aktualizováno  12:40
V listopadu roku 1971 dala firma Intel na trh první mikroprocesor na světě; nesl označení 4004 a předznamenal vývoj, na jehož konci je dnešní Pentium 4 & spol. || Paměti DDR získávají na oblibě, protože jejich potenciál začíná být konečně využit – jen ať se sypou dobré základní desky! || VIA vyhrála nad Intelem jedno soudní řízení.

Praotec všech mikroprocesorů vznikl ve firmě Intel
Před 30 léty se stala historicky významná událost: světlo světa spatřil první čip, který by se dal označit za mikroprocesor. Vyvíjela ho od roku 1969 tehdy ještě nepříliš významná firma Intel, a to na zakázku japonské společnosti Busicom pro její programovatelné kalkulačky. Původní řešení mělo být postaveno na dvanácti různých čipech, ale inženýr Intelu Ted Hoff přišel s myšlenkou komplexnějšího programovatelného obvodu, v němž by byly integrovány funkce do té doby separátně používaných čipů. Vlastníkem práv na mikroprocesor se nejprve stal za 60 000 dolarů Busicom, ale Intel si dodatečně uvědomil, že by tudy mohla vést zajímavá cesta, a za stejnou částku práva od neprozřetelného Busicomu odkoupil. A tak si 15. listopadu 1971 mohli první zájemci za 200 dolarů koupit procesor Intel 4004.

4004

Intel 4004 obsahoval 2300 tranzistorů a přes svou miniaturní velikost a z dnešního pohledu zanedbatelnou pracovní frekvenci 108 kHz byl schopen poskytnout stejný výkon jako slavný obr ENIAC z roku 1946, který zabíral celou halu a musel být chlazen leteckými motory. Jakožto koncepčně zcela nová věc si musel procesor své využití teprve hledat – v prvopočátcích to byly takové aplikace jako ovládání semaforů nebo významná úloha v kosmické sondě Pioneer 10.

Zájemce o další informace z historie mikroprocesorů odkazuji na příslušné stránky firmy Intel.

Zdroj: Intel



Paměti DDR a jejich blízká budoucnost
S příchodem čipsetů pro základní desky, které konečně dokážou náležitě využít možností pamětí DDR (VIA KT266A, VIA P4X266A, SiS645 atd.), a s tím, jak se přiblížily ceny pamětí DDR k superlevným SDRAM PC133, prudce stoupá poptávka po DDR komponentách. Protože parametry a značení jednotlivých typů pamětí DDR nejsou zas tak známy, přinášíme následující tabulku, která mimo jiné obsahuje i některé údaje o pamětech typu QDR (Quadruple Data Rate – čtyřnásobná rychlost dat).

Typ

Název modulu

Rychlost

Přenosová 
rychlost
[MHz]

Špičková
šířka pásma
 [GB/s]

Napětí

Dostupnost

Ns

MHz

DDR

PC1600 / DDR200

100

100,0

200,0

1,6

2,5 V Ihned

PC2100 / DDR266

75

133,3

266,7

2,1

2,5 V Ihned

DDR333 / PC2700

60

166,7

333,3

2,7

2,5 V Q4 '01

QDR

?

100

100,0

400,0

3,2

2,5 V 2002

?

75

133,3

533,3

4,3

2,5 V 2002

?

60

166,7

666,7

5,3

2,5 V 2002

Příjemnou zprávou je, že již byla zahájena hromadná výroba pamětí DDR333: první firmou, která začala tento trh od počátku listopadu obsazovat, byla Nanya Technology. Nanya úspěšně dokončila testování kompatibility svých pamětí jak u výrobců čipsetů, tak i u výrobců základních desek v jejich finálních produktech. Na trh jsou zatím dodávány 128 a 256Mb moduly DDR333. Firmy Micron a Samsung si sice nedávno taktéž ověřily spolehlivost svých modulů DDR333, ale zahájení hromadné výroby dosud neohlásily. Ačkoli výrobci pamětí očekávají, že DDR333 se stane standardem již v prvním pololetí roku 2002, bude hodně záležet na rychlosti a úspěšnosti, s níž budou Intel a VIA dávat na trh čipsety s podporou těchto pamětí – zatím je jedinou vlaštovkou SiS645, který je již hromadně dodáván největším výrobcům základních desek (Asustek, MSI, Gigabyte a Elitegroup).

Zdroj: EBN



VIA vyhrála soud s Intelem
Nikoli ovšem v hlavním soudním hitu, kterým je momentálně spor o legalitu čipsetu VIA P4X266, ale „pouze“ ve sporu o režim AGP Fast Write. Intel trval na tom, že Fast Write je rozšíření specifikace AGP, a VIA vlastní pouze licenci na základní standard AGP, takže podpora režimu Fast Write v jejích produktech je nepřípustná. Soudce však minulý týden označil argumenty Intelu za natolik „zmatené“, že by mohly znemožnit kterémukoli technikovi nebo firmě efektivně poznat, co vlastně je či není obsahem licence. Právní zástupce Intelu nejprve připustil, že součástí specifikace AGP 2.0 i specifikace režimu Fast Write, ale na konci svého vystoupení tento svůj předchozí souhlas odvolal. Inu, je vidět, že rčení o zálibě Intelu v často malicherných soudních sporech bude mít svoje opodstatnění.

Zdroj: The Register

Autor:




Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Další z rubriky

Infinity Blade II
Video z Infinity Blade II. Tohle na mobilu ještě nebylo

Při pohledu na úvodní video, které běží v herním engine, je těžké uvěřit, že jde o hru na mobil. Infinity Blade II si ale na maximum užijí zatím jen vlastníci...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.