Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

HW News: 48jádrový procesor do domácností

  0:01
Intel přinese platformu Larrabee; budoucnost domácích počítačů ve velkém stylu? >> Nejrychlejší grafika pro notebooky bude od AMD >> Dvoujádrový Atom dokončen

Intel Larrabee

48jádrový procesor do domácností
Zdánlivě naprosto šíleným procesorům s velkým počtem jader se v budoucnosti zřejmě nevyhneme. Intel totiž chystá novou řadu procesorů Larrabee, která zkombinuje vlastnosti procesoru s vlastnostmi grafického jádra. Výsledkem má být velmi vysoký výkon. Cesta k němu však vede přes opravdu zastaralou architekturu x86, která je předělána tak, aby dokázala zpracovat 64bitové instrukce.

Říká se, že co již nelze zlepšit do kvality, to jde do kvantity. V případě Larrabee bude platit toto tvrzení opravdu dokonale, protože samotná jednotlivá jádra nebudou mít velký výkon. Intel hodlá na trh vypustit cenově odstupňované procesory s 8 až 48 jádry a světe div se, určeny nebudou pro velká vědecká střediska. I 48jádrový procesor má najít uplatnění v domácnostech a jednou se nejspíše objeví v herních počítačích. Intel přitom tvrdí, že je reálné, aby rozdíl výkonu mezi 8 a 16jádrovým procesorem byl dvojnásobný.

Starší materiál propagující Intel Larrabee

Jádra ze kterých je procesor složen jsou pravděpodobně pozůstatkem dnes již zastaralé architektury Pentium (označováno neoficiálně jako Pentium 1). Na jejich přetvoření do současné podoby se měl podílet i Pentagon, jak si můžeme přečíst na Technetu. Oficiálně se k této variantě však odmítl Intel vyjadřovat a místo pohledu na vývoj nabídl novinářům první potvrzené informace o nové platformě.

Vize Intelu

Narozdíl od starého Pentia 1 tak bude mít každé jádro vyrovnávací paměť druhé úrovně o velikosti 256kB (podoba s modelem Pentium Pro) a také vlastní sadu odkládacích registrů. Třetí úroveň vyrovnávací paměti tak, jak ji známe například z vícejádrových procesorů AMD, je zatím otazníkem. Ačkoliv na prvních informačních materiálech ji nalezneme, Intel se o ní vůbec nezmínil. Není tedy jasné, jak bude začleněna.

Komunikace mezi jednotlivými jádry bude podobná komunikaci v běžné počítačové síti. Každé jádro bude schopné pracovat zcela samostatně a výsledky zpracovaných instrukcí bude posílat dále. O přenos dat v rámci procesoru se bude starat 1024bitová sběrnice. Právě tato sběrnice v kombinaci se superskalární architekturou má zabezpečit ohromný výkon celého procesoru.

Vize Intelu

Intel chce naplno otevřít cestu paralelnímu programování, což znamená, že bude zpracováváno až 192 částí programu současně. Tato šílená představa totiž vyplývá kromě faktu, že může mít procesor 48 jader také z toho, že na každé jádro připadá čtveřice nezávislých prováděcích jednotek.

Pokud ale zcela neuvěříme informacím Intelu, zjistíme že současná realita je úplně jiná. Větvení programů do nezávislých vláken je stále ještě na začátku a může trvat velmi dlouho, než se objeví první programy, které by dokázaly výkon Larrabee využít. Intel se chce hodně zaměřit také na virtualizaci, čímž míní použít procesor současně místo grafického jádra. Výkon Larrabee bude prý dokonce vyšší, než u klasických dedikovaných grafických karet od nVidie či AMD. Ve skutečnosti se ale objeví první procesory tohoto typu až v příštím roce a je možné, že současní leadeři v oboru grafických karet přijdou s něčím lepším. Virtuální práce s grafikou doposud nezaznamenala velkých úspěchů a obavy, že ani tentokrát tomu nebude jinak, jsou zcela na místě.

Larrabee tak bude mít povětšinou jen výhody. V první řadě budou procesory konečně zahrnovat klasické možnosti procesoru se současnou podporou pro grafiku. Výkon soustředěný na zpracování programu nebo grafické výpočty bude přidělován v reálném čase a tím se současně docílí nejvyšší efektivity při spotřebě. Intel uvádí, že  se bude jednat o nejlepší poměr mezi spotřebou a počtem jader v historii. S přihlédnutím k možnosti, že jádra vycházejí z architektury Pentium 1 a počtu jader, je jasné proč se tak stane.

Zcela původní procesor Intel Pentium v socketu 5

Přesto se ale objevují informace o tom, že spotřeba Larrabee může být naprosto otřesných 300W. Narozdíl od zcela původního Pentia, které se vyrábělo 800nm architekturou, bude Larrabee vyráběno buďto na 45nm nebo později dokonce na 32nm. Intel mimo souvislost s procesory Larrabee také prozradil, že pracuje na vývoji 10nm technologie pro výrobu procesorů. Ta je přitom dnes považována z fyzikálního hlediska za nedosažitelnou.

Nejrychlejší grafika do noteboku nyní od AMD
Poté co nVidia představila novou řadu herních grafických karet pro notebooky, hlásala AMD odplatu. Ačkoliv v podobě nových mobilních Radeonů přijde poněkud se zpožděním, stále se bude jednat o odplatu ve velkém stylu. Mobilní verze Radeonu HD4850 má být totiž nejvýkonnější grafickou kartou pro notebooky vůbec.

Nová grafika se měla na trhu původně objevit až za čtvrt roku. U produktů AMD většinou dochází ke zpoždění, mobilní Radeon HD4850 však bude výjimkou. AMD se jej rozhodla uvést o dva měsíce dříve a tak je ten správný čas dozvědět se o něm něco více. Základem karty, která se zatím ukrývá pod kódovým označením M98, je upravené grafické jádro RV770, které je dobře známé z klasických karet. Mobilní verze se vyznačuje chudší instrukční sadou, přesto však u ní má zůstat 800 plnohodnotných stream procesorů. Právě ty budou určovat výsledný výkon karty.

Mobilní jádro RV770 XT

AMD si prý po fiasku s dvoujádrovým mobilním Radeonem HD 3870X2 dá záležet na šetření energií. Problémy měly předchozí karty také s chlazení a tak se dá usuzovat, že karta nebude oplývat právě vysokými pracovními frekvencemi. Rozhodně tedy nebude platit, že pokud jádro Radonu HD 4850 běží ve stolním počítači na 625MHz, v notebooku to bude stejné. Jiná situace by měla být naštěstí v oblasti pamětí. Zde AMD využila moduly, které vyrábí společnost Qimonda. Jedná se samozřejmě o moderní paměti GDDR5 s nízkým napájením, pro které by podle výrobce neměla být efektivní pracovní frekvence 3GHz žádnou překážkou ani v notebooku. Celkem by měla mít grafika integrován 1GB paměti.

AMD M98 alias Mobility Radeon HD4850

Odhadnout přesnou cenu mobilního Radeonu HD 4850 je zatím nemožné. Všeobecně se počítá s tím, že osazení této grafiky v notebooku jej prodraží o necelých 6000Kč. Grafická karta se ale má prodávat i samostatně. Cena při takovémto nákupu bude pochopitelně vyšší. Osadit ji bude možné do všech současných notebooků se slotem MXM a podporou PCI Express ve verzi 1.1. AMD v souvislosti s Radeony HD4850 a 4870 vypustí také nové ovladače Catalyst 8.8. Čeká se od nich příchod nové generace technologie PowerPlay, která šetří energii, pokud zrovna není třeba vysoký grafický výkon.

Dvoujadrový Atom dokončen
Nové dvoujádro se sporadickým výkonem má být v prodeji nejdříve 21. září. V rámci veletrhu Akiba 2008 však již Intel stihl ukázat základní desku, která tento procesor obsahuje. Není tedy pochyb o tom, že práce na novém Atomu s označením 330 jsou dokončeny.

Dvoujádrový procesor Intel Atom bude stejně jako jeho současníci obsahovat 45nm jádra Silverthorne. Ta poběží na 1,6GHz a každé bude mít přístup k 512kB vyrovnávací paměti. Důležitá je u dvoujádrového Atomu především spotřeba. Ta se z původních slibů Intelu, který hlásal maximum u Atomu 1W, vyšplhala na 8W. Přesto se jedná o jeden z nejméně náročných procesorů současnosti, který nalezne uplatnění v malých noteboocích a nově i u Apple. Atom má oproti ostatním levným procesorům navíc implantován užitečnou technologii Hyperthreading, která způsobí, že se procesor pro programy tváří, jako by měl další virtuální jádra. To jistě zapadá do vizí Intelu o paralelním programování.

První základní deska s dvoujádrem Intel Atom 330

Ačkoliv Intel popřel, že by se jednalo o konkurenci v rámci vlastní společnosti, řada procesorů Atom se začíná nápadně podobat Celeronům. Zřejmě nejblíže novému Atomu 330 bude v současnosti hojně prodávaný dvoujádrový Celeron E1200 vyráběný na 65nm technologii. Ten má shodnou pracovní frekvenci, ale jen poloviční vyrovnávací paměť. Při výkonových testech si tak vede opravdu mizerně a nejlevnější konkurenční dvoujádra AMD nepřekoná. Nezbývá než věřit, že právě větší vyrovnávací paměť je ta správná cesta k vyššímu výkonu.

Dvoujádrový Intel Atom 330

Při srovnání cen by dopadl dvoujádrový Atom i Celeron téměř stejně. Oba procesory si totiž Intel cení v přepočtu přibližně na 600Kč. Nespornou nevýhodou Atomu je ale nemožnost budoucího upgradu. Procesor se totiž neosazuje do žádného socketu, ale je integrován přímo na základní desku. Svým výkonem se tak například uplatní v kancelářích nebo malých multimediálních počítačích.


Zdroje: AMD, ASCII.tw, Dailytech, Electronista.com, Fudzilla, Hardpsell, HKEPC, Intel, PCPOP, TG Daily, The Inquirer & Xbitlabs
Autor:
  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

PRVNÍ DOJMY: Stellar Blade nabízí daleko víc než jen sexy zadek hlavní hrdinky

Po první hodině strávené v nelítostném světě akční hry Stellar Blade můžeme být zatím spokojení....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...